Úterý 27. března 1990

Zákon o petičnom práve výslovne zakotvuje, že výkon tohoto práva nesmie byť nikomu na ujmu. Ďalšie ustanovenia zákona obsahujú, takpovediac, organizačné predpisy pri podávaní petícií a pri zhromažďovaní podpisov pod petície. Upravujú taktiež formálne náležitosti petície. Štátne orgány, ktoré obdržia petíciu, musia túto petíciu vybaviť. Musia ju vybaviť do 30 dní - musia odpovedať podávatežom petície do 30 dní od jej obdržania.

V ustanovení § 1 sú tie obmedzenia, kedy petíciu buď nie je možné podávať, alebo ak je podaná, nepovažuje sa za petíciu, a v takom prípade sa na ňu nevzťahuje ustanovenie o jej vybavení.

Tožko do úvodu k tomuto zákonu.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji místopředsedovi vlády Jánu Čarnogurskému.

Návrhy projednaly všechny výbory obou sněmoven, kromě výborů mandátových a imunitních.

Prosím společného zpravodaje výborů Sněmovny národů poslance JUDr. Stomeho, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec K. Stome: Pane předsedo, pane předsedající, vážené dámy a pánové, ke zprávě pana místopředsedy vlády JUDr. Čarnogurského třeba dodat jen velmi málo. Již Ottův slovník naučný říká, že v moderním státě je právo petiční všeobecně uznáváno. Ptáme se tedy, proč úprava? Výrazem toho je část historická důvodové zprávy, kterou, dovoleno mi budiž doplnit tím, že i základní zákon státní č. 142 z roku 1867 říšského zákoníka upravoval petiční právo tak, že šlo o návrhy a žádosti k panovníkovi nebo zákonodárnému sboru, za opatření v oblasti zákonodárné nebo veřejné správy. Tento pasus byl sledován posléze ústavou z roku 1920, kdy právo petiční příslušelo každému a právnickým osobám a sdružením jen v mezích jejich působnosti a posléze i Ústavou 9. května, která říkala, že každý má právo předkládat petice kterémukoliv veřejnému orgánu svým článkem 23.

K určitému zlomu v textaci i nazírání došlo v Ústavě č. 100 z roku 1960 Sbírky, kde právo petiční už jako takové formulováno nebylo a kde se uvádělo, že občané a organizace mají právo obracet se k zastupitelským a ostatním státním orgánům s návrhy, podněty a stížnostmi. Tato formulace "návrhy, podněty a stížnosti" byla předmětem debat a diskusí ve výborech, které ji projednávaly. Nicméně výsledek máte v oné předloze - tisk 278 s úpravami podle tisku 319.

Tento zlom nalezl i svůj odraz v teoretické frontě, takže právnický slovník Panorámy z roku 1988 - doc. Madara, doc. Blahoše, dr. Grospiče, doc. Malenské a dalších, lektorovaný prof. Češkou, dr. Fléglem a Manďákem již uvádí, že někdejší petiční právo bylo nahrazeno daleko širším a reálnejším právem podle ústavy, která v podstatě reflektovala vyhlášku 150/1958 o stížnostech. A slovník socialistického poslance z roku 1985 - Korandy, Janoucha, Šolce, lektora Grospiče - pojem petice už nezná vůbec. Takže my se v podstatě vracíme k prastarému institutu a zdůrazňujeme věci veřejné a nebo jiné věci společného zájmu a prostě nositelem oprávnění je každý, takže i ten, kdo je sdružen spontánně a nebo podle zákona, o kterém jsme jednali před chvílí - proto právnické osoby tam mají své vymezení, užívají petic, je-li to v souladu s cíli jejich činnosti. Není to omezení, ale je to v podstatě určitá specializace, kdy se mohou právnické osoby dovolávat petic. Forma zůstává žádosti, návrhy a stížnosti.

Nyní mi snad zbývá pouze povinnost obrátit vaši pozornost na tisk 278 - kdybyste byli tak laskavi a nalistovali si § 5, odst. 2, kde ve třetím řádku máme petici do třech dnů - tak z důvodů praktických, že může být den pracovního volna a následován dnem pracovního klidu, tak byl návrh nahradit tuto lhůtu do pěti dnů čili je třeba upravit trojku na pětku. Ve shodě s tiskem 319.

U téhož §, odst. 3 bychom si před slovo "odpovědět", tj. ve druhém řádku "do 30 dnů" vložili mezi slova "dnů a odpovědět písemně". Druhá věta, začínající rovněž na třetím řádku "v odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a způsob jejího vyřízení" se doplňuje. Třetí věta se vypouští.

Dovolte mi, abych se při této příležitosti zmínil o připomínce pana poslance Fanty, který hovořil o § 7 předlohy vládního návrhu a jistě nám nemůže uniknout souvislost, že jestliže jsme vypustili v § 5 odst. 3 poslední větu, potom § 7 tím, že stanoví pravidla, jakými státní orgány přijímají, projednávání a vyřizování peticí jim adresovaných vyřizují a tedy projednávají, pak tato textace se jeví býti nezbytnou.

Obecně bych chtěl říci, že tato předloha, tento návrh byl zpracován natolik kvalitně a důsledně, že k němu příliš připomínek nebylo, leda ty, o kterých jsem se zmínil a proto navrhuji, aby s těmito připomínkami, byl návrh schválen. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji zpravodaji JUDr. Stomemu. Slovo má společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu poslanec Pavol Kanis.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec P. Kanis: Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci, ctené dámy, vážení páni, predkladaný vládny návrh zákona o práve petičnom má rovnako ako už dva predchádzajúce prijaté návrhy zákonov výrazné medzinárodnoprávne aspekty. Dávame ho totiž do súvislosti a považujeme ho za realizáciu článku 21 Všeobecnej deklarácie žudských práv a článku 25 písm. a) Medzinárodného paktu o občianskych a politických právach. V diskusiách o návrhu zákona odzneli podnety zakotviť v ňom, aby petície bolo možné predkladať i vo veciach presadzovania a ochrany občianskych práv a slobôd, čím by sa zrejme výraznejšie vyjadrila dikcia článku 2 ods. 3 písm. a) v už spomínanom Medzinárodnom pakte o občianskych a politických právach. Naviac by to bolo možné považovať za významný nástroj a prejav realizácie Záverečného dokumentu Viedenskej následnej schôdzky KEBS, kde sa s niečím podobným v bode 13b ráta. Zaiste by to bolo možné, avšak formulácia, uvedená v návrhu zákona je všeobecnej šia a postihuje aj iné prípady, v ktorých možno podať petície.

Vzhžadom na obsah § 1 ods. 4, kde sa zakazuje petíciami vyzývať k porušovaniu zákonov, bolo by azda potrebné doplniť ho v zmysle, že subjekty, oprávnené podávať petície, majú právo podávať petície, sledujúce zmenu, alebo smerujúce k zmene existujúcich zákonov a iných právnych predpisov. Upozorňujem na to napriek tomu, že v dôvodovej správe v časti k § 1 ods. 4 sa na str. 4 uvádza: "Zmenu Ústavy alebo zákona možno, prirodzene, i cestou petície požadovať."

Vážené poslankyne, vážení poslanci, podža môjho názoru, ak by nebolo v návrhu výslovne zakotvené, že je povolené, dávať petíciou podnety k zmene zákonov, môže sa stať, že niektorá, alebo niektoré petície, smerujúce k zmene právnych predpisov upravujúcich veci verejné, by mohli byť považované za útok na právny poriadok. Preto v záujme odstránenia aj takejto možnosti navrhujem doplniť § 1 ods. 4 formuláciou: "Každý má právo dávať petíciou podnet k zmene Ústavy a zákonov", alebo zaradiť túto formuláciu do odseku 5 § 1.

Vážené Federálne zhromaždenie, ako spoločný spravodajca výborov Snemovne žudu pripájam sa tiež k spravodajskej správe spravodajcu Snemovne národov poslanca Stomeho a odporúčam predložený návrh zákona schváliť s uvedenými zmenami a doplnkom, ktorý som uviedol.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji společnému zpravodaji poslanci Kanisovi. Písemně se do rozpravy přihlásil poslanec Mezník a poslankyně Vávrová. Uděluji slovo poslanci Mezníkovi.

Poslanec SN J. Mezník: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, je samozřejmé, že s radostí vítám petiční zákon, jako jsem s radostí přivítal zákon o shromažďování a spolčování. Souhlasím se vším co zde řekl pan ministr i zpravodajové. Chci jenom podat návrh na jedno upřesnění. Jedná se o § 4, odst. 3 na straně 2. Zde se praví: "K účelu uvedenému v odstavci 1 mohou být petice a podpisové archy vystaveny též na místech přístupných veřejnosti." Co jsou to "místa přístupná veřejnosti"? To nejsou jenom veřejná prostranství, to jsou také divadla, to jsou místnosti národních výborů, to jsou místnosti soudů, to jsou např. i kostely. A obávám se, že je zde možnost určitého zneužití v tom smyslu, že totiž by v těchto místech byly vystavovány petice, které by mohly být pokládány za provokace, ať již jde o soudy, ať už jde o divadla, ať už jde o kostely.

Proto zahraniční výbor navrhl, aby jako bod 4, byl zde uveden odstavec z důvodové zprávy, který je v důvodové zprávě uveden na staně 4 a kde se praví: "Místem přístupným veřejnosti se rozumí nejen veřejné ulice, náměstí, parky a pod., ale i jiná místa veřejnosti třeba jen omezeně přístupná: divadlo, kostel, sportovní stadión apod. V druhém případě ovšem podpisy nesmí být shromažďovány proti vůli toho, kdo taková místa spravuje".

Podle mého mínění by zařazení tohoto odstavce mohlo zamezit zneužití tohoto zákona. Tento odstavec by tvořil potom 4. odstavec § 4 a dosavadní odstavec 4 by tvořil odstavec 5. Děkuji za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Mezníkovi. Slovo má poslankyně Vávrová, která je poslední z písemně přihlášených.

Poslankyně SL D. Vávrová: Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, volební obvod 73, Náchod, členka KSČ. Historicky se petice vyvinuly jako právo jednotlivců nebo kolektivů občanů podávat stížnosti, návrhy, domáhat se změn v zákonodárství a ve správě, a to zásadně ve veřejném zájmu. Petice byly podávány především parlamentu, ale i jiným státním orgánům. Nebudu se vracet tak daleko do historie, jak to uvedl ve svém slově pan zpravodaj, jenom se zmíním o tom, že v ústavním systému první Československé republiky bylo zakotveno občanské právo podávat petice. Na druhé straně nebyla tenkrát stanovena povinnost parlamentu tyto petice projednávat, záviselo to na posouzení předsednictva sněmovny v konkrétních případech. Podle jednacích řádů bylo dokonce zakázáno jednat např. o protestech vůči jednání sněmovny, jejích funkcionářů a poslanců nebo o anonymních podáních. Podobná úprava platí dnes například v Rakousku. Souvisí především s tak zvaným volným a svobodným výkonem poslaneckého mandátu a se zákazem poslancům přijímat od kohokoliv příkazy k výkonu své funkce.

Protože i Federální shromáždění přijetím ústavního zákona z konce února tohoto roku do budoucna opustilo princip vázaného imperativního mandátu a zásadu odpovědnosti voličům, jak ji obsahovala Ústava z roku 1960, je třeba se zamyslet nad otázkou: Vztahují se povinnosti státních orgánů uvedené v § 5 odst. 3 návrhu zákona o petičním právu, kde jde o povinnost posoudit a odpovědět na petice, i na orgány Federálního shromáždění nebo je třeba to ponechat na jejich úvaze?

Vzhledem k principu volného poslaneckého mandátu je patrně vhodnější přiklonit se k druhému názoru. Mám za to, že by bylo žádoucí počítat s doplněním zákona č. 31/1989 Sb., tedy jednací řád Federálního shromáždění, o pravidla projednávání petic občanů. S došlými peticemi by se totiž asi mělo seznámit předsednictvo Federálního shromáždění, které by mělo rozhodnout, který výbor sněmoven petice posoudí, zda se tyto postoupí některému ministerstvu či vládě, nebo zda bude petice jako bezdůvodná či nepřípustná odložena.

Říkám to proto, že nás občané v posledních měsících přesvědčili o tom, že práva petičního budou využívat ve značné míře i ve směru k Federálnímu shromáždění.

Jak jsem již uvedla, předložený vládní návrh řeší pouze případy peticí podaných ve věci veřejného zájmu. Nevztahuje se však na řízení o stížnostech a podnětech individuálního zájmu, které dosud upravuje vyhláška č. 150/1958 Ú. l. Hovořil o tom ve svém úvodním slově pan místopředseda. Bylo by však možné diskutovat o názoru uvedeném na straně 3 důvodové zprávy, kde "postupně přestane být pociťována potřeba podrobné právní regulace vyřizování stížností, oznámení a podnětů v individuálních záležitostech". Myslím, že by byla potřebná zákonná úprava řešení stížností a podnětů. Je to skutečně v zájmu ochrany občanů především spotřebitelů, pracovníků a zaměstnanců organizací.

Na řádném a objektivním přešetření stížností však mají osobní zájem i ti lidé, proti kterým stížnosti směřují. Tyto osoby mají přirozeně zájem i na přešetření a vyvrácení nepravdivých anonymních podání.

Protože vím, že se návrh zákona o stížnostech připravoval a bylo to - jak už jsem řekla - v úvodním slově uvedeno, chtěla bych se zeptat pana prvního místopředsedy vlády JUDr. Čarnogurského, zda nám může říci, kdy se předpokládá, že bude návrh zásad zákona o stížnostech předložen Federálnímu shromáždění. Přijetí návrhu zákona o právu petičním plně podporuji.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslankyni Vávrové, která byla poslední z přihlášených do rozpravy. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? (Nikdo se nehlásil.) Není tomu tak. Přeje si závěrečné slovo místopředseda vlády Ján Čarnogurský? Prosím.

První místopředseda vlády ČSSR J. Čarnogurský: Vážené poslankyne, vážení poslanci, najskôr odpoviem na poslednú otázku poslankyne Vávrovej. Zákon o sťažnostiach, oznámeniach a podnetoch pracujúcich pripravuje Výbor žudovej kontroly republiky. Vzhžadom na to, že aj tak v tomto období Federálnemu zhromaždeniu vláda predkladá vežké množstvo zákonov a je skutočne namáhavé všetky tieto zákony prerokovať a dostatočne dôsledne ich pripraviť, tento zákon vláda odsunula na ďalšie obdobie s tým, že v druhom polroku tohto roku Federálne zhromaždenie obdrží zásady tohto nového zákona a s jeho prijatím možno rátať v prvom polroku budúceho roka. Tožko pani poslankyni Vávrovej.

Poslanec Kanis navrhol doplniť predložený návrh zákona ustanovením, že každý má právo podávať petície, dožadujúce sa zmeny Ústavy, alebo zákonov. Nuž treba povedať, že ak to aj výslovne takto v predloženom návrhu zákona nie je uvedené, ale nepriamo to z dikcie zákona vyplýva, pretože najskôr návrhy na zmenu Ústavy, alebo zákonov nie sú prejavmi porušujúcimi Ústavu, alebo zákony, a za druhé vzhžadom na zásadu, že dovolené je všetko, čo nie je zakázané, tým, že nie je zakázané podávať návrhy na zmenu Ústavy, alebo zákonov, je toto právo automaticky dovolené. Nazdávam sa preto, že nie je potrebné doplniť návrh zákona o navrhnuté ustanovenie, pretože toto je obsahovo v návrhu zákona obsiahnuté.

Poslanec Mezník navrhol doplnenie § 4 o nové znenie odseku 4 s tým, že zhromažďovanie podpisov nie je možné robiť proti vôli toho, kto spravuje miesto, prístupné verejnosti, kde by k zhromažďovaniu podpisov dochádzalo. K tomuto by som azda uviedol tožko, že v predloženom návrhu zákona je uvedené, že zhromažďovanie podpisov nemôže narušovať verejný poriadok. Zhromažďovanie odpisov za okolností, ktoré uviedol poslanec Mezník, by bolo potrebné kvalifikovať ako narušovanie verejného poriadku, totiž ak niekto zbiera podpisy tak, že to iní občania oprávnene môžu považovať za provokáciu, ako so vyjadril poslanec Mezník, takéto zbieranie podpisov by bolo nepochybne porušovaním verejného poriadku a v návrhu zákona je vylúčené. K tomu pristupuje ďalšia okolnosť, že by bolo potrebné dosť presne odlišovať miesto verejnosti prístupné, kde sa vyžaduje súhlas toho, kto toto miesto spravuje, a kde sa nevyžaduje súhlas toho, kto toto miesto spravuje, pretože istú spravovaciu právomoc majú napríklad i z Mestskej správy komunikácií vôči verejným komunikáciám, chodníky spravujú v istej miere majitelia, alebo správcovia prižahlých budov. Teraz, v tomto okamihu riešiť všetky tieto problémy, ktoré by mohli vzniknúť z doplnenia tohoto ustanovenia, by asi mohlo narušiť koncepciu zákona. Z toho dôvodu navrhujem neprijať ani jeden z predložených návrhov.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji za závěrečné slovo prvnímu místopředsedovi federální vlády panu Čarnogurskému.

Žádají o slovo společní zpravodajové? (Nežádají.) Není tomu tak.

Po vysvětlení se ptám poslance Kanise, zda trvá na doplnění. (Netrvá.) Ne.

Ptám se poslance Mezníka, zda trvá na doplnění.

Poslanec SN J. Mezník: Já na ní trvám. Pokládám za správný text na straně 4 důvodové zprávy, kde je to přesně rozlišeno. Zde je výslovně řečeno: Ve druhém případě, pokud jde o divadlo, kostel, sportovní stadión apod. podpisy nesmí být shromažďovány proti vůli toho, kdo taková místa spravuje.

Jde o text na straně 4 důvodové zprávy poslední odstavec, ve kterém není nutno nic měnit. Děkuji.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Doplňující návrh má být, pane poslanče, předán písemně.

Poslankyně a poslanci, poslanec Mezník navrhoval doplnění zákona tak, jak jste to slyšeli - je to důvodová zpráva strana 4 § 4 a začíná to za středníkem... ve druhém...

Necháme tedy hlasovat o doplňujícím návrhu. Kdo z poslanců Sněmovny lidu souhlasí s doplňujícím návrhem poslance Mezníka, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Kdo je proti? (Padesát šest.) Padesát šest.

Zdržel se někdo hlasování? (Z optického hlediska je vidět, že návrh poslance Mezníka Sněmovna lidu neschválila.)

Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny národů o doplňku poslance Mezníka. (Hlasuje se). Děkuji.

Kdo je proti? (Třicet šest.) Třicet šest.

Zdržel se někdo hlasování? (Rovněž z pohledu na Sněmovnu národů lze konstatovat, že Sněmovna národů návrh poslance Mezníka nepřijala.)

Vážené poslankyně, vážení poslanci, nyní budeme hlasovat o přijetí vlastního zákona.

V zasedací síni jsou přítomni 152 poslanci Sněmovny lidu, 55 poslanců Sněmovny národů zvolených v České republice a 55 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské republice. Obě sněmovny jsou usnášení schopné. Nejdříve prosím o hlasování poslance Sněmovny národů.

Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů a doporučením společného zpravodaje výborů Sněmovny národů, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Dva.) Dva.

Poslanci Sněmovny národů zákon schválili.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu. Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů a podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo). Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

Poslanci Sněmovny lidu zákon schválili.

Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven konstatuji, že Federální shromáždění Československé socialistické republiky schválilo zákon o právu petičním.

(Poznámka redakce: usnesení FS č. 152, SL č. 239, SN č. 249)

Vážené poslankyně, vážení poslanci, přerušuji společnou schůzi sněmoven. Pokračovat budeme zítra v 9.30 hodin. Schůzi bude řídit místopředseda Federálního shromáždění a předseda Sněmovny národů Jozef Stank.

Ještě malé sdělení. Zítra od 7.30 hodin do 9.00 hodin uskuteční všechny výbory svá zasedání. Na programu těchto schůzí bude nové projednání návrhů na změnu názvu naší republiky.

Jde o návrhy: Pozměněný návrh prezidenta republiky, návrh federální vlády a iniciativní návrh skupiny poslanců - jde o návrh Klubů některých politických stran a hnutí.

Výbory uskuteční schůze v těchto místnostech: VÚP (sál SN), 4. patro, VZ (č. 534), 5. patro, VBB (026), v přízemí, VPR (209), II. patro, VPDO (274), II. patro, VZVž (klub poslanců), I. patro, VKV (214), II. patro, VSP (X), mezipatro, VŽP(102), I. patro.

Děkuji a přeji dobrou noc a dobrou chuť!

(Schůze přerušena v 19.30 hodin.)





Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP