Úterý 27. března 1990

Konkrétně jen k jednomu problému. Podle zjištění veřejného mínění přibližně 52 % našich občanů klade ochranu a tvorbu životního prostředí na první místo svého zájmu, jako nejvyšší životní prioritu, jak vyznělo i v prohlášení premiéra pana doktora Čalfy. Základem řešení problematiky životního prostředí - a to potvrdí i kolega poslanec Löbl, že se tím trvale zabýváme v nových výborech pro životní prostředí obou sněmoven - je věda a vědecký přístup. Dovoluji si proto požádat a doporučit pozornosti pana ministra Klause a vládě, aby věnovali pozornost finančnímu zajištění rozvoje vědy, a to nejen proto, že si vážím vědecké erudice pana ministra a jeho mezinárodního věhlasu. Ale především, že jde o účelovou a řízenou podporu československé vědy a proto, aby v průběhu roku byla finanční, účelové a řízené podpoře československé vědy věnována pozornost a restrikce podle možností byla v některých úsecích snížena. V tom je například velmi urgentní problematika ekologického základního výzkumu, který představuje - jak jsem si zjistil - částku v ČSAV a SAV v celoročním zajištění do 200 mil. Kčs. Také nelze podle mého názoru připustit výrazné krácení výdajů na základní biologický a medicínský výzkum, orientovaný na naše zdravotnictví.

Proto prosím pana ministra Klause a vládu o posouzení reálných proporcí, jak jsou uvedeny na straně 8 návrhu státního rozpočtu nemyslím teď, ale v průběhu roku, podle stavu a situace a s ohledem na blok "položky ostatních výdajů", kde věda vyznívá nesrovnatelně hůře než všechny ostatní položky zde uvedené. Jsem přesvědčen o tom, že účelová - a to zdůrazňuji - podpora vědy vládou národního porozumění nemůže být chybou, ale bude přijata s porozuměním a restrikční opatření mohou být pro vědu, v čemž souhlasím s pány poslanci Kučerákem a Fišerou, proporcionálně a cíleně s jinými položkami rozpočtu i vzhledem k mezinárodní situaci, přijatelnější.

Závěrem chci jen říci, že věda nikdy inflaci nezpůsobila a ani způsobit nemůže. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji poslanci Barušovi, dále má slovo poslanec Kubeš, připraví se poslanec Habovštiak.

Poslanec SL F. Kubeš: Vážené Federální shromáždění, vážení hosté, jsem členem KSČ. Je nám dnes předkládán ke schválení návrh státního rozpočtu na rok 1990, a to jako rozpočet přebytkový. Jsem si vědom, že sestavení takového rozpočtu v podmínkách naší současné ekonomiky musí s sebou zákonitě nést řadu nepopulárních opatření, především "škrtů" ve výdajové části rozpočtu. Nicméně zdá se, že právě takový rozpočet je v současné době nezbytným, zejména pro svůj protiinflační charakter.

Základním východiskem návrhu státního rozpočtu jsou však jeho příjmy, což znamená i patřičné tempo tvorby národního důchodu. Domnívám se, že příjmová část státního rozpočtu je jeho nejcitlivějším místem. Vycházím přitom ze znalosti konkrétní situace především u nás v ČKD, ale i celostátně. Ze statistik vyplývá, že v lednu a únoru poklesla v průmyslu výroba u zhruba poloviny podniků. Objem hrubé výroby je nižší oproti loňskému roku. To jsou vážné signály. Jestli na ně nebudeme rychle reagovat, je celá představa užití státního rozpočtu ohrožena a může vést i k nepříznivým inflačním projevům.

Je zřejmé, že příčiny tohoto stavu jsou částečně způsobeny přetrváváním dřívějších problémů a nedostatků, ale musím říci, že jsou umocněny některými novými jevy, souvisejícími se současným vývojem společnosti. Především je na našich podnicích zřejmý výrazný neklid z titulu neujasněnosti perspektivy. Dělníci se ptají co bude v souvislosti se strukturálními změnami. Obávají se zejména sociálních dopadů těchto změn. Přitom názory představitelů naší vlády, jak můžeme číst v denním tisku, se mnohdy liší, a to i výrazně. To pochopitelně nikomu nepřidá na klidu, ani chuti k práci. Vedení podniku signalizuje nedostatek finančních prostředků. Schází peníze na údržbu, zhoršuje se pracovní prostředí.

Nejhorší je však naprostá nerytmičnost výroby, způsobená nedostatky v zásobování. Situace v dodavatelsko-odběratelských vztazích je snad horší, než v minulosti. Neřeknu zde žádné tajemství, že kdyby byly vytvořeny podmínky pro plynulou práci v celé směně, udělali bychom na dílnách mnohem více a kvalitněji při stejné nebo i menší námaze. A myslím si, že i nyní by mělo platit, že dělník má právo na dobře připravenou práci. Tím spíše, že chceme, aby bylo odměňování skutečně podle výsledků práce.

Zkušenosti, které mám z vlastního pracoviště nejsou v tomto směru nejlepší. Chceme-li i při této situaci vydělat, musíme zvyšovat intenzitu práce. Při nedostatku nové, výkonnější techniky to většinou znamená práci na úkor kvality. Je to nesmyslné, ale taková je skutečnost.

Máme tedy v našich podnicích velmi obtížnou situaci pro zajištění výsledků, které budou garantovat příjmovou část státního rozpočtu. Rozhodující část těchto současných problémů musí vyřešit vedení závodu či podniku. Ukazuje se však, že v řadě otázek ani podnik nemá dostatek možností, a v řadě závažných otázek nemá jasno. Schází nemálo nových nástrojů, zásad a pravidel, které potřebuje k tomu, aby mohl na sebe plně převzít zodpovědnost za jeho chod. Domníváme se, že po určitou dobu bude nezbytná pomoc podnikové sféře z centra. Zároveň je nezbytné urychleně uvést do života zákonná opatření, pravidla a zásady potřebné k správnému fungování podniků v tržních podmínkách.

Chtěl bych se proto v závěru zeptat. Jak vláda chce překonat právě toto současné období, kdy řada nástrojů dřívějšího centrálně byrokratického systému již neplatí a nové nástroje platí omezeně? My na podnicích máme zájem pracovat co nejlépe. Potřebujeme však k tomu určité materiální a ekonomické podmínky, ale také již určité politické uklidnění a jasnější perspektivy.

Budou-li vytvořeny nám dělníkům dobré pracovní podmínky ve výrobě, jsem přesvědčen, že ve velmi krátké době to bude mít vliv na kvalitu a technickou úroveň výroby.

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji poslanci Kubešovi, dále má slovo poslanec Habovštiak.

Poslanec SL J. Habovštiak: Vážený pán predseda, vážení poslanci, rozprávame o rozpočte a uvažujeme o tom, ako tomuto rozpočtu a pánu ministrovi Klausovi pomôcť. Je jedna z foriem, akým spôsobom znížiť dotácie do požnohospodárstva - už sme o tom rozprávali - zlepšiť možnosti a podmienky samovýroby potravín priamo na našom vidieku. Druhá vec je čiastočne aspoň začatie privatizácie požnohospodárstva a za tretie, čo je ohromne dôležité, to je zvýšenie výroby vhodných požnohospodárskych strojov pre požnohospodársku malovýrobu na našom vidieku. Bohužiaž, k dnešnému dňu sa táto technika vyrába u nás vo vežmi malom rozsahu. Je potrebné výrobu tejto techniky v podstatnej miere rozšíriť. Dostali sme priaznivé správy, že aj ZŤS Martin sú ochotné prejsť od špeciálnej výroby k výrobe požnohospodárskej techniky. Tým pádom, že dáme našim rožníkom do rúk vhodnú požnohospodársku techniku o výkone 6-8 kW, 12-16 kW, 24-30 kW, umožňuje požnohospodársku výrobu v podstate zlacniť a tým pádom v našej oblasti nebudeme doplácať na 1 liter mlieka 4-6 Kčs a na 1 q zemiakov 200,- Kčs zo štátneho rozpočtu.

V žiadnom prípade nie je našou snahou, aby sme rozkladali naše jednotné rožnícke družstvá, ale je možné súbežne spolupracovať na našom vidieku s obidvomi sektormi. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji poslanci Habovštiakovi, který byl posledním z písemně přihlášených řečníků. Hlásí se ještě někdo o slovo? (Nikdo se nehlásil.) Není tomu tak. Vyhlašuji rozpravu za skončenou.

V rámci rozpravy bylo předneseno několik interpelací, zároveň řada podnětů, námětů a otázek. To se týká i výstavby Gabčíkovo, na které členové vlády postupně odpovědí.

Navrhuji, abychom nyní učinili půlhodinovou přestávku, během níž bych prosil, aby se v místnosti 026 sešli předsedové výborů pro plán a rozpočet a výborů ústavně právních, oba zpravodajové a navrhovatelka poslankyně Moltašová. Prosím rovněž pana ministra Klause, abychom tento pozměňovací návrh, který se sice nedotýká zákona, ale dotýká se společné zprávy příslušných výborů, posoudili a abychom o něm potom mohli dát hlasovat. Přerušuji jednání do 15.15 hodin.

(Jednání přerušeno ve 14.42 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 15.18 hodin.)

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Zahajuji přerušené jednání. Budeme pokračovat v odpovědích ministrů na dotazy a podněty poslanců. Ptám se pánů ministrů, kdo z nich si přeje jako první slovo?

Ministr hutnictví, strojírenství a elektrotechniky ČSSR S. Stračár: Vážený pán predseda, vážené poslankyne, poslanci, začne hovoriť najmladší minister čo do doby pôsobenia na ministerstve hutníctva, strojárstva a elektrotechnického priemyslu.

Úvodom by som chcel pripomenúť, že tento hutnícko-strojársky komplex predstavuje 55 % výroby Československej republiky a má strategické postavenie v oblasti celého národného hospodárstva. Od technickej úrovne a konvertibility tohto odvetvia závisia všetky ostatné odvetvia nášho národného hospodárstva. Že s týmto ministerstvom a celým týmto odvetvím to nie je v poriadku, je zrejmé aj z toho, aká bola v minulosti frekvencia striedania ministrov. (Myslím, že je to najmenej obžúbené kreslo ministra, je to kreslo vežmi horúce, dokonca jedny noviny, myslím, že česká Práce nazvala ministrov tohto rezortu "kamikadze".)

Chcel by som teda úvodom povedať to, že v rámci tohto rezortu sa koncentrovali všetky nedostatky, ktoré boli v byrokratickom riadení hospodárstva. Bola to autokratická tendencia československého hospodárstva po prvé v rámci samého Československa a po druhé v rámci RVHP. Tie to vyústili do rozsiahlej výrobnej základne. Dnes obhospodarujeme okolo 80 % svetového sortimentu. Z tohto dôvodu nastal značný pokles technickej úrovne celého tohto odvetvia a dnes v mnohých našich sortimentoch nie sme konvertibilní - čiže nie sme porovnatežní so svetom. Súbežne s týmto trendom išla samotná devastácia týchto podnikov. Dnes máme opotrebovanie 61,4 % celkovo, keď zoberieme priemer, tak máme zostarnuté stroje na 21 rokov. V porovnaní so svetom sa to pohybuje okolo 10 rokov v podobných rezortoch.

Z tohto dôvodu východisková základňa pre štrukturálne zmeny je vežmi zlá.

O štrukturálnych zmenách, o ktorých tu bola reč, či sú rýchle alebo pomalé, bola i na stránkach tlače i vo verejnosti vežká diskusia, nehovorí sa o tom jeden rok, ale desiatky rokov. Výsledkom je to, že dnes vyrábame viacej ocele, ako sme vyrábali predtým. Dnes je hutnícky materiál v najväčšom rozsahu naším konvertibilným tovarom. Tieto zámery minulých vlád sa nepodarilo realizovať.

Tieto zmeny, ktoré sa za posledné obdobie v rezorte uskutočnili z hžadiska jeho konvertibility a reštrukturalizácie, sú nepatrné. Vychádza to i z toho, ako nám rastú ceny na svetových trhoch a ako sa nám zvyšuje podiel exportu jednotlivých sortimentov či odvetví výroby nášho rezortu.

Vývoz do nesocialistických krajín - pokiaž to ešte dnes takto kvalifikujeme - najviac nám v roku 1989 vzrástol u hutníctva, v ťažkom strojárstve má 111 %, vo všeobecnom strojárstve 107,2 % a elektrotechnický priemysel nám poklesol na 92,7 % - teda strojárstvo celkom 106,2 %. Dohromady celý sektor na 113,8 %. Je to výrazne na účet hutníctva železných kovov.

To som chcel povedať úvodom, aby si každý uvedomil, že reštrukturalizácia tohto sektoru, a tým i celého národného hospodárstva je vežmi obťažným problémom a potrebuje nielen čas, ale aj značné investície.

Teraz by som chcel pre vašu informáciu povedať, akým spôsobom sektor alebo vláda chce k tomuto problému pristúpiť. Samozrejme, že nie je možné k tomuto pristupovať starými metódami, že sme nariadili, zastavili administratívny spôsob a pod. Ale je tak isto nutné, aby sme z hžadiska centra usmerňovali chovanie podnikov v tom smere, aby reštrukturalizácia prebiehala.

Náš sektor predloží vláde hlavné smery reštrukturálizácie. Z dôvodu, že tieto otázky sú vežmi časté z hžadiska tlače, aj poslancov, dovolil by som si vás trochu zdržať a oznámiť vám aspoň základné smery, ktorými sa chce tento sektor reštrukturalizovať.

V prvom rade tu bola diskusia, záporná aj kladná, v oblasti rudného baníctva. Samozrejme, že tí poslanci, ktorí zastupujú tieto regióny, vystupujú s interpeláciami, aby boli vyšši dotácie, tí poslanci, ktorí sa pozerajú na to s nadhžadom, hovoria, že tie dotácie sú ešte vysoké.

Usmernenie rezortu v tomto bude také, že - aby sme úplne otvorene hovorili - v tomto roku sa skracujú dotácie oproti predchádzajúcemu roku o 411 miliónov korún s tým, že predpokladáme, že v roku 1995 by sme zastavili dotácie do tohoto sektoru úplne a samotný sektor rudného baníctva musí sa vysporiadať s týmito problémami za našej pomoci sám, čiže orientovať sa na tie ťažby, ktoré sú perspektívne z hžadiska svetových cien. Tie ťažby, ktoré sú neperspektívne, je nutné postupne odstavovať. Nedá sa v tejto oblasti, aby sme hovorili úplne jasne a nekžučkovali ako zajac nedá sa inak v tomto odvetví postupovať. Samozrejme, že u všetkých týchto odvetví musí súbežne s týmto ísť správna sociála politika pri zabezpečovaní nových pracovných miest, rekvalifikácie a pod. Hovorím o technickom probléme.

V oblasti spracovania farebných kovov chceme v priebehu 2-7 rokov tento odbor podstatne tak isto reštrukturalizovať. Výroby, ktoré sú perspektívne neefektívne, predpokladáme postupne obmedzovať a skracovať ich výrobu, vrátane úplného zastavenia niektorých výrob. Opakujem: nebudeme to robiť administratívne, ale budeme to robiť metódami nepriamymi, tzn. nebudeme dávať do neperspektívnych výrob dotácie zo štátneho rozpočtu, čiže neustále prerozdežovať, aby sme živili podniky, ktoré nemajú perspektívu.

Často sa nás pýtajú na konkrétnosti. Môžeme v tejto oblasti povedať konkrétne, zatiaž podža našich prepočtov, že bola úplne chybne postavená otázka hydrometalurgického závodu v Bruntále, ktorého ďalšiu investičnú výstavbu sme zastavili. Tak isto je úplne pod otázkou aj otázna výroba (perspektívne) niklu v Niklovej huti v Seredi. Ostatné veci rátame tak, aby tieto odporúčania, ktoré pôjdu, zodpovedali svetovému trendu, ku ktorému jednotlivé výrobne majú predpoklad.

Hutníctvo železných kovov: O tom sa diskutuje najviac. Tu tak isto pracujeme s rozsiahlym materiálom, študujeme, a vychádza nám, že by sme mali v priebehu budúceho obdobia skrátiť výrobu cca o 4-5 mil. ton, ale to bude všetko závisieť od tempa našej prestavby, od vnútornej spotreby železných kovov i od reštrukturalizácie samotného hutníckeho priemyslu, ktorý je dnes - i keď sa hovorí, že sa do neho dáva vežmi mnoho - zaostalý, tak isto, ba možno viacej ako ostatné výroby za svetom, mám na mysli hlavne otázku moderných výrob.

Ťažké strojárstvo: V dôsledku toho, že sa obmedzuje ťažba, obmedzuje sa výstavba energetických zariadení, a je tu tak isto obmedzovanie investičných celkov v tradičných krajinách, kam sme tieto celky vyvážali, nech je to Sovietsky zväz, Maďarsko, Požsko, to všetko vo svojich dôsledkoch bude znamenať, že i tento sektor je nutné, aby vnútorne reštrukturalizoval a nepredpokladáme jeho ďalší rast, skôr mierny útlm produkcie.

Maximálne chceme rozvíjať všeobecné strojárstvo, aby tu bol podstatný nárast v tomto obore. Čiže, keď sme si urobili tieto strategické štúdie, ktoré zatiaž máme v začiatku, ukazuje sa nám, že je nutné rozvíjať u nás tie výroby, ktoré majú na to podmienky. Je to výroba áut, kde by sme mali mať dostatok plechov v budúcnosti, kde je dostatok základných plastických materiálov, surovín atď., a okrem iných perspektívnych výrob by teda výroba áut mala byť nosným programom vo všeobecnom strojárstve a takou osou. Táto os, bohužiaž, bola v minulosti vežmi podcenená a dôsledky sú na našom trhu aj naďalej. V parlamente, v novinách, aj inde sú kladené otázky, týkajúce sa konverzie zbrojného priemyslu. V zbrojnom priemysle došlo k značnému kráteniu v dôsledku rozpočtu tohto i minulého roku a predpokladáme, že i v budúcom období toto výrobné odvetvie nebude nutné udržovať na doterajšej úrovi. Závisí to na brannej politike štátu a na zahraničnej politike štátu. Vzhžadom na to, že sme dospeli k týmto záverom, je nutné urýchlene urobiť konverziu zbrojného priemyslu a štátny rozpočet na túto konverziu ráta s určitou čiastkou. Táto čiastka však je podstatne menšia, než akú požadovali samé podniky. Sme toho názoru, že je možné relatívne rýchle konverziu zbrojného priemyslu v rozpätí 1 až 3 rokov uskutočniť. Na tejto základni sa s podnikmi rokuje. Rokuje sa tiež so zahraničnými partnermi, ktorí by mohli prispieť k riešeniu tohto problému.

Posledným odvetvím, ktoré nám nerobí vežkú radosť, je náš elektrotechnický priemysel v celom rozsahu. Elektrotechnický priemysel, rovnako ako ostatné odvetvia, má vežmi široký záber. Vieme dnes, aké sú nutné investičné prostriedky, aký je nutný technologický vývoj a všetko ostatné, aby sa elektrotechnický priemysel udržal na svetovej špičke? Z hžadiska širokého záberu československý elektrotechnický priemysel nemá na to, aby sa vo všetkých svojich odvetviach udržal na špičke. Z tohto dôvodu je nutné zmeniť a reštrukturalizovať elektrotechnický priemysel tak, aby sa zameral iba na tie odvetvia, v ktorých je možné udržať sa na svetovej špičke, a v ktorých je možné založiť širokú kooperáciu, výrobnú aj kapitálovú. s poprednými svetovými výrobcami elektrotechnického priemyslu.

Toto sú základné strategické smery, akými sa chceme uberať. Štúdiu o strategických rozvojových smeroch predložíme vláde a budeme informovať parlament možno ešte v tomto volebnom období. Do vlády by to malo ísť v priebehu mája.

K otázke pomalosti alebo rýchlosti zmien - myslím, že rýchlosť závisí od toho, aké budeme mať finančné zdroje, aké finančné zdroje bude mať sám priemysel. Je jasné, že odvod 65 % zo zisku nie je v žiadnom prípade silne motivujúci pre to, aby podniky mali dostatočné zdroje. Z toho dôvodu:

- podniky budú musieť hžadať vlastné zdroje,

- sa bude musieť uskutočňovať nová finančná politika, pôžičky z našej banky, využívať úverové možnosti,

- predpokladajú sa tiež zahraničné investície do nášho priemyslu.

Tento súhrn opatrení by nám mohol pomôcť pri riešení reštrukturalizácie nášho základného priemyslu, ktorý je nosným priemyslom celej republiky.

Ďalej tu bola otázka, týkajúca sa toho, že sa znova vraciame v našom sektore k bilančným metódam. Vzal som si zápis z výboru. Tento zápis nezodpovedá tomu, čo hovorili spravodajcovia. Tam sa žiadali ešte krutejšie bilancie. Vieme, že dodávatežsko-odberatežské vzťahy nie sú celkom v poriadku. Z toho dôvodu musíme mať v prechodnom období určité bilancie. Nie je možné pustiť bez bilancií náš priemysel, najmä v základných surovinách a v základnom hutníckom materiáli. Keby sme tieto bilancie dnes odbúrali, tak nám ujde hutnícky materiál na devízovú oblasť a zastavíme možno polovicu československého priemyslu. Naše ministerstvo zastáva názor, že je nutné základný sortiment hutníckych výrobkov a niektorých rozhodujúcich strategických výrobkov bilancovať s tým, že sa budú dávať licencie na vývoz týchto materiálov, aby nám všetko neutieklo za hranice, aby sa napríklad nestalo, že Východoslovenské železiarne pre seba vežmi efektívne vyvezú plechy a Mladá Boleslav rovnaké plechy bude dovážať, avšak z devízovej oblasti a oveža drahšie. V tejto oblasti teda rátame s bilancovaním 30-40 druhov materiálov v našom sektore, aby sme udržali chod spracovatežského priemyslu.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP