Úterý 27. března 1990

Pokud by se podařilo zajistit zvýšení příjmové části, doporučuji, aby vláda posoudila znovu výši dotace na technický rozvoj.

Závěrem chci říci toto: mnozí mají určité obavy ze zásadních změn, které se mají realizovat nebo se připravují. Úvahy i obavy - v době, kdy každý hledá své místo a u řady dochází k výrazným sociálním změnám - vychází se spíš z osobního strachu o sebe, o práci, o funkci o postavení. Je to zcela pochopitelné. Politika musí počítat s různými reakcemi. Ohled na lidský faktor, je a musí zůstat součástí našeho úsilí. Proto náš postoj, naše podpora vládě národního porozumění, je často závislá na tom, do jaké míry rozumíme novým tendencím, do jaké míry jsme v ekonomické činnosti ochotni se aktivně angažovat. Věřím, že vláda, centrum i příslušné orgány využijí aktivně stávajících postojů lidí, všech hmotných i nehmotných rezerv. Jedině v tom vidím reálné předpoklady pro zabezpečení předloženého návrhu státního rozpočtu pro rok 1990, pro který budu hlasovat.

Hovořil jsem jako člen KSČ.

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji poslanci Tichavskému. Slovo má poslanec Kontra, připraví se poslanec Tahy.

Poslanec SN M. Kontra: (VPN, volebný obvod 130 - Bardejov.) Vážený pán predseda, vážený predsedajúci, vážené poslankyne a poslanci, vážení hostia, predovšetkým vyslovujem súhlas s filozofiou štátneho rozpočtu Československej republiky, ktorá vychádza z prvých krokov procesu transformácie našej ekonomiky smerom k trhovej ekonomike, čo sa, okrem iného, prejavuje v obmedzovaní prerozdežovacích procesov na základe zníženia rozpočtových výdavkov a celého objemu štátneho rozpočtu. Tieto opatrenia by mali vytvárať tlak na zmenu chovania ekonomických subjektov, na ich úsilie o ekonomickú racionalitu a ich sebestačnosť.

Mám česť predsedať výborom pre priemysel, dopravu a obchod, ktoré minulý týždeň prerokúvali práve tie kapitoly rozpočtu federácie, ktorých se doteraz v hospodárskej sfére najviac dotýkajú tieto prerozdežovacie a dotačné procesy a v návrhu rozpočtu na rok 1990 zároveň aj ich obmedzení. Poslanci obidvoch výborov tieto opatrenia vlády prijali s plným porozumením a podporujú ich, hoci niektoré otázky neboli v návrhu rozpočtu kapitol dostatočne odôvodnené.

Poslanci kladne hodnotili opatrenia na krátenie dotácií na ťažbu a úpravu rúd, zníženie dotácií k cene tepla oproti pôvodne navrhovanému objemu, taktiež súhlasia s obmedzením exportných prémií pri uplatňovaní finančno-ekonomických nástrojov v zahraničnom obchode a s prehodnotením rozsahu dotovanej investičnej výstavby v železničnej doprave.

V tejto súvislosti poslanci vzniesli dve vážne pripomienky. Za prvé, že sa im ťažko diskutuje k meritu problému, keď im chýba výklad k celkovej koncepcii rozpočtovej sústavy pre tento a ďalšie roky. Školenie, ktoré sa uskutočnilo pre poslancov k danej problematike v nočných hodinách po skončení zasadania Federálneho zhromaždenia začiatkom marca, nebolo vzhžadom na termín školenia príliš účinné.

Druhá pripomienka sa týka absencie ministrov, s výnimkou jedného, na zasadaní výborov, ako pôvodne ohlásených zdôvodňovatežov návrhov rozpočtov za jednotlivé kapitoly. Pre pracovnú zaneprázdnenosť do výborov poslali svojich námestníkov. Ako poslanci chápeme toto zdôvodnenie, no zároveň si kladieme otázku, kde v parlamente a pri akej príležitosti môže rezortný minister nadviazať živší kontakt s poslancami, ak nie na pôde príslušných výborov, pri prerokúvaní návrhu rozpočtu svojho rezortu.

Časť poslancov využila možnosť navštíviť jednotlivé podniky príslušných rezortov, alebo tým, že v nich priamo pracuje na zasadanie výborov v koncentrovanej podobe priniesla celý rad konštruktívnych návrhov a námetov na ďalšie znižovanie dotácií do týchto podnikov v budúcich rokoch, zároveň poukázala na celý rad problémov pri riešení sociálnych problémov pri útlmových programoch a štrukturálnych zmenách v ich výrobnom zameraní, poukázala na možnosť racionalizácie organizačných a riadiacich štruktúr, nutnosť demonopolizácie celého radu podnikov a na celý rad ďalších otázok súvisiacich s prechodom aj týchto rezortov na trhový systém.

Dúfame, že príslušné ministerstvá pri hžadaní východísk zo schodkovej situácie rozpočtov svojich rezortov využijú bohatosť námetov a odporúčaní z našich výborov.

Druhým problémom, ku ktorému sa chcem vyjadriť zatiaž z metodického hžadiska, je vzťah štátneho rozpočtu federácie a štátnych rozpočtov republík k rozpočtom národných výborov z hžadiska novo sa formujúcich úloh národných výborov ako samosprávnych územných orgánov. Ak chceme, aby národné výbory plnili predovšetkým úlohy správnych orgánov, čím by mali prevziať na seba skutočnú a nielen navonok proklamovanú zodpovednosť za komplexný sociálny a ekonomický rozvoj miest a obcí, treba pre to uskutočniť ďalšie zmeny v rozpočtovom hospodárení pri výraznom posilnení samostatnosti národných výborov vo finančnom hospodárení a finančnej sebestačnosti. A tým zakotviť aj právne novú kategóriu komunálnych daní.

V tomto smere sa už urobili prvé kroky v roku 1989 prevodom dane zo mzdy do rozpočtov národných výborov ako ich vlastných príjmov. No aj pri tomto opatrení sa zachoval určitý prídežový systém rozdežovania zdrojov z vyšších na nižšie stupne národných výborov, v dôsledku čoho základné stupne národných výborov sa na jej príjmoch podiežajú menej ako 30 percentami. V záujme posilnenia rozpočtov týchto národných výborov z titulu tohto zdroja treba vážne uvažovať nad kombináciou rozdelenia výnosu dane zo mzdy do rozpočtov národných výborov jednak podža miesta bydliska pracovníkov a jednak podža sídla organizácie.

Za účelom posilnenia rozpočtov národných výborov základného stupňa je účelné do nich previesť aj odvod z objemu miezd a tým nahradiť vyrovnávanie rozpočtov národných výborov globálôm a účelovými dotáciami zo štátneho rozpočtu republiky. Včlenenie týchto odvodov z objemu miezd do rozpočtov miest a obcí by sa mohlo realizovať tak, že by pracovník dostával brutto mzdu, pričom by túto čiastku odvádzal príslušnému národnému výboru formou dane z príjmu obyvatežstva. Tým by táto čiastka zostala podnikom aj naďalej ako nákladová položka, čím by sa zachoval sledovaný ciež zvýšenia ceny pracovnej sily a na druhej strane by sa táto čiastka odčerpala do rozpočtu toho národného výboru, kde má pracovník bydlisko a to bez väčšej administratívnej náročnosti. Tým by sa vyčistili aj viackanálové sociálne úžavy z rôznych daní, čo je aj hlavným nedostatkom pripravovaného zákona o dani z príjmov obyvatežstva.

Vzhžadom na to, že v najbližšom období prijmeme celý rad ekonomických zákonov, možno očakávať aj podstatný rozvoj miestnej podnikatežskej iniciatívy a to nielen zo strany podnikov spoločenského vlastníctva (štátneho, komunálneho a družstevného a iných vlastníckych zoskupení), ale aj občanov ako súkromných podnikatežov, čo podstatne posilní rozsah vlastných príjmov národných výborov formou komunálnych daní. V dôsledku očakávaného podstatného rastu dane z príjmov obyvatežstva by sa mala táto daň zmeniť z doplnkového zdroja na plánovaný vlastný príjem rozpočtov národných výborov základného stupňa.

Aby sa uplatnila plná zodpovednosť národných výborov za ich rozpočtové hospodárenie, ako sa to zdôrazňuje aj v predloženom materiáli Federálneho ministerstva financií o štátnom rozpočte, to bude záležať aj na aktivizácii samotných národných výborov pri tvorbe jeho zdrojov od róznych hospodárskych subjektov, pôsobiacich v ich územnom obvode, musia prispieť aj nové daňové správy a kontrolné orgány. A okrem toho to bude záležať aj od procesu decentralizácie rozpočtového hospodárenia smerom od federácie k republikám a k miestnym správnym a samosprávnym orgánom, v závislosti na novom ekonomickom usporiadaní štátu. Musíme si uvedomiť, že úspešnosť plnenia spoločenských úloh v novo sa formujúcom demokratickom štátě nebude závisieť ani tak na rozsahu rozpočtu jeho federácie a republík, ako skôr na rozpočtoch jeho územných správnych a samosprávnych orgánov, ktoré z prevažnej časti zabezpečujú chod každodenných potrieb občanov.

Ďakujem za pozornosť.

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji poslanci Kontrovi, diskutovat bude poslanec Tahy.

Poslanec SL M. Tahy: Vážené predsedníctvo, vážené poslankyne, vážení poslanci, vážení hostia, spolu s federálnou vládou posudzujeme rozpočet a hžadáme tie rezervy, ktoré by nám pomohli urobiť ho čo najlepším a najprebytkovejším. Som poslancom za volebný obvod 170 Martin. Mal som možnosť hovoriť s pracovníkmi ZŤS Martin, kde ma mimoriadne potešila ich snaha zabezpečiť božavý prechod zo špeciálnej výroby na iné výrobné programy bez nejakých závažných požiadaviek na štátne dotácie. Kde v prvom rade sa požaduje od federálnej vlády, aby pre ne vytvorila legislatívne podmienky a podmienky vo väzbách na zahraničný obchod.

Chápeme, že tam časť dotácií bude potrebná, bez toho sa sami so situáciou pravdepodobne nevyrovnajú. Chcel by som poukázať na inú oblasť nášho hospodárstva, ktorá síce nie je priamo riadená federálnou vládou, ale je riadená republikovými vládami a kde by som prosil federálnu vládu, aby plnila aspoň funkciu sprostredkovateža, alebo nejakého poradcu. Ide o drevársky priemysel.

Drevársky priemysel je, podža môjho názoru, jednou z najperspektívnejších oblastí nášho národného hospodárstva z toho dôvodu, že sa viaže prakticky na surovinu, ktorá v tejto republike existuje, tvorí sa a bude sa tvoriť. Drevársky priemysel momentálne z hžadiska technickej a koncepčnej úrovne nie je vežmi dobre na tom v porovnaní so svetom. Jeho modernizácia sa však viaže na dostatok drevnej hmoty. Tu je ten moment, na ktorý chcem poukázať. Obidve republikové ministerstvá v oblasti lesného hospodárstva sa zhodli na koncepcii, že nepovažujú túto oblasť za komplex lesného hospodárstva a drevospracujúceho priemyslu, ale za problém ekologický v lesnom hospodárstve. To je závažný moment, ktorý môže ovplyvňovať výšku dotácií. Pokiaž sa lesné hospodárstvo bude považovať len za ekologický problém, tak bude prirodzene môcť žiť naďalej len prostredníctvom dotácií zo štátneho rozpočtu. Lesy u nás sú všeužitočné a mimo ekologického problému, mimo vody a vzduchu, musia produkovať i drevnú hmotu.

Dnes je situácia v našich lesoch taká, že viac ako 70 % máme lesy choré a to v Čechách, aj na Slovensku. Dnes nám obidve ministerstvá hovoria: drevo nie je, drevo nebude, ideme znižovať ťažbu. To znamená pre drevospracujúci priemysel bolestivú stratu, pretože nemôžeme modernizovať, pokiaž nebudeme mať takú drevnú hmotu, aby linky, ktoré sa majú budovať, boli ekonomické. Každý sedliak vedel, že keď má chorý strom, tak bolo treba ísť naň so sekerou. Ja osobne ako drevársky inžinier si myslím to isté o lesnom hospodárstve. Ak chceme lesné hospodárstvo ozdraviť, tak musíme z neho choré lesy dostať von a v najbližších rokoch podstatne zvýšiť a nie znížiť ťažby. Keď ich budeme znižovať, tak nám choré stromy zostanú v lese a bude sa zhoršovať celá skladba nášho lesa. To je ten problém, o ktorom chcem povedať, že by sa mali v budúcnosti znižovať dotácie. Lesné hospodárstvo si musí uvedomiť jednu skutočnosť, že musí produkovať drevnú hmotu a musí zabezpečovať takú optimálnu skladbu, aby sa zvyšovala produkcia dreva. Na to potrebujeme zdravý les.

Čo ma viedlo k tomuto poznatku: minulý rok sa zo Slovenskej republiky vyviezlo 260 tisíc kubíkov dreva do zahraničia. Pritom sa nášmu drevárskemu priemyslu tvrdí, že drevo nie je a nebude. Drevospracujúci priemysel napríklad v Západnom Nemecku zamestnáva 4krát viacej žudí než my na zhodnotenie jedného kubíku dreva pri ich mzdovej úrovni. Tu je rezerva pracovných síl pre tie oblasti, ktoré budeme musieť rušiť, ktoré nám ničia životné prostredie. Z toho dôvodu by som prosil federálnu vládu, aby mala vplyv na obe republikové ministerstvá a dosiahli sme decénium, to je obdobie, keď sa zvykne robiť komplexná inventarizácia v lesoch. Tieto ministerstvá to na tento rok nenaplánovali, ale mali by sme požadovať, aby sme skutočne vedeli, kožko dreva máme k dispozícii a ako môžeme zvýšiť dotácie a zvýšiť ekonomickú účinnosť zhodnotenia drevnej suroviny bez toho, aby sme vyvážali drevo von a dovážali rezivo a dosky za doláre do našej republiky.

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji poslanci Tahymu, slovo má poslanec Lux, připraví se poslanec Sláma.

Poslanec SN J. Lux: Vážený pane předsedo, vážení poslanci, vážení hosté. Zastupuji volební obvod Ústí nad Orlicí, jsem členem Československé strany lidové.

Okres Ústí nad Orlicí patří mezi okresy s největší koncentrací sovětských vojsk. Pobytem těchto vojsk bylo devastováno životní prostředí, poškozeny komunikace a množství bytů a budov. Nyní dochází k jejich odchodu. Jsme jistě všichni rádi, ovšem uvedení do původního stavu bude vyžadovat značné finanční prostředky. Vyrovnání mezi Československem a Sovětským svazem bude řešeno jistě z pohledu dlouhodobého. Ovšem situaci je třeba řešit už nyní a okresní národní výbory těchto oblastí nejsou schopny uvedený stav řešit z prostředků roku 1990. Jelikož se jedná o problém obecný a meziresortní, dovolím si otázku vládě, jak tato situace bude řešena. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji poslanci Luxovi. Slovo má poslanec Sláma, připraví se poslanec Fišera.

Poslanec SL V. Sláma: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, dovolte, abych se také připojil k této debatě. Možná, že to přímo nesouvisí s tím, ale myslím si, že ano.

Stále je otevřená otázka důchodů, otázka peněz, myslím důchody nejslabší, slabé. Jedná se o důchody osobní, které stále ještě platí, a o různá jiná důchodová zvýhodnění členů KSČ. Jsou to různé doplatkové částky na dorovnání důchodů. Třeba vojáci, kteří přišli nějakým způsobem o místo, dostávají dotace, dorovnávání platů. Jsou to různé částky odškodňování za dlouhodobou činnost, kdy dělník může dostat při odchodu do důchodu nanejvýš 2500,- Kčs. Posledně jsme byli na prověřování estébáků apod. a tam jsme se dověděli - nevím, jestli je to pravda, že když nějaký důstojník, který předem ví, že neprojde prověrkou, má možnost odejít do důchodu, a to čestně, je za to honorován nějakým odškodněním až do výše 50 tisíc Kčs tím, že dobrovolně odešel.

Dále jsou to tzv. invalidní důchody, které většinou pobírají členové KSČ, kteří měli a myslím, že stále mají moc známých, ale nemoc, pro kterou v invalidce jsou, rozhodně je zanedbatelná, dohromady žádná. Jsou s tím spojeny ještě další výhody, lázeňská léčba, která je každý rok a není zanedbatelná.

Nejsou to jistě všichni tito invalidé, ale myslím si, že skutečně v tomto směru by se měl udělat nějaký pořádek, protože spousta lidí má tak nízké důchody, že to snad ani není možné, a tito lidé naprosto neoprávněně toto užívají.

Jsou tady důchody důchodců, účastníků 2. světové války, kteří byli postihováni tím, že byli v druhé světové válce a nesmělo se o nich vůbec mluvit, zatímco členové východních armád byli zvýhodňováni ze všech sil. Myslím, že toto také není správné. Necháme-li to bez nějakých zákonů, určitě to nepovede k žádným rozumným závěrům.

Dále bych chtěl říci, že s panem ministrem Klausem souhlasím, souhlasím s návrhem a budu pro něj hlasovat. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji poslanci Slámovi. Slovo má poslanec Fišera.

Množí se další přihlášky, kolegové a kolegyně. Doufali jsme, že bychom ještě dnes mohli projednat alespoň tři návrhy zákonů. Já bych doporučoval, pokud jde o diskusní příspěvky, v nichž jsou otázky, které se přímo rozpočtu nedotýkají, abyste využili příslušného bodu pořadu, který se nazývá Otázky a interpelace poslanců. Prosím poslance Fišeru, připraví se poslanec Baruš.

Poslanec SL I. Fišera: Vážený pane předsedo a předsedající, dámy a pánové, promiňte mi jen malou historickou připomínku. Začátkem 20. let v této republice jsme stáli před podobným problémem. Došlo ke známé Rašínově revalvaci koruny. V Československu byl tehdy jeden z podnikatelů, který se tvrdě proti tomuto opatření stavěl, protože věděl, že bude znamenat velmi vážné ztížení podmínek pro podnikatele. Ale byl to také jediný podnikatel, který velmi rychle svými opatřeními, velmi radikálními a tvůrčími, tuto tvrdou změnu zvládnul. Byl to Tomáš Baťa. Já bych ho chtěl připomenout všem těm, kteří dnes tlačí na pana ministra Klause, aby jim uhnul. Myslím, že bychom se neměli dnes vracet k myšlenkám Tomáše Bati, jen pokud jde o dnešní finanční prostředky jeho syna, ale že bychom se především měli vracet k tomu, že nám Tomáš Baťa zakladatel ukázal velmi cenný příklad v tvůrčím přístupu, jak takovéto složité situace zvládnout. To je první poznámka.

Druhá poznámka. Hovoříme o výzkumu a o vědeckotechnickém rozvoji. Zda 8 miliard nebo o miliardu méně se mi téměř jeví jako lhostejné. Řeknu proč. Náš výzkum je mnoho let jednak totálně poddimenzován, jednak totálně předimenzován. Není to dialektika, je to fakt, protože uvádíme na jedné straně průměrné hodnoty a srovnáváme se "úspěšně" se světem, a na druhé straně, když se srovnáme s jednotlivými odvětvími, když se podíváme na jednotlivé obory, tak zahraniční podniky investují do výzkumu srovnatelných oborů deseti až stonásobek toho, co jsme schopni investovat my.

My potřebujeme zásadní restrukturalizaci našeho výzkumu. My potřebujeme zásadní změnu v pohledu na výzkum. My si musíme také uvědomit, že jsme limitováni v lidských zdrojích. My jsme si nikdy nepřiznali, že jako národ máme omezené zdroje, pokud jde o intelektuální a tvůrčí kapacity. Pouze jsme mnoho desítek let tvrdě krváceli emigrací.

To jsou velmi vážné věci, a proto bych doporučoval, abychom neuvažovali v tuto chvíli tolik o penězích, ale spíše přijímali navrhovaná opatření, a abychom hledali způsob opravdu velmi solidní vládní politiky, jak důsledně provést restrukturalizaci našeho výzkumu. Potřebujeme posílit ty, kteří jsou silní, odstranit ty, kteří jsou opravdu slabí a nemohou nám vůbec pomoci v dalším vývoji a výzkumu. Potřebujeme se také pokusit mnohem výrazněji a rychleji pomocí vládně zacílené politiky spojit náš výzkum se zahraničím, protože jinak podle mého názoru nemáme šanci. Děkuji vám. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji poslanci Fišerovi, slovo má poslanec Baruš, připraví se poslanec Kubeš.

Poslanec SL V. Baruš: Vážené Federální shromáždění, poslanec Fišera mi usnadnil významnou úlohu. Já si myslím, že skutečně všichni oceňujeme, že restriktivní zásah do rozpočtových výdajů je proveden v celé šíři a v celé struktuře s výjimkou výdajů na zdravotnictví, školství a sociální zabezpečení, tedy těch výdajů, které mají vliv na životní úroveň obyvatelstva. V tom jsme nepochybně všichni zajedno a podporujeme návrh rozpočtu.

Chci říci předem, že mé vystoupení není formou žádného nátlaku. V souladu s vystoupením poslance zpravodaje pana Servuse a po podrobném rozboru poslankyně paní Moltašové a nakonec některých dalších diskutujících považuji restriktivní opatření v oblasti vědy ve výši 10 % za nepřiměřené a neperspektivní řešení, a to z hlediska vlastního zájmu vlády pro inovační význam vědy a pro dynamiku nutně předpokládaného hospodářského růstu.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP