Úterý 27. března 1990

Kromě toho systém zajišťuje výrazné zlepšení kultury práce lidí, kteří se kolem odpadů pohybují a dojde k podstatnému snížení ekologické zátěže obcí a měst.

Jestliže však chceme systém zavést, je nutné jej zavést uceleně, je nutné koncentrovat prostředky a v počátku i devizové, které se stejně do této oblasti vkládají, ale nekoordinovaně. Například: za prostředky, které letos do nákupu nástaveb MUT vloží jen Praha, by bylo možné jen z dovozových komponentů zajistit minimálně 2 soupravy M.S.T.S. možná s dvojnásobnou nebo trojnásobnou kapacitou v závislosti na organizaci práce.

Domnívám se, že zde musí úlohu koordinátora sehrát stát prostřednictvím státního rozpočtu. Výkonné ekologické systémy nelze zavádět tak, že budeme každému dávat něco, jak jsme se naučili dříve.

Musíme také vytvořit podmínky pro podnikání i v oblasti ekologie. Uvedený příklad dokladuje, že dobrá snaha bez potřebných ekonomických podmínek nemůže vést k výsledku. Žádný podnik si dnes nemůže dovolit podnikat v oblasti ekologie na úkor momentálního ekonomického efektu, i když je přesvědčen, že je to nutné a že to bude výhodné za několik let. Je nutné vytvořit klima, kdy bude pro podniky, ale i pro soukromníky výhodné v oblasti ekologie podnikat. Pokud budeme peníze na ekologii pouze rozdávat, mám obavy, že to nepřinese očekávaný efekt.

Dávám na zvážení, aby vláda přijala taková opatření, aby podnikání v oblasti ekologie bylo pro subjekty přitažlivé, a to více než v oblastech jiných, aby bylo přitažlivé i pro firmy zahraniční. Například:

1. zřízením ekologické banky, která by na základě rozhodnutí orgánů životního prostředí poskytovala výhodné, třeba i bezúročné úvěry;

2. zvýhodnit odvodové povinnosti pro činnosti, které s ekologií úzce souvisejí;

3. přednostně subvencovat takové akce, které přispívají k systémovému řešení ekologických problémů, tj. rozvoj ekologického strojírenství, ekologických služeb, zhodnocování odpadů apod.

Závěrem bych chtěla požádat ministra hutnictví, strojírenství a elektrotechniky pana Stračára, kdyby mohl u konkrétního případu spolupráce s firmou EDELHOFF na můj příspěvek reagovat.

Tato spolupráce byla rozvinuta na podzim a v důsledku změny kompetence se tato spolupráce zastavila. Proto bych prosila pana ministra, kdyby se k tomu mohl vyjádřit.

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji poslankyni Stránské, slovo má poslankyně Buráňová. Připraví se poslanec Bakšay. Je zde řada telefonátů, aby diskutující uváděli politickou příslušnost. Prosil bych tedy, aby tak činili.

Poslankyně SL A. Buráňová: Vážený pane předsedo, vážené Federální shromáždění, v souvislosti s návrhy na obnovení rovnováhy československé ekonomiky, k níž má přispět i projednávaný návrh státního rozpočtu na letošní rok, se široce diskutuje i otázka dotací. Požadavek na snižování dotací do podnikové sféry je jistě obecně správný, neúměrné dotace do této oblasti jsou v podstatě cizorodým prvkem v podmínkách tržního hospodářství. Z předloženého návrhu státního rozpočtu můžeme zjistit, že z celkové částky neinvestičních dotací ve výši 56 mil. Kčs bez specifických dotací v zahraničním obchodě připadlo v loňském roce 34 mld. Kčs na agrokomplex. Z mechanického porovnání těchto dvou čísel zřejmě vznikl názor, že toto odvětví se proto musí logicky podílet na snížení dotací absolutně i procenticky nejvíc. Hovořím za zemědělce a jsem členkou komunistické strany.

To se také odpovídajícím způsobem promítlo v návrhu rozpočtu. Na celkovém snížení dotací v podnikové sféře o 4,15 mld. Kčs se agrokomplex podílí částkou 4,56 mld. Kčs, to znamená, že pokrývá nejen celkové snížení dotací, ale navíc částkou 410 mil. Kčs přispívá k posílení dotací na jiných úsecích národního hospodářství.

Procenticky se celkové neinvestiční dotace všem podnikům v národním hospodářství - tedy včetně zemědělství - snižují o 7,4 %, samotnému agrokomplexu však o 13,3 %, což je zcela zjevný nepoměr. Nelze podezřívat federální ministerstvo financí z neznalosti ekonomické podstaty dotací do zemědělské výroby. Vzhledem k předchozím diskusím jak zde na půdě parlamentu, tak i ve sdělovacích prostředcích, je již téměř obecně známo, že rozhodující část těchto dotací jsou vlastně dotacemi jen podle názvu, tím, že jsou zařazeny podle určité metodiky v příslušné kolonce státního rozpočtu. Ve skutečnosti mají charakter doplňkového cenového nástroje, protože nákupní ceny zemědělské produkce na rozdíl od velkoobchodních cen v průmyslu kryjí společenské náklady jen asi z 80 %. Většinu těchto tzv. dotací dostávají zemědělské podniky v přímé vazbě na dosažené tržby za zemědělskou produkci, tedy nikoliv náhodně a v žádném případě ne zadarmo.

Přístup, jaký byl zvolen při přestavování státního rozpočtu, si lze vysvětlit v zásadě jen dvěma způsoby: vychází se z předpokladu dostatku, respektive nadbytku potravin v nejbližším období, kterému je třeba předejít restriktivní politikou státu, tedy snížením tzv. dotací orientovat zemědělské podniky na jinou strukturu výroby, převážně na podnikání v nezemědělské činnosti. K tomu je třeba poznamenat, že rovnováha na trhu potravin je podle našeho názoru zatím velmi křehká, do určité míry ovlivněna příznivým vývojem počasí v posledních letech. Každý výkyv by mohl přinést značné problémy.

Druhý možný přístup může vycházet z čistě pragmatického názoru, že se nejsnáze "bere" tam, kde jsou údajně zdroje nejvyšší. Tedy v zemědělství, které v minulých letech vždy dosahovalo dobrých výsledků a stalo se stabilizujícím faktorem ekonomiky, by mělo být podle této logiky nejvíce zdrojů a proto nejsnáze unést i radikálnější zásah. Že tento způsob silně připomíná starou, nechvalně známou a oprávněně kritizovanou přerozdělovací praxi, je zcela evidentní.

Jaké přístupy vedly skutečně k přípravě předloženého návrhu snižování dotací se lze jen dohadovat, protože v písemném podkladu, který jsme obdrželi, není uvedeno žádné zdůvodnění. Hovoří se zde jen o tom, že snižováním dotací chce vláda působit na vyšší hospodárnost našich podniků. To je jistě velmi správný směr, který se musí uplatnit všude, zemědělství nevyjímaje. Avšak i tento správný názor má v zemědělství své podmínky a bariéry. Vysokou nákladovost zemědělské výroby lze ovlivnit vyšší hospodárností jen do určité míry, pokud se výrazně nesníží náklady na vstupy a samotná kvalita a účinnost těchto vstupů.

Přesto, že jsou v poslední době vyslovovány různé kritické výhrady na adresu minulého vývoje v zemědělství, kvalitu naší výživy apod., zůstává neoddiskutovatelným faktem, že vcelku dobře zásobený trh potravin je v současné době snad nejzákladnější jistotou každého občana a reálnou zárukou jeho životní úrovně.

Zemědělství a související odvětví celého agrokomplexu jsou již delší dobu spolehlivým stabilizujícím faktorem ekonomiky a celé společnosti. Svědčí o tom i výsledky za uplynulý rok, kdy zemědělství bylo jediným odvětvím, které se v podstatě beze zbytku vyrovnalo se svými úkoly. To všechno jsou bezesporu významné pozitivní skutečnosti, na kterých je třeba podle našeho názoru při přechodu na tržní hospodářství stavět. Rozhodně by proto nebylo správné, abychom se hned zpočátku neuváženými, nekomplexními zásahy o tato pozitiva zčásti nebo úplně připravili.

Z uvedených důvodů je třeba meziroční tempo snižování dotací do zemědělství o 13,3 % považovat za značně radikální a rizikové a svým způsobem nespravedlivé vůči zemědělství.

V závěru mi dovolte vznést dotaz na pana ministra Klause: Z jakých objektivních srovnávacích analýz se vycházelo při stanovení konkrétní úrovně snížení dotací a tempa tohoto snížení? Děkuji.

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji poslankyni Buráňové. Slovo má poslanec Bakšay, připraví se poslanec Kovář.

Poslanec SL J. Bakšay: Vážený pán predseda, predsedajúci, pani poslankyne, páni poslanci, dámy a páni, som poslancom za občiansku iniciatívu Verejnosť proti násiliu.

Celý uplynulý týždeň sme postupne preberali jednotlivé kapitoly štátneho rozpočtu na rok 1990. Po preštudovaní jednotlivých kapitol - musím sa priznať, nechcel by som byť v koži našich ministrov a vlády. Po dlhých rokoch presvedčovania ako sme na tom dobre, naša nežná revolúcia v plnej nahote odkryla hlboký rakovinový nádor v našej ekonomike, v našom hospodárstve. Ak chceme túto chorobu odstrániť, ak chceme pre naše národy zabezpečiť stabilitu, sociálne istoty a možnosť ďalšieho perspektívneho rozvoja, potrebujeme tento rakovinový nádor odstrániť, odstrániť hlboko a rýchlo, inak sa bude postupne rozširovať a bujnieť.

Preto mi dovožte plne podporiť skoro nadžudské úsilie našej vlády o zabezpečenie prebytkového štátneho rozpočtu a jeho zameranie na protiinflačnú, menovú a rozpočtovú politiku s transformačnými charakteristikami. Táto snaha plne smeruje k prechodu na trhové hospodárstvo, ktorého budúce nástroje sú jedine schopné zabezpečiť ďalší rozvoj života našich občanov.

V rozprave vo výbore pre plán a rozpočet som trochu polemizoval s pánom ministrom Klausom o rýchlosti ekonomických reforiem. Osobne by som sa chcel opäť prihovoriť za urýchlenie nepopulárnych krokov, smerujúcich k radikálnej obnove našej ekonomiky. Občania našej republiky už nechcú sžuby. Sami cítia, že v dôsledku totalitnej minulosti sme v ťažkej ekonomickej situácii. Vyčkávanie na radikálne riešenie problémov po vožbách je politikárenie. Dnes už v podstate väčšina našich občanov je presvedčená, že nepopulárne ekonomické opatrenia a následné sociálne dôsledky sú na prechodnú dobu nevyhnutné. Dnes už aj človek bez medicínskeho vzdelania vie že rakovina v počiatočnom štádiu je liečitežná. Ak ju však necháme rozbujnieť, obvykle všetko ničí. Každý deň čakania len zvyšuje neistotu a hlavne systematicky likviduje ekonomiku nášho štátu.

Osobne by som chcel vyzvať vládu, aby sa dôsledne zasadila za urýchlené uskutočnenie radikálnych reformných krokov. Náš žud vie a je pripravený niesť ešte obete pre blaho svojich detí, ale ak vidí váhavosť, či politické lavírovanie, stráca trpezlivosť, nehovoriac, že každá minúta váhania len zväčšuje našu ekonomickú rakovinu. Dnes sa ešte sociálne dopady dajú eliminovať v oblasti sociálneho zabezpečenia. Ale čo, ak premeškáme čas, čo, ak občania našej vlasti stratia trpezlivosť?

V tejto súvislosti mi dovožte vysloviť ešte jedno vežké poďakovanie. Poďakovanie - dúfam - v mene celého hnutia Občianskeho fóra a Verejnosti proti násiliu - všetkým robotníkom, rožníkom, učitežom, lekárom, predavačkám, všetkým tým, ktorí napriek nesmierne ťažkým podmienkam života v minulej totalitnej spoločnosti dokázali tak pracovať a tak produkovať, že naša ekonomika nie je na takej úrovni, ako sú ekonomiky našich susedov z bývalého socialistického tábora. A práve múdrosť, obetavosť a pracovitosť našich občanov je zárukou, že Československo v budúcnosti bude opäť prekvitať.

Posledná moja poznámka sa týka určitej možnosti riešenia sociálneho dopadu pri obnove našej ekonomiky. Pretože, samozrejme, hnutiu vo VPN a OF ide o udržanie sociálnych istôt našich občanov. V tlačovom briefingu dňa 7. marca 1990 pán Peter Weis povedal (citujem): "Boli by sme radi, keby nám namiesto odporúčaní, že sa má komunistická strana rozpustiť, niekto konečne povedal, ako môžeme pomôcť pri budování nového Československa." (Koniec citátu.) Využívam jeho výzvu a dávam KSČ priamy návrh, ako hneď pomôcť našej ekonomike, našim občanom.

V pôvodnom štátnom rozpočte na rok 1990 bola položka 1,2 mld. Kčs pod textom refundácie výdavkov KSČ. Na minulý rok 1989 to bolo 0,87 mld. Kčs. Ak zoberieme určitý priemer, len 0,8 mld. Kčs dotácií činnosti KSČ ročne, dostávame (a to neberiem do úvahy ostatné príjmy KSČ, okrem členských príspevkov) za 42 rokov totalitnej vlády KSČ položku okolo 33 mld. Kčs, ktorá bola odčerpaná z našich daní. Teda nie z členských príspevkov KSČ, ale z výsledkov práce vás, dámy a páni, a z výsledkov práce našich občanov, z ktorých niektorí teraz sledujú televízny prenos. Ak by Komunistická strana Československa poukázala okamžite tieto totalitne získané prostriedky na riešenie sociálneho dopadu pri prestavbe ekonomiky nášho štátu, inak si myslím, že je zbytočné polemizovať o tom, kdo je zodpovedný za ekonomický úpadok kedysi tak prosperujúcej republiky za posledných 42 rokov. Teda, ak by KSČ sama vrátila tieto prostriedky tam, odkiaž ich zobrala, hneď by sa, myslím, pánovi Klausovi rozjasnili "finančné vrásky" okolo očí a možno by nebol niekedy ani taký uštipačný...

Viete si predstaviť, kožko dôchodcov s vežmi malým dôchodkom by mohlo mať z týchto peňazí zvýšené dôchodky? Kožko mladých rodín žijúcich v sociálne ťažkých podmienkach by sa na seba viacej usmievalo a menej hádalo nad existenčnými problémami? Kožko mamičiek by mohlo šťastnejšie viac dopriať svojim deťom? Zamyslite sa nad tým návrhom, páni z komunistickej strany, zamyslite sa nad tým, kto spôsobil taký hlboký úpadok nášho kedysi tak prosperujúceho štátu. Zamyslite sa nad tým, čia totalita to spôsobila. A prosím vás, nečakajte. Dokážte, že skutočne chcete ísť po novom, dokážte, že chcete napomôcť rozvoju našej republiky v duchu národného porozumenia.

Prosím, dámy a páni, aby toto moje vystúpenie nebolo hrané ako útok proti komunistickej strane. Naša sloboda, naša demokracia, naša slobodná republika dokonca potrebuje existenciu komunistickej strany. Iba v pluralite existuje napredovanie žudskej spoločnosti. Ale potrebujeme určitú východiskovú základňu. Potrebujeme rok nula, keď sa naša republika, všetky politické strany a hnutia vydajú rovnocenne na cestu blaha.

Osobne si myslím, že protiinflačný, transformačne zameraný štátny rozpočet, navrhovaný ministrom financií pánom Klausom predstavuje túto základňu. Základňu pre cestu blaha nielen pre VPN, OF, KDH či KSČ, ale pre blaho všetkých občanov našej republiky. Ďakujem za pozornosť. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji poslanci Bakšayovi. S faktickou připomínkou se hlásí poslanec Machalík.

Poslanec SN J. Machalík: Jsem členem KSČ. Souhlasím s rozpočtem, který zde byl předložen. Myslím ale, že na půdě Federálního shromáždění by měly být dávány faktické pravdivé údaje. Ne formou: "Kdyby, bylo by, předpokládejme..." Rozhodli jsme přece, že bude vytvořena komise, která zjistí, jaké byly dotace pro KSČ. Hovořit o tom, že jeden rok bylo 0,8 a tedy 40 let bylo 0,8 - považuji za dětské a naivní. Děkuji. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji. Slovo má poslanec Kovář. Připraví se poslanec Matoušek.

Poslanec SN M. Kovář: Som podpredseda výboru pre požnohospodárstvo a výživu Snemovne národov, bezpartajný.

Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci, vážené poslankyne, poslanci, vážení hostia, dámy a páni, dovožte mi, aby som vo svojom kratučkom vystúpení akceptoval jednu závažnú národohospodársku a politickú otázku v súvislosti s prerokúvaným bodom.

Otváranie sa svetu má, žiaž, pre našu republiku i negatívny dopad. Cudzinci, najmä v mestách, blízko hraníc, vykupujú náš pre nich lacný tovar, predovšetkým potraviny. Podža odhadu strácame denne 20 až 100 mil. korún. Na konte strát sa začínajú ohjavovať už miliardy. Hrozí nám rozpad trhu. Opatrenia, ktoré vláda dosiaž urobila - tzv. talóny na benzín, zintenzívnenie kontroly na hraniciach, nepovažujeme za dostatočné.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP