Středa 14. března 1990

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem. Slovo má poslanec Kučera. Pripraví sa poslanec Mohorita.

Poslanec SL P. Kučera: Pane předsedající, dámy a pánové, jak uvedl poslanec Malý, objevily se v poslední době v široké veřejnosti velmi silné tendence postihnout neodůvodněné majetkové výhody některých společenských organizací, politických stran a politických hnutí. Soudíme, že Federální shromáždění by mělo přispět k vyjasnění této otázky, a to jak s přihlédnutím k probíhajícím změnám v naší ekonomice, tak zejména s ohledem na blížící se volby. Z iniciativy Klubu poslanců OF, VPN, ČSS, ČSL, Strany sžobody, Křesťansko-demokratického hnutí a Demokratické strany předkládáme dva následující návrhy, jejichž cílem je faktické zklidnění politické atmosféry a odstranění dohadů, často neodůvodněných.

Federální shromáždění vyzývá vládu ČSSR, aby mu urychleně předložila návrh zákona o vyvlastnění a rozdělení majetku nespravedlivě nabytého politickými stranami, politickými hnutími a společenskými organizacemi od 1. 1. 1948 do 31. 12. 1989.

Návrh by měl sledovat tyto zásady:

1. Zajistí se majetek a hodnoty včetně nároků a práv (dále jen majetek) politických stran, politických hnutí a společenských organizací podle stavu ke dni účinnosti tohoto zákona.

2. Zjistí se výše globálních dotací a účelových dotací poskytnutých politickým stranám a politickým hnutím a společenským organizacím od 1. 1. 1948 do 31. 12. 1989.

3. Zjistí se hodnota majetku znárodněného nebo jinak bezúplatně převedeného od 1. 1. 1948 do dne účinnosti tohoto zákona z vlastnictví týchž politických stran, politických hnutí a společenských organizací do vlastnictví státu nebo politických hnutí nebo společenských organizací. Tyto subjekty jsou povinny v určené lhůtě předložit přiznání o tomto majetku a uvést způsob a důvod jejich nabytí.

4. Majetek politických stran, politických hnutí. jakož i společenských organizací podléhá správě státu až do další úpravy.

5. Majetek pocházející z neodůvodněných dotací či bezúplatných převodů (nad rámec obvyklých darování či odkazů nebo dědictví) či za nepřiměřeně nízkou úhradu získaný v období od 1. 1. 1948 do dne účinnosti tohoto zákona připadá státu.

6. Vláda ČSSR stanoví pravidla, podle nichž se politickým stranám a politickým hnutím, uvedeným v § 9 zákona č 15/1990 Sb., o politických stranách, a politickým stranám, které předloží platné kandidátní listiny podle § 18 zákona o volbách do Federálního shromáždění, části majetku vyvlastněného podle předchozích bodů přidělí k zajištění volební kampaně v roce 1990. Přidělení podle těchto pravidel provede federální ministerstvo financí, respektive ministerstva financí České a Slovenské republiky.

7. Vláda ČSSR stanoví rovněž pravidla, podle nichž federální ministerstvo financí respektive ministerstva financí České a Slovenské republiky přidělí politickým stranám, politickým hnutím a společenským organizacím část majetku vyvlastněného podle předchozích bodů k jejich činnosti. Přitom se přihlédne k účelu i k předchozímu užívání tak, aby byla šetřena zásada přiměřeného využití.

8. Obdobně federální ministerstvo financí nebo ministerstva financí České a Slovenské republiky stanoví pravidla přidělení majetku politickým stranám, politickým hnutím a společenským organizacím, které se rozštěpily v období od 1. 1. 1948 do dne účinnosti tohoto zákona nebo těm subjektům, které v uvedeném období na jejich místě vznikly.

Návrh druhý: na přechodné období Federálního shromáždění vyzývá vládu ČSSR, aby bezodkladně vydala vládní nařízení, kterým se až na další zakazují, a vůči státu prohlašují za neúčinná veškerá právní jednání, majetkové převody, majetková začlenění a vytváření právních subjektů disponujících majetkem politických stran, politických hnutí a společenských organizací. k nimž došlo v posledních 6 měsících - přede dnem účinnosti tohoto nařízení a která přesahují hranice přiměřeného řádného hospodaření.

Platnost tohoto nařízení se navrhuje ode dne vyhlášení do dne účinnosti právě navrhovaného zákona.

Děkuji vám. (Potlesk.)

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslanci Kučerovi. Navrhujem, aby sme postupovali tak, že vzhžadom na to, že ide skutočne o komplexný návrh, ktorý sa týka majetku KSČ, aby teraz vystúpil poslanec Mohorita a aby sme potom eventuálne pristúpili k hlasovaniu o tomto návrhu.

Poslanec SL V. Mohorita: Dámy a pánové, vážené Federální shromáždění. Je mojí povinností reagovat na některé požadavky, které byly vzneseny na poslední společné schůzi sněmoven Federálního shromáždění, na dnešním jednání a v posledních týdnech a dnech je vznášejí zástupci různých politických stran a hnutí vůči majetku KSČ.

Argumenty pro takové požadavky spočívají především v tvrzení, že strana nemohla získat svůj majetek pouze z výnosu členských příspěvků, že musela být dotována vysokými částkami ze státního rozpočtu. Uvedu fakta, která již byla zveřejněna, ale znovu na ně upozorním.

Po roce 1945 tvořily majetek KSČ, stejně jako jiných stran hlavně konfiskáty, z nichž část přinášela zisk. V roce 1946 přijala KSČ tiskárenské kapacity, z nichž po roce 1948 předala postupně státu 61 tiskáren. Disponovala nadále podniky Rudé právo, tiskárnou Pravda a pobočkami v Brně, Ostravě a Žilině. Odevzdala prodejny knih v každém okrese, které se staly základem podniku Kniha, řadu dělnických domů s restauračními zařízeními, pražskou Lucernu, Slovanský dům. Po roce 1954 byly předávány veškeré budovy a zařízení národním výborům. Všechno lze doložit.

Po roce 1968 bylo k 1. 1. 1972 provedeno vyúčtování investiční výstavby na základě rámcové dohody o úpravě majetkosprávních vztahů a financování investiční výstavby budov, účelových zařízení používaných KSČ. Na jeho základě byly budovy sekretariátů a škol postavených před uvedeným datem převedeny bezplatně do majetku československého státu.

FMF poskytovalo straně zálohu na investiční výstavbu, která byla vrácena na základě každoročního vyrovnání finančních prostředků po závěrečném vyúčtování každé stavby. To vše lze opět doložit příslušnými doklady. Všechny tyto stavby byly tedy převedeny do majetku státu, a to každá ve vyšší hodnotě, neboť se převádělo i zabudované vybavení stavby financované ze stranických prostředků. Zde tedy strana státu nic nedluží. Z jejich financí pak byla financována i údržba i další zvelebování těchto objektů.

Jak jsme již zveřejnili, byla v roce 1969 podepsána i dohoda mezi ÚV KSČ a federální vládou o refundaci některých nákladů celospolečenského charakteru hrazených z prostředků naší strany. Jednalo se o podíl na financování aktivů a porad v oblasti hospodářských organizací, pro funkcionáře NF, národních výborů. Dále potom o náklady vysokých škol na výuku posluchačů zvyšujících si kvalifikaci, zejména v oblasti národních výborů, ústředních orgánů státní správy, ozbrojených složek a podnikové sféry. Dále šlo o provoz muzeí a nákup materiálů a techniky Lidových milicí ve výši 75 %. Tato technika byla předána armádě. Jednalo se celkově o částku 70 mil. Kčs ročně.

Při přepočtu na jednoho člena strany to bylo např. v roce 1988 41,10 Kčs. Dovoluji si upozornit, že v témže období činily státní dotace např. pro ČSL 352 Kčs na jednoho člena.

Co se týká známého tvrzení, že podle logického úsudku nemohly příspěvky strany pokrýt mzdy a provoz aparátu strany, mohu zopakovat údaje za rok 1988, kdy tyto náklady tvořily necelých 66 % částky z příjmů ze stranických příspěvků. To jsem chtěl předeslat řekněme, jako věcnou stránku problémů.

Jsou zde však i další momenty, o kterých se nelze nezmínit v souvislosti s touto problematikou. Diskuse o konfiskaci majetku KSČ, či jak to chceme nazývat, a různé návrhy s tím spojené vycházejí mimo jiné z toho, že strana, která měla v republice vedoucí úlohu je zodpovědná za přehmaty a veškeré chyby, k nimž v minulosti došlo. Tedy strana jako celek. Tato koncepce tak fakticky vyjadřuje tézi o kolektivní vině všech členů KSČ, kteří by ji nyní měl odpykat mimo jiné i tím, že by zaplatili majetkem strany. V této souvislosti chci upozornit, že přes 70 % členů KSČ do ní vstoupilo po roce 1972. Jde tedy o lidi, kteří se ani na poúnorových přehmatech, ani na normalizačních procesech po roce 1968 nepodílely. Až na úzkou garnituru těch, kteří z členství v KSČ profitovali, valná většina našich členů z toho nic neměla a když, tak povinnosti navíc. A to už nechci mluvit o těch, kteří byli po rozchodu se stranou i existenčně postiženi.

Zároveň chci připomenout, že KSČ je stranou zcela legálně evidovanou jako již existující strana vzniklá a při její evidenci nebylo shledáno nic, co by tomuto aktu bránilo. Jsme tedy stranou, která se aktivně zúčastní procesu společenských přeměn, stranou ne vládnoucí, ale vládní, která se podílela na vytvoření vlády národního porozumění. V této souvislosti - podle mého názoru - znamenají pokusy o zabavení jejího majetku ve svých důsledcích omezování jejích práv, tedy zpochybňování její legality a tím i celkového pojetí procesu u nás, neboť dokonce - a takové názory slyšíme - stupňování takových požadavků nutně vede k otázce, zda není cílem této aktivity zlikvidovat naši stranu a zbavit se tak vážného politického soupeře.

Zároveň je třeba upozornit, že konfiskace majetku politické strany zcela legálně existující či přijetí jakéhokoliv opatření, které jí brání tímto majetkem volně nakládat, vytváří velmi nebezpečný precedens, protože přestanou existovat záruky, že k podobnému postupu nedojde u jiných politických stran či právních subjektů včetně jednotlivců. To by znamenalo i vytvoření právní nejistoty vůči komukoliv. Je tedy možné, zda země, která přijme zákon, usnesení zákonodárného sboru, které bez oprávněného podezření z nezákonného nabytí majetku bude znamenat vážné ohrožení jeho držení a volného nakládání s ním, poskytuje, že se podobně nezachová vůči komukoliv jinému, když to bude z politických či jiných důvodů vyhovovat určité skupině či politické síle.

Ještě bych rád informoval vážené Federální shromáždění, že o otázkách financování KSČ budu v pátek jednat s panem ministrem Klausem. Zároveň je mojí povinností vás informovat, dámy a pánové, o tom, že se vyskytly některé nepravdivé informace týkající se zdrojů, s nimiž KSČ disponuje. Mohu s plnou odpovědností prohlásit, že 1,2 mld. Kčs byla sice pro rok 1990 plánována, ale z této částky měla suma 1,1 mld. Kčs sloužit na refundaci dalších budov, které by se staly majetkem státu. Konkrétně šlo o refundování výstavby nové redakční budovy Rudého práva, předpokládaný podíl na modernizaci tiskárny v Brně, refundaci sekretariátu strany. Stejně tak neexistuje vůbec žádná transakce s časopisem Dikobraz, která by vynesla KSČ jedinou korunu, natož pak minule uváděnou částku přes půl miliardy. Naopak, Dikobraz - jak již bylo zveřejněno v denním tisku - se zrušil a redakce přešla pod jiného zakladatele bez jediné koruny vyrovnání.

A ještě něco. Podle mého názoru - a ten sdílí celá řada členů naší strany - se budeme ve straně muset - pokud nám to stav jejího majetku dovolí, protože naše příjmy prudce poklesly - nad tím, jak jej dále užívat, vážně zamyslet, včetně toho, jak s jeho pomocí nahradit alespoň něco z toho, co naši předchůdci pokazili, či nespravedlivě poškodili řadu lidí. O tom ale nemůže rozhodnout pouze ústřední výbor, to je záležitostí sjezdu strany, protože majetek strany je majetkem všech jejích členů. Myslím, že najdeme způsob, jak naše prostředky využívat i pro veřejně prospěšné účely. Nemyslím ale, že bychom měli v současné době stavět ultimáta. Jejich vznášení je také pokusem o konfrontaci a napomáhá těm silám, které myšlence národního porozumění nepřejí. Je tedy třeba volit, zda i nadále potrvá atmosféra spolupráce a porozumění nebo zda budou rozdmýchávána nová a nová ohniska konfrontace.

KSČ si přeje mít skutečně v otázce majetkových vztahů se státem jasno, proto navrhuji, aby naše dnešní schůze přijala závěr o vytvoření nezávislé komise Federálního shromáždění, která zhodnotí a zpracuje analýzu finančních vztahů mezi rozpočtem československé federace, republik a politickými stranami. Doporučuji stanovit následující úkoly této komise: vyhodnotit poskytované dotace politickým stranám z rozpočtů československé federace národních republik a národních vlád, a to v otázkách investičních i dotací do provozních prostředků, vyhodnotit předávání nemovitostí z majetku Komunistické strany Československa do majetku československého státu. Domnívám se, že splněním těchto úkolů dojde k vyjasnění situace a také k odstranění důvodů, které v současné době vedou k neustálým útokům vůči Komunistické straně Československa. Děkuji. (Potlesk.)

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Mohoritovi. O faktickú pripomienku sa prihlásil poslanec Zeman.

Poslanec SN M. Zeman: Vážený pane předsedo, vážené Federální shromáždění, chtěl bych podporovat návrh, který zde předložil poslanec Kučera, a konstatovat, že v tomto návrhu se slovem nemluvilo o konfiskaci majetku komunistické strany. Z tohoto důvodu se domnívám, že pan poslanec Mohorita reagoval spíše na předchozí diskusní příspěvek, který ale nebyl předmětem nyní diskutovaného návrhu.

Domnívám se, že naplňujeme pouze duch i literu volebního zákona, který má zaručit každé politické síle rovné šance ve volebním boji. Pokud existuje oprávněné podezření, že jakákoliv z těchto politických sil disponuje neoprávněně nabytým majetkem, je zapotřebí nejen takové podezření prověřit, ale zabránit tomu, aby v procesu předvolební kampaně bylo možné tohoto majetku zneužít. Tak jsem také rozuměl návrhu poslance Kučery.

Pokud se potvrdí to, co zde řekl pan poslanec Mohorita - to znamená, že komunistická strana dokonce věnovala značnou část svého majetku státu - není vyloučeno, že výsledkem navrhovaných opatření, s nimiž souhlasí i všechny ostatní politické síly, může být dokonce i to, že tento majetek odevzdaný státu bude naopak komunistické straně vrácen a tím značně zvýší svoje finanční aktiva. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem. S ďalšou faktickou poznámkou k návrhu poslanca Kučeru sa prihlásil poslanec Masopust.

Poslanec SL Z. Masopust: Dámy a pánové, budu se snažit být velice stručný. Jsem členem tohoto shromáždění od 30. ledna. Snad se mně podařilo alespoň některé z vás přesvědčit, že nejsem typ, který někoho napadá, nebo se snaží vyvolávat emoce a napětí, spíše snad naopak.

Z tohoto pohledu snad jen jednu nebo dvě poznámky k návrhu pana poslance Kučery. Myslím, že problematika vyrovnávání účtů se společností se v současnosti klade naprosto pochopitelně, že je to velice logický důsledek atmosféry, ve které žijeme. Já nad tím vůbec žádný podiv nevyjadřuji. Mne v tuto chvíli - ne jako straníka, ale jako právníka - zarazila jedna věc. Totiž nedostatek právní nebo ústavně právní fundace návrhu, který jsme vyslechli, zvláště v té jeho druhé části. Skutečně nevím, zda si přejeme, aby některé zákonné předpisy byly derogovány na úrovni podzákonných předpisů. Kromě toho si myslím, že ve smyslu § 100 současného znění hospodářského zákoníku, se - jak víme - podle zákona o politických stranách vztahuje na hospodaření politických stran. Proto nevím, proč v té části, kde činí určitou výjimku ze svého návrhu bohužel ho nemám v písemné podobně u sebe - kde mluví o obvyklých darováních atd. atd., nevzpomenul to základní, o čem hovoří § 100, totiž, že vlastní majetek společenských organizací se vytváří zejména z příspěvků členů a z činností organizací. Tam vlastně ten hlavní zdroj příjmů vůbec není uveden tak, jak o něm hovoří hospodářský zákoník.

Já mám dojem, a tím bych chtěl skončit, že tady skutečně stojíme před vážným problémem. Ten problém bude vážný, ať chceme nebo ne a že to skutečně nelze vyřešit jen na úrovni emocí nebo naopak jejich hašení, ale že bychom se nad tím měli zamyslet i z hledisek ústavně právních. Myslím, že z tohoto důvodu by opravdu stálo za to podrobit návrh velice serióznímu prozkoumání, o němž velice pochybuji, že jsme schopni v této chvíli jej učinit.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Masopustovi. K tejto problematike chce ešte vystúpiť poslanec Bezecný za Československú stranu socialistickú.

Poslanec SL J. Bezecný: Chtěl bych prohlásit jménem Klubu poslanců Československé strany socialistické, že plně souhlasíme s postupem navrženým poslancem Kučerou, který se týká samozřejmě nejen komunistické strany, ale i všech jiných politických stran a hnutí, protože Československá strana socialistická patří k těm, kteří po roce 1948 přišly prakticky o celý majetek strany a ty nepatrné dotace, které v průběhu let dostávala, sloužily především k údržbě toho dočasně propůjčeného majetku pro její činnost.

K vystoupení poslance Mohority bych chtěl mít jen jednu poznámku. Samozřejmě věřím tomu, že komunistická strana v dalších letech darovala značnou část majetku státu, ale spíš asi je zajímavější, jak k tomu majetku, který potom darovala, přišla. (Potlesk.)

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Bezecnému. Ďalší faktická poznámka. Poslanec Pospíšil.

Poslanec SL J. Pospíšil: Měl bych několik také technických poznámek k tomu, co nám řekl poslanec Mohorita. Komunistická strana darovala státu 60 tiskáren nebo tak nějak a nechala si jenom dvě: Rudé právo a tiskárnu v Brně, která, pokud vím, patřila sociálním demokratům původně - možná, že by se dalo říci - sloučily se. A komunistická strana také darovala státu spoustu budov. Zapomněla říci, že jich používala i nadále po darování. Komunistická strana předala státu muzea. Stát je plně financoval. Poslanec Mohorita zapomněl říci, která muzea, kdo tam chodil a kolik lidí mělo zájem třeba o muzeum dělnického hnutí v Českých Budějovicích. Nevím, jestli víte o tom, jak bylo veliké dělnické hnutí v Českých Budějovicích, ale vím, že je tam veliké muzeum. To všechno na náklady československého státu a sloužilo to i po tom darování státu právě cílům a práci komunistické strany. Není pravda, že komunistická strana darovala domy včetně vybavení, protože u nás v Českých Budějovicích se bavíme o 8 miliónech, které komunistická strana chce za vnitřní vybavení, chce za to jiný dům, že to přenechá státu, když jí dáme jiný dům, Schwarzenberský palác, kde je asi odhadem 40 místností. Ona tam bude provozovat svou hospodářskou činnost a bude tam mít těch 12 nebo 15 nebo 8 aparátníků, kteří jí zůstanou a takto skromně chce předat majetek státu.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP