Středa 14. března 1990

Treba si však uvedomiť, že uvedené zvýhodnenia majú svoje hranice, že aj otázky disciplíny a zabezpečenia riadneho výkonu civilnej služby musia nájsť zodpovedajúci právny výraz. Preto si tiež myslím, že s niektorými radikálnymi, "líbivými" návrhmi absolútnej liberalizácie vzťahov pri výkone civilnej služby zatiaž treba trochu pozhovieť.

Z hžadiska ústavnoprávneho sa návrhu nedajú vytknúť nedostatky.

Vážené pani poslankyne, páni poslanci, ako spoločný spravodajca výborov Snemovne žudu odporúčam Snemovni žudu vládny návrh zákona o civilnej službe (tlač 282) schváliť, a to v znení spoločnej správy výborov Snemovne žudu a Snemovne národov (tlač 298).

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Bagínovi. Za výbory Sněmovny národů přednese zpravodajskou zprávu poslankyně Dana Trochtová. Uděluji jí slovo.

Společná zpravodajka výborů SN poslankyně D. Trochtová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně a vážení poslanci, vládní návrh zákona o civilní službě je zcela novým zákonem. V současné době není ani možno odhadnout, jak velká část branecké, eventuelně odvedenecké populace vůbec využije této možnosti konat civilní službu.

Při projednávání návrhu zákona ve výborech branných a bezpečnostních Sněmovny lidu a Sněmovny národů se vyskytlo několik vážnějších problémů. Jeden z nich je problém komisí. Týká se to především § 2 a § 3 a následně § 4. Jsme toho názoru, že zákon musí přesně odlišovat kategorii branců a kategorii odvedenců. Vážnou otázkou zůstává zkoumání důvodů, proč branec nebo odvedenec žádá o civilní službu, to znamená zkoumání jeho náboženského vyznání nebo morálního přesvědčení před komisí. Musíme zcela jednoznačně přiznat, že zkoumání, či zjištění skutečných důvodů je prakticky nezjistitelné, a tedy že komise musí brát v úvahu jenom jeho žádost s uvedenými důvody, eventuelně s čestným prohlášením, že tyto už dále nezkoumá a ani zkoumat nemůže, může tuto žádost jenom registrovat nebo evidovat. Dále pak pokračuje ve smyslu zákona.

Druhým vážným problémem jsou otázky vyvolané částí třetí: "Trestné činy osob vykonávajících civilní službu." Je sporné, zda navrhované sankce v § 16, § 17, § 18 a § 19 jsou adekvátní této civilní službě, zda uvedené paragrafy nejsou převzaty prostě pro trestné činy vojáků v činné službě, kteří jsou vázáni zněním vojenské přísahy na rozdíl od civilní služby, kde jejich příslušníci vojenskou přísahu neskládají.

Výbory branné a bezpečnostní Sněmovny lidu a Sněmovny národů a ostatní výbory, kterým byl návrh zákona přikázán k projednání, návrh zákona podrobně posoudily a podaly připomínky. Vyjádřily s ním souhlas a já doporučuji jako zpravodajka všech výborů Sněmovny národů návrh zákona o civilní službě Federálnímu shromáždění přijmout.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslankyni Trochtové. Písemně se do rozpravy přihlásili: poslanec Brodský, poslanec Sychra, poslanec Pospíšil, poslanec Takács a poslanec Andrejsek. Uděluji slovo poslanci Brodskému, připraví se poslanec Sychra.

Poslanec SN P. Brodský: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně poslankyně a kolegové poslanci. Přijetím zákona o civilní službě vstupuje naše společnost na půdu dosud neprozkoumanou. Není představa o tom, kolik občanů využije tohoto zákona, nejsou ujasněny mnohé skutečnosti související s prováděcí praxí. Nesporné je jediné: Na zákon o civilní službě naše společnost netrpělivě čeká. Jeho přijetí bude dalším z malých krůčků k uskutečňování demokracie v naší zemi a naplňování mezinárodního paktu o občanských a politických právech.

Každý zákon zaručuje jasná určitá práva a povinnosti. Bývali jsme zvyklí na to, že každý zákon měl svůj osobitý výklad. Bývaly doby - a tyto zkušenosti máme všichni - že lze "i dobrý zákon různě v praxi vyložit a hlavně aplikovat". Nemohu se ubránit dojmu, že právě v prováděcí praxi tohoto zákona bude nejvíce záležet na tom, jak se bude v praxi realizovat. Lze si jen přát, aby komise byly citlivé a citlivě posoudila žádosti těch, kteří z různého přesvědčení projeví zájem o civilní službu. Lze si jen přát, aby civilní služba probíhala důstojně a v oblastech zákonem stanovených. A zde bych se především přimlouval zejména za oblast zdravotnictví a sociální oblasti. Lze si jen přát, aby civilní služba byla přece jen něco víc, než námezdní levná pracovní síla soustředěná v civilizovaných pracovních táborech. S nadějí vzhlížím k tomu, že nebude zneužívána tzv. doba služební pohotovosti, jak o tom hovoří § 13, či kárné opatření spočívající v prodloužené době trvání civilní služby až o 17 dní (§ 17) atd.

Apeluji již dnes na vedoucí organizací, kteří budou mít co do činění s občany ve výkonu civilní služby, aby byli důslední, nároční, ale i lidsky spravedliví. Naposled na nich bude záležet, jak v praxi tento nově přijímaný zákon bude realizován. Apeluji již dnes i na ty, kteří využijí zákona o civilní službě, aby hájili svá práva a dbali přitom i svých povinností ze zákona vyplývajících.

Vzhledem k tomu, že vstupujeme na novou půdu neprozkoumané oblasti, navrhuji, zda by nebylo účelné při Federálním shromáždění ustavit komisi, která by ihned po vydání zákona o civilní službě důsledně sledovala uplatňování zákona v praxi a na základě všech shromážděných poznatků by bylo nutné co nejrychleji reagovat na případné nedostatky, které se mohou ukázat jako odůvodněné. Vznikly by pak solidní podklady k tomu, aby po určité době bylo možné legislativně napravit to, co jsme možná z nezkušenosti dnes přehlédli. Považoval bych to za užitečné pro celou naši společnost.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Brodskému, uděluji slovo poslanci Sychrovi. Připraví se poslanec Pospíšil.

Poslanec SN M. Sychra: Vážené předsednictvo, dámy a pánové, byl jsem také zpravodajem zahraničních výborů obou sněmoven, a jsem nyní přesně ve stejné situaci jako pan poslanec Fišera, protože naše zásadní připomínky, které jsme ve výborech měli, nebyly akceptovány. Myslím, že by zde mohli vystoupit i ostatní zpravodajové a že by řekli zhruba totéž.

Měli jsme konkrétní výhrady proti § 11, odstavec 3. Tam se hovoří o tom, jak budou postihováni "ti odpírači" a my jsme zásadně namítali, že se zde tím, že nemají možnost se odvolat, skýtá možnost neomezeného šikanování ze strany vedoucího, a to bez možnosti odvolání k civilnímu ani jinému soudu.

Naše připomínka, ačkoli jsem ji jako zpravodaj formuloval a písemně předal, se projevila pouze kosmetickou úpravou: slova "... a příslušného civilního soudu" se tam neobjevila; za to se tam objevil celý nový odstavec 4, který ovšem zase situaci neřeší.

Paragraf 11 skýtá skutečně možnost zneužití zákona proti odpírači, jestliže ústavně právní výbor řekne, že jsme to ne zcela správně formulovali, tak bude mít možná pravdu. Já se ale musím hájit tím, co zde řekl pan Fišera - ráno jsme to dostali do lavic a v poledne jsme to museli schválit.

Jestliže ústavně právní výbor má - abych tak řekl - vedoucí úlohu při schvalování nově přijímaných zákonů, je třeba se zamyslet nad tím, zda v ústavně právním výboru nehraje vedoucí úlohu také nějaká strana. Chtěl bych se zde zeptat pana poslance Masopusta, zda by nám nemohl zjistit a případně říci, jaké je politické složení ústavně právního výboru.

Protože mám i příště zase dělat zpravodaje, požaduji - a formuluji to jako návrh předsednictvu - aby zpravodajové z každého výboru - nejen z těch důležitých - měli povinnost svoje připomínky ústně přednést ústavně právnímu výboru, být přítomni při jeho jednání a potom zde, na schůzi obou sněmoven, říci do mikrofonu nejen své připomínky, ale i případné argumenty, které byly proti. Pokud tomu tak nebude. tak práce méně důležitých výborů bude úplně zbytečná. Děkuji.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Sychrovi, uděluji slovo poslanci Pospíšilovi, připraví se poslanec Takács.

Poslanec SL J. Pospíšil: Pane předsedající, dámy a pánové, musím zde především reagovat na to, co zde řekl pan ministr, i když jen tlumočil, a to, že soudy jsou schopny, a že běžně zjišťují, subjektivní podstatu trestného činu. Není tomu tak přesně. Soudy zjišťují subjektivní podmínky, nezjišťují, zda věděl pachatel, ale jestli mohl vědět. V tom je zásadní rozdíl. Jsem soudním znalcem z oboru psychologie a na otázku, jestli věděl, bych každému soudu odmítl odpovědět, protože jako odborník nevím, jestli věděl, mohu zjišťovat podmínky, jestli mohl vědět.

Nyní vám přečtu to, co jsem si připravil jako člen branného a bezpečnostního výboru, protože náš výbor tento zákon projednával dvakrát. Dvakrát k němu zaujal stanovisko, dvakrát o něm hlasoval. Nemusíme zjišťovat členské složení jednotlivých příslušníků, na těchto připomínkách jsme se shodli všichni.

Jedna - ta z nejzávažnějších - přestože jsme ji měli poměrně dobře vyargumentovanou, se nikde neobjevila, naopak jsme byli napadeni, v televizi jistými členy vlády nám byly dávány různé nálepky. K tomu zaujmu stanovisko: tento obrozený parlament se chystá přijmout zákon, ve kterém má jakási komise rozhodnout o víře a mravním přesvědčení člověka. To žádná komise neumí a já se domnívám, že ani nesmí. Komise by měla žadatele poučit, pohovořit s ním, vysvětlit mu obtíže civilní služby a jeho závěrečné rozhodnutí přijmout. Nelze zajistit, aby komise byly složeny z osobností stejného založení. To znamená, že podle složení komisí by přesvědčení člověka na jednom místě mohlo a na druhém místě by nemuselo být uznáno.

Dále hrozí nebezpečí, že kdyby třeba bylo méně branců, komise by na základě instrukcí shora mohla zpřísnit kritéria tak, aby stavy armády neutrpěly. Zase by zde bylo uznáno přesvědčení za pravé nebo nepravé - podle potřeby.

Dále se domníváme, že tam, kde se sejde komise, která rozhoduje o důležité věci - a toto je důležitá věc - je nebezpečí protekce a korupce. Argumentů bych mohl uvést daleko více.

Nejdůležitější nám připadá ten první, že o víře, o přesvědčení člověka nemůže rozhodovat žádná komise. Nyní zákon umožňuje, aby člověk sloužil své vlasti dvěma způsoby: se zbraní a beze zbraně. Oba způsoby jsou čestné. Přitom civilní služba bude delší, za stejných podmínek - a v tom jsme nevyhověli, jako branná a bezpečnostní komise, volání studentů po tom, aby byly různé úlevy. Čili za stejných podmínek bude delší, to znamená, že fakticky budou lidé v civilní službě znevýhodněni. Toto znevýhodnění nám připadá dostatečným dokladem víry nebo přesvědčení odmítat nosit zbraň. Proto navrhuji, aby u branců komise na závěr jednání - pokud branec setrvá u své žádosti po projednání - vyslovila, že branec bude vykonávat civilní službu. Komise dále rozhodne, zda je civilní služby schopen nebo neschopen.

Navrhuji, aby v tisku 298 znění v bodě čtyři bylo toto: " § 4 odstavec 1: Komise po projednání žádosti s občanem přijme rozhodnutí občana a vysloví, že občan, který podal žádost... Na konci odstavce jedna místo čárky bude tečka a slovo "něho" se vypouští. Písmeno b) se ruší a připojuje se odst. 2: Komise rozhodne, zda je občan civilní služby schopen nebo neschopen." Děkuji.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Pospíšilovi, uděluji slovo poslanci Takácsovi, připraví se poslanec Andrýsek.

Poslanec SL I Takács: Vážený pán predsedajúci, vážené Federálne zhromaždenie, dovožte mi, aby som sa v mene Klubu komunistických poslancov vyjadril k návrhu zákona o civilnej službe.

Civilná služba sa zavádza ako nový spôsob, ktorý nahrádza výkon základnej vojenskej služby. Podža § 37 odst. 1 Ústavy ČSSR je vrcholnou povinnosťou a vecou cti každého občana obrana vlasti. Preto sa domnievam, že civilná služba by mala byť chápaná ako jeden z druhov brannej povinnosti v zmysle branného zákona (popri odvodovej povinnosti, služobnej povinnosti, zvláštnej služby a osobných úkonov) pre potreby ozbrojených síl. To si vyžiada uviesť v zákone o civilnej službe, že ide o druh brannej povinnosti a v poznámkach odkázať na branný zákon.

V § 1 návrhu je civilná služba uvedená ako určitá ohčianska povinnosť. Táto povinnosť vzniká na základe právomocného rozhodnutia príslušného štátneho orgánu. Súčasne by bolo potrebné výslovne upraviť právo a právny nárok niektorých kategórií občanov na civilnú službu, napr.: "Občan, ktorému bráni jeho náboženské vyznanie, alebo morálne presvedčenie vo výkone vojenskej služby a ktorý inak podlieha povinnosti nastúpiť a vykonávať vojenskú činnú službu, môže vykonať civilnú službu."

Vzhžadom na uvedené všeobecné podmienky, na základe ktorých možno priznať civilnú službu, je sporné, či o morálnom presvedčení, alebo náboženskom vyznaní má rozhodovať akýkožvek štátny orgán. Je sporné, či toto nezapríčiní formálnosť prerokúvania, konania, alebo nespôsobí diskrimináciu a neprimerané zasahovanie do osobných práv občanov. Podža návrhu má o žiadosti občana rozhodovať komisia národného výboru pre civilnu službu. Ak už má o žiadosti rozhodovať národný výbor, bolo by vhodnejšie, keby o tom rozhodovala správna komisia. Navrhovaný zákon by mal stanoviť tiež zloženie tejto komisie, ako i vysvetliť postavenie predstaviteža cirkví podža § 3 odsek 3. predovšetkým z procesne právneho hžadiska.

V § 5 - odvolanie proti rozhodnutiu komisie - by som navrhoval nahradiť "opravný prostriedok proti rozhodnutiu komisie". Nejde totiž o odvolanie podža správneho poriadku, ale o opravný prostriedok, ktorý vedie k preskúmaniu správneho rozhodnutia podža § 244 Občianskeho súdneho poriadku. V zákone o civilnej službe je potrebné upresniť postavenie vojakov v zálohe predovšetkým pokiaž im bude povolená civilná služba; podža § 2 odsek 3 zákona o civilnej službe by sa i v tomto prípade na nich mala vzťahovať dĺžka zodpovedajúca tejto službe, to znamená jeden a pol násobok. Inak môže dôjsť k obchádzaniu zákona o civilnej službe a na vojenské cvičenie by mnohí odmietali nastúpiť. Do § 12 odsek 2 navrhujem doplniť "vrátane dodatkovej dovolenky".

Vážené Federálne zhromaždenie, odporúčam vám navrhované úpravy zvážiť a návrh zákona o civilnej službe schváliť. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Takácsovi. Slovo má poslanec Andrýsek, připraví se poslanec Fojtík, který je posledním z přihlášených poslanců.

Poslanec SN M. Andrýsek: Vážený pane předsedající, vážené Federální shromáždění, dámy a pánové, za Klub poslanců Čs. strany lidové, Křešťansko-demokratického hnutí, Strany sžobody a Křesťansko-demokratické strany vám předkládám návrh změny zákona o civilní službě:

1. V § 10 odst. 2 navrhujeme změnit text takto: Občan vykonávající civilní službu může opustit obec, kde vykonává civilní službu, jen se souhlasem vedoucího organizace nebo jeho statutárního zástupce.

2. Paragraf 10 odst. 3 doplnit tak, že nový text odst. bude znít: Občan vykonávající civilní službu nesmí být výdělečně činný v pracovním nebo obdobném poměru.

Tady bych chtěl upozornit, že oba tyto návrhy byly projednány, schváleny a předloženy výborem branným a bezpečnostním, nebyly však zahrnuty do konečného návrhu. Zaručují v novém znění stejná práva a povinnosti pro vojenskou i civilní službu.

3. Navrhujeme doplnit § 10 odstavec 4 v tomto znění: Duchovní státem uznaných církví a náboženských společností mají právo vykonávat pastorační činnost po splnění povinností uložených v tomto zákoně.

Tento doplněk předkládáme z toho důvodu, že návrh výboru branného a bezpečnostního, který se týkal této problematiky neboli činnosti duchovních, nebyl v ústavně právním výboru schválen a byl nyní přeformulován jako nový návrh.

4. V § 11 odstavec 2 doplnit text o větu: Úhrnem nesmí tato prodloužení přesáhnout 21 dní. (V podstatě se to kryje s vojenským řádem, podle kterého velitel útvaru může udělit vězení maximálně 21 dní.)

5. K problematice komise ve smyslu tohoto zákona naše křesťanské strany trvají na stanovisku, že žádná komise nemůže posuzovat náboženské a morální přesvědčení občana a zejména nemůže z tohoto pohledu rozhodovat o zamítnutí žádosti o výkon civilní služby. Proto budeme podporovat návrh poslance Pospíšila. Děkuji za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Andrýskovi. Slovo má poslanec Fojtík.

Poslanec SL V. Fojtík: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, zákon o civilní náhradní službě umožňuje legalizovat myšlení té části občanů, kteří na základě víry a svého morálního přesvědčení odmítají vzít do ruky zbraň. Tato část občanů byla v dobách minulých za svůj postoj postihována. Byla nucena k zapírání své víry a k využívání toho vládního nařízení, které z hospodářských důvodů umožňovalo uzavřít dohodu s důlní organizací a odpracovat na základě této dohody 10 let v podzemí jako náhradu za dvouletou prezenční službu. Tuto dohodu považuji za diskriminující. Navrhuji na základě vládního nařízení zahrnout a započítat do budoucí náhradní civilní služby dobu, kterou již občané vykonali tím, že na základě v minulosti uzavřené dlouhodobé smlouvy odpracovali již alespoň 4 roky v podzemí. Domnívám se totiž, že tito občané vzhledem k délce, namáhavosti a obtížnosti této práce již svůj dluh této společnosti splatili.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Fojtíkovi, který byl posledním přihlášeným do rozpravy. Ptám se, zda chce ještě někdo vystoupit v rozpravě? (Ne.) Není tomu tak. Prohlašuji rozpravu za skončenou. Dávám slovo poslanci Masopustovi.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP