Středa 28. února 1990

Mnoho dotazů je na to, kam příjmy z daní, kdo je má dostávat. Nepřetržitě jsme tázáni, jestli budou dostávat daně národní výbory nejnižších stupňů, vyšších stupňů, republiky, zda to prostě všechno bude na úkor federace. Prohlašuji, že takovouto základní změnu veškeré daňové soustavy slibujeme udělat v období - když se nám to hodně rychle podaří - dvou let. Globální změnu, přechod na úplně jiný systém zdanění, přechod na daň z přidané hodnoty, prostě naprosto koncepčně jiný systém zaváděly země evropského společenství a přecházely na něj s ekonomikou ve zcela jiné situaci pět až sedm let. My se pokusíme něčeho takového dosáhnout za dva až tři roky. Prohlašuji, že nyní můžeme udělat jen změny a novely různých daňových zákonů, ale novou daňovou soustavu od začátku až do konce s vytvořením všech nezbytných podmínek opravdu nemůžeme hned docílit.

Chtěl bych říci, že mě velmi potěšilo vystoupení, ve kterém se říkalo, že musíme uplatňovat své lokální zdroje. Myslím, že to je naprosto jasné. Není možné čekat na řešení všech otázek od federální vlády a myslím, že skutečně jde o to nacházet alternativní formy peněžních zdrojů. Jsou přece jiná řešení než pomoc ze státního rozpočtu a víte dobře, že jsme umožnili jiné zdroje financování. V Československu je možné vydávat obligace různých typů různými institucemi a využívat to jako alternativní zdroje financování.

Já bych v této chvíli skončil, ale budeme pokračovat detaily, na které jistě čekají někteří z vás, ve speciálním semináři o státním rozpočtu. (Potlesk.) .

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem ministrovi financií. Hovoriť bude prvý podpredseda vlády ČSSR dr. Ján Čarnogurský.

První místopředseda vlády ČSSR J. Čarnogurský: Vážené poslankyne, vážení poslanci, pán poslanec Kontra mal námet, prečo vláda nepripravuje všeobecný kódex podnikania, ale volí cestu vydávania oddelených zákonov o jednotlivých druhoch podnikania a za druhé - keď už sa vydávajú jednotlivé zákony, aby sa tieto zákony pripravili a prerokovali naraz a nie postupne.

K prvej otázke. Dobré a stabilné zákony vyžadujú splnenie dvoch podmienok:

1. aby vláda poznala spoločenské podmienky, na ktoré tieto zákony chcú reagovať

2. aby tieto podmienky boli stabilné.

Pre vydanie kódexu nielen v hospodárstve, ale i iných zatiaž u nás v Československu nie je splnená ani jedna z dvoch podmienok, osobitne pokiaž ide o hospodárske kódexy. Predovšetkým vláda nepozná dokonale spoločenské podmienky v oblasti hospodárenia z toho dôvodu, že predovšetkým sféra súkromného podnikania dosiaž prakticky nebola predmetom štúdia, výskumu a vlastne ani len odbornej diskusie teoretických a legislatívne právnických pracovísk. Sústavnejšie štúdie v tejto oblasti sa len teraz rozbiehajú. Ani stabilita podmienok nie je zachovaná. Stačí, keď sa zamyslíte nad tým, aká bola situácia v republike povedzme pred dvoma mesiacmi a aká je dnes. Myslím, že je jasné, že situácia sa ustavične vyvíja. Za tejto situácie potom vláda volí cestu úpravy jednotlivých viacmenej stabilných a známych hospodárskych odvetví, pretože poznanie podmienok v týchto relatívne užších sférach a odvetviach je žahšie a skôr dosiahnutežné, vlastne tieto podmienky už poznáme. Taktiež tieto podmienky sú už dnes pomerne stabilizované.

Preto volíme úpravu jednotlivých odvetví podnikania tým viac, že sú vo svojom rámci pomerne špecifické a vyžadujú i pomerne špecifickú právnu normu. Dokonca ideme ďalej, že v niektorých prípadoch dokonca ani nevolíme zmenu celého zákona, ale len novelizáciu zákona a jeho čiastkových ustanovení podža toho, ako zmena týchto čiastkových ustanovení je známa a sú odhadnutežné dôsledky tejto zmeny. To na vysvetlenie, prečo ideme cestou vydávania skôr jednotlivých zákonov a nie uceleného kódexu. Jednoducho - vydanie uceleného kódexu by ďalej oddialilo právnu úpravu a ani v takom prípade by nebola zabezpečená stabilita takého kódexu.

Pokiaž ide o vydávanie jednotlivých zákonov, vláda sa snaží o vcelku ucelené vydávanie prinajmenšom súvisiacich a nadväzných zákonov. Takým spôsobom bude vlastne zajtra doručený celý balík politických zákonov Federálnemu zhromaždeniu. Vláda zajtra tiež prerokuje najdôležitejšie ekonomické zákony, a to

- zákon o individuálnom podnikaní fyzických osôb (živnostenský zákon),

- nový zákon o štátnom podniku,

- nový zákon o akciových spoločnostiach.

Toto je trojica najdôležitejších ekonomických zákonov. Spolu s nimi vláda prerokuje a zrejme i Federálnemu zhromaždeniu postúpi naraz najdôležitejšie súvisiace zákony, a to predovšetkým novelu Hospodárskeho zákonníka. Táto novela bude obsahovať len zmenu tých ustanovení Hospodárskeho zákonníka, ktoré je potrebné nevyhnutne zmeniť v súvislosti s prijatím uvedených troch základných ekonomických zákonov. Zajtra vláda tiež prerokuje novelu zákona o sociálnom zabezpečení a nemocenskom poistení, opäť tie ustanovenia tohto zákona, ktoré nevyhnutne nadväzujú na uvedené tri základné ekonomické zákony.

V priebehu marca by ešte mali byť na programe vlády a postúpené Federálnemu zhromaždeniu dva zákony, a to zákon o majetkovom podiele pri zahraničnej účasti našich podnikov a o hospodárskych stykoch so zahraničím. Opäť pôjde len o novely týchto zákonov, ktoré upravia základné podmienky účasti zahraničných firiem v našom hospodárení. Tožko na vysvetlenie k dotazu poslanca Kontru.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem prvému podpredsedovi federálnej vlády a prosím o slovo ministra zahraničného obchodu A. Barčáka.

Ministr zahraničního obchodu A. Barčák: Ja by som mal tri okruhy otázok. Prvého okruhu sa dotkol poslanec Tahy. Ide o informácie o podnikoch, ktoré chcú podnikať v Československu a nevieme o nich, či sú v poriadku alebo nie. Tieto informácie sa dajú získať prostredníctvom Československej obchodnej banky, ktorá za bankové alebo kancelárske informácie síce účtuje nejaký poplatok, ale zatiaž je to jediná cesta ako overiť, či podnikatelia, ktorí k nám prichádzajú, sú čierni zástupcovia firmy bez peňazí, alebo firmy s peniazmi, ktorá tu chce niečo robiť a podnikať.

Chcel by som, aby všetci, ktorí sa chcú pustiť do podnikania so zahraničím, si tieto informácie opatrili, lebo sa vyskytuje už teraz celý rad firiem, ktoré nemajú to, čo prezentujú, že majú.

Prerokúvame systém napojenia na platený systém koncelárskych informácií z celého sveta, aby to bolo prístupné i československým podnikom, ktorý je vo svete bežný. Musíme pre to nájsť prostriedky a formu, pretože niektoré tieto informácie stoja až 200 dolárov.

To je prvá odpoveď. Druhý okruh otázok by bolo embargo na dovoz vyspelej techniky (to boli poslanci Palouš a Dymáček). Mali sme rokovanie aj počas pobytu v Spojených štátoch a najmä teraz, keď tu bol minister obchodu Spojených štátov tento týždeň. Toto embargo na niektoré vyspelé techniky platí. Vláda Spojených štátov je pripravená predložiť zmenu zákonov, resp. obmedzenia, ktoré prerokúvajú v onom známom COCOM za predpokladu, že prijmeme písomne záväzok a záruky vlády, ktoré sú vo svojich jednotlivých bodoch prijatežné. Ide o to, že zabezpečíme, že to nebude reexportované, zneužívané pre vojenskú výrobu a niektoré ďalšie obmedzenia, o ktorých si myslíme, že sú z pohžadu vlády akceptovatežné. Ak by sme nesedeli včera a dnes tu, mohol som predložiť tento návrh do rokovania vlády už teraz (bude to teda na budúci týždeň). Vyžaduje to ešte dosť značné administratívne opatrenia, ktoré budeme musieť zabezpečiť tak, aby sme mali pod kontrolou eventuálne reexporty, úverovanie, používanie týchto prístrojov, resp. tejto technológie v Československu. Toto sa pripravuje a myslím, že bude možné, aby sme koncom budúceho týždňa to základné vyhlásenie, ktoré od nás americká vláda žiada, aby sme ho zabezpečili. Keď sa nám ho podarí zabezpečiť, môže byť v apríli (najneskoršie júnové zasadanie COCOM) by malo zabezpečiť zníženie hladiny, resp. zvýšenie úrovne technológie, ktorá by sa mohla do Československa vyvážať. Chcel by som povedať, že Maďarsko a Požsko už tieto záruky poskytli. Naše záruky, domnievam sa, budú šíršie a preto sa dá predpokladať, že by sme mali mať prístup k ešte lepšej technike.

Tretí okruh otázok sa týkal niektorých oblastí vykupovania nášho vnútorného trhu. Pýtali sa na to poslankyňa Minárová a poslanec Kmeť. Písomne poslanec Viktorín, Rašín a ďalší. Opatrenia sa prerokúvajú zajtra na zasadaní federálnej vlády. Predkladáme materiál, v ktorom bude zabezpečené, že niektoré negatívne javy, ktoré sa objavujú, budú obmedzené.

Treba si ale uvedomiť, že niektoré opatrenia, ktoré sa vyhlásili, mali politické aj ekonomické zdôvodnenie. Boli to opatrenia na podporu turistického ruchu - napríklad príjem v devízach, ktorý prijala banka, sa zvýšil v markách na dvojnásobok, v šilingoch na štvornásobok. Znamená to, že nejaké efekty tu sú. Ak by sme mali správnu cenovú hladinu našich výrobkov - tzn. neboli by tam tie dotácie, mali by sme zisky, bol by to ten správny prístup k tomu, aby sme ekonomike dali tú injekciu, ktorú potrebujeme. Tu treba sa pozrieť na tieto opatrenia ako na opatrenia, keď jednu chybu naprávame v podstate druhou, obmedzujúcou akciou, a to je obmedzenie a zákaz vývozu tovaru.

Zákaz vývozu tovaru bude rozložený na dve skupiny. Prvý zoznam, v ktorom bude totálne zakázané vyvážať - sú tam potraviny, alkohol a kopa iných vecí. Druhý zoznam by predstavoval vývoz za podmienky zaplatenia správneho poplatku. Správny poplatok bude na základe dohody s ministerstvom financií stanovený na trojnásobok ceny toho tovaru. Znamená to, že by sme tým mali vyrovnať cenovú hladinu asi 1 : 4. Ďalšie opatrenia, ktoré sa tam pripravujú, sú opatrenia v hospodárení s pohonnými hmotami, i keď sa opatrenie, vyhlásené voči Maďarskej republike neukazuje príliš efektívne, asi budeme o nejakom podobnom opatrení uvažovať vo vzťahu aj k iným nesocialistickým štátom.

Dohodli sme sa, že budú prebiehať aj spoločné kontroly colníkov. Vládou už máme schválené opatrenie na zvýšenie počtu colných pracovníkov o 400 žudí. Ďalších 200 prerokúvame.

Je potrebné si uvedomiť, že nie sú schopní colníci kontrolovať každého vyvážajúceho - buď československého či zahraničného návštevníka.

Chcel by som ešte pripomenúť, že tu majú svoju právomoc aj národné výbory - na to, aby si vydali normy podža platných zákonov, aby obmedzili nadmerné vykupovanie niektorých druhov tovaru. Ide o to, aby si národné výbory svoje miestne obmedzenia zaviedli.

Bude pripravený i ďalší návrh, a to sú vývozné clá. Tým by sme mali asi skončiť, i keď je tu celý rad ďalších opatrení, o ktorých sme diskutovali - súkromná zmenárenská služba, rozvoj niektorých služieb na hraničných prechodoch a to by malo smerovať k zlepšeniu vzájomných stykov.

Toto opatrenie sa musí zverejniť, musí byť všeobecne známe a predpokladáme, že by sa mohlo podariť do 15. 3. uviesť tieto obmedzenia do takej polohy, aby k tomu vykupovaniu, ku ktorému dnes dochádza naďalej nedochádzalo.

Chcel by som povedať, že bude platiť pre všetkých turistov, bez ohžadu na to, z ktorých krajín pochádzajú (pre turistov západných, východných, všetkých).

Uvažovali sme taktiež o zavedení poplatkov, že by sme inkasovali tie správne poplatky pri kurze platnom neobchodnom - tzn. nie v tom výhodnom turistickom. Na toto sú už zákony stanovené a predpokladáme, ak sa budú žudia slušne a správne chovať, ak budú dodržiavať platné zákony, situáci aby sa mala v priebehu niekožkých týždoňv upokojiť. Ďakujem pekne.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem ministrovi Barčákovi, prosím podpredsedu vlády ČSSR pána Dlouhého.

Místopředseda vlády ČSSR V. Dlouhý: Vážený pane předsedo, vážené Federální shromáždění, dovolte mi, abych se stručně vyjádřil ke 2 bodům.

Z rozpravy a ze všech připomínek, které jsme dnes vyslechli, cítím především následující dvě skutečnosti.

Stále zde panuje určitá nespokojenost s tím, že vláda dostatečně neuvádí konkrétní kroky a jejich časovou posloupnost hospodářské reformy. V návrhu usnesení, který nám byl rozdán během odpoledního jednání se konstatuje, že není k dispozici konsistentní strategie včetně strukturálních změn a koncepce vnějších ekonomických vztahů v naší zemi.

Za druhé - jsou neustále předkládány otázky o sociálních důsledcích započaté a dále prohlubované reformy, především v oblasti udržení životní úrovně, v oblasti zabránění nezaměstnanosti, v oblasti udržení sociálních jistot obecně, ale i financování rekvalifikačních programů atd.

Chtěl bych se k těmto dvěma hodům vyjádřit. Domnívám se, že už na základě vládního prohlášení z 19. prosince minulého roku dala vláda jasně najevo, že má k dispozici ucelenou strategii a snad ani nechce zakrývat sociální důsledky.

Domnívám se. že touto strategií je jasná konkrétní hospodářská reforma a touto cestou chce vláda jít. To samozřejmě vyžaduje konsensus mezi národem a vládou k této reformě a vyžaduje to samozřejmě konsensus mezi parlamentem a vládou. Věřím, že zde tento konsensus je.

V této souvislosti bych se chtěl krátce zmínit o svém názoru na rychlost postupu hospodářské reformy. Domnívám se, že ne vždy postupujeme rychle (nechci k tomu zaujímat nějaké příliš radikální stanovisko). Domnívám se, že právě dnes je naše obyvatelstvo připraveno nést určitý dopad, sociální důsledky především z hlediska politické atmosféry. Ne někdy za 2 roky, ale je to, prosím, dnes. Dnes je nejlepší ovzduší na to, abychom přistoupili poměrně razantně, i když byste znovu mohli namítnout, co je to razantně, ale s dostatečnou rychlostí a rozhodností k základním krokům hospodářské reformy.

Domnívám se, že to má dva aspekty. Tím prvním je přednost dlouhodobých řešení před některými levnými, krátkodobými efekty. Druhý aspekt je přednost celospolečenských zájmů před zájmy lokálními. Především lze z hlediska dlouhodobého řešení využít veškeré zkušenosti ostatních východoevropských zemí, které přistoupily k hospodářské reformě a ukazují, že oba strašáky, kterými se neustále strašíme, a právem, tedy inflace na jedné straně a nezaměstnanost na druhé straně, je nutno odvíjet od protiinflačního prostředí v ekonomice. Z hlediska inflace je to jasné, je nutno podvázat monopolní podniky, jediným výchozím možným bodem je vytvoření protiinflačního prostředí, kdy se omezuje vysoká neefektivnost stávajících výrob, plýtvání zdroji atd. a teprve potom v tomto antiinflačním prostředí nebo současně s tím je nutno postupovat k dalším krokům. Ze zprávy, kterou včera přednesl předseda vlády, ale i z dalších diskusí je jasné, ke kterým krokům vláda chce poměrně rychle přistoupit.

Ano, budeme privatizovat. Bylo řečeno, že příští týden, pokud návrh projde vládou, bude zřízen státní výbor pro správu státního majetku a privatizaci. Budeme vytvářet konkurenční prostředí, vláda už projednává řadu ekonomických zákonů, které v nejbližší možné době budou předloženy vám a záleží na vás, jak rychle a odpovědně je dokážete projednat, třeba i dřív, než zákonná lhůta, to je 60 dní, dovoluje.

Budeme otvírat ekonomiku, přistoupili jsme třeba i k poněkud rychlým, ale podle mého názoru nutným krokům z hlediska devalvace a revalvace vůči dvěma měnovým teritoriím. Domnívám se, že bychom měli otevřít úřad pro zahraniční investice, buď při plánovací komisi nebo při vládě. Jsme připraveni dělat řadu dalších kroků, strukturní politiku, stabilizační program, nemáme představu, že se bude privatizovat celá ekonomika. Tady bude balík těch veřejně prospěšných statků, ale patrně 10-20 velkých podniků, se kterými vláda musí vstoupit do styku a vytvořit pro ně stabilizační programy.

Budeme liberalizovat ceny, přistoupíme ke změně struktury. Je nutno k tomu přistoupit spíš dříve než později z hlediska jak odbourání záporné daně z obratu, tak později i k cenové liberalizaci. Toto však, pokud se to nemá vymknout z rukou, je možné jedině v protiinflačním prostředí a ti, co hovoří o inflaci, musí podpořit ministra Klause a jsem rád, že to tady několikrát zaznělo. Musí ho podpořit však i ti, kteří zde hovoří o strašáku nezaměstnanosti. Vidíme, že s touto strukturou výroby a zaměstnanosti nelze dosáhnout ani budoucí prosperity ani hospodářského růstu. K tomu, abychom nastartovali skutečně efektivní hospodářský růst, musíme mít k dispozici kritéria, jednotliví výrobci musejí mít kritéria, a to jsou především ceny. Tyto ceny musejí být jiné ceny v jiné struktuře a změnu této struktury dosáhneme především ne změnou z centra, ale liberalizací a tuto liberalizaci můžeme udělat opět jen v antiinflačním prostředí a při antiinflačním rozpočtu. I z hlediska dlouhodobého řešení nezaměstnanosti je výchozí bod, tedy protiinflační prostředí, rozhodující.

Není možno si namlouvat, že sociální dopady těchto kroků na naši ekonomiku nebudou. Je nutno říci jasně, že ano, budou. Nechci mluvit o inflaci, ale jednorázovému zvýšení cen se možná nevyhneme. Jde především o to, aby toto jednorázové zvýšení cen i nenastartovalo inflační spirálu, kde se zvýšení cen může promítnout především do mezd atd.

Domnívám se, že se objeví i problém strukturální nezaměstnanosti, ale je především na vládě, tak jak řada z vás zde správně říkala, aby byl rozvinut široký program sociální sítě, který by tyto skutečnosti mohl řešit.

Pro všechny ty, kteří zde vznášejí určité lokálně orientované dotazy o podnicích, které patrně leží v jejich volebním obvodu, chtěl bych připomenout druhou zásadu. Nutnost stavět společenské zájmy nad zájmy individuální. Netlačit na ministra, aby jim dal dotace, ale sami na sebe, aby se dokázali s danou situací vypořádat, případně tlačit na stát, aby hospodářské centrum, patrně v určitém přechodném období, dokázalo najít státní prioritu v daném okamžiku, jestliže je tam rozpočet, který škrtá dotace jednotlivých odvětví a oborů atd.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP