Středa 28. února 1990

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Raševovi, slovo má poslanec Olej, pripraví sa poslanec Palouš.

Poslanec SN J. Olej: Vážený pán predseda, vážené zhromaždenie, vážení hostia, budem vežmi stručný. Ak dovolíte, začnem pasážou zo správy premiéra pána Čalfu.

Závažnou úlohou pre všetkých, čo sa usilujú o plynulý prechod k demokratickej správe vecí verejných, je podpora práce bezpečnosti a prokuratúry v tomto prechodnom období. Pravdou totiž je, že po stabilizácii kriminality v minulom roku zaznamenávame v posledných troch mesiacoch rad nepriaznivých tendencií. Osobitne znepokojujúci je vzrast počtu krádeží všetkého druhu, a to najmä formou násilného vlúpania. Nepriaznivý stav v odhažovaní páchatežov tejto trestnej činnosti sa nedarí zlepšiť. Trvá tiež vežké množstvo útokov, namierených proti životu a zdraviu občanov, vrátane takých, ktoré majú najzávažnejšie následky. Je to stav a pasáž, ktorá konštatuje realitu. Realitu súčasného obdobia. Niet dôvodu o tejto pasáži pochybovať. Je jednoznačne nevyhnutné ozaj podporiť požiadavku, aby sme podporili prácu bezpečnosti a prokuratúry. Ja preto by som sa spýtal pána ministra Sachera, aké obsahové, organizačné, technické či iné opatrenia v budúcnosti tento rezort prijme na zmenu tohto nepriaznivého stavu?

Nazdávám sa, že určitým východiskom v tomto smere z hžadiska obsahového zamerania budú už aj v pláne zahrnuté novely trestnoprávnych predpisov, ktoré ja osobne považujem, ako odborník, za najlepšie z celého radu tých noviel, ktoré sme mali počas 17 rokov, kedy sa novely trestno-právnych noriem predkladali. Predpokladám, že po pripomienkovom konaní v odborných orgánoch i Federálne zhromaždenie tieto novely iste prijme.

Druhá otázka, ktorá ma zaujíma, a takisto smeruje k pánu ministrovi Sacherovi, je otázka štruktúry tohto ministerstva, kde popri iných útvaroch v rámci Federálneho ministerstva vnútra vzniká úrad tohto ministerstva pre ochranu Ústavy a demokracie. Zaujímalo by ma, aké konkrétne úlohy má plniť tento úrad a akým právnym predpisom je upravená jeho kompetencia, rozsah práv a povinností jeho pracovníkov. Význam odpovede je o to dôležitejší, že plne sa stotožňujem s názorom pána poslanca doktora Stomeho, že mali by sme podporiť požiadavku zriadenia Ústavného súdu, ktorý máme zakotvený v našej Ústave od roku 1968. Preto tu bude zaujímavá otázka vzťahu tohto úradu pre ochranu Ústavy a demokracie a tohto Ústavného súdu. Ďakujem.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Olejovi, slovo odovzdávam poslancovi Paloušovi, pripraví sa poslanec Kos, ako posledný z prihlásených.

Poslanec SL M. Palouš: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, jmenuji se Martin Palouš, zastupuji volební obvod č. 45 a patřím ke skupině poslanců Občanského fóra.

Omezím se pouze na tři stručné poznámky. Ta první navazuje na vystoupení kolegy Dymáčka, který hovořil o embargu na dovoz vyspělé techniky do Československa.

Americký ministr zahraničních věcí James Baker když byl v Praze, a poté to opakoval i ve Washingtonu, prohlásil, že západní země jsou ochotny toto embargo odstranit, pokud československá vláda bude skýtat záruky, že tato technika nebude zneužita. Proto bych rád položil otázku příslušným ministrům, do jaké míry je takováto podmínka z hlediska Československa přijatelná, do jaké míry československá vláda o takovýchto zárukách uvažuje a kdy bychom mohli případně očekávat výsledky takového jednání.

Druhá moje poznámka se týká vědy. Nedomnívám se, že argument použitý ve zprávě ministerského předsedy, který říkal, že 25 mld. investovaných do výroby, resp. investice skýtající návratnost, byl správný. Mne ten argument připadá do značné míry demagogický, už jen z hlediska hospodářského systému stávajícího a navíc, a to zejména, z hlediska principu vědy samé.

Argument, který je dále ve zprávě uváděn, a to, že jednotlivé ústavy Akademie budou de facto v budoucnosti působit v podobných podmínkách, jako jsou podniky, se mně také příliš nelíbí.

S ministrem Klausem souhlasím v tom, že jistě lze z rozpočtu věnovaného na vědu v mnohých položkách ušetřit; samozřejmě je tam mnoho byrokracie a jsou jistě i ústavy, které možná vědecké nejsou, i když si vědecké říkají, ale nicméně domnívám se, že čistě ekonomickým metrem by se zde měřit nemělo.

V této souvislosti mě zaujala jedna věc, které nerozumím, a proto to také kladu jako otázku do vzduchu, protože nevím komu. Bylo řečeno, že v Československu je relativně vysoký, ba snad až příliš vysoký počet vědeckých a výzkumných pracovníků. Současně se v téže zprávě tvrdí, že podíl vysokoškoláků v Československu je povážlivě malý. Moje otázka je, kdo vlastně se v Československu vědou zabývá?

Třetí a poslední moje poznámka je všeobecná, je to v podstatě návrh. Domnívám se, že možná by bylo praktické, kdyby vláda, nějaký její mluvčí mohl jednou týdně informovat veřejnost i nás v hromadných sdělovacích prostředcích o svém počínání sumárně, abychom věděli, co zrovna chystají a co bude vydáno. Myslím, že by to veřejnosti velice prospělo, nám poslancům by to ulehčilo práci a možná diskuse, které se dnes vlečou celý den, by potom mohly být kratší. Děkuji.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Paloušovi. Prosím, poslanec Ivo Novák.

Faktická poznámka: Som Ivo Novák, poslanec VPN, len krátka pripomienka k poznámke 2 predošlého rečníka. Skupina 49 poslancov navrhuje do uznesenia k zpráve predsedu vlády následovný text:

Odporúčame rozlišovať medzi vedou ako nástrojom poznávania a súčasťou kultúry a vedeckotechnickým rozvojom ako prostriedkom zefektívnenia národného hospodárstva. Žiadame preto, aby sloboda vedeckého bádania a prirodzené spojenie vedy s výchovou za zákonné zakotvili v Ústave a organizačne zabezpečili vytvorením Federálneho fondu pre vedu so štatútom štátneho nadvládneho orgánu.

Poslanci: Novák, Úlehla, Holčík, Mesík, Kučera Petr, Macek Miroslav, Filkus, Zelenay, Némethová, Vácha, Kužílek, Petrová, Štern, Langoš, Jankovič, Šútovec, Marton, Bubeník, Křivský, Sláma, Seman, Suchán, Ctibor, Hladík, Valko, Kováč Štefan, Balgavý, Juriš, Malý Michal, Soldát, Kusý, Bakšay, Haško, Šremer, Parkánová, Malina, Pospíšil, Fuková, Šašek, Rašev, Kučerák, Kočtúch, Kačicová, Zeman Miloš, Němcová, Šimúth, Palouš, Bezecný, Šilhán.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem. Bolo by dobré, keby ste to uplatnili v návrhovej komisi, keď chcete, aby to bolo pojaté do uznesenia. Práve zasadá návrhová komisia v 026.

Slovo má poslanec Kos.

Poslanec SN J. Kos: Vážený pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové poslanci, vážení hosté, jmenuji se Kos, jsem poslancem za volební obvod 68 a jsem členem komunistické strany.

Protože v posledních příspěvcích tady byla otevřena otázka investic, chtěl bych krátce zareagovat, protože to je můj obor. Pouze hodnocením a požadavky na státní dotace tuto oblast, která neúměrně zatěžuje naši ekonomiku, nic nevyřešíme. Musím zde říci, že celý stávající systém investiční politiky byl dosud nesmyslný a pro lidi pracující v této branži zbytečně složitý. Dosud platná legislativa je natolik rozsáhlá a rozporuplná, že kdybychom ji chtěli do důsledku dodržovat, mám obavy, že bychom nejen nic nepostavili, ale ani bychom nic nemohli začít stavět. Těžkopádnost systému je a bude brzdou naší ekonomiky, pokud jej společně rychle nezměníme. Investiční výstavba váže obrovské prostředky, které byly a jsou orientovány do dnes již neproduktivních odvětví, kde jsou často zbytečně a neefektivně utráceny, a tento jev přetrvává.

Proto si myslím, že změna legislativy a změna celého systému investování s přebujelou administrativou a byrokracií, je kámen úrazu celého našeho hospodářství. Je proto možné uvolnit si ruce pro další rozvoj, ale především uvolnit základní prostředky potřebné pro restrukturalizaci národního hospodářství. Celou tuto oblast musíme profesionalizovat a bohužel budou muset odejít lidé, ať jsou to členové KSČ či ostatní, kteří přivykli byrokratickému a často laickému systému řízení. Investovat můžeme jen natolik, nakolik máme, a stranou musí zcela jít resortní zájmy.

Přestože ve zprávě byla tato oblast řešena jen okrajově, věřím, že vláda toto řeší a má s ní nemalé problémy. Tato oblast je řešitelná i když postupnými kroky, které však je nutno řešit teď, protože každým dnem přicházíme o další prostředky. Prvními kroky je změna legislativy, vhodná úvěrová politika a především odbourání práce pro práci.

Nebudu k této problematice hovořit víc, protože toto můžeme řešit v jednotlivých výborech i mimo ně.

Závěrem bych si dovolil jednu větu, která, jak se domnívám, je pro tuto oblast vystihující a měli bychom se jí řídit: úroveň naší dnešní výroby je důsledkem minulých investic. Dnešní investice limitují budoucí úroveň naší výroby a tím i stupeň úrovně naší ekonomiky.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Kosovi. Poslanec Kos bol posledný zo 73 poslancov a poslankýň, prihlásených do rozpravy k správe o stave a vývoji československej federácie.

Chcel by som pripomenúť v tejto súvislosti, že k mnohým diskutovaným problémom sa budeme môcť ešte vrátiť pri jednotlivých zákonoch, hlavne ekonomických, ale aj politických, pri prerokúvaní jednotlivých kapitol štátneho rozpočtu, a to už v najbližšom čase, teda v priebehu mesiaca marca, a potom na spoločnej schôdzi obidvoch snemovní 27. a 28. marca.

Napriek tomu sa pýtam. Hlási sa ešte niekto o slovo? (Nikdo.) Nikto sa nehlási o slovo. Takže končím rozpravu.

V priebehu diskusie boli predsedovi vlády ČSSR a členom položené mnohé otázky. K týmto otázkam by som navrhoval, keby sa jednotliví poverení, kompetentní členovia vlády vyjadrili po prestávke, ktorú musíme teraz uskutočniť v súvislosti s časom večere. Takže, keď dovolíte, prerušujem zasadanie na 3/4 hodiny a budeme pokračovať v 18.45 hodin.

(Jednání přerušeno v 18.00 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 18.52 hodin.)

Předsedající předseda SN J. Stank: Vážené poslankyne, vážení poslanci, budeme pokračovať v rokovaní. Na vaše otázky, námety a podnety budú reagovať teraz jednotliví členovia federálnej vlády. Najprv minister Klaus, potom podpredseda vlády Čarnogurský, ďalej pán minister Barčák, podpredseda vlády Dlouhý, minister Vacek, pán minister Sůva a na záver vystúpi prvý podpredseda federálnej vlády pán Komárek.

Prosím pána ministra Klausa, aby sa ujal slova.

Ministr financí ČSSR V. Klaus: Dovolil bych si stručně vystoupit zejména proto, že jméno ministerstva financí zde bylo vysloveno poněkud častěji než jména jiných ministerstev. Myslím, že to je správné, protože se jedná o peníze státu, to je věc i občanů, občané se o to začínají zajímat - a vy jste jejich reprezentanti, takže já myslím, že je to naprosto správné a je to potřebné.

Chtěl bych říci několik velmi stručných poznámek, protože za chvíli bude začínat speciální seminář o státním rozpočtu. Navíc o státním rozpočtu zde budeme jednat za tři čtyři týdny. Přesto bych chtěl říci několik poznámek, které mají předurčovat řadu dalších věcí.

Za prvé - jsme si vědomi toho, že fázování transformace ekonomiky, ekonomické reformy je nesmírně složitá věc. To uznává veškerá světová ekonomická literatura. Je možné mít různé názory na různé kroky, na to, čím začít, co bude v druhé etapě, ve třetí etapě, ale jeden krok je naprosto jasný a evidentní: udržet v ekonomice neinflační situaci. V tom se skutečně všichni shodují a v tom není mezi ekonomy skutečně rozporu.

Víte dobře, že udržet neinflační situaci neznamená neprovést jednorázové nezbytné změny cen. To zde bylo mnohokrát řečeno a já myslím, že s tím je třeba vyjádřit souhlas. Ale je jasné, že naše ekonomika se nachází v inflační situaci, a proto pokus převést původně připravený deficitní státní rozpočet do rozpočtu přebytkového je skutečně jediná možná politika.

Objevilo se zde několik návrhů, jak jinak docílit žádoucí vývoj státního rozpočtu - zvýšit jeho příjmy. My se neodvažujeme zvýšit příjmy. Přece zdanění podniků, zdanění soukromě hospodařících rolníků, zdanění obyvatelstva, je na maximální úrovni, jít takto ještě dál v žádném případě není možné. My musíme státní rozpočet zmenšovat, takže usilovat o zvyšování příjmů nemůže být naší základní filosofií. Státní rozpočet musí být v budoucnu k národnímu důchodu menší, takže opravdu musíme jít směrem ubírání výdajové stránky. To je jedna věc.

Druhá věc : Transformace ekonomiky znamená změny. Je naprosto evidentní, že změny bolí, změny se musí někoho dotýkat, jinak to prostě nejsou změny.

V celé řadě vystoupení bylo hovořeno o rasantnosti postupu zda je dostatečná, nebo malá. Já si myslím, že je malá. Sám mám strach, že státní rozpočet si nesmírně málo troufnul udělat - a to je můj hlavní argument při odrážení útoků, že toho udělal až příliš mnoho. Myslím, že to je první malý krůček a rasantnost skutečně není tak velká. Ale uvědomme si, že zde se prolínají dvě tendence. Jedna je volání po velkých změnách, které zaznívá z některých hlasů, ale na druhé straně je to volání po další a další pomoci ze státního rozpočtu. Myslím, že jsme to zde všichni slyšeli v řadě příspěvků. Obě tyto věci není možné současně dosáhnout.

Ekonomika musí zeštíhlet, to znamená, že něco v ní musí zmizet. To neznamená, že dnes všichni mohou dostat šanci se zase dále rozvíjet, že se každému dá znova šance, řadě neúspěšných článků ekonomiky znovu dotace, znovu levné úvěry a zase se řekne - ještě pět let se zkusí, zda to náhodou něco nepřinese. Toto přece byla politika posledních 40 let. Ukazuje se, že tato politika v žádném případě úspěšná nebyla. Proto je zcela jasné, že jedinou cestou je tlak, ekonomické přinucení a tak teprve bude možné hledat, co je, nebo není správné.

Klíčová věc je, že v rámci záchrany celku musíme obětovat nějakou jednotlivost. To je přece v rámci ochrany spotřebitele, v rámci ochrany všech občanů jako celku. Samozřejmě se musí obětovat jednotlivost, ale to neznamená, že jednotlivec. My stále odlišujeme dopady na člověka jako výrobce od dopadu na člověka jako spotřebitele. Samozřejmě, že nehrozí, že by neexistovaly připravené prostředky ve státním rozpočtu na rekvalifikační programy. Byl zde na to dotaz: Fond na rekvalifikace je v rozpočtové soustavě zatím připraven v hodnotě 1,5 mld. Kčs.

Co konkrétního si necháme na speciální rozpočtové debaty? Byly zde náznaky otázek - rudy, železnice, zemědělství, dálniční síť, potraviny, speciální výroba, příhraniční oblasti, věda, ekologie atd. Myslím, že neočekáváte konkrétní odpověď na všechny tyto věci. Myslím, že budeme mít další příležitosti.

Chtěl bych se vyjádřit k dvěma věcem, které mě pálí a k nimž dostávám písemně jeden dotaz za druhým - daně soukromým rolníkům. Jedna věc je, že protesty se především týkají požadavků na rok 1989. Nemůžeme změnit a vy neodhlasujete změnu platných zákonů pro rok 1989. To je vypořádání roku 1989 - daňové přiznání. Bylo zde sděleno panem Václavem Bendou, že skutečně v zákoně je umožněno zmocnění národním ministerstvům financí a národním výborům různých stupňů - snížit odečitatelný základ daně až o 20 000 korun. My dáme impuls, aby národní výbory v tomto vycházely vstříc. Tím není vůbec nic řečeno o daňovém hospodaření roku 1990. Připravuje se novela různých částí daňové soustavy - pravděpodobně v měsíci dubnu. Tam bude rozhodnuto a vámi schváleno to, co se stane s daněmi soukromě hospodařících zemědělců za rok 1990, které budou platit po skončení tohoto roku.

Chtěl bych se zmínit o zemědělství. Říkáme-li že se budou snižovat dotace zemědělství, tím vůbec nikdo nemluví o tom, že by to byla nějaká vina zemědělství a zemědělců. Všichni samozřejmě víme, že dosavadní systém donutil zemědělce vyrábět masově, výrobu maximálně zvyšovat, zajišťovat soběstačnost našeho zemědělství, osívat i naprosto nevhodné půdy, dosahovat za každou cenu zvýšení objemu produkce atd., takže to v žádném případě není vina zemědělství a myslím, že to zde nikdo nevyslovil. O tom, že díky takto vytvořenému klimatu je zemědělství skutečně nesmírně nákladné, v žádném případě není pochyb.

I ten argument, že zemědělství je v některých západních zemích dotováno, je myslím trochu falešný. Uvědomme si, že zahraniční dotace mají zcela jinou logiku než u nás. My s trochou nadsázky dotujeme zemědělce v Peci pod Sněžkou, aby osázel kukuřicí svahy Sněžky a za to, že se mu podaří něco vyprodukovat, on dostane tolik a tolik dotací. V západních státech je dotace obrácená. Tam se dají peníze zemědělci, aby chraň bůh nepěstoval kukuřici na Sněžce, aby udržel pokud možno svou chaloupku v pořádku a pěstoval tam ovce. Myšlenka, že jsou tam také dotace, kterou se často argumentuje, je naprosto falešná a pokusme se ji nerozvíjet dále.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP