Středa 28. února 1990

Ďakujem za pozornosť.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Dolníkovi. Prosím poslanca Lentvorského, pripraví sa poslanec Kudláček.

Poslanec SN J. Lentvorský: Vážený pán predseda, vážené pani poslankyne, vážení páni poslanci, som za volebný obvod 123, Vežký Krtíš, Strana slobody.

Rešpektujem pripomienku skrátenia vystúpenia v rozprave, preto len stručne. Predloženie správy o stave a vývoji čs. federácie, ako vyplýva z jej obsahu, vláda národného porozumenia pokračuje v práci tak, že v živote našej spoločnosti sa už rysujú nádeje na konkrétne vybudovanie právneho štátu, na vybudovanie humánnej demokratickej a sociálne spravodlivej spoločnosti.

Dovožte, aby som sa v krátkosti dotkol pripravovanej zmeny daňového systému. Daňová reforma je pripravovaná a koncipovaná tak, aby nedošlo k podstatným posunom v daňovom zaťažení a tým aj zníženiu životnej úrovne. V prednesenej správe nie je uvedené, a preto sa pýtam prvého podpredsedu vlády, alebo pána ministra Klausa, akým spôsobom, alebo či bude jednoznačne zavedený územný princíp daňového systému. Ide mi konkrétne o to, či dane z územia republík budú odvádzané do republikového rozpočtu a rozpočtov národných výborov s tým, že potreby federácie budú zabezpečované súhrnným vzťahom rozpočtov republík k rozpočtu federácie. Myslím si, že tak je možné zvýšiť autoritu štátnych rozpočtov republík, tak Českej, ako aj Slovenskej republiky. Dúfam, že som bol stručný. Ďakujem.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem. Prosím poslanca Kudláčka. Pripraví sa poslanec Vébr.

Poslanec SL L. Kudláček: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, dámy a pánové, vítám obsáhlost a závažnost přednesené zprávy o stavu federace, zvláště víme-li v jak náročném prostředí vznikala. Podporuji též výzvy poslance Kocába, Tomana a Malého a další připomínky k usnesení Federálního shromáždění, které společně podá iniciativní skupina poslanců Občanského fóra.

Chci však připomenout některé aspekty, které jsou ve zprávě poněkud opomíjeny. V obecné poloze mám na mysli otázku územní samosprávy a těch rovin vládních reforem, které s ní souvisejí. Národní bohatství se skládá nejen z továren, železnic a lesů, ale i z několika tisíc obcí a měst - základních stavebních kamenů všech sociálních a ekonomických aktivit. Lidskými a územními zdroji představují obce umrtvenou sílu, kterou lze oživit zdola. Jednou z motivací bude nesporně vyšší podíl spotřeby výsledků práce tam, kde je vykonávána. Integrujícím momentem bude potom zájem občanů o věci veřejné. O tom je nutné přemýšlet, aby se naše úvahy neomezily na resortní či centralistické myšlení.

Říkám to s vědomím, že veškeré naše problémy může odstraňovat pouze podstatně silnější ekonomika. Nechci tedy jen žádat, aby státní rozpočet sám o sobě zachraňoval úpadek našich měst a vesnic. Jde o to využít pro společenský zájem ony vnitřní zdroje, které jsou minulým resortismem paralyzovány. Spojují se zde nejen naléhavá potřeba ústavní reorganizace státní správy - což spíš spadá do kompetence národních rad a republikových vlád - ale také uvolnění vlastnických vztahů, urychlení cenové a daňové reformy, respektive celková parametrizace ekonomického prostředí, v němž bude možno místní územní potenciál - hmotný i duchovní - probudit a aktivovat. Potom se stane vstřícnou silou, která půjde naproti bezpochyby statečné reformní politice naší vlády. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Kudláčkovi, slovo má poslanec Vébr, pripraví sa poslanec Fojtík.

Poslanec SL K. Vébr: Jsem poslancem Sněmovny lidu, volební obvod č. 59 Liberec-jih, Československá strana socialistická.

Vážený pane předsedo, vážené Federální shromáždění, nechci zde klást žádné ultimativní požadavky, týkající se mého volebního obvodu. Bylo by to proti tomu, k čemu jsem vyzýval poslance právě při prosincovém zasedání, když jsem žádal od všech poslanců, abychom naší nové vládě nechali 100 dnů hájení a klidu pro její práci.

Můj diskusní příspěvek se v podstatě týká kritické situace na našem venkově, především u JZD, kde v souvislosti s pohybem v politickém dění (i když jsme říkali, že vesnice postupuje pomalu, přece jen se rozbíhá a dochází k polarizaci politických sil) odstupují nebo lépe řečeno jsou odvoláváni představitelé představenstev a předsedové JZD. V současné době se jako nevyhovující zdá požadovaná dvoutřetinová většina při volbě. Zemědělská družstva jsou bez pevného vedení právě v období, kdy by se měla připravovat na tvrdé podmínky tržního hospodářství a jsou před jarními pracemi.

Dovolte mi ještě dvě připomínky, respektive přímluvy. V prvé řadě bych chtěl podpořit všechny poslance, kteří tady vystoupili jménem Severočeského kraje. Ano, podporuji je, ale prosím vás, dovolte mi jednu otázku na zástupce vlády. V minulosti jsme projednávali několikrát za sebou vládní prohlášení. Někdy se v nich objevoval (a někdy také ne) oblastní plán Severočeského kraje jako pevná součást. Bohužel, ve vystoupení premiéra, pana Mariána Čalfy, jsem toto nepochopil nebo jsem to neslyšel. Omlouvám se a ptám se proto, jak bude přistupováno k tomuto oblastnímu plánu rozvoje. To za prvé.

Za druhé - federální i česká vláda přijaly několik usnesení, týkajících se právě Severočeského kraje. Rovněž mám otázku, jaký osud budou mít tato usnesení. Pokud jsem u oblastního plánu rozvoje Severočeského kraje, vždy mě jako zástupce libereckého okresu, ale i celé aglomerace Liberec-Jablonec nepříjemně zaráželo, že v oblastních plánech a ve všech dokumentech (i resortních) byla prakticky jedna holá věta, kde se říkalo, že aglomerace Liberec-Jablonec-Jizerské hory (týká se to však sousedních Východočechů a Krkonoš) bude řešena vládní úmluvou mezi vládou PLR a NDR. Mám otázku, respektive přímluvu, protože naše veřejnost, především v aglomeraci Liberec-Jablonec byla v minulých dnech znepokojena tím, že má dojít k prudkému rozšíření energetických kapacit na území PLR a NDR, kde má být spalováno nekvalitní uhlí.

Vážení kolegové, kolegyně, domnívám se, že jsou to určitě věci, které řada z vás zná a že vidíte, jak vypadá současný stav Jizerských hor, ale v podstatě už i Krkonoš.

Ještě jednu otázku mám na vládu. Několikrát jsem se obracel na představitele resortu paliv a energetiky s otázkou, jak hodlají zajistit v souvislosti s chemickou těžbou Uranových dolů v naší oblasti především otázku pitné vody. Dostal jsem několik rozličných odpovědí, ale ani jedna nemířila k tomu, nač jsem se ptal.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Vébrovi. Slovo má poslanec Fojtík, pripraví sa poslanec Tolar.

Poslanec SL V. Fojtík: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, zastupuji volební obvod číslo 120 a Občanské fórum.

Včera jsme vyslechli zprávu, která svým rozsahem a významem bude bez pochyby patřit k mezníkům naší společnosti. Jednoho problému se však dotýká pouze okrajově. Je to problém horníků. Stalinská orientace našeho hospodářství vedla k bezhlavému rozvoji těžkého průmyslu. Hornictví se stalo oborem, který bez ohledu na náklady tlačilo vedení tohoto státu k co největším těžbám. Tato těžba se však s nárůstem drahé mechanizace a jejím nedostatečným využitím stala výrobou pro výrobu. Její negativní dopady se glorifikací jejího významu stále odsouvaly na vedlejší kolej. Poměrně vysoké platy na produktivních kontech vedly k podstatnému nárůstu pracovních sil v těchto pro zdraví velmi nevýhodných pracovních oborech. Aniž by si to sami horníci uvědomovali, stali se účastníky velmi špatného obchodu, stali se výprodejci svého vlastního zdraví. V této situaci se ocitli ne vlastní vinou. Stali se obětí falešné ideologie, která si těžce zahrála s jejich osudy.

Dnes se situace vyhrotila do problému, kdy vznikají programy na omezování těžby, aniž bychom vysvětlili ostravsko-karvinským horníkům co s nimi bude. Z této nejistoty vyplývají někdy dosti přemrštěné a zpravidla neuskutečnitelné požadavky. Zde je třeba rozlišit - a to velmi citlivě - jak tuto situaci řešit. Dávám konkrétní návrh - zcela seriózně přezkoumat v co nejširším měřítku zdravotní stav horníků nad 50 let zdravotními komisemi nezávislými na vedení dolů. Na základě výsledků pak rozhodnout o následném přidělení důchodů. Toto opatření by nepochybně vedlo ke zvýšení sociálních jistot a posílilo by pozici vlády v tomto kraji. Nedomnívám se, že finanční náklady tím vzniklé y byly pro naše národní hospodářství nezvládnutelné. Dále pak dávám k úvaze, zda problém dále nevyhrocujeme tím, že nebyl vypracován pevný konsolidační harmonogram s jasným vymezením zásad činnosti Ostravsko-karvinského revíru. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Fojtíkovi, prosím poslanca Tolara, aby sa ujal slova.

Poslanec SL V. Tolar: Pane předsedo, vzhledem k tomu, že pan poslanec Dolník vyčerpal problematiku, o které jsem chtěl hovořit, vzdávám se slova.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem. Ďalej sa do rozpravy prihlásil poslanec Hladík. Prosím poslanca Hladíka, aby sa ujal slova. Pripraví sa poslanec Červenka.

Poslanec SN J. Hladík: Vážený pane předsedající, pane předsedo, paní poslankyně a poslanci, jmenuji se Jaroslav Hladík, jsem poslancem za volební obvod číslo 51 - okres Břeclav, Občanské fórum. Dovolte mi, abych citoval ze strany 17 zprávy o stavu a vývoji československé federace přednesené předsedou vlády ČSSR panem Mariánem Čalfou: "Připravuje se zřízení Ústavu pro správu národního majetku a jeho postupnou privatizaci, která bude nejen evidovat majetek státních podniků, ale též uvážlivě řešit případy konkrétního prodeje či jiné formy privatizace."

Jde o to zabránit tomu, aby nedocházelo ke zbytečnému výprodeji národního bohatství. Považuji za vhodné, aby z výše uvedených důvodů tento úřad vznikl co nejdříve.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Hladíkovi, slovo má poslanec Červenka, pripraví sa poslanec Stome.

Poslanec SN Z. Červenka: Jsem poslancem za obvod 137 Michalovce, i když jsem Moravák. Je to nejvýchodnější oblast naší republiky.

Pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, zpráva, kterou přednesl premiér pan Čalfa je dobrým analytickým materiálem o stavu našeho hospodářství a vhodným výchozím podkladem pro hospodářskou reformu. Nemohu se ale zbavit dojmu, že naše sametová politická revoluce přechází pomalu, ale jistě v sametovou revoluci našeho hospodářství. Takových "sametových reforem" národního hospodářství jsme v minulých letech zažili několik. Bohužel, všechny skončily obrovským fiaskem. Jejich výsledkem je situace taková, o jaké jsme slyšeli ve zprávě.

Žádám proto, aby vláda urychleně projednala možnosti skutečně radikální reformy našeho hospodářství, včetně radikálních zásahů do cen. Domnívám se, že je rozumnější udělat radikální řez ihned, i když to bude bolestné pro nás všechny a pocítíme to na našich peněženkách a na našich stolech.

Mám totiž obavy, že při pomalém zavádění reforem parlament, který bude zvolen ve svobodných volbách po dvou letech své funkce bude konstatovat, že ekonomické reformy, které vláda používala, nepřinesly - žel - žádný efekt.

Za druhé - k radikální reformě hospodářství je potřeba účinné spojení mezi ministerstvem financí a Federálním cenovým úřadem. Je přece nelogické, aby na federální úrovni fungovala 2 ministerstva, když na úrovni republik jsou tyto výkonné orgány spojeny. Když se podíváme na okolní země, tam takové spojení existuje a. tyto úřady spolehlivě fungují. Za stávající existence dvou ministerstev, která by sice měla pracovat spolu, ale nikdo to nemůže spolehlivě zajistit, nezávidím panu ministru Klausovi jeho postavení. Bez možnosti účinného ovlivnění cen, není možné udělat reálný účinný rozpočet.

Věřím, že vláda zváží moje připomínky a přispěje svým rozhodnutím k účinným, i když ne vždy populárním reformám naší ekonomiky.

Vím, že jsme na prahu volební kampaně, ale ani to by nemělo vadit. Když naši lidé pochopili radikální politické reformy, potom jistě pochopí i nutnost tvrdých hospodářských opatření vedoucích k tak potřebnému urychlení a ozdravění naší ekonomiky.

Nakonec bych se chtěl dotknout ještě jednoho vážného problému. Zdravotnictví v okrese Michalovce je co do materiálního vybavení v katastrofálním stavu. Nemocnice před několika lety oslavila stoleté výročí založení. Má zastaralé budovy a tyto jsou v nevyhovujícím stavu pro výkon zdravotnické péče a navíc je jich nedostatek. V souvislosti s odchodem sovětských vojsk se uvolní kasárna v oblasti výcvikových prostorů. V Michalovcích je umístěna poddůstojnická škola, kam chodí mladí chlapci hlavně z Čech a Moravy. Vzhledem k poloze 35 km od sovětských hranic, jistě to není potřebné vydržovat tam takovou posádku. Navíc - Michalovce jsou rekreační oblastí - a není tedy vhodné, aby se tam pohybovaly velké vojenské jednotky.

Navrhuji proto zvážit požadavky na odsun posádky z Michalovců pod heslem, které jsme už slyšeli a já ho trochu zrenovuji "překovejme meče na zdraví".

Do uvolněných prostor bychom potom mohli umístit část nemocnice, která pracuje v nevyhovujících prostorách. Vzhledem k značnému ekologickému poškozování, ke kterému došlo při industrializaci a hlavně chemizaci východního Slovenska, je tento návrh jistě opodstatněný. Děkuji vám.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Červenkovi. Prosím o slovo poslanca JUDr. Stome. Pripraví sa poslanec Hranai.

Poslanec SN K. Stome: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové poslanci, vážení hosté, já jsem uvítal debatu, která zde v parlamentu probíhá, a to proto, že jsme přece jen dokázali převrátit lokální zájmy na zájmy celostátní, alespoň zčásti. Uplatňování lokálních zájmů mělo svou logiku. Nebylo totiž v minulosti kam jít, a chtěl-li člověk najít řešení, protože mechanismy k tomu určené ve státní správě ani v parlamentě nefungují, musel jít až nejvýše, kde někdo buď rozhodl nebo nerozhodl. Chápu tedy tyto debaty jako důkazy tradic nekompetentnosti bývalé struktury. Nicméně přetrvávají a znamenají pro nás: urychleně vybudovat nové struktury, novou státní správu a dát parlamentu to místo, které v republice parlamentu náleží.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP