Středa 28. února 1990

Druhá poznámka je tak trochu vyjadrenie žútosti nad tým, že vláda počas svojich necelých 80 dní činnosti dala príležitosť k takému hodnoteniu, aké sme tu počuli z úst vašej kolegyne, že je tu určité podozrenie, že veci len šolicháme a že proste skôr sú zamerané na to, aby som tak povedal, sa dostali nejakým spôsobom k vožbám. Môžem vás teda ubezpečiť, že tomu tak nie je a bol by som skutočne šťastný, ak by toto bol ojedinelý názor. Ak vláda totiž poskytuje takýto obrázok, tak to potom nie je vláda, ktorú by som si prial viesť a nie je to vláda, ktorá by skutočne mala predstupovať pred toto Federálne zhromaždenie v tejto dobe.

My sme stavaní pred obrovský rad otázok, niektoré sú kladené vo všeobecnej polohe, niektoré sú kladené úplne konkrétne, niektoré sú kladené so zvedavosťou, niektoré sú kladené absolútne ultimatívne. Vláda teda má postarané o prácu a skutočne pracuje nepretržite. Nechcem vás zoznamovať s chodom činnosti vlády, ale skutočne neexistujú sviatky, neexistuje v tejto situácii víken. Pochopitežne na rad otázok nevieme odpoveď. Hovorím to celkom úprimne. Prosto my tú odpoveď nepoznáme. Ja som vo svojej správe povedal, že toto je určitý historický experiment, že pracujeme bez precedensu.

Môže sa teda stať, že dačo vyjde perfektne, dačo nevyjde vôbec, dačo budeme musieť korigovať v priebehu času. Preto by som vás prosil i o pochopenie tejto situácie s tým, že pochopitežne všetci členovia vlády sú prístupní poslancom Federálneho zhromaždenia a kto má určité pochybnosti, kto má určité návrhy, kto má určité predstavy, kto chce sa dozvedieť určité správy o svojom regióne, členovia vlády sú mu k dispozícii a keď sa dohodnú v konkrétnych vzájomných kontaktoch, budeme sa snažiť podža svojho najlepšieho vedomia a svedomia dať odpovede, pokiaž ich poznáme. Ak ich nepoznáme, potom úprimne povieme, že ich nepoznáme a vzájomne sa poradíme, aby sme odpovede na tieto otázky hžadali.

Ja už nebudem zdržiavať vaše rokovanie. Toto som považoval pred svojím odchodom za potrebné vám povedať. Ďakujem vám za diskusiu i za pripomienky, ktoré nám kladiete, a členovia vlády potom sa pokúsia na niektoré vaše otázky odpovedať buď ústne alebo písomnou formou, ako sme sa dohovorili. Ďakujem vám.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem predsedovi vlády pánovi Čalfovi. Iste nás mrzí jeho neprítomnosť v závere našej rozpravy, ale predpokladám, že jednotliví členovia vlády budú reagovať na rozhodujúcu časť našich pripomienok a námetov a že v prípade, keď sa tak nestane dnes, potom písomne do 30 dní v zmysle rokovacieho poriadku dostanú poslanci k jednotlivým problémom, o ktorých sa tu diskutovalo, vyjadrenie. (Faktická poznámka.) Hlási sa poslanec Lux.

Poslanec SN J. Lux: Jsem Josef Lux, člen Československé strany lidové.

Vážené předsednictvo, vážené dámy a pánové, slyšeli jsme zde mnoho nedostatků, mnoho námětů i mnoho doporučení. Jistě je většina z nich oprávněných a závažných. Rád bych připomenul, že od 17. listopadu uplynulo pouze několik měsíců a doba vlády, jak řečeno, se počítá na týdny. Chtěl bych naší vládě poděkovat za její práci. Období, které je před námi, je těžké pro nás pro všechny a pro naši vládu národního porozumění obzvláště. Proto bych si i jménem svým, a jsem přesvědčen, že jménem většiny těchto poslanců, panu předsedovi vlády i celé této vládě vyslovit nahlas podporu.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Luxovi. Budeme mať príležitosť i tento jeho názor, ktorý bol vami takto prijatý, vyjadriť, samozrejme, v uznesení, ktoré sa pripravuje.

O ďalšiu faktickú poznámku sa prihlásila poslankyňa A. Minárová.

Poslankyně SL A. Minárová: Minárová, za Klub komunistických poslancov. Tomu, že naše zasadanie sleduje verejnosť nasvedčuje i to, že som dostala telegram z môjho volebného obvodu, Bánovce nad Bebravou, kde ma požiadali, a preto mám dotaz na vládu, aké konkrétne opatrenia prijme vláda na zamedzenie výkupu našich obchodov cudzincami. Ďakujem.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslankyni Minárovej.

Budeme pokračovať v rozprave. Podža poradia tak, ako ste predkladali prihlášky do diskusie, udežujem slovo poslancovi Pavlovi Šremerovi. Pripraví sa poslanec Toman.

Poslanec SL P. Šremer: Vážený pane předsedo, vážené Federální shromáždění, milí hosté, představuji se vám, jsem Pavel Šremer, jsem zde za Stranu zelených, takže i takto vlastně vstupujeme do nové Evropy.

Vyjádřil bych se k některým problémům energetiky vyjádřeným ve zprávě. Je tam uvedeno, že jestliže je zaručena bezpečnost, hovoří ekologické a ekonomické výhody plně pro dostavbu a výstavbu atomových elektráren. Nejsem o naší záchraně atomovou energetikou vůbec přesvědčen. Proč? Za prvé k otázce bezpečnosti. Uvědomme si naši konkrétní situaci. V Jaslovských Bohunicích kdysi havarovala atomová elektrárna A 1 naší konstrukce. Jsou velké problémy s její likvidací. Vyjadřoval se k tomu ostatně i hygienik na Slovensku. Novější typ sovětské konstrukce typu Voroněž VVER 440 měl a má vážné problémy. Blok V 1 je už provozován ve zvláštním režimu. O menší havárii, ke které došlo, informoval nedávno náš tisk. Nestalo se to mementem a provoz po opravě má pokračovat dál opět ve zvláštním režimu.

Každému logicky uvažujícímu člověku, alespoň po Černobylu, je jasné, že s atomovou elektrárnou bychom experimentovat neměli. Je nedořešen problém včasné výstrahy. Například zmíněná malá havárie na bloku V 1 se stala v sobotu ráno, ale západoslovenský radiační hygienik zodpovědný za dozor, se o ní dověděl až v neděli večer z vysílání Československé televize. Vysvětlení je takové, že v elektrárně funguje vlastní systém radiační ochrany a povinnost hlášení poruchy či havárie platí jen pro případ uvolnění radioaktivity. Ovšem to už by asi bylo pozdě. Navíc zde není záruka nezávislé kontroly. Podotýkám, že bloky VVER nemají v Jaslovských Bohunicích ochranný obal.

V případě atomové elektrárny Mochovce použitý automatický bezpečnostní systém podle odborníků vůbec nevyhovuje a jsou nyní vážné problémy, jak věc vyřešit.

Z uvedených příkladů tedy vyplývá, že nejsme ještě na takové technické úrovni, abychom mohli garantovat stoprocentní bezpečnost jaderných elektráren.

K bodu druhému - ekologické výhody: Poměřují se obvykle výhody normálního provozu jaderných elektráren. Zapomíná se však například na velká rizika celého palivového cyklu, počínaje dolováním, úpravou a hlavně problémy s vyhořelým palivem a vůbec radioaktivními odpady. Vyhořelé palivo zatím odebíral Sovětský svaz. Používal ho na výrobu atomových bomb. Potřeba těchto bomb skončila, respektive politika hromadění těchto bomb. Navíc končí smlouva se Sovětským svazem, kde se navíc rozmáhá ještě hnutí proti dovozu jakýchkoliv radioaktivních odpadů ze zahraničí. Závod na zpracování vyhořelého paliva, o kterém u nás zastánci atomové energetiky uvažují, by znamenal značné zamoření životního prostředí - viz např. západoněmecký Wackevsdorf.

Dalším problémem je možnost havárie. Ta by v tak malé zemi, jako je naše, mohla znamenat likvidaci půdy nebo i celého našeho národa, ať už by to bylo genetickými nebo ekonomickými následky - viz například náklady na likvidaci následků Černobylu.

Pan předseda vlády uplatnil v případě půjček velmi důležitou zásadu, že bychom neměli žít na úkor našich dětí a budoucích generací vůbec. To platí dvojnásob pro případ jaderné energetiky. Uvědomme si, že tím vnášíme do biosféry radioaktivní prvky - některé na tisíce až statisíce let - a s nimi vlastně ohrožení života ať už genetickými nebo dalšími důsledky.

Zatěžujeme další generace též ekonomicky. Náklady na likvidaci jaderných elektráren, se kterými se mimochodem u nás vůbec nepočítá při výpočtech výhodnosti jaderných elektráren. Tím se dostáváme k tvrzení o ekonomických výhodách.

Podle prací Prognostického ústavu to však není vůbec tak jednoznačné. Pokud budeme pokračovat v atomovém programu, bude to znamenat likvidaci jiných přepotřebných směrů rozvoje národního hospodářství, protože už na nic jiného nezbyde dostatek investic, včetně některých jiných druhů energetiky. Rozvoj jaderné energetiky je mimořádně náročný jak materiálově, finančně, tak i energeticky. Jedná se o desítky miliard korun na jednu jedinou jadernou elektrárnu, respektive dokonce blok. Zvlášť když bychom potom měli uplatňovat automatické systémy bezpečnosti. Je náročný na kvalitní materiály a znamená i velké soustředění toho nejkvalitnějšího lidského potenciálu. Domnívám se, že je potřebné soustředit pozornost na opatření vedoucí k restrukturalizaci národního hospodářství a k úsporám energie. V úsporách energie máme - jak vyplývá ze zprávy - velké možnosti. Navíc za daleko menší investice, a takové zaměření na úspory energie vede i k větší zaměstnanosti. To jsou výsledky výzkumu v NSR.

Je jasné, že východisko není v takových gigantomániích, že bychom třeba nahradili jaderné elektrárny elektrárnou v Gabčíkovu. K tomu se vyjadřujeme ve zvláštní interpelaci, vyjadřoval se zde předseda výboru pro životní prostředí RNDr. Holčík.

K tomu bych ještě podotkl - apeluji na vládu s jednou věcí: Hodnoty pitné vody, které máme pod Žitným ostrovem, jsou tak veliké, že v případě jejich ohrožení budou jak finanční, tak i další hodnoty daleko vyšší, než nás zatím stála výstavba.

Je jasné, že v současném stavu není možné vodní dílo provozovat. Je potřebné pozastavit zatím další výstavbu do doby, než komise expertů rozhodnou, co vlastně se s tímto dílem dá dělat. Ale pokračovat v původním projektu je absolutní nesmysl.

V záležitostech tepelné energetiky je velkým přínosem, že se vláda konečně zabývá problémy severních a severozápadních Čech. Dokonce už uvažuje o odstavení některých tepelných elektráren. Ve zprávě však chybí, zda budeme rozvíjet i některé nové směry, například metody fluidního spalování, odsiřování, zplynování apod. Namísto rozvoje atomové energetiky bychom část prostředků měli vložit do rozvoje alternativních zdrojů energie, výzkumu, vývoje i vlastního využití, ať už by to byla energie malých vodních toků, větrná energie, bioplyn, geotermální energie apod.

Nabízí se možnost vypracování energetických studií zaměřených na úspory energie, například v souvislosti s nabídkou paní ministryně životního prostředí a rodiny Rakouské republiky paní Flemingové. Navrhuji naší vládě akceptovat tuto nabídku o to více, že si musíme uvědomit, že jsme malá země, uvědomme si, že zatím máme atomové elektrárny v Bohunicích, Dukovanech, staví se v Mochovcích, Temelíně, připravují se Kecerovce, plány jsou na Blahutovice ve východních Čechách, v Chomutově v severních Čechách, v severním Slovensku apod.

Jsme natolik malá země, že si toto skutečně nemůžeme dovolit.

Upozorňuji ještě na jeden důležitý efekt těchto atomových elektráren. O tom se poměrně málo ví. Radioaktivní záření ... (poslanec byl předsedajícím upozorněn na časový limit).

Ano, skončím již. Myslím si, že nejčistší energie je ušetřená energie. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Šremerovi. Slovo má poslanec Křivský.

Poslanec SL Z. Křivský: Vážené shromáždění, jsem poslanec za obvod číslo 53 Ústí nad Labem a Litoměřice. Chtěl bych něco říci k mému předřečníkovi. To je všechno hezké - nevyužívat vodní energii, nevyužívat jádro. Ale my potřebujeme nějakou elektrickou energii. Je velmi pěkné říkat, že nejlepší energie je ušetřená energie, ale není možné ušetřit všechnu elektrickou energii. Proto v severních Čechách všichni stojíme o to, aby se energie šetřila, ale je nám všem jasné, že tento stát bude dlouhou dobu využívat elektrickou energii vyrobenou spalováním hnědého uhlí. Je třeba velké elektrárny odsířit, aby se zde dalo vůbec žít. To není lokální problém, který sahá vlastně od Bavorska až po Švédsko a je to problém, který zničil životní prostředí v celých Čechách.

Dělám na odsíření už od roku 1969. Nehrála se s námi zcela fér hra. Na odsíření se dávaly velké prostředky, ale byly určené jen na výzkum. Měli jsme dojem, že nikdy nebyl poctivý úmysl zaplatit výstavbu skutečných odsiřovacích jednotek. Dalším krokem bylo, že se v Tušimicích udělal pokus vyřešit tento problém za ruble a za koruny. Tento pokus v nejbližší době skončí technickým neúspěchem. Je potřeba, aby už konečně vláda rozhodla ne o odsíření velkého množství tepelných elektráren, ale o prvním kroku, o odsíření prvních několika bloků. Vlastně by tak rozhodla o tom, že uděláme první krůček ke zlepšení situace v severních Čechách a vlastně v celé zemi.

Předsedající předseda SN J. Stank: Pán poslanec presahujete rozsah faktickej pripomienky.

Poslanec SL Z. Křivský: Promiňte, nechám si své připomínky na dobu, až budeme projednávat situaci v severních Čechách. Promiňte mi, že jsem překročil čas.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem. Slovo má poslanec Toman, pripraví sa poslankyňa Moltašová.

Poslanec SL P. Toman: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, poslanci, dámy a pánové, v neděli jsme si připomněli neblahé výročí nástupu totalitního systému. Před 42 lety občané našeho státu, vedeni KSČ vystoupili z rozjetého vlaku směřujícího k ekonomické prosperitě a demokracii a zůstali stát na betonovém peróně, obklopeném ozbrojenými žoldáky totalismu. Nechci zde probírat těch 42 let, vím, že projednáváme zprávu předsedy Federální vlády, ale právě do této zprávy se promítají smutné výsledky uplynulých let.

Jedním z výsledků - který já, jako poslanec za Severočeský kraj, považuji za nejzávažnější - je zdevastovaný stav naší přírody, za praotce Čecha mlékem a strdím, za komunistické strany smogem a mrtvými řekami oplývající.

Ze zprávy a z různých interview ministrů ovšem také vyplývá absolutní nedostatek finančních prostředků, které by bylo možno použít k obnově zničeného hospodářství.

Dámy a pánové, každý právní řád (ten náš není samozřejmě výjimkou) obsahuje ustanovení o náhradě škody. Byť právní vědomí našich občanů je na velmi nízké úrovni, přílišná znalost zákonů, práv a povinností nebyla totiž dříve žádoucí - přesto není našim občanům cizí tato základní právní úvaha. Pokud někdo z nás bude řídit osobní automobil, nabourá plot svého souseda a ještě ublíží na zdraví či dokonce usmrtí kolemjdoucího, bude nucen plot znovu postavit nebo nahradit vzniklou škodu. KSČ řídila náš stát, nabourala životní prostředí a jak víme, nechybí ani těžké újmy na zdraví a dokonce smrt. Zákonitě by se tedy měla podílet na náhradě vzniklé škody.

Chtěl bych se proto zeptat členů federální vlády, zda vláda uvažuje o stanovení obligatorní náhrady škody. Chtěl bych rovněž podpořit předchozí návrh na milionářskou dávku a na zřízení nadace ekonomické obnovy našeho státu.

Jako poslanec za Severočeský kraj rovněž navrhuji zřízení účelového fondu obnovy životního prostředí Severočeského kraje, do kterého by přispěla jako první právě KSČ.

Není to pouze krajový problém, je to problém celé naší republiky, protože si myslím, že severní Čechy jsou plícemi celé naší republiky.

Do tohoto fondu by pak mohly perspektivně přicházet nemalé pokuty znečišťovatelů ovzduší, občanů i organizací, dobrovolné příspěvky domácích i zahraničních firem atd. K tomu by však bylo nutné vytvořit náležité zákonné předpoklady v nejbližší době.

Současně bych se chtěl zeptat jménem dusících se severočeských občanů komunistické strany, zda ona sama necítí kdesi uvnitř potřebu či nějaké nutkání přispět k obnově životního prostředí na severu Čech. K dotazu se odhodlávám především poté, co jsem si přečetl téze volebního programu KSČ uveřejněné v Rudém právu 20. února, kde je uvedeno: "Podpoříme vše, co bude směřovat ke komplexní cílevědomé péči o vodu, ovzduší, půdu a ostatní složky životního prostředí a co podstatně sníží jeho zdravotní rizikovost". Myslím, že právě nyní je ten pravý čas. (Potlesk.)

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Tomanovi, slovo má poslankyňa Moltašová, pripraví sa poslanec Malý.

Místopředsedkyně SL J. Moltašová: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, předem se musím omluvit. Ještě před patnácti minutami jsem měla připravené méně než tříminutové vystoupení, ale po vystoupení pana poslance Šremera považuji za svou profesionální povinnost přečíst svůj diskusní příspěvek celý. Využívám svého práva na delší diskusní příspěvek.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP