Středa 28. února 1990

Mnoho zla spôsobuje vo Vajskovej doline, ešte raz zdôrazňujem, najkrajšej doline Nízkych Tatier, antimónový závod Vajsková. Zamoruje celé okolie výparmi síry vo vzduchu, znečisťuje pracovné prostredia, pôdu, vodu, stromy a rastlinstvo. V jeho tesnej blízkosti sa nachádza vzácny prameň liečivej vody, pri ktorom boli v minulom storočí kúpele, ktorý je už celkom zničený. A tak sa v tomto kraji rodí nová rozprávka. Už nie fantastická, ale skutočná.

Treba sa skutočne vážne zamyslieť nad tým, ako tento kraj zachrániť. Závod Vajsková sa odčlenil od Závodu SNP v Žiari nad Hronom a patrí teraz k Rudným baniam v Banskej Bystrici. Na adresu uvedeného závodu bola vznesená požiadavka o určitých opatreniach voči znečišťovaniu ovzdušia a pracovného prostredia. Ak nebudú tieto opatrenia splnené do konca mesiaca marca 1990, závod bude pozastavený.

Obraciam sa na vás, vážený pán predseda vlády, so žiadosťou o pomoc pre problém okolo závodu Vajsková. Ide konkrétne o to, aby sa našli financie, prípadne devízy pre zmodernizovanie tohto závodu, ktorý je výrobou jedinečný v strednej Európe. Veď v tomto závode sa v tomto storočí nič nedialo. Pokrok akoby tu zaspal. Pritom vieme, že jeho zastavenie by značne poznačilo výrobu skla a mnoho iných dôležitých odvetví nášho národného hospodárstva. Závod, hoci malý, preslávil Slovensko už v minulom storočí. Bolo by na vežkú škodu jednoducho ho zlikvidovať. Porozmýšžajme o tom, ako zachrániť toto dedičstvo a zároveň pomôcť prírode, žuďom a takto znásobiť to, o čo sa naša práve sa rodiaca demokracia snaží. Verím, že moja požiadavka nájde ozvenu v srdciach a mysliach všetkých čestne zmýšžajúcich žudí.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslankyni Borisovej, o faktickú poznámku požiadal poslanec Malý.

Poslanec SL M. Malý: Žádám, abychom byli struční, konkrétní a mluvili k věci. Tyto záležitosti můžeme projednat ve výborech. (Potlesk.)

Předsedající předseda SN J. Stank: Pán poslanec Balgavý navrhuje a vyzýva kolegyne a kolegov poslancov, aby zvážili, či svoje zásadné pripomienky k správe predsedu vlády pána Čalfu by nebolo vhodnejšie formulovať písomne ve forme poslaneckého dotazu. (Potlesk.)

Ďalej má poznámku poslanec Kulan.

Poslanec SN P. Kulan: Chcel by som povedať, že by sme mali potlačiť svoje lokálne záujmy a konať v spoločenskom záujme.

Poslanec SN K. Stome: Navrhuji, abychom omezili příspěvky na dobu trvání 3 až 4 minut.

Poslanec SL M. Malý: Navrhuji, abychom o návrhu poslance Stomeho hlasovali.

Předsedající předseda SN J. Stank: Všetky pripomienky smerovali k tomu, aby boli konkrétne a bola tu jedna konkrétna pripomienka, ktorú sme nemali možnosť s predsedom vlády prerokovať, aby dotazy, ktoré majú poslanci, boli predložené písomne a na základe tohto dotazu by príslušný člen vlády reagoval.

Odporúčal by som, aby sme sa zhodli na skrátení doby diskutujúceho príspevku, rokovací poriadok dovožuje až pätnásťminútový diskusný príspevok. Myslím, že by sme sa mohli uspokojiť s požiadavkou maximálne skrátiť dobu príspevku, aby bol vecný a konkrétny, s tým, že pokiaž máte zásadné otázky a nepovažujete za potrebné s otázkou priamo vystúpiť verejne, je možné ju odovzdať predsedovi vlády. Predseda vlády to odsúhlasil s tým, že na ňu bude reagovať podža rokovacieho poriadku buď ústne alebo písomne, v lehote stanovenej do 30 dní. Prosím, aby ste tieto pripomienky rešpektovali.

Budeme pokračovať v rozprave. Vystúpi poslanec Comba a pripraví sa poslanec Vácha.

Poslanec SN J. Comba: Vážené Federálne zhromaždenie, chcel by som vo svojom vystúpení nadviazať na tú časť vystúpenia predsedu vlády pána Mariána Čalfu, v ktorej hovoril o dotáciách pre ťažbu a úpravu rúd. Zároveň by som predniesol stanovisko svojich voličov a volebného obvodu zo štátneho podniku Železorudné bane Spišská Nová Ves k základným zámerom nového štátneho rozpočtu na rok 1990.

Základné prístupy Federálneho ministerstva financií k zostaveniu štátneho rozpočtu na rok 1990 uvažujú znížiť neinvestičné dotácie na ťažbu a úpravu rúd o 33 %, absolútne o 440 mil. Kčs oproti roku 1989. Toto zníženie sa dotýka štyroch štátnych podnikov rudného baníctva, pričom na tomto znížení sa štátny podnik Železorudné bane Špišská Nová Ves podieža cca 53 %, absolútne cca 234 mil. Kčs.

S takýmto znížením cenových dotácií zásadne nesúhlasíme a považujeme ho za neodôvodnené, neprimerané a neúnosné, v rozpore s vyhlásením vlády o postupnej realizácii štrukturálnych zmien a s tým súvisiacich procesov, pričom uvedený prístup k neinvestičným dotáciám na ťažbu a úpravu rúd je z hžadiska národohospodárskeho nekomplexný.

Neinvestičné dotácie na ťažbu a úpravu rúd nie sú dotáciami, ktoré kryjú neefektívnu výrobu. Kryjú rozdiel medzi platnými vežkoobchodnými cenami a nákladovými limitmi, ktoré sú podža uznesenia Predsedníctva vlády ČSSR č. 120/1985 "základným ekonomickým kritériom pre racionálne vyhžadávanie, prieskum a využívanie domácich ložísk vybraných surovín".

Terajšia výška neinvestičných dotácií je dôsledkom deformovaných vežkoobchodných cien dotovaných aj nedotovaných banských výrobkov (kovové koncentráty, barytové výrobky), ktoré neodrážajú ani priemerné čs. náklady, ani svetové či dovozné ceny a ako centrálne regulované ceny neprešli žiadnou doterajšou prestavbou vežkoobchodných cien. Preto je nevyhnutné súčasne so znížením neinvestičných dotácií upraviť aj vežkoobchodné ceny, ktoré budú zodpovedať úžitkovej hodnote našich banských výrobkov a budú vychádzať zo svetových cien surovín.

Navrhované zníženie neinvestičných dotácií spôsobí, že štátny podnik Železnorudné bane Spišská Nová Ves sa dostáva do straty cca 30 mil. Kčs, čím vzniká nedostatok zdrojov v jednotlivých fondoch podniku cca 80 mil. Kčs aj napriek tomu, že racionalizáciou svojej činnosti tlmí zníženie dotácií vo výške cca 50 mil. Kčs.

To spôsobuje prakticky okamžitý útlm ťažby a úpravy rúd v tomto podniku s následnými tvrdými sociálnymi dôsledkami na kolektív 8000 zamestnancov a ich rodín v okresoch Spišská Nová Ves, Rožňava a Poprad, kde súčasná priemyslová základňa neponúka primerané zamestnanie ani časti z tohto počtu žudí. Táto skutočnosť vyvoláva vežké sociálne napätie v týchto regiónoch.

Útlm ťažby a výroby v štátnom podniku Železnorudné bane Spišská Nová Ves bude mať za následok narušenie surovinovej bilancie štátu. Citežné to bude hlavne v dodávkach mangánu (40 % krytie čs. potrieb) pre hutnícke podniky, ktorý je súčasťou Fe koncentrátov, ďalej ortuti (100 % krytie čs. potrieb), medených koncentrátov (28 % krytie čs. potrieb) a barytových výrobkov (87 % krytie čs. potrieb).

Preto by bolo dobré z uvedených aspektov prehodnotiť navrhované zníženie neinvestičných dotácií na ťažbu a úpravu rúd. Plne chápeme nutnosť znížiť výdavky zo štátneho rozpočtu, ale je potrebné to riešiť postupne, s miernejším medziročným poklesom, pričom súčasne riešiť cenové otázky, otázky náhradných zdrojov surovín a otázky náhradných výrob, resp. zamestnanosti pracujúcich podniku s úzko špecializovanou kvalifikačnou a profesnou štruktúrou. Zároveň žiadame poskytnúť podniku primeraný časový priestor na realizáciu opatrení smerujúcich k zefektívneniu ťažby a úpravy rúd.

Chcem sa vyjadriť za moju profesiu - rudné baníctvo. Napriek tomu, že dotácie do rudného baníctva sú len 1,3 miliardy Kčs - tožko sa to zdôrazňuje, že vyvolalo vežmi značné sociálne a politické napätie v pracovných kolektívov. Urobili sme opatrenia na úsporu nákladov v roku 1991-1995 v sume viac ako 2 mld Kčs. Teraz sa pracuje na opatreniach ako ušetriť na zvýšenie cien energie a palív. Znamená to, že nečakáme so založenými rukami, ani nevedieme plané diskusie. Nepoviem nič nové, keď označíme súčasné vežkoobchodné ceny nerastných surovín za diskriminačné voči nášmu odvetviu. Najlepšie o tom svedčí teraz pripravovaný materiál a prestavba cien na Federálnom cenovom úrade. Ak zvážime skúsenosti zo zatvárania manganorudných baní, a terajšiu situáciu v zásobovaní mangánom a podmienky dovozu napríklad železnej rudy z Brazílie, a budúce zo Sovietskeho zväzu, poznáme ceny vývozu do Rakúska, potom by sme nemali dopustiť, že neúmerné zníženie dotácií v roku 1990 poškodí konkrétne závody a žudí, ktorí už v roku 1991 budú žiadúci. K čomu taká politika? Myslím, že tu hrá úlohu neznalosť problematiky a neschopnosť niektorých autorov prognóz zmeniť svoje názory, i keď sú to nové fakty. To je chyba. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Combovi. V rozprave vystúpi poslanec Vácha, pripraví sa poslanec Kocáb.

Poslanec SL J. Vácha: Vážený pane předsedo, milé poslankyně, vážení poslanci, vážení hosté, zastupuji v. o. č. 3 Praha-Žižkov a mluvím jménem poslanců Lidové strany, Křesťansko-demokratické strany a Kresťansko-demokratického hnutia.

Dámy a pánové, pro vstup do Evropy je nezbytné vytvořit kvalitní dopravní infrastrukturu a napojit ji na síť evropských cest. Jde o urychlení technické rekonstrukce železnice, napojení na evropskou dálniční síť a vytvoření zodpovídající pozemní základny civilního letectví v přirozeném středu Evropy. O některých důležitých záměrech pan předseda Čalfa hovořil, o dálnici do NSR, napojení Bratislava-Vídeň, o ruzyňském letišti apod. Proto musíme posílit úlohu dopravních a hlavně železničních stavbařů ve všech směrech. V současné době sice v kvantitě pokrývá doprava přepravní požadavky národního hospodářství, ale absolutně nevyhovuje z hlediska kvality poskytovaných služeb. Je to nejen důsledek dlouhodobého investičního podcenění tohoto odvětví, ale je také v sociálním postavení a v péči o pracovní a mzdové podmínky. To, jak vyjít z této situace, je složité. Investice do dopravní infrastruktury jsou nesmírně nákladné, a proto budeme muset v této oblasti vytyčit reálný dotační program s ohledem na možnosti našeho státu.

K zlepšení stávající situace musíme bezpodmínečně hledat i netradiční formy financování. Ve všech vyspělých státech Evropy se stát ve větší či menší možné míře podílí na financování, a to jak v oblasti provozní, tak investiční.

Druhou cestou musí být celková racionalizace činnosti, zvýšení míry podnikání, zejména v oblasti služeb pro cestující i přepravce, a konečně i odůvodněné tarifní úpravy v dopravě.

Změny, ale také i řídící a organizační, je nutné provést, protože úroveň dopravní infrastruktury přímo ovlivňuje možná tempa rozvoje národního hospodářství. Důležitým faktorem je i to, vrátit se ke stylu a systému práce, který byl běžný před více než 30 a 40 lety a který minulý totalitní režim do budoucna ztížil. Bylo to tím, že ministerstvu dopravy byla odebrána budova ústředním výborem KSČ, která byla vybudována speciálně na ministerstvo dopravy a která byla a je vybavena speciální sdělovací sítí, kterou může efektivně využít pouze ČSD, a dalšími řídícími prvky různých systémů, které mohou sloužit především přepravním činnostem. Zaslepená síť je náhradně a nepřirozeně rozvedena na jiné provizorní body. Jedná se o rehabilitaci dopravy. Vrácením řídícího centra s okřídlenými koly, budova, která se líbila bývalému prvnímu tajemníku Novotnému, může být převzata bez stavebních úprav a spojová síť umožní téměř okamžité propojení do Evropy a umožní se stát řídícím centrem Evropy přes dopravní řídící systémy HERES, ARES apod. včetně džibrilu (fonet.). Naopak, stávající budova Na příkopech byla bankou, její sklepy s mohutnými trezory zejícími prázdnotou po přestěhování se přímo nabízejí našim finančníkům jako solidní sídlo Východoevropské banky tak, jak to navrhl ministr zahraničí Spojených států pan Baker.

Chápeme složitou situaci vlády národního porozumění. Je mnoho problémů ekologických, ekonomických, sociálních i morálních. Budeme podporovat všechny postupy vlády, zvláště tehdy, budou-li účinné a rychlé. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Váchovi, slovo má poslanec Kocáb, pripraví sa poslanec Šabata.

Poslanec SL M. Kocáb: Vážené Federální shromáždění, v souvislosti se zprávou o stavu a vývoji federace, přednesenou včera panem předsedou vlády, bych vás rád informoval o závěrech společného jednání výborů zahraničních, branných a bezpečnostních a ústavně právních Sněmovny lidu a Sněmovny národů, konaného dne 26. února t. r.

Podle závěrů společné schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů ze dne 23. ledna 1990 projednaly uvedené výbory dva iniciativní návrhy, týkající se odchodu sovětských vojsk z našeho území. Výbory jednoznačně podpořily návrh na usnesení, aby Federální shromáždění Československé socialistické republiky prohlásilo Smlouvu vlád Československa a Sovětského svazu ze dne 16. 10. 1968 o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území Československa, schválenou Národním shromážděním ČSSR dne 18. 10. 1968 za neplatnou od samého počátku. Na základě tohoto stanoviska navrhly výbory následující znění usnesení Federálního shromáždění:

Federální shromáždění Československé socialistické republiky konstatuje, že

1. Smlouva o dočasném pobytu sovětských vojsk na území Československa je neplatná od samého počátku a

2. neplatný je i souhlas Národního shromáždění Československé 18. 10. 1968.

Na minulé společné schůzi obou sněmoven jsem přednesl i návrh na termín úplného stažení sovětských vojenských jednotek nejpozději do konce roku 1990. Poslanci uvedených výborů jsou si plně vědomi obrovského a oprávněného zájmu československé veřejnosti o odchod sovětských vojsk z našeho území a zásadního významu dané otázky. Vycházejí přitom z předpokladu, že československá veřejnost musí být informována o všech aspektech řešení tohoto problému.

Závěry přijaté na moskevských jednáních smlouvou z 26. 2. t. r. se ve svých základních záměrech nerozcházejí s intencí mnou předložených návrhů. Zásadní rozdíl se týká termínu konečného odchodu sovětských vojsk z našeho území. Podepsaná dohoda zakotvuje několik etap odchodu sovětských vojsk. V první etapě do konce letošního května má opustit československé území 35 % sovětských vojáků a 50 % nejnebezpečnější bojové techniky, včetně všech odpalovacích zařízení a veškeré speciální munice. Všichni jistě víme, co si pod tímto názvem speciální munice máme představit - jaderné hlavice.

V druhé etapě, do konce letošního roku, má dojít k odchodu dalších asi 25 % vojáků a další části bojové techniky. To znamená, že do konce roku by mělo být mimo území republiky 60 % vojáků.

Ve třetí etapě, do 30. června 1991, má být odsun zbývajících sovětských vojáků, jejich rodinných příslušníků a zbytku bojové techniky definitivně ukončen.

Byli jsme informováni, že tyto termíny byly navrženy po konzultaci s prezidentem republiky a předsedou federální vlády s tím, že sovětská strana se nachází v mimořádně složité situaci a že z řady důvodů technických, sociálních i politických není schopna zajistit úplné stažení vojsk dříve. Okolnosti jednání však naznačují, že v dalším vývoji se může situace změnit v pozitivním smyslu. Obě strany přitom uvažují o všech předpokladech tohoto rozhodování, pod zorným úhlem společného zájmu, aby rozdíly v přístupu k projednávané otázce nevedly k případné destabilizaci vzájemných vztahů, eventuálně k destabilizaci, k níž by mohl vést odchod sovětských vojsk nezajištěný potřebnými vnitřními předpoklady, v Sovětském svazu samém.

Odchod sovětských vojsk musí být zabezpečen způsobem, který odpovídá zásadám humanismu a demokracie a neměl by být provázen jakýmikoliv projevy nenávisti v duchu našeho úsilí o vzájemné pochopení mezi národy. Musíme si uvědomit, že i sovětský lid se nacházel v postavení, kdy nemohl projevit svou skutečnou politickou vůli, a že pokojné řešení všech otázek, které jsou s odchodem sovětských vojsk spojeny, se stalo možné jen přechodem vedení sovětského státu k politice respektování práv jednotlivých států a národů.

Pro soustavné sledování problémů spojených s řešením celého komplexu otázek týkajících se odchodu sovětských vojsk z našeho území se navrhuje předsednictvu Federálního shromáždění vytvoření smíšené komise z poslanců uvedených výborů, tj. výborů zahraničních, branných a bezpečnostních a ústavně právních Sněmovny lidu a Sněmovny národů, poslanců dalších výborů, majících k věci přímý vztah a příslušných odborníků. Tato komise by se měla zabývat kontrolou plnění závazků, vyplývajících z příslušné dohody, iniciovat řešení dalších otázek, včetně majetkoprávních, historických a humanitárních a měla by navázat spolupráci s Nejvyšším sovětem SSSR. Návrh na ustavení smíšené komise pro sledování plnění dohody o odchodu sovětských vojsk chápou uvedené výbory v širším kontextu. Intervence v srpnu 1968 se zúčastnily - kromě Sovětského svazu - i některé další státy Varšavské smlouvy. Tuto skutečnost je třeba uvážit v celém souhrnu právních, politických a dalších aspektů. V tomto smyslu by měla příslušná smíšená komise připravit iniciativní návrhy, které by vedly ke skutečně definitivnímu a komplexnímu vyřešení všech problémů spojených s intervencí v srpnu 1968.

Poslanci uvedených výborů vyslovují pevné přesvědčení, že je nutno vytvořit podmínky pro obnovení vzájemné důvěry a přátelství a na tomto základě vybudovat nové vztahy mezi všemi evropskými státy a národy. Potud zpráva o jednání zahraničních výborů, výborů branných a bezpečnostních a ústavně právních Sněmovny lidu a Sněmovny národů.

Závěrem bych chtěl promluvit sám za sebe i za stovky a tisíce občanů, jejichž podpisy na podporu urychleného odchodu sovětských vojsk denně dostávám. Respektuji úsilí československé vlády při jednání se sovětskou stranou. Chápu, že za současné situace nebylo možné lepších výsledků dosáhnout. Přestože považuji proces obnovy demokracie v Československu za již nezvratný, -obávám se - zvláště se zřetelem na zvyšující se napětí v Sovětském svazu - aby jednání o odchodu sovětských vojsk neustrnulo na prostém uzavření této smlouvy zakotvující nejzazší termíny odchodu sovětských vojsk. Nebylo by přitom v rozporu s obsahem této smlouvy, kdyby v souladu s přáním celého našeho národa, stojícího na prahu nové vývojové etapy, byl společným zvýšeným úsilím obou smluvních stran v zájmu rozvoje demokracie i ekonomiky odchod sovětských vojsk podstatně urychlen. Děkuji za pozornost.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP