Středa 28. února 1990

2. den - středa 28. února 1990

(Pokračování schůze v 8.35 hodin)

Přítomno: 188 poslanců Sněmovny lidu
72 poslanci Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice
73 poslanci Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice

Omluveni poslanci

Sněmovny lidu:

Belko, Harenčár, Hlavačka, Jendrejčáková, Kontríková, Kubinský, Penster, Šoltés, Štancl, Štix, Tichavský, Zeman

Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice:

Mikule, Svoboda, Vinter

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice:

Kováč, Marušinec


(Řízení schůze převzal a jednání zahájil místopředseda FS a předseda SN ing. J. Stank, CSc.)

Předsedající předseda SN J. Stank: Vážené poslankyne, vážení poslanci, vážení hostia, prajem vám dobrý deň. Odpočinutí budeme pokračovať v prerušenom rokovaní 24. spoločnej schôdze Snemovne žudu a Snemovne národov Federálneho zhromaždenia.

Než pristúpime k prerokovaniu správy o plnení programového vyhlásenia vlády, musíme sa vrátiť k otázke doplnenia programu spoločnej schôdze. Včera tu predniesol predseda Snemovne žudu poslanec Bartončík návrh na doplnenie programu o prerokovanie návrhu ústavného zákona o zmene názvu republiky. Na základe pozmeňovacieho návrhu podpredsedu Federálneho zhromaždenia poslanca Jičínskeho sme sa uzniesli na tom, že sa zídu ústavnoprávne výbory obidvoch snemovní a podža ich záverov prijmeme potom príslušné uznesenie.

Ústavnoprávne výbory sa včera zišli a prijali k tomuto stanovisko. Ja by som prosil teraz predsedu Ústavnoprávneho výboru Snemovne žudu, poslanca Masopusta, aby nás s týmto stanoviskom zoznámil.

Poslanec SL Z. Masopust: Vážený pane předsedající, vážení páni poslanci, vážené paní poslankyně, ústavně právní výbory Sněmovny lidu a Sněmovny národů se včera sešly, aby projednaly námět předsedy Sněmovny lidu poslance JUDr. J. Bartončíka doplnit program dnešní společné schůze sněmoven o projednání návrhu ústavního zákona o změně názvu republiky.

Po diskusi dospěly výbory k závěru, že změnit název republiky je velmi naléhavé a potřebné. Doporučily však, aby návrh ústavního zákona o této změně byl projednán současně s návrhem ústavního zákona o státním znaku, jak bylo rozhodnuto, tj. ve všech výborech, kterým byly tyto návrhy přikázány, a poté na společné schůzi sněmoven v březnu t. r. K oběma těmto zákonům očekává Federální shromáždění ještě stanovisko Slovenské národní rady, které bylo vyžádáno jak od vlády ČSSR, tak od národních rad podle § 37 zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SN J. Stank: Počuli sme návrh ústavnoprávnych výborov, aby návrh ústavného zákona o zmene názvu nebol na program 24. spoločnej schôdze Snemovne žudu a Snemovne národov zaradený.

Má niekto k tomuto otázku? (Nikdo.) Nikto.

Nie. Dávam o návrhu hlasovať.

V zasadacej sále je prítomných 160 poslancov Snemovne žudu, 61 poslancov Snemovne národov zvolených v ČSR a 64 poslancov Snemovne národov zvolených v SSR.

Obidve snemovne sú teda uznášania schopné.

Najprv prosím o hlasovanie poslancov Snemovne žudu.

Kto z nich súhlasí s návrhom ústavnoprávnych výborov nezaraďovať na program 24. spoločnej schôdze Snemovne žudu a Snemovne národov návrh ústavného zákona o zmene názvu republiky, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Osmnáct.) Osemnásť.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Čtyři.) Štyria.

Snemovňa žudu teda návrh schválila.

Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov.

Kto z nich súhlasí s týmto návrhom ústavnoprávnych výborov, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Dvanáct.) Dvanásť.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Tři.) Traja.

I Snemovňa národov návrh schválila.

Vzhžadom na súhlasné uznesenie obidvoch snemovní konštatujem, že schválený program 24. spoločnej schôdze Snemovne žudu a Snemovne národov nebude doplnený.

Ďalej máme posúdiť správu o stave a vývoji československej federácie prednesenú predsedom vlády pánom Čalfom. Pripomínam, že správu ste včera dostali do lavíc. Zvolili sme komisiu pre prípravu uznesenia, ktorú prosím, aby sa na predbežné zasadnutie stretla v miestnosti 026 o 9. hodine.

Ďalej je prítomná vláda ČSSR na čele s jej predsedom, takže túto správu môžeme kompetentne a zodpovedne prerokovať a posúdiť.

Otváram k tomuto bodu rozpravu. Písomne sa o slovo prihlásili zatiaž poslanec Téra, poslankyňa Bartošková, poslanec Šulka, poslanec Šimúth, poslankyňa Borisová, poslanec Comba, poslanec Vácha, poslanec Kocáb, poslanec Šabata, poslanec Mohorita, poslanec Kužílek, poslanec Bagín, poslanec Zán, poslanec Bakšaj, poslanec Habovštiak, poslankyňa Řehková, poslanec Kryll, poslanec Kovář, poslanec Pospíšil, poslankyňa Fuková, poslanec Batěk, poslankyňa Klůzová, poslanec Orban, poslanec Roček, poslanec Holčík, poslanec Géci, poslanec Filkus, poslankyňa Freiová, poslanec Běhálek, poslanec Šremer, poslanec Viktorín, poslankyňa Gdovinová, poslankyňa Moltašová, poslanec Kmeť, poslanec Maleš, poslanec Trško, poslanec Bezecný, poslanec Rábel, poslankyňa Sachetová, poslanec Juriš, poslanec Fišera, poslanec Dúha, poslanec Konečný, poslanec Kontra, poslankyňa Mikundová, poslanec Palouš, poslanec Janča, poslanec Macek, poslanec Mdlina, poslanec Michalík a poslanec Benda. Zatiaž sa tedy prihlásilo 51 poslancov. Prosím, aby ste primerane k tomuto počtu volili dĺžku vašich diskusných vystúpení v rozprave.

Dávam slovo poslancovi Térovi, pripraví sa poslankyňa Bartošková.

Poslanec SL M. Téra: Vážený pane předsedo, vážené Federální shromáždění, vážení členové vlády, rád bych se jménem Klubu poslanců Československé strany lidové a Křesťansko-demokratického hnutí vyjádřil k jednomu problému, který vyplývá z vystoupení pana premiéra.

Všichni jsme větší či menší měrou zúčastněni na hospodářském životě. Proto každý podle svého zaměření známe některé jeho problémy. Při diskusi v Klubu jsme se shodli na jednom: hospodářská reforma musí pokračovat bez ohledu na časově omezený mandát vlády a Federálního shromáždění, bez ohledu na předvolební zápolení, bez ohledu na momentální ekonomické potíže. Proto se domníváme, že musí pokračovat i legislativní činnost vlády a práce zákonodárných sborů, alespoň nad vybraným balíkem národohospodářských zákonů až do ukončení mandátu současné vlády a parlamentu.

Hospodářská sféra totiž zoufale čeká na nové zákony, aby se mohla orientovat a začít konkretizovat své podnikatelské záměry. Zatím je nucena spíš přešlapovat na místě. Osobně se domnívám, že současný pokles hospodářských čísel není ani tak dán nejistotou lidí na vedoucích postech - pokud jde o jejich osobní postavení jako hlavně nevyjasněností krátkodobých i dlouhodobých ekonomických pravidel. Proto apeluji na zodpovědnost všech zúčastněných na této činnosti, aby svou prací zabránili hospodářským obtížím. l zde platí - kdo rychle dává, dvakrát dává. Když totiž základní zákony nezvládneme nyní, odložíme jejich uplatnění nejméně o půl roku. Tím zvýšíme nejistotu hospodářství se všemi důsledky - a přesně to si přece v současné situaci nemůžeme dovolit.

O správnosti našeho názoru nás přesvědčuje kromě dalšího například i stanovisko vedení kombinátu ZŤS Martin, které máme v Klubu k dispozici. O složité situaci v kombinátu každý z nás aspoň něco ví. Ale kombinát nepožaduje ani tak finanční pomoc, jako především urychlené dopracování hospodářských zákonů, aby konverze zbrojní výroby mohla probíhat cílevědomě a plynule.

Podobné a stejné postoje zaujímá zcela samozřejmě většina hospodářských pracovníků, ale i početná skupina existujících i potenciálních soukromých podnikatelů.

Chceme-li změnit charakter naší ekonomiky, neobstojí žádný důvod pro otálení. Naopak, čas pracuje proti nám. Vyzývám proto vládu, aby ve snaze na dopracování hospodářských zákonů skutečně nepolevila, spíše přidala. Vyzývám ostatní poslance a představitele politických sil, aby toto naše stanovisko - totiž, že je nezbytné dopracovat základní legislativu ještě do voleb - plně podpořili. Tolik pokud jde o zákony.

Sebelepší, ale včas vydané zákony nepomohou hospodářským subjektům v jejich rozhodování, nebudou-li znát dva rozhodující údaje - cenu a kurs. V nižší situaci přesněji způsob tvorby ceny a vývoj kursu. Proto je nutné dát hospodářské sféře zároveň a to zdůrazňuji - se základními ekonomickými zákony k dispozici zásady cenové reformy, aby byly známy principy tvorby cen a zamyšlené trendy v postavení koruny vůči dalším měnám. Teprve potom budou v hospodářství vytvořeny nejnutnější podmínky pro odstartování přechodu na tržní hospodářství. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SN J. Stank: Ďakujem poslancovi Térovi, slovo má poslankyňa Bartošková, pripraví sa poslanec Šulka.

Poslankyně SL V. Bartošková: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ke zprávě o společensko-politické situaci, přednesené premiérem vlády panem Čalfou, bych chtěla vznést jednu připomínku, s níž se na mne v poslední době obracejí často moji voliči na veřejných shromážděních a kterou jsme předevčírem projednali v našem společném poslaneckém Klubu poslanců - členů Československé strany lidové, Křesťansko-demokratické strany a Kresťansko-demokratického hnutia.

Je to dotaz na majetek Komunistické strany Československa, respektive na oprávněnost jeho dalšího užívání a podnikatelského využívání.

Posledním podnětem k mému dnešnímu vystoupení byla krátká zpráva v novinách dne 23. února, nazvaná "Dikobraz v novém rouše", kterou si vám dovolím ocitovat: "Za 520 miliónů Kčs byla komunistická strana ochotna vzdát se časopisu Dikobraz. Ten totiž vydávalo Rudé právo, vydavatelství ÚV KSČ, nyní Delta, která ekonomický rozbor odstupného vypracovala. Nemalý zisk z jeho prodeje plynul a stále ještě plyne do pokladen KSČ. Kdysi všemocná strana byla snad ochotna akceptovat ideovou nezávislost humoristického a satirického týdeníku, o nezávislosti ekonomické však nebyla ochotna diskutovat. V podobné situaci byly Květy, Hospodářské noviny, Tvorba a další noviny a časopisy, které ve stranickém vydavatelství vycházely. Redakce Dikobrazu, která nechce mít s KSČ a jejími praktikami nic společného, učinila proto jako první z těchto periodik rozhodný a rezolutní krok a rozhodla první číslo týdeníku humoru a satiry s názvem Nový Dikobraz, jehož vydavatelem bude Studio dobré nálady, zatím samostatně podnikající součást JZD Třemošná. Časopis bude mít nové vedení, změní se i složení redakce a obsah". Tolik zpráva ČTK z novin.

Už dříve v našich sdělovacích prostředcích proskakovaly zprávy o uvolňování budov, hotelů, škol a dalších objektů, které Komunistická strana postupovala různým jiným organizacím nebo podnikům; postupování se dělo formou prodeje, samozřejmě, neboť i podle tvrzení mnoha komunistů, např. v reportážích Čs. televize, to byl právoplatný majetek bývalé vedoucí strany, který si KSČ poctivě pořídila z příspěvků svých členů.

Pět set dvacet miliónů je částka nemalá, přičemž je to jen zlomek z jejího obrovského movitého i nemovitého majetku. Zbývají redakce dalších významných časopisů, o nichž byla v článku řeč - Květy, Hospodářské noviny, Tvorba, Svět v obrazech, nakladatelství a vydavatelství a další a další. Dále desítky atraktivních objektů po celé republice na nejatraktivnějších místech ve městech i v rekreačních oblastech. Většinou v perfektním stavu, tedy velmi dobře prodejné, nebo ještě lépe: snadno použitelné do opravdu moderního podnikání, třeba v akciových společnostech s mezinárodní kapitálovou účastí, v němž se tento již nyní multimiliónový movitý i nemovitý majetek rychle a utěšeně rozroste do opravdu významného ekonomického potenciálu.

A vedle něho budou v naší zemi vznikat stále nová a stále potřebnější konta a kontíčka, na něž bude národ posílat větší či menší příspěvky, tu na dětskou onkologii, tu na záchranu našich zdevastovaných archivů a knihoven, na Jedličkův ústav, dětské SOS vesničky atd. Ptám se zde jménem svých voličů i za lidovecké a křesťanské poslanecké kluby, zda je to tak správné?

Naše listopadová revoluce byla něžná a sametová. Celému světu jsme dokázali, že my, Češi a Slováci, máme přímo ve svých genech hluboce zakořeněné demokratické tradice, velkou morální sílu a kulturu, kterou ani léta totalitního útisku nedokázala zničit. Ukázala i náš elán, s nímž se chceme pustit do obnovy naší země a do morální obrody národa. Nechceme trestat a mstít se, odmítáme jakýkoliv princip kolektivní viny. Naše současné problémy by nevyřešily politické procesy nebo soudy s osobami, které na současném stavu naší společnosti nesou přímou vinu. Pokud ovšem celý náš národ chce být velkorysý a nevyčítat komunistické straně oněch 42 let útlaku a zneužívání moci, měla by být tato komunistická strana přinejmenším stejně velkorysá a snažit se alespoň částečně napravit nenapravitelné škody, které svým řízením naší společnosti způsobila.

Pan prezident v neděli na Staroměstském náměstí dlouze vypočítával tu neradostnou bilanci minulých let, a nebyla to bilance zdaleka vyčerpávající. Myslím, že by bylo nejen vhodné, ale že je dokonce velmi nutné, aby se komunistická strana rozešla se svou minulostí i ve smyslu ekonomickém, tj., aby se vzdala toho majetku, který získala v době, kdy byla samozvanou vedoucí silou společnosti, ovládající bezvýhradně všechna odvětví života, včetně národní ekonomiky a státního rozpočtu.

V materiálu "Informace o základních záměrech nového státního rozpočtu na rok 1990", který jsme pro dnešní zasedání obdrželi, se na str. 7 uvádí, že v původním rozpočtu se počítalo s výdaji pro KSČ ve výši 1,2 mld. Kčs. I to svědčí o významných státních dotacích vedoucí straně v uplynulých letech. Zkusme si vynásobit jen částku 1,2 mld. x 42. Nehledě na to, že např. Lidové milice, tato stranická armáda, byly po celá léta vydržovány z podnikových zdrojů, tj. ze státních prostředků, a nikoli stranických. I že řada dalších investic a čerpání byla uskutečňována pod hlavičkou Národní fronty a jiných institucí, ale sloužila de facto také Komunistické straně Československa.

Jen těžko lze uvěřit, že veškerý svůj obrovský majetek získala komunistická strana poctivými nákupy a hospodárným podnikáním. V nejlepším případě to získala s využitím své neomezené moci a řídící úlohy a na úkor všech ostatních politických stran, podniků i dalších odvětví. Opravdu jen velmi těžko mohla, např. naše Čs. strana lidová dosahovat stejného hospodářského rozkvětu, když nám byla tiskárna zabavena už v roce 1948, když nám byl po celých 42 let striktně limitován příděl papíru, omezován náklad Lidové demokracie i všech knih našeho nakladatelství, diktováno vydávání naprosto neprodejných titulů atd., atd. Je pravdou, že naši členové platili jen asi desetinu výše členských příspěvků než členové KSČ, ale těžko jsme mohli vybírat víc od lidí, kteří si vstupem do jiné než vedoucí strany uzavírali další profesionální postup a dobrovolně přijímali řadu diskriminací a omezení.

I toto všechno je dnes už minulost, v níž se nechceme zbytečně přehrabovat a jitřit emoce z různých křivd. Ovšem v naší svobodné demokratické pluralitní společnosti by měly mít všechny politické strany stejné šance. Neměli by zde existovat páriové s jedním stolem a židlí a multimilionáři s řadou akciových společností.

Naše národní hospodářství, životní prostředí, školství, zdravotnictví, a třeba i vězeňství, domovy důchodců a dětské domovy, prostě všechno v naší zemi, je v zoufalém stavu úpadku a devastace. Komunistická strana měla po celých 42 let na řízení naší společnosti monopol. Měla by projevit sama a dobrovolně gesto alespoň částečného odškodnění národu a svůj obrovský majetek dobrovolně věnovat do nejvíce poškozených a nejpotřebnějších odvětví, anebo třeba na rehabilitace obětí represí a totalitní zvůle. Měla by se i ekonomicky skromně o pokorně zařadit mezi ostatní politické strany, které zápasí vůbec o vlastní tiskárnu, papír a rozmnožovací techniku.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP