Úterý 23. ledna 1990

4

Návrh zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění, kterým se mění zákon č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společenství státem (tisk 234) a společná zpráva výborů Sněmovny lidu a výborů Sněmovny národů (tisk 240).

Návrh odůvodní místopředseda vlády ČSSR pan Josef Hromádka. Prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády ČSSR J. Hromádka: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, návrh zákona, který máte před sebou a který vám dnes předkládám, mění radikálním způsobem jeden z nejstarších dosud platných zákonů tohoto státu. Je jím zákon o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností s úctyhodným datem 14. října 1949. Tento zákon, platící beze změny po 41 let, byl hlavním nástrojem pro omezování církví a církevního života v minulém období. Tento zákon také zavedl instituci do té doby neznámou a používanou výhradně v tomto státě, totiž předchozí souhlas státu k činnosti všech duchovních v církvích. Navíc tento souhlas mohl být kdykoliv a bez udávání důvodů duchovním odebrán. Obava z tohoto odebírání státního souhlasu ležela jako těžká hrozba nad každým duchovním, zejména nad těmi, kteří věrně plnili svůj úkol.

Prvním krokem k ozdravění poměrů na tomto poli státní církevní politiky je jeho odstranění. Po přijetí novely uvedeného zákona budou moci církve samy, bez zásahů ze strany státu, ustanovovat podle té které církve nebo v jiné volit duchovní svobodně a bude se to vztahovat i na představitele církví, tedy duchovní hlavy církví. Tím odpadá i procedura slibu, který dosud museli duchovní po udělení státního souhlasu k výkonu duchovenské činnosti skládat.

Tato novela zákona je, vážení páni poslanci, vážené paní poslankyně, jen dočasným, dílčím řešením vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi, ale řešením neodkladným. Intenzívně pracujeme na přípravě komplexní právní úpravy těchto vztahů za účasti všech církví a představitelů státní legislativy na našem federálním úřadě; počítáme proto s existencí starého zákona, dnes novelizovaného, již jen na několik měsíců.

Navrhovaným zákonem se proto nic nemění na dosavadním ekonomickém vztahu, totiž na naplnění tohoto zákona, který je nazván hospodářským zabezpečením. Vychází z principu, že stát poskytuje platy duchovním církví státem uznaným. Jen malou poznámku: jak je obecně známo, tyto platy jsou značně nižší než platy pracovníků obdobného nebo srovnatelného vzdělání. Ohavy poslanců, které vznikly, když jsem procházel jednotlivými výbory při přípravě pro toto plenární zasedání, že v době platnosti dosavadního zákona vzrostou náklady na platy duchovních, nejsou opodstatněné, protože církve nemají v této chvíli v záloze dostatečný dorost k zaplnění v minulosti uprázdněných míst, která koneckonců i vakantní, uprázdněná jsou stejně podle státního plánu a rozpočtu místy systemizovanými a v případě potřeby by státní rozpočet na systemizovaná místa měl najít zdroje. Je tu i určitá představa, že by pomoc duchovních z jiných zemí, jak se to octlo v tisku, o které se případně uvažuje, by mohla přinést v krátké době skutečnou pomoc na tato místa a tedy ani podstatné zvýšení nákladů. Navrženým zákonem se ruší také všechna ustanovení prováděcích předpisů ke starému zákonu o hospodářském zabezpečení církví, která tomuto základnímu zákonu odporují. Jde tu zejména o ustanovení vládních nařízení vydaných pro jednotlivé církve. Takových předpisů je celá řada a bylo proto ke zjednodušení použito generální degorační klauzule.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, podle článku 9 ústavního zákona o československé federaci č. 143/1968 Sb., patří záležitosti církví do působnosti národních vlád. Avšak podle článku 37 odst. 3 téhož zákona Federální shromáždění uskutečňuje zásadní zákonodárnou úpravu o poměrech církví a náboženských společností, pokud to vyžaduje jednota právního řádu, o což v daném případě jde. Je proto dána zákonodárná pravomoc tohoto Federálního shromáždění i pro tuto změnu zákona.

Vážené paní poslankyně, páni poslanci, přijetí tohoto zákona je vážným aktem spravedlnosti nejen vůči církvím a náboženským společnostem, ale vůči celé naší osvobozující se společnosti, která - jak doufám - bude svobodná, otevřená a participující.

Děkuji vám.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji místopředsedovi vlády ČSSR panu Hromádkovi. Návrh projednaly všechny výbory Sněmovny lidu a Sněmovny národů, kromě výborů mandátových a imunitních. Prosím společnou zpravodajku výborů Sněmovny lidu Margitu Obžerovou, aby přednesla zpravodajskou zprávu.

Společná zpravodajka výborů SL poslankyně M. Obžerová: Vážené poslankyne, vážení poslanci, demokratické zmeny v našej spoločnosti vyvolali potrebu zmeniť posudzovanie aj niektorých otázok, ktoré sa týkajú postavenia cirkví a náhoženských spoločností. Z týchto dôvodov bola Federálnemu zhromaždeniu predložená na ďalšie ústavné prerokovanie novela zákona č. 218/1949 Zb. o hospodárskom zabezpečení cirkví a náboženských spoločností štátom. Ako spoločná spravodajkyňa výborov Snemovne žudu chcem vyjadriť svoj súhlas s odôvodnením tejto novely tak, ako ju tu predniesol pán podpredseda vlády ČSSR Josef Hromádka.

Dovožte mi vysloviť niekožko poznámok k zmenám citovaného zákona.

Novela vychádza zo zásady, že duchovní, ktorí pôsobia v cirkvách a náboženských spoločnostiach uznaných štátom, už nepotrebujú ďalší súhlas pre svoju činnosť, ako to bolo podža uvedeného zákona z roku 1949. Ustupuje sa aj od požiadavky, že ako duchovní móžu pôsobiť len československí štátni občania, že musia byť takzvane štátne spožahliví a musia spĺňať aj ďalšie všeobecné podmienky pre prijatie do štátnej služby. Po úprave sa bude požadovať iba to, aby to boli osoby bezúhonné, čo pokladám za celkom postačujúce a objektívne.

Pre tie isté dôvody sa navrhuje zrušiť aj ustanovenie § 7, podža ktorého - ako som už uviedla - sa pre výkon duchovnej činnosti v každom jednotlivom prípade požadoval štátny súhlas a zloženie sžubu. Toto ustanovenie upravovalo aj postup štátu pri uvožnení miesta duchovného, čo je zrejme záležitosťou predovšetkým orgánov cirkví.

Výbory Snemovne žudu a Snemovne národov návrh novely prerokovali a odporučili ho prijať s pripomienkami, ktoré vyplynuli najmä z toho, že pôvodný vládny návrh novely bol Federálnemu zhromaždeniu predložený ako zákonné opatrenie Predsedníctva Federálneho zhromaždenia podža článku 58, odsek 3 ústavného zákona o československej federácii. Tieto zmeny obsahuje spoločná správa výborov snemovní - tlač 240.

Vážené poslankyne, vážení poslanci, na záver svojej spravodajskej správy by som chcela vyjadriť súhlas s novelizáciou zákona č. 218/1949 Zb. a keďže predložená právna úprava je aj z ústavnoprávneho hžadiska v súlade s článkom 37, odsek 3 ústavného zákona o československej federácii, navrhujem Snemovni žudu, aby predložený vládny návrh schválila, a to v znení zmien uvedených v spoločnej správe - tlač 240.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslankyni Obžerové. Nyní má slovo společná zpravodajka výborů Sněmovny národů Marie Foltýnová.

Společná zpravodajka výborů SN poslankyně M. Foltýnová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, jako společná zpravodajka výborů Sněmovny národů připojuji se ke zpravodajské zprávě přednesené poslankyní Margitou Obžerovou a doporučuji, aby Sněmovna národů předložený návrh zákona schválila.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslankyni Foltýnové. Písemně se zatím do rozpravy přihlásili: poslanec Škula, předseda Sněmovny lidu Josef Bartončík a poslanec Stome. Uděluji slovo poslanci Škulovi.

Poslanec SL J. Škula: Vážené Federálne zhromaždenie, vážené poslankyne a poslanci! Uvítali sme návrh zákona, ktorým sa mení zákon č. 218/1949 Zb. o hospodárskom zabezpečení cirkví a náboženských spoločností štátom, lebo zohžadňuje zrušenie štátneho súhlasu k výkonu práce v duchovnej správe a hmotne zabezpečuje duchovných.

Strana slobody sa v duchu svojho politického programu stotožňuje s požiadavkou doriešiť vzájomný vzťah štátu a cirkví a zabezpečiť všetkým náboženským spoločnostiam podmienky pre ich nerušenú činnosť, vrátane hmotného zabezpečenia. Je to v súlade so zabezpečovaním všetkých žudských práv a slobôd a preto jednoznačne presadzujeme právo slobodne a vožne vyznávať náboženské presvedčenie a dôstojné vykonávanie cirkevných obradov pri plnej slobode cirkví a ostatných náboženských spoločností.

V mene Klubu poslancov členov Strany slobody podporujem návrh prerokúvaného zákona a budeme zaň hlasovať. Súčasne vyslovujeme požiadavku urýchliť práce na komplexnej právnej úprave o slobode náboženského vyznania, o cirkvách a náboženských spoločnostiach, aby sme aj v tejto citlivej oblasti skoncovali s neblahou minulosťou a s deformáciami, ktoré postihovali milióny našich občanov.

Ďakujem.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Škulovi, uděluji slovo poslanci Bartončíkovi, připraví se poslanec Stome.

Předseda SL J. Bartončík: Vážený pane předsedající, vážené Federální shromáždění, důležitým znakem svobodné a demokratické společnosti je postavení věřících a vztah státu k církvím a náboženským společnostem. Je třeba otevřeně říci, že právě tato oblast fungování společenského mechanismu byla v minulosti poznamenána celou řadou deformací. Není divu. Vždyť vedle uplatňování hegemonie jednoho světového názoru, vedle byrokratického přístupu ke všemu, co zrovna neodpovídalo dogmaticky podmíněné privilegované státní politice, zde fungovaly a žel bohu, stále ještě fungují církevní zákony z přelomu čtyřicátých a padesátých let, jednoznačně ovládané potlačovatelskou tendencí. Jejich odmítnutí musí být tedy nezbytnou součástí naší cesty k demokracii.

Chápu, že nová právní úprava si vyžádá určitý čas a musí být připravena v těsné spolupráci s těmi, kterých se bezprostředně dotýká, s církvemi i kvalifikovanými věřícími. Neměl by to být ale čas dlouhý. Dnes je třeba ocenit iniciativu federální vlády zejména z toho důvodu, že ve svých důsledcích odstraňuje nedůstojný a diskriminující institut státního souhlasu k výkonu duchovenské činnosti. A z toho důvodu dnešní schůze poslaneckého Klubu Československé strany lidové - probíhající za aktivní účasti poslanců-členů Křesťansko-demokratické strany a Kresťansko-demokratického hnutia - vyslovila předloženému návrhu podporu. Jeho cenu vidíme mimo jiné v tom, že legalizuje nástup do duchovní správy těch duchovních, kteří z ní nedobrovolně museli odejít.

Z hlediska interpretace a aplikace navrhované úpravy však dikci první věty § 1 rozumíme tak, že požitky duchovních se týkají státem uznaných církví expresis verbis, tedy uznaných k dnešnímu dni. Jinak by totiž mohla vzniknout poněkud nepřehledná situace. To samozřejmě neznamená vyloučení vzniku nových církví do budoucna a forma tohoto státního uznání církví by pak měla být upřesněna v budoucím zákoně. Při jeho přípravě, která - jak jsem již uvedl - by měla být neodkladně zahájena, budou poslanci, členové křesťanských politických stran v souladu s přáním našich členů i dalších věřících prosazovat úplnou svobodu církví a nezávislost na státní moci tak, jak to předpokládají současné kanonické předpisy a jak je nově kodifikováno i v sousedních zemích.

V této souvislosti navrhuji vypustit z důvodové zprávy první větu druhého odstavce začínající slovy: "Touto novelou není dotčeno ustanovení modu vivendi . . .". Modus vivendi z roku 1928 je totiž vývojem překonán. Jeho uplatňování při interpretaci dnes -projednávaného zákona by působilo diskriminačně vůči římskokatolické církvi, protože v důvodové zprávě uvedené podmínky nejsou vůči jiným církvím právně zakotveny. Setrvání na předmětné dikci důvodové zprávy by se tak mohlo stát překážkou dalšího rozvoje vztahů mezi československým státem a svatým stolcem. Navíc se domnívám, že příslušná pasáž je v důvodové zprávě nadbytečná a není pro interpretaci a aplikaci zákona v podobě, do jaké je dnes měněn, nezbytná. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Bartončíkovi. Diskutovat bude poslanec Stome, připraví se poslanec Matoušek.

Poslanec SN K. Stome: Pane předsedající, vážené shromáždění, k odstranění právní nejistoty státu a určité obsahové vágnosti v dosud použitém a navrhovaném textu činí poslanci Jansta, Mikule a já návrh na doplnění předlohy novely zákona č. 218/1949 Sb. Byl jsem svými kolegy pověřen, abych tento návrh přednesl.

Pro praktičnost - protože před parlamentem je shromáždění mnoha lidí kvůli předlohám č. 235 a č. 238 o odvolávání poslanců - bych chtěl uvést, že stačí vzít si tisk č. 240, otočit na stranu 2 a text, který tam je, by byl pozměněn takto: "Stát poskytuje podle dalších ustanovení zákona osobní požitky duchovním církví a náboženských společností." Vynechala by se formulace "státem uznaných" a pokračovalo by se v původním textu "kteří působí v duchovní správě, církevní administrativě nebo v ústavech pro výchovu duchovních" s doplňkem "jde-li o duchovní těch církví a náboženských společností, jejichž duchovním byly osobní požitky státem poskytovány ke dni 31. prosince 1989, a to v rozsahu, který stanoví státní rozpočty České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky".

Odůvodnění:

1. Proti návrhu se v původním textu vypouští formulace "státem uznaných", protože toto bylo zrušeno zákonem z roku 1949, a vznikla by právní nejistota, kterých církví a náboženských společností se ustanovení zákona týkají.

2. Protože od roku 1949 neexistují u nás předpisy upravující vznik církví a náboženských společností, mohly by vznikat bez právního omezení a požadovat pro své duchovní, aby jim stát poskytoval osobní požitky. Proto se navrhuje, aby povinnost státu poskytovat tyto osobní požitky se týkala jen těch duchovních církví a náboženských společností, jejichž duchovním byly osobní požitky poskytovány ke dni 31. prosince 1989.

3. Ani při takovém vymezení okruhu církví a náboženských společností není podle názoru předkladatelů možné ponechat na vůli pouze těmto subjektům, jakou celkovou částku bude stát uhrazovat či platit na osobních požitcích jejich duchovním. Proto se navrhuje, aby ujednání o těchto částkách bylo vyjádřeno ve státních rozpočtech každé z republik. Děkuji za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Stomemu. Diskutovat bude poslanec Matoušek, uděluji mu slovo a připraví se poslanec Konvit.

Poslanec SL J. Matoušek: Vážený pane předsedo, vážené Federální shromáždění, Československá strana socialistická není sice v našem politickém systému proto, aby sdružovala převážně věřící občany. Za tím účelem existují strany jiné. Jsme ale stranou světonázorově otevřenou, a tudíž v ní i věřící občané působit mohou a také v ní pochopitelně působí a nacházejí v ní k oboustranné spokojenosti uplatnění. A protože jsme také stranou hlásící se ke svým humanistickým tradicím, které chceme dále rozvíjet, je tedy zcela jenom přirozené, že Klub poslanců Československé strany socialistické projednávanou novelu, kterou se mění zákon č. 218/1949 Sb., podporuje. Je to plně v souladu s naší podporou procesu humanizace politiky vůbec. Děkuji.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslanci Matouškovi. Uděluji slovo poslanci Konvitovi jako poslednímu poslanci písemně přihlášenému.

Poslanec SN J. Konvit: Vážené Federálne zhromaždenie, som farár a senior Slovenskej evanjelickej a. v. cirkvi a ako taký vítam novelizáciu zákona 218 zo 14. októbra 1949. V článku 1 bod 1 je uvedené, že štát bude poskytovať duchovným cirkví a náboženských spoločností osobné pôžitky. Prosil by som pri tejto príležitosti pána podpredsedu vlády Hromádku keby vyčlenil čas, do kedy a v akej výške bude poskytovať štát kňazom ich osobné pôžitky, či prípadne neprejdeme na prax bývalej republiky, kedy sme my, duchovní, dostávali doplnkový plat, tzv. congruu. Aj po oslobodení v roku 1945, 1946, 1947, kedy som bol evanjelickým kaplánom, túto congruu od štátu som dostával. Bratia farári sa ma pýtajú na tieto otázky, preto by som prosil pána podpredsedu, keby nám to bližšie objasnil.

Pán podpredseda hovoril o platoch duchovných. Ja vám to prezradím. Pred 10 rokmi - mal som 14 kaplánov za svojho života - plat nastupujúceho kaplána, ktorý ukončil vysokoškolské vzdelanie, teda bohosloveckú fakultu, bol 690 Kčs.

Teraz je to 1000 Kčs po zvýšení a priemerný plat farára je 1600 až 1800 Kčs. Ja ako senior mám najvyšší plat 2620 Kčs hrubého a čistého je to 2091 Kčs.

Pri tejto príležitosti by som chcel ešte poďakovať našej vláde. Na minulom zasadaní nášho výboru 17. januára som prosil pána podpredsedu, aby zohžadnil situáciu absolventov bohosloveckých fakúlt, ktorí boli vežmi diskriminovaní. V 50. rokoch vykonávali vojenskú službu nielen 24 mesiacov, ale aj 26 alebo 28 mesiacov. Jedného z týchto farárov mám vo svojom senioráte. Ako židia boli označení za Slovenského štátu žltými šesťcípimi hviezdami, tak títo teológovia boli značení čiernymi výložkami. Preto som prosil pána podpredsedu - a už pred časom ministra národnej obrany Dzúra, s ktorým som sa osobne dobre poznal, ale nedosiahol som nič.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP