Úterý 23. ledna 1990

"Rada pracovného kolektívu SPT Bratislava žiada o prehodnotenie úloh uložených SPT Bratislava, vyplývajúcich z citovaného uznesenia vlády.

Podža prípravy programových zásad novej koaličnej vlády ČSSR považujem za potrebné:

- buď stanoviť menovité úlohy aj pre ostatné rezorty, ktoré svojou činnosťou vytvárajú potrebné vstupy zabezpečujúce konkrétnu úlohu pre rezort spojov,

alebo pri prehodnotení upustiť od uloženia menovitej úlohy zriadenia 600 tisíc telefónnych staníc pre rezort spojov.

Uznesenie zamerať na program riešenia rozvoja telekomunikačnej siete s ciežom maximálneho urýchlenia v rámci rozvoja informatiky. Tým by sa predišlo stanoveniu krátkodobých úloh nezodpovedajúcich stavu telekomunikačnej siete a reálnych možností jej výstavby.

Vo vzťahu k uvedeným skutočnostiam, pri potrebe dodržania proporcionality rozvoja telekomunikačnej siete i z nutnosti zohžadniť negatívne dôsledky uznesenia vlády zo dňa 5. 10. 1989 na kvalitu poskytovaných služieb je žiadúce, na základe posúdenia reálnej analýzy súčasného stavu telekomunikácií, spracovať návrh úloh stanovených v ciežovom horizonte, určenom štátnym plánom, zodpovedne vychádzať z použitežných vstupov, reálneho materiálového zabezpečenia a disponibilních pracovných kapacít v etape výstavby i vo sfére údržby telekomunikačných zariadení.

Verím, že po mojom diskusnom príspevku stanovisko rady nezostane bez povšimnutia.

Vážené poslankyne, vážení poslanci, na záver mi dovožte ešte jeden poznatok z môjho volebného obvodu, tiež poukazovaný na okresnej správe spojov. Množia sa ultimatívne požiadavky iniciatív na odvolanie riadiacich pracovníkov zo svojich funkcií, bez rozdielu či sú, alebo nie sú členmi KSČ. Týka sa to najmä zásadových a nekompromisných pracovníkov vyžadujúcich od svojich podriadených len dobre odvedenú prácu. Je teda potrebné, aby cez dostupné oznamovacie prostriedky boli iniciatívy na nižších stupňoch usmerňované. V konečnom dôsledku sa iniciatívy dištancujú od vzniknutých problémov a riadiaci pracovníci majú so zabezpečovaním úloh veža problémov, ktoré by nemuseli byť. Je už známe, že v poslednom čase klesá produktivita práce a dobrý prístup k práci, a to sú práve tie negatívne javy, ktoré bránia zlepšovaniu našej ekonomiky v našej republike.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji poslankyni Andrejové. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? (Nikdo se nehlásil.) Není tomu tak. Prohlašuji tedy rozpravu za ukončenou. Přeje si závěrečné slovo pan ministr Podlena?

Ministr dopravy a spojů ČSSR F. Podlena: Pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, nechci závěrečné slovo, považuji však za svoji povinnost odpovědět poslancům Federálního shromáždění na přímé dotazy nebo požadavek, aby se provedla okamžitá opatření, která by jednoznačně a kategoricky zamezila odposlechy.

K této otázce bych chtěl říci, a také jsem tyto věci vždy naprosto jednoznačně a veřejně ve sdělovacích prostředcích řekl, že ve vybraných místech československé spojové sítě jsou speciální zařízení, které takovýto odposlech umožňují. Vláda národního porozumění provedla po svém nástupu okamžitá opatření - zařízení se sice nacházejí ve spojových objektech, ale nikdy nebyla provozována organizacemi nebo pracovníky spojů. Proto tedy po nástupu vlády národního porozumění do funkce, v etapě, kdy federální ministerstvo vnitra společně řídil předseda vlády a oba první místopředsedové, jako jedno z prvních opatření udělali opatření k tomu, aby všechna tato zařízení byla zapečetěna dvojí pečetí. Pečetí orgánů ministerstva vnitra a současně pečetí spojových organizací. Všechny klíče od těchto zařízení byly předány spojovým organizacím a rovněž zapečetěny dvojí pečetí. Myslím si, že v tomto směru byla udělána opatření, která jsou nezbytná a potřebná, aby nemohlo ke zneužívání těchto zařízení docházet.

Byla zde vznesena druhá otázka, respektive stanovisko Správy pošt a telekomunikací Bratislava, vztahující se k vládnímu usnesení z roku 1989, jehož cílem bylo urychleně v průběhu tří let zabezpečit 600 000 telefonních přípojek, většinou pro obyvatelstvo. Chtěl bych upřesnit, že součástí tohoto usnesení byly úkoly nejen pro resort dopravy a spojů, tedy pro spoje, ale i úkoly pro ostatní, zejména výrobní resorty. Samozřejmě, v současné situaci je jiné stanovisko a já bych řekl příznivější poloha pro urychlené řešení telefonizace v Československu, protože změny, které proběhly v naší společnosti, vyvolaly velký zájem zahraničních firem a zahraničních společenství o podíl na urychlené telefonizaci Československa nejmodernější technikou, která prakticky v minulém období nebyla dostupná. Společně s ministrem vlády ČSSR panem Martinkem, se kterým jsme byli pověřeni připravit návrh na rozdělení resortu nejen z hlediska předložení příslušného návrhu ústavního zákona, ale i z hlediska organizačního, jsme už navázali potřebná jednání a myslím si, že jsou předpoklady, aby tato jednání byla urychleně dovedena do konce a aby se telefonizace na zcela nové bázi a na nejvyšší technické základně v Československu začala odvíjet v nejkratší době. Tolik k přímým dotazům, které zde byly vzneseny.

Byla zde také otázka ultimativních požadavků na odvolání pracovníků z řídící sféry. Přirozeně, že ani odvětví dopravy a spojů se nevyhnou této vlně, která doprovází prakticky celý společenský pohyb. Jsem toho názoru, že je potřeba naprosto jednoznačně tyto požadavky rozdělit. Tam, kde se jedná o požadavky oprávněné, vyplývající z činnosti příslušných vedoucích pracovníků v uplynulém období, z chyb, kterých se dopouštěli, z nezvládnutí situace, špatného řízení, tak je třeba věci neprodleně řešit. A k tomu se také přistupuje. Současně s tím je třeba však vidět, že takto mohou být v současné době postihováni i pracovníci, kteří vždy velice odpovědně, velice dobře, náročně vykonávali svoji funkci v zájmu toho, aby se tedy úkoly dopravy a spojů naplňovaly co nejlépe v daných podmínkách. Myslím si, že máme společnou povinnost takovým pracovníkům naopak poskytnout v jejich poctivé a náročné práci plnou podporu a dát jim i určité sociální a pracovní jistoty. Děkuji za slovo.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji ministrovi Podlenovi. Žádají o slovo společní zpravodajové? (Ne.) Ne.

Můžeme tedy přistoupit k hlasování. V zasedací síni je přítomno 118 poslanců Sněmovny lidu, 50 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice a 51 poslanec Sněmovny národů zvolený ve Slovenské socialistické republice. Sněmovny jsou tedy usnášení schopné.

Ke schválení ústavního zákona podle článku 41 ústavního zákona o československé federaci je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců Sněmovny lidu, jakož i třípětinové většiny poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice a tří pětin hlasů poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice.

Nejdříve prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu.

Kdo z nich souhlasí s návrhem ústavního zákona uvedeným v parlamentním tisku č. 232, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

Poslanci Sněmovny lidu zákon schválili.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů zvolené v České socialistické republice. Kdo z nich souhlasí s návrhem ústavního zákona uvedeným v parlamentním tisku č. 232 ? (Hlasuje se). Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

Poslanci Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice návrh schválili.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů zvolené ve Slovenské socialistické republice.

Kdo z nich souhlasí s návrhem ústavního zákona tisk č. 232 ? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

Také poslanci Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice návrh schválili. Sněmovna národů návrh schválila.

Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven konstatuji, že Federální shromáždění Československé socialistické republiky ústavní zákon o změně v soustavě federálních ústředních orgánů, v jejichž čele stojí člen vlády ČSSR, schválilo.

(Poznámka redakce: usnesení FS č. 125, SL č. 194, SN č. 206)

Vážené poslankyně, vážení poslanci, přikročíme k dalšímu bodu jednání. Na pořadu je

3

Návrh zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění o politických stranách (tisk 233) a společná zpráva výborů Sněmovny lidu a výborů Sněmovny národů (tisk 239).

Návrh odůvodní první místopředseda vlády ČSSR Ján Čarnogurský. Prosím, aby se ujal slova.

První místopředseda vlády ČSSR J. Čarnogurský: Vážené Federálne zhromaždenie, v dňoch a týždňoch po 17. novembri minulého roku sa na uliciach našich miest ozývalo skandovanie na múroch domov sa objavili plagáty, požadujúce slobodné vožby a pluralizmus politického života. Dôležitým prvkom pluralitného politického života sú politické strany. Politické strany sú tiež neodmyslitežnou súčasťou slobodných volieb. V Československu doteraz existovalo päť politických strán, združených v Národnom fronte. Tieto strany ani v minulosti neodrážali celé spektrum politických názorov obyvatežstva a neodrážajú ho ani v súčasnosti, napriek svojej vnútornej obrode. Viaceré politické zoskupenia prejavili vôžu založiť vlastnú politickú stranu. Podža názoru našich občanov, vyjadreného pri manifestáciách, majú tieto zoskupenia právo na založenie vlastnej strany. Ich právo sa doteraz opiera iba o politickú vôžu občanov a o naše medzinárodné záväzky, nebola však právna norma, ktorá by upravovala vznik a existenciu politických strán. Túto medzeru v našom právnom poriadku vyplní zákon, ktorého návrh máte pred sebou.

Vláda vo svojom programovom vyhlásení z 19. decembra minulého roka sa zaviazala vytvoriť pre politické strany rovnaké podmienky pre účasť na vožbách. Rovnaké podmienky pre účasť vo vožbách znamená predovšetkým umožniť novovznikajúcim stranám, aby sa mohli právne konštituovať a vytvoriť pre ne praktické podmienky, aby mohli predkladať svoj program obyvatežstvu a uchádzať sa o dôveru občanov vo vožbách. S uskutočnením volieb sa počíta v júni t. r. Preto je najvyšší čas, aby nové politické strany mohli právne vzniknúť na základe zákona. Na druhej strane zákon o politických stranách je novou právnou normou v systéme nášho práva. Politické strany budú nepochybne zohrávať dôležitú úlohu v našom politickom živote a je potrebné, aby Federálne zhromaždenie malo možnosť dôkladne bez časového tlaku sa zaoberať problematikou politických strán. Ako východisko z tejto dilemy vláda zvolila návrh zákona o politických stranách, ktorý upravuje iba najzákladnejšie spoločenské vzťahy súvisiace so vznikom a existenciou politických strán. Úlohou tohto zákona je, aby umožnil novovznikajúcim politickým stranám čím skôr sa registrovať a vyvíjať legálnu politickú činnosť. Platnosť zákona zanikne s prijatím širšieho definitívneho zákona o politických stranách. Politická strana v právnom zmysle vznikne jej registráciou na Ministerstve vnútra a životného prostredia ČSR alebo na Ministerstve vnútra a životného prostredia SSR. Politická strana sa môže registrovať na ministerstve vnútra jednej republiky alebo na ministerstve vnútra oboch republík, podža toho, či bude vyvíjať svoju činnosť len na území jednej republiky alebo na území celého Československa. Oznámenie Ministerstvu vnútra podá prípravný výbor politickej strany a k oboznámeniu pripojí petíciu najmenej jedného tisíca občanov požadujúcich, aby vznikla politická strana. K podpisu pod petíciu musia občania pripojiť svoje meno, priezvisko, rodné číslo a bydlisko. Požiadavka pripojenia jedného tisíca podpisov s ďalšími náležitosťami k oboznámeniu o registrácii je prvým prahom pre politické strany, ktorý má vylúčiť najmenšie politické strany z politického života a tým prílišné rozdrobovanie politickej scény. Ďalšie, vyššie prahy budú nasledovať vo volebnom zákone. Ďalej organizačný výbor pripojí k oboznámeniu o vzniku politickej strany stanovy politickej strany, ktoré musia obsahovať názov strany, sídlo, programové ciele, tieto nesmú byť v rozpore s Ústavou a zákonmi, ďalej orgány politickej strany a spôsob ich demokratického ustanovovania a úpravu o organizačných jednotkách. Dňom zápisu do evidencie na Ministerstve vnútra politická strana vznikne ako právnická osoba. Predložený návrh zákona umožňuje aj vznik politických hnutí, do ktorých sa môžu zoskupovať politické strany, spoločenské organizácie, ako aj občania. Pre politické hnutia platia priemerané ustanovenia tohto zákona. Za politické strany už vzniknuté sa považujú Československá strana lidová, Československá strana socialistická, Demokratická strana, Komunistická strana Československa a Strana slobody. Za politické hnutia už vzniknuté sa považujú Občianske fórum a Verejnosť proti násiliu. Tieto politické strany a politické hnutia, nemusia podstúpiť proces registrácie na ministerstve vnútra, všetky ďalšie ustanovenia zákona sa na ne vzťahujú rovnako ako na novovznikajúce politické strany.

Reagujúc na početné otázky poslancov v priehehu prerokúvania návrhu zákona vo výboroch Federálneho zhromaždenia uvádzam, že zákon neobsahuje ustanovenia o financovaní politických strán a tieto ustanovenia nebude obsahovať ani definitívny zákon o politických stranách. Vláda považuje financovanie politických strán za osobitnú kapitolu, ktorú nie je potrebné riešiť v zákone o politických stranách. Vláda chce zásadným spôsobom zmeniť a redukovať doterajší systém financovania politických strán prostredníctvom štátu. Pri prerokúvaní návrhu zákona vo výboroch poslanci taktiež viackrát položili otázku, aký je počet politických strán u nás v súčasnosti. Ohlásený počet niekožko desiatok politických strán sa môže zdať, a to nielen poslancom, príliš vysoký. Nazdávam sa, že počet politických strán netreha dramatizovať. Najmenšie z nich, ktoré nebudú schopné zhromaždiť tisíc podpisov, vylúči už tento zákon. Ďalšie vylúči pripravovaný volebný zákon a konečným sitom pre politické strany budú samotné vožby. Iba strany, ktoré získajú kvalifikovaný počet hlasov voličov, budú môcť vyslať svojich zástupcov do zastupitežských zborov.

Záverečné slová môjho úvodného vystúpenia chcem adresovať nie vám, poslancom Federálneho zhromaždenia, ale budúcim politickým stranám, ktorým tento zákon umožní legálnu existenciu. Nech politický a právny priestor, ktorý im vymohol žud tejto republiky, využívajú v jeho záujme. Politický zápas medzi sebou nech vedú kultúrne, ako to od nich žud očakáva. A nech dodržiavajú zákony. Po vožbách prevezmú vežkú časť zodpovednosti za správu tejto republiky. Ďakujem.

Předsedající první místopředseda FS S. Kukrál: Děkuji prvnímu místopředsedovi vlády ČSSR panu Čarnogurskému. Návrh projednaly všechny výbory Sněmovny lidu a Sněmovny národů kromě mandátových a imunitních. Prosím společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu Jiřího Ládra, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec J. Ládr: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dámy a pánové, dovolte mi, jako společnému zpravodaji výborů Sněmovny lidu, vyjádřit souhlas s odůvodněním návrhu zákona o politických stranách předneseným prvním místopředsedou vlády ČSSR panem Čarnogurským. Právní úprava podmiňující vznik politických stran chyběla v našem státě po řadu dlouhých let. V průběhu posledních úspěšných událostí však absence tohoto zákona brání tomu, aby se společnost mohla politicky dostat do žádoucích struktur. Přestože návrh zákona o politických stranách je pouhým provizóriem, které nestanoví hranice pro zakládání a činnost politických stran, po volbách bude následovat další právní úprava řešící problematiku politických stran v širších dimenzích, lze souhlasit s tím, že tak, jak je návrh zákona předložen, upravuje právě to nejpotřebnější pro danou chvíli, to je rychlou možnost vzniku politických stran. Tímto způsobem je vznik politických stran založen na pouhém zápisu do evidence.

Návrh upravuje možnost politické činnosti i pro hnutí a další seskupení stran, organizací i občanů tak, že mohou být právnickou osobou. Hospodaření politických stran v návrhu zákona vychází z praxe hospodářského zákoníku. Dnes čeká na právní úpravu řada nových přípravných výborů, aby mohla založit politickou stranu. Činnost politických stran je založena na sdružovacím právu občanů. Politické strany jsou základní formou účasti občanů na politickém životě svobodné občanské společnosti. Jak při této příležitosti nevzpomenout na T. G. Masaryka, který o politice řekl, že politika je praktikovaná etika. Tím se dostáváme i k myšlenkám dr. E. Beneše, který velmi ostře vystupoval proti úzkému stranickému pohledu. Byl to on, kdo se zasazoval o vnášení politického nadhledu a politické tolerance.

Tímto zákonem, který dnes schvalujeme, v podstatně odstartujeme volební boj, i když na volební zákon ještě čekáme. S nejvyšší pravděpodobností bude přijat komplexní návrh zákona o politických stranách, který bude danou problematiku upravovat v celé šíři, jak jsem již uvedl v úvodu.

Návrhy, které jsme měli možnost prostudovat, ani zdaleka neodpovídají představám, a to jak politických stran, tak i většiny poslanců. Proto byl přijat nakonec tento návrh, který dnes schvalujeme, na kterém se všechny rozhodující politické síly shodly. Přesto bude zapotřebí se ještě urychleně k celkové úpravě vrátit. Bude však přitom nutno respektovat, aby každé i jednotlivé ustanovení bylo výsledkem koncensu všech politických sil.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP