Úterý 23. ledna 1990

Proto i předpokládané změny ve složení poslanců, zejména národních výborů, jak je uvedeno v předloženém návrhu, by měly zásadně probíhat po zralé úvaze, na základě vzájemné dohody Občanského fóra v České socialistické republice, Veřejnosti proti násilí v Slovenské socialistické republice, politických stran a příslušných orgánů NF, pokud možno v jednom termínu. Není možné připustit ochromení jejich fungování při zabezpečování mnohotvárných potřeb každodenního života občanů našich měst a obcí, znevažování náročné práce těch - a je jich značná část - kteří se o to poctivě a kompetentně starají.

Na základě politických konzultací a závěrů jednání jednotlivých výborů sněmoven jsou navrhovány některé změny, obsažené ve sněmovním tisku č. 238.

Chci zejména upozornit na dvě z nich, a to v článku I odstavec 1, kvůli přesnému formulování možných důvodů odvolávání poslanců politickými stranami se v první větě za slovem "kteří" doplňují slova "v zájmu vyrovnání rozložení politických sil" a dále text pokračuje, jak je uvedený. Chci upozornit ještě na článek III odstavec 2, týkající se časového omezení, kde články I a II pozbývají účinnosti dnem 31. března 1990.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, předložený návrh ústavního zákona vychází ze zásadní shody, které bylo v této otázce dosaženo za účasti všech rozhodujících politických sil při jednání u kulatého stolu. Je návrhem na její právní potvrzení. Doporučuji vám, abyste předložený návrh s navrženými úpravami schválili. Děkuji.

Předseda FS A. Dubček: Ďakujem poslancovi Jenerálovi. Návrh ústavného zákona prerokúvali všetky výbory obidvoch snemovní okrem výborov mandátových a imunitných. Prosím spoločnú spravodajku výborov Snemovne národov Jiřinu Bočkovú, aby predniesla spravodajskú správu.

Společná zpravodajka výborů SN poslankyně J. Bočková: Vážený pane předsedo, vážené Federální shromáždění, vyslechli jsme odůvodnění návrhu ústavního zákona o odvolávání poslanců a volbě nových poslanců zastupitelských sborů, který máme projednat a schválit. Dovolte mi, abych se hned v úvodu své krátké zpravodajské zprávy plně ztotožnila s tímto odůvodněním i s předloženým návrhem zákona, který vychází ze současné reálné vnitropolitické situace a vyjadřuje potřebu řešit otázku složení zákonodárných sborů a národních výborů tak, aby to odpovídalo současnému rozložení hlavních politických sil ve státě.

Dokládají to i vlastní zkušenosti poslanců z volebních obvodů, kde je třeba urychleně řešit někde až krizovou situaci, vzniklou rozpadem některých národních výborů a jejich orgánů a provést potřebnou rekonstrukci.

Výsledky projednávání návrhu tohoto zákona ve výborech naší sněmovny ukázaly, že i když jde o krátkodobé zákonné opatření mající charakter nepopulárního provizória, poslanci je chápou jako objektivní nutnost a ve všech výborech s ním vyslovili souhlas. Některé připomínky a návrhy úprav, jež vyplynuly z projednávání, a na nichž se výbory usnesly, jsou uvedeny ve společné zprávě tisk 238 - kterou jste k projednávání tohoto návrhu ústavního zákona obdrželi.

Chtěla bych zdůraznit, že obdobný zákon byl přijat v sedmdesátých letech. Neděláme si v žádném případě iluze o tom, že by za normálních podmínek byl pokládán za řešení demokratické. Na druhé straně revoluční atmosféra přijetí tohoto zákona vyžaduje. Přijmeme tento zákon jen proto, že víme, že je to poslední takové řešení, neboť je mi známo, že u kulatého stolu expertů politických stran a sil bylo dohodnuto, že po příštích svobodných volbách bude zrušen institut odvolání poslanců a dojde tak k návratu k podmínkám života normální demokratické společnosti.

Proto mi dovolte, abych jako společná zpravodajka výborů Sněmovny národů doporučila naší sněmovně návrh ústavního zákona o odvolávání poslanců a volbě nových poslanců zastupitelských sborů schválit ve znění společné zprávy výborů sněmoven - tisk 238. Děkuji.

Předseda FS A. Dubček: Ďakujem poslankyni Bočkovej, slovo má spoločná spravodajkyňa výborov Snemovne žudu Eva Kokavcová.

Společná zpravodajka výborů SL poslankyně E. Kokavcová: Vážený pán predseda, vážené kolegyne poslankyne, vážení kolegovia poslanci, ako spoločná spravodajkyňa výborov Snemovne žudu pripájam sa k spravodajskej správe prednesenej poslankyňou Jiřinou Bočkovou a odporúčam, aby Snemovňa žudu predložený návrh ústavného zákona schválila. Ďakujem.

Předseda FS A. Dubček: Ďakujem poslankyni Kokavcovej. Otváram teraz rozpravu. Dostal som zatiaž dve prihlášky do rozpravy. Slovo má poslanec Ján Riško.

Poslanec SN J. Riško: Vážený pán predseda, vážené Federálne zhromaždenie, za posledné dva mesiace sme už neraz siahli na našu Ústavu a na naše zákony. Pritom nie vždy príliš šetrne a citlivo. Menili sme ich nehžadiac na iné zákonné ustanovenia, napríklad také, že rozprava o návrhu zmeniť Ústavu či zákon sa môže konať až po uplynutí 60 dní po predložení návrhu.

Dnes opäť máme schvalovať zákony, ktoré sme si sotva stačili prečítať, nehovoriac o konzultáciách s našimi voličmi. Ale zo všetkých strán počúvame hlas - treba sa náhliť, rýchlo, rýchlo, rýchlo. Ktosi sa vežmi bojí, že vožačo zmešká. Pritom od starých rímskych časov platí princíp, že najväčšiu úctu pred zákonom musí mať zákonodarca sám, aj keby sa mu to nehodilo. Horúcou ihlou sa dobré zákony šiť nedajú.

Náš unáhlený postup sa zdôvodňuje mimoriadnosťou doby. Návrh ústavného zákona o odvolávaní poslancov a vožbe nových poslancov - tlač 235 - ktorý máme dnes prerokúvať, naša nová demokracia nikdy nebude môcť vydávať za žiarivú perlu, za šedevr československého parlamentarizmu. Skôr si myslím, že táto metóda, špecificky československá, lebo už bola použitá aj pred 20 rokmi a s rovnakým zámerom, že táto nedemokratická metóda určená na likvidáciu potencionálneho politického protivníka v parlamente, sa dostane do učebníc štátneho a ústavného práva ako rarita pre poučenie, čo všetko sa môže v mene demokracie vydávať za demokraciu.

Toto konštatovanie nech nie je iba kritikou tých síl, čo teraz tlačia Komunistickú stranu Československa pri okrúhlom stole do kúta. Je to rovnaké odsúdenie postupu mojej strany - Komunistickej strany Československa - v roku 1969, keď postupovala takýmto istým spôsobom. Občianske fórum a Komunistická strana Československa si iba vymenili scenáre. Oko za oko, zub za zub.

V tejto súvislosti mám dotaz na predsedu vlády ČSSR. Vláda minulý týždeň zaujala negatívne stanovisko k návrhu tohto zákona. Počuli sme, že tento týždeň tento negatívny postoj zmenila. Čo teda viedlo vládu k zmene stanoviska, ktoré osobne považujem za správne?

Vážené Federálne zhromaždenie, Komunistická strana Československa, ktorú tu ako poslanec zastupujem aj ja, prináša na oltár nových politických pomerov v Československu ako obetný dar hlavy desiatok svojich poslancov. Iba čas ukáže, či politickí partneri KSČ tu v parlamente, aj za okrúhlym stolom, budú komunistom túto obeť kvitovať.

Už pred Vianocami som na jednom z početných plagátov vylepených v Prahe čítal: mnoho sme žiadali, o mnoho viac sme dostali.

Vážené Federálne zhromaždenie, po tom všetkom, čo sme za posledné týždne dali a odsúhlasili bezmála tak jednohlasne ako po všetky minulé roky, kedy se nám na oči dávala príslovečná jednomysežnosť a ničím nenarušený hustý les zdvihnutých rúk, vzal som si znovu do ruky lektúru, na ktorú som nezabudol od roku 1956. Už vtedy napísal Dominik Tatarka, vtedy ešte komunista, na adresu pomerov vo svojej vlastnej strane, esej nazvanú Démon súhlasu. Chcem z nej citovať pár myšlienok pre naše ponaučenie. Pán predseda Dubček mi to dovolí, tým skôr, že Tatarka bol jeho osobný priatež, ktorého vlani vyprevadil i na jeho poslednej ceste na onen svet.

Teda Tatarka už v roku 1956 písal, citujem: "Po všetkom súhlasení, po všetkých omyloch je mi čím ďalej tým menej jasné, s čím ďalej súhlasiť a s čím nesúhlasiť, a s čím nesúhlasiť i s nasadením života. Včera sme súhlasili jednohlasne. Jednohlasne sme súhlasili i dnes, ale s čímsi celkom iným. Súhlasili sme s pravým opakom toho, čo sme si včera povedali a mysleli, čo si možno i dnes myslíme. Len čo sme sa zdvihli zo zasadania, a zdvihol sa s nami i náš starý známy strašný démon, démon súhlasu. A hneď nehanebne nahlas si povzdychol: zasa sme len súhlasili. Keď na to príde, odsúhlasíme i svoju smrť. Keby raz ktosi z mojich múdrych súčasníkov komunistov iba raz nesúhlasil alebo sa aspoň nahlas spýtal, ako to je a či je to správne, žahšie by sa mi verilo. Takto si musím myslieť, že súhlas je výrazom bezradnosti čestných občanov alebo pokrytectvo chytrákov:" To všetko boli myšlienky Dominika Tatarku.

K tomu dodávam iba to, že súhlas v nás, tento zlý duch, diabol a zvodca, ktorý nás vábi do osídiel osobného úspechu či prospechu, je ako kostižer, záludná bytosť rozožierajúca zdravý organizmus životaschopnej spoločnosti. Parafrázované slová iného vežkého mysliteža a básnika by mohli znieť: "Bijme démona súhlasu v nás!"

Pán predseda, vážené Federálne zhromaždenie, dovožte mi povedať ešte jednu poznámku. Uplynul zhruba jeden mesiac, čo sme tu hlasovali o dôvere novej vláde národného porozumenia. Túto dôveru Federálne zhromaždenie vyslovilo pri vedomí zloženia politického spektra tejto vlády, ktoré sa síce nedosiahlo v slobodných vožbách, ako je zvykom v demokratických parlamentných politických systémoch, ale dohodou politických síl zúčastnených na rozhovoroch pri okrúhlom stole. Politické spektrum vlády, ktorej sme 19. decembra minulého roku odsúhlasili dôveru, sa zmenilo politickou konverziou troch jej rozhodujúcich členov. Najprv vystúpili z Komunistickej strany Československa podpredsedovia vlády W. Komárek a V. Dlouhý a minulý týždeň i predseda vlády Marián Čalfa. Politická konverzia podobne ako náboženská konverzia nebýva v normálnych časoch jav príliš častý, ale v krízových dobách nie je zasa taký neobvyklý, hoci žud má na tento jav obvykle názor vežmi vyhranený už od biblických čias, k čomu dal podnet priebeh o Šavlovi a Pavlovi. Každý má však právo v živote sa zmýliť a rozhodnúť sa v určitom okamihu svoj domnelý životný omyl napraviť. Niekto sa zmýli, keď do KSČ vstúpi, iný sa zmýli, keď z nej vystúpi. V našom konkrétnom prípade nejde len o aspekt morálno-etický, ktorý sa nesporne v očiach našich národov premietne do tézy nedávno vyslovenej nemeckým sposovatežom S. Heymom (citujem ho po česky) : "Právě ti největší korouhvičkové docházejí nejmenší víry." V našom konkrétnom prípade ide o politický aspekt tejto konverzie, ktorý musí posúdiť Federálne zhromaždenie, ktoré schavažovalo iste celkom konkrétne politické zloženie vlády, ktoré doznalo zásadné zmeny. Vôbec to nie je tak, ako to v televízii povedal pán predseda Čalfa, že je to len jeho osobná vec. V krajinách s tradičnými parlamentnými zvyklosťami po politickej konverzii robia politici obvykle a zákonite v zápätí ďalší krok, pretože do príslušných funkcií sa dostali ako predstavitelia príslušnej politickej strany. Považuje sa teda za samozrejmý gentlemanský prístup, že súčasne podajú demisiu z vládnej funkcie. Pán predseda, ďakujem. (Potlesk.)

Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Ďalej sa do rozpravy prihlásil dr. Stanislav Hanák. Prosím, aby sa ujal slova.

Poslanec SN S. Hanák: Vážený pane předsedo, vážené Federální shromáždění, dovolte, abych jménem Klubu poslanců Československé strany lidové a poslanců Křesťansko-demokratické strany a Krestiansko-demokratického hnutia podpořil návrh ústavního zákona o odvolávání poslanců a volbě nových poslanců zákonodárných sborů. Tento návrh byl projednán u kulatého stolu, a to v duchu naší humánní revoluce ze sklonku minulého roku. Je totiž nezbytně nutné zajistit, aby zákonodárný sbor, i národní výbory všech stupňů byly na úrovni úkolů dnešních dnů, aby byla posílena jejich funkce i prestiž. Také je žádoucí, aby ve všech těchto orgánech byli zástupci nově vzniklých politických stran i zástupci osob bez politické příslušnosti, reprezentujících Občanské fórum v ČSR a Veřejnost proti násilí v SSR, tedy aby jejich politické složení co nejlépe odpovídalo politickému složení a myšlení občanů našeho státu.

Vážené Federální shromáždění, dovolte mi, abych několika slovy reagoval na vystoupaní pana poslance Riška. Škoda, že pan poslanec Riško nám neudělil lekci o demokracii, včetně citací z římského práva v letech minulých. Demokratičnost nového ústavního zákona je dána tím, že naše veřejnost se může zcela jednoznačně a nepochybně ke každému konkrétnímu odvolanému nebo nově zvolenému poslanci zítra, pozítří, za týden vyjádřit. Myslím, že to bude dokonce nutné, aby občané tento počin Federálního shromáždění takto schválili. Děkuji vám.

Předseda FS A. Dubček: Ďalej sa do diskusie prihlásil podpredseda Federálneho zhromaždenia Zdeněk Jičínský.

Místopředseda FS Z. Jičínský: Pane předsedo, paní poslankyně, pánové poslanci, dovolte mi, abych také několika slovy reagoval na vystoupení poslance Riška. Reaguji bezprostředně, proto jsem si nepřipravil žádné citace klasiků, i když by se také dost hodily.

Jsem rád, že pan poslanec Riško vystoupil, protože to svědčí o tom, že démon souhlasu nás už neovládá a že přece jen začíná vládnout jiné prostředí. V tomto směru panu poslanci za jeho vystoupení chci poděkovat.

Zároveň bych chtěl panu poslanci připomenout, už to učinil i poslanec Hanák přede mnou, že skutečně lituji, že nevyužil času, který měl dříve k tomu, aby zde tyto pozitivní myšlenky formuloval, a aby v jejich duchu ovlivnil jednání tohoto orgánu. Samozřejmě, i pozdní lítost je hodná ocenění a v tomto směru ji kvituji.

Zároveň bych chtěl poznamenat i další věc. Je také přísloví, které říká: "Když dva dělají totéž, není to totéž". V tomto směru já pamatuji ústavní zákony v roce 1969. I když se formálně tento postup shoduje nebo je srovnatelný, obsahově je mezi ním zásadní rozdíl. Ti poslanci, kteří v roce 1969 opustili zákonodárné sbory, se dostali velmi záhy do situace neplnoprávných občanů s důsledky, se všemi důsledky, které, myslím, všichni dobře známe.

Nikdo nebude bránit panu poslanci Riškovi, aby se ve svobodných volbách v červnu ucházel o mandát. Nikdo nebude nespokojen s tím, jestliže mu voliči dají důvěru a bude je zastupovat i v tomto Federálním shromáždění. Z těch lidí, kteří opustili zákonodárné sbory v roce 1969 takovouto možnost neměl nikdo. Pokud se nedostali do vězení (jako např. tehdejší poslanec Hübl nebo poslanec Battěk) byli uvrženi do stavu nerovnoprávných obyvatel tohoto státu. I tyto věci je třeba mít na paměti.

Sdílím obavy poslance Riška, že zákonodárství, které dnes probíhá velkými změnami, na jehož změnách pracujeme, bude trpět určitými nedokonalostmi, tak jsem si vědom toho, že to tak je. Je to jev, který mě jako právníka neuspokojuje. Musíme se snažit, aby těch nedokonalostí bylo co nejméně. Musíme brát na vědomí faktor času, který nás někdy nutí k tomu, že přijímáme opatření, jejichž nedokonalostí jsme si vědomi.

Chtěl bych říct panu poslanci Riškovi, nevím, zda byl poslancem celých dvacet let nebo jak dlouho, ale bylo dost příležitostí, aby se staral o to, aby např. ústavní zákon o československé federaci byl realizován. V řadě významných požadavků nebo ustanovení ústavní zákon o československé federaci vůbec realizován nebyl, například v ustanovení o Ústavním soudu a nevzpomínám si, že by tady na této půdě pan poslanec Riško, nebo někteří další poslanci vyslovili obavy o osud ústavy, ústavnosti a zákonnosti v této zemi. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Předseda FS A. Dubček: Ďalej sa do rozpravy prihlásil Jaroslav Šabata.

Poslanec SL J. Šabata: Vážený pane předsedo, vážené shromáždění, chci rovněž říci několik slov k vystoupení pana poslance Riška.

Stejně tak jako můj předřečník nejsem nerad, že takto promluvil, neb démona souhlasu musíme spolu lámat všichni, v tomto případě ho pan poslanec láme s námi. Já si myslím, že dokonce v jednom bodě má pravdu, a chceme-li vést dialog, musíme začít u toho v čem má pravdu.

Má pravdu v tom, že čas ukáže, že zdaleka ne všichni političtí protivníci budou kvitovat pozitivní kroky, které učinila komunistická strana tak, jak si to třeba někteří její představitelé dneska myslí. Nepatřím k těm, kteří by změnili své stanovisko v tom smyslu. že to, co si myslím teď o tomto zákonu (myslím si také, že není moc dobrý, ale je užitečný a potřebný) , že bych toto stanovisko změnil a přestal kvitovat celou ochotu představitelů KSČ, resp. dalších rozhodujících politických sil - vést dialog s představiteli veřejnosti, tedy i s Občanským fórem.

Pokud si pocit, který nyní máme, tj. že dialog musíme vést a musíme jít k podstatě, brát v úvahu podstatu a vážnost situace uchováme, pak vyjdeme z krize, kterou stále ještě prožíváme, v dobrém.

Pokud budeme hovořit tak jako poslanec Riško nebo naopak volat vítězoslavně, že jsme protivníky položili na lopatky, budeme-li pak od vlády národního porozumění krok za krokem ustupovat, nedospějeme k vládě národního porozumění a všechno to, co cítíme jako neblahé a čemu chceme předejít, se stane reálnou skutečností. Pan poslanec Riško bude potom moci říci, vidíte, měl jsem pravdu.

Apeluji tedy nejenom na pana poslance Riška, ale na všechny, kteří takto uvažují, aby pracovali s koncepcí, která odpovídá této situaci, aby pracovali s velkou dějinně politickou koncepcí, která se přenáší přes různé vady na kráse zákonů, které přijímáme.

Vyhrotím tuto větu trochu, i když vlastně nerad, sáhnu poslanci Riškovi do svědomí. Nerad z toho důvodu, že si myslím, že připomínat to, co bylo, není dobré, ale v tomto případě jde především o to, v čem byla vadná koncepce starého státního a politického vedení.

Na posledním zasedání ÚV KSČ před listopadovými událostmi hovořil jeden z našich bývalých poslanců kolegů, Miroslav Zavadil.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP