Středa 15. listopadu 1989

Zákon tým zaručí ochranu i zahraničným šžachtitežom, ktorí nebudú mať obavy z poškodenia svojich obchodných práv pri využívaní ich odrôd v Československu, čo povedie ku zvýšeniu medzinárodnej výmeny odrôd a k recipročnej ochrane českosloveských odrôd v zahraničí. Hodláme sa zapojiť i do činnosti Medzinárodnej únie na ochranu nových odrôd rastlín, kde členstvo v Únii predpokladá predchádzajúce vydanie vnútroštátnych právnych predpisov o ochrane odrôd. Návrh nášho zákona sme s Úniou konzultovali, a preto očakávame, že členstvu Československa v Únii sa nebudú klásť žiadne prekážky a že v priebehu jedného roka vám budeme môcť predložiť na odsúhlasenie návrh na princíp našej republiky k Medzinárodnému dohovoru o ochrane nových odrôd rastlín.

Návrh zákona sa spracoval podža schválených zásad po riadnom prerokovaní i vo Výboroch pre požnohospodárstvo a výživu, a v Ústavnoprávnych výboroch Federálneho zhromaždenia, pripomienky ktorých sa zapracovali. Súčasťou návrhu zákona sú i návrhy vykonávacích predpisov, s vydaním ktorých sa počíta v najbližšom čase tak, aby nadobudli účinnosť spolu so zákonom.

Zákon tvorí komplex s návrhom nových zásad zákona o vynálezoch a odpovedá i zásadám prestavby nášho národného hospodárstva a pripravovanej dlhodobej koncepcii výživy žudu.

V mene vlády Československej socialistickej republiky odporúčam, vážené súdružky poslankyne a vážení súdruhovia poslanci, aby ste zákon schválili v predloženom znení, s úpravami navrhnutými Výbormi pre požnohospodárstvo a výživu a Ústavnoprávnymi výbormi obidvoch snemovní.

Ďakujem vám za pozornosť.

Předsedající předseda SL V. Vedra: Děkuji soudruhu Čalfovi. Návrh projednaly výbory ústavně právní a pro zemědělství a výživu.

Prosím společnou zpravodajku výborů Sněmovny národů poslankyni Zdeňku Benešovou, aby přednesla zpravodajskou zprávu.

Společná zpravodajka výborů SN poslankyně Z. Benešová: Vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, vážení hosté, základní smysl ochrany práv k odrůdám je v tom, že množitelský materiál nesmí být obchodně využíván bez souhlasu šlechtitele. Tento princip vychází z úvahy, že šlechtitel - zpravidla šlechtitelská organizace - vynaloží na vyšlechtění odrůdy a plemene značné úsilí a finanční prostředky. Je proto třeba zajistit mu odpovídající finanční prospěch z prodeje nových odrůd a hmotně jej tak zainteresovat na dalším šlechtění.

Stále nákladnější šlechtitelské metody a stále kratší životnost odrůd způsobují, že není vždy ekonomicky výhodné šlechtit odrůdy pro potřeby jedné semenářské organizace a dokonce ani pro potřeby jednoho státu. Vývoj proto směřuje ke specializaci ve šlechtění a k orientaci na obchod s osivy.

V současné době má právní ochranu odrůd, kromě nesocialistických zemí, i většina socialistických států a Československá socialistická republika je jedním z mála států v Evropě, který takovouto ochranu nemá. Proto musela být tato skutečnost přechodně překlenuta formou aktivních licenčních smluv. Zahraniční firmy však nedovolí do Československé socialistické republiky vyvést svoje patentované odrůdy, poněvadž u nich neexistuje právní úprava na jejich ochranu.

Je třeba však vzít v úvahu, že předpokladem právní ochrany odrůd zemědělských rostlin je kromě zákona zavedení do praxe československého odrůdového zkušebnictví nové speciální zkoušky samostatnosti, homogenity a stálosti odrůd, které jsou založeny na podrobných morfo-botanických, případně biochemických analýzách.

Technické podmínky jsou značně náročné, vyžadují zakládání zvláštních pokusů, zkoušek, šetření a evidence, které dosud nejsou v našem odrůdovém zkušebnictví používány, neboť je zaměřeno především na zkoušky hospodářské hodnoty.

Velmi náročné bude zpracování vlastních československých metodik. zajišťujících jednotlivé typy zkoušek a testů při respektování vzorových předpisů mezinárodní úmluvy o ochraně nových odrůd rostlin (UPOV). Podmínkou členství v této organizaci je nejen soulad právních a metodických předpisů, ale i připravenost k plnění mezinárodních závazků a v oblasti zkoušek.

S uspokojením je možno vzít na vědomí, že bod 3 usnesení vlády ČSSR č. 217 ze dne 13. července 1989 ukládá místopředsedům vlády ČSSR F. Pitrovi a P. Hrivnákovi, aby ve spolupráci s místopředsedou vlády ČSSR a. předsedou Státní plánovací komise a ministrem financí ČSSR v rámci své působnosti vytvořili personální a materiální podmínky pro provádění zkoušek odrůd podle tohoto zákona v Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském v Praze a v Bratislavě.

Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, jako zpravodajka výborů Sněmovny národů doporučuji, abyste předložený vládní návrh zákona o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat (tisk č. 168) schválili spolu se změnami, které jsou uvedené ve společné zprávě výborů Sněmovny lidu a výborů Sněmovny národů (tisk č. 189).

Předsedající předseda SL V. Vedra: Děkuji poslankyni Benešové. Slovo má společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu poslanec Viktor Sidor.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec V. Sidor: Vážený súdruh generálny tajomník, vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, zabezpečiť zdravú výživu našich obyvatežov je trvalou a nesmierne závažnou úlohou požnohospodársko-potravinárskeho komplexu. Na riadne plnenie tejto úlohy, na skvalitňovanie a zvyšovanie potravinárskej výroby majú mimoriadny význam nové a stále kvalitnejšie odrody rastlín a nové plemená zvierat, ako aj ich ďalšie zušžachťovanie.

Na vytváraní nových odrôd rastlín a plemien zvierat pracujú celé týmy šžachtitežov, špecializované šžachtitežské a iné požnohospodárske organizácie. Náš právny poriadok doposiaž neposkytoval dostatočné záruky na ochranu práv vznikajúcich z vytvorenia novej odrody rastlín alebo nového plemena zvierat. To je práve základným účelom predloženého vládneho návrhu zákona.

Od novej právnej úpravy predovšetkým očakávame zabezpečenie ochrany práv šžachtitežov a posilnenie ich právnych istôt, čo by ich malo spätne motivovať k dosahovaniu lepších výsledkov v šžachtitežskej činnosti a k skutočnému zdokonaleniu súčasnej skladby odrôd a plemien. So zvýšením spoločenského ocenenia najlepších šžachtitežov sa im umožní získať i rad nových finančných výhod. Vládny návrh zákona tak vhodne spojuje pôsobenie morálnych i materiálnych stimulov.

Prijatím novej právnej úpravy sa taktiež vytvoria podmienky pre pristúpenie ČSSR k Medzinárodnému dohovoru o ochrane nových odrôd rastlín, čo by malo na základe reciprocity zmluvných strán prispeieť k zamedzeniu zahranično-obchodných strát a k zníženiu nebezpečenstva, že u nás vytvorená odroda bude v zahraničí zneužitá.

Vytvorením špeciálnych právnych inštitútov zebezpečujúcich oprávnenie šžachtitežov využiť výsledky svojej činnosti sa posilní aj zásada samostatnosti organizácií, ktoré sa šžachtením zaoberajú. Vytvoria sa tým i väčšie možnosti pre prehĺbenie princípu samofinancovania.

Zrušením ustanovenia § 4 ods. 2 zákona č. 61/1964 Zb. sa odstráni doterajší monopol oragnizácií poverených ministerstvom k šžachteniu rastlín, čím sa umožní vytvorenie určitej, tak potrebnej konkurencie v šžachtení.

Pokiaž ide o ústavnoprávnu stránku návrhu, oblasť priemyslových práv, do ktorej radíme aj práva a povinnosti vznikajúce pri tvorbe nových odrôd rastlín a plemien zvierat, patrí podža článku 8 ods. 1 písm. m) ústavného zákona č. 143/1968 Zb. o československej federácii, v znení neskorších predpisov, do spoločnej pôsobnosti Československej socialistickej republiky a obidvoch národných republík. Podža článku 24 ods. 2 písm. d) toho istého ústavného zákona patrí úprava priemyslových práv do pôsobnosti Československej socialistickej republiky.

Zákonodarná právomoc Federálneho zhromaždenia vyplýva z článku 37 ods. 1 písm. b) citovaného zákona, ktorý zakladá zákonadarnú právomoc vo veciach, patriacich do spoločnej pôsobnosti, a to v časti patriacej Československej socialistickej republike, Federálnemu zhromaždeniu.

Vládny návrh zákona prerokovali Výbory pre požnohospodárstvo a výživu Sź a SN, ktoré ich schválili bez pripomienok a Výbory ústavnoprávne Sź a SN. Výbory ústavnoprávne pri posudzovaní vládneho návrhu dôsledne vychádzali zo zákonnej povinnosti v zmysle § 90 písm. a) zákona č. 31/1989 Zb. o rokovacom poriadku Federálneho zhromaždenia - dbať o zachovanie jednoty právneho poriadku, prehžadnosti a zrozumitežnosti novo prijímaných zákonov.

Závery z rokovaní všetkých výborov sú obsiahnuté v ich spoločnej správe (tlač 189) , ktorú máte k dispozícii. Odporučované zmeny vládneho návrhu zákona boli vedené snahou spresniť jeho znenie, dosiahnuť väčšiu čistotu a zrozumitežnosť použitého jazyka a upevniť vnútornú logiku jeho obsahu.

Z právneho hžadiska sú vežmi závažné odporučenia, ktoré vyjasňujú vzťah medzi novou právnou úpravou a doterajším zákonom č. 61/1964 Zb. o rozvoji rastlinnej výroby. Vyrábať pre predaj a predávať množitežský materiál odrody bude možné len vtedy, ak pôjde o odrody, ktoré boli podža tohoto zákona povolené, pretože len taká odroda prešla, okrem iného, skúškami pestovatežskej hodnoty, výkonnosti a odolnosti proti škodcom a iným škodlivým činitežom. Vyrábať pre predaj a predávať množitežský materiál takej odrody, ktorá by týmito skúškami neprešla, i keď splnila podmienky pre udelenie šžachtitežského osvedčenia, by bolo hazardovaním s výživou a zdravím našich občanov, a preto odporučené doplnenie uvedené v spoločnej správe výborov tomuto vytvára právnu zábranu.

Pokiaž potom bola určitá odroda povolená a zároveň bolo na ňu udelené šžachtitežské osvedčenie, niet dôvodu, aby možnosť jej obchodného využívania bola obmedzená len na organizácie poverené ministerstvom. I tento monopol, podobne ako pri šžachtení rastlín, nezodpovedá súčasným podmienkam a potrebám spoločnosti.

Vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, naše šžachtitežstvo a plemenárstvo pre svoj ďalší rozvoj schválenie predloženého vládneho návrhu zákona vežmi potrebuje. Preto ako spoločný spravodajca výborov Snemovne žudu odporúčam predložený návrh zákona o ochrane práv k novým odrodám rastlín a plemenám zvierat (tlač 168) schváliť, a to so zmenami, obsiahnutými v spoločnej správe výborov Snemovne žudu a Snemovne národov (tlač 189).

Předsedající předseda SL V. Vedra: Děkuji poslanci Sidorovi. Písemně se do rozpravy přihlásila poslankyně Jana Veselá, které uděluji slovo.

Poslankyně SN J. Veselá: Vážený soudruhu generální tajemníku ústředního výboru Komunistické strany Československa, vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, milí hosté, šlechtění nových odrůd zemědělských plodin má v Československu dlouholetou tradici, která navazuje na základy vytvořené pro genetiku v této zemi Řehořem Mendelem. Už v minulém století se zabývali první šlechtitelé prací na zlepšení zemědělských plodin, například Proskowetz na Hané u sladařských ječmenů, Wohanka u cukrovky a Dreger u ozimé pšenice. Tato tradice vyústila po první světové válce v rozvoji šlechtitelských akciových společností jako je Selekta, Sativa a další, které vytvořily systém specializovaných pracovišť s odborně fundovanými kádry a začaly pracovat novými šlechtitelskými postupy. Již v tomto období vznikla řada velmi dobrých československých odrůd ječmenů, cukrovky, brambor a trav, které se pěstovaly nejen v Československu, ale i v zahraničí.

Další rozmach šlechtění v Československé socialistické republice se datuje po roce 1945 a 1948, kdy došlo ke zrušení akciových šlechtitelských společností, byla vytvořena jednotná šlechtitelskosemenářská organizace a byly vybudovány nové šlechtitelské stanice a pracoviště. V období socializace československého zemědělství byly odrůdy i osiva domácího šlechtění významným pomocníkem při zajišťování výnosů zemědělských plodin.

V posledních 20 letech prošlo československé šlechtění velmi intenzívními změnami jak v oblasti zavedení nových šlechtitelských postupů, tak i jejich technického zabezpečení. Výsledkem těchto pozitivních změn a především výsledkem úspěšné práce šlechtitelů u jednotlivých plodin je skutečnost, že například z pracovišť Osevy bylo za období let 1970-1989 zapsáno do listiny povolených odrůd 183 odrůd polních plodin, z pracovišť Slovosiva 47 odrůd. Pouze u ozimé pšenice bylo v 60. a 70. letech využíváno odrůd typu Mironovské. V současné době je však již zastoupeno více než 90 % domácích odrůd a průměrné i špičkové výnosy jasně hovoří o jejich kvalitě.

Čtu a často slyším na adresu naší vědeckotechnické základny mnoho nelichotivých slov. S potěšením však mohu konstatovat, že se to netýká práce našich šlechtitelů, kteří již před mnoha lety se intenzívně a houževnatě zapojili do šlechtitelské práce. O výsledku svědčí vysoké výnosy a kvalita našich odrůd a skutečnost, že v zahraničí je povoleno 55 československých odrůd hlavních zemědělských plodin, z toho 36 odrůd je povoleno v nesocialistických státech. Jen v členských státech RVHP se v loňském roce pěstovaly naše odůdy na více než 1,5 mil. hektarech. Naše hrachy se pěstují například v Rakousku na 80 % ploch, v Dánsku na 50 % a v Anglii na 19 % ploch. Poněvadž v Československé socialistické republice neexistuje zákon na ochranu odrůd, musela být tato skutečnost přechodě překlenuta formou aktivních licenčních smluv.

Vážené soudružky a soudruzi, bylo by nesprávné při této příležitosti nevzpomenout na práci Státní odrůdové komise a pracovníků odrůdového zkušebnictví Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v ČSSR a SSR, kteří mají zásluhu hlavně na tom, že ze zkoušek vyřadí vše, co nemá potřebné parametry a doporučí k povolení jen ta nejlepší novošlechtění. Chtěla jsem jen několika slovy přiblížit práci lidí, o nichž se mnoho nemluví, ale za něž hovoří jejich práce. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SL V. Vedra: Děkuji poslankyni Veselé. Ptám se, zda chce ještě někdo z poslanců vystoupit v rozpravě? (Nechce.) Ne. Vyhlašuji rozpravu za skončenou.

Přeje si závěrečné slovo soudruh Čalfa? (Nepřeje.) Děkuji.

Žádají o slovo společní zpravodajové? (Nežádají.) Děkuji.

Můžeme přistoupit k hlasování.

V zasedacím sále je přítomno 156 poslanců Sněmovny lidu, 65 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice a 61 poslanec Sněmovny národů zvolený ve Slovenské socialistické republice. Obě sněmovny jsou usnášení schopné.

Nejdříve budou hlasovat poslanci Sněmovny národů.

Kdo souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů Sněmovny národů a podle doporučení společné zpravodajky výborů Sněmovny národů, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

Poslanci Sněmovny národů zákon schválili.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu.

Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů Sněmovny lidu a podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

Také poslanci Sněmovny lidu zákon schválili.

Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven konstatuji, že Federální shromáždění Československé socialistické republiky schválilo zákon o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat.

(Poznámka redakce: usnesení FS č. 98, SL č. 146, SN č. 157)

Soudružky a soudruzi poslanci, nyní projednáme

7

Vládní návrh, kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky k souhlasu Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních, podepsaná v Berlíně dne 18. dubna 1989 (tisk 161).

Návrh odůvodní ministr zahraničních věcí ČSSR soudruh Jaro mír Johanes. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr zahraničních věcí ČSSR J. Johanes: Vážený soudruhu generální tajemníku ústředního výboru Komunistické strany Československa, vážený soudruhu předsedo, soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, prvním ze smluvně právních dokumentů, které jsou Federálnímu shromáždění předkládány k dnešnímu projednání, je Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních, která byla podepsána v Berlíně 18. dubna t. r. Po obdobné smlouvě se Sovětským svazem, Polskem a Maďarskem uzavírá proces novelizace úpravy daných vztahů s našimi socialistickými sousedy.

Nová smlouva je projevem naplňování politiky československé federální vlády zaměřené na upevňování vztahů a rozvoj všestranné spolupráce se socialistickými státy. Německá demokratická republika, se kterou nás kromě přediva bilaterálních styků pojí i členství ve Varšavské smlouvě a Radě vzájemné hospodářské pomoci, prochází v současné době složitým vnitropolitickým vývojem. Jak bylo konstatováno na zasedání ústředního výboru Sjednocené socialistické strany Německa, cílem procesu socialistické obnovy, politických a hospodářských reforem je dát socialismu novou dynamiku. To vytvoří širší možnost pro naši vzájemnou spolupráci, pro rozvoj a intenzifikaci vztahů mezi našimi zeměmi.

S ohledem na neblahé historické zkušenosti, zejména z druhé světové války, přikládá Československo mimořádný význam existenci spřáteleného socialistického státu na německé půdě. Německá demokratická republika hraje důležitou úlohu při zajišťování stabilního a mírového vývoje na našem kontinentě. Zpochybňování poválečného uspořádání v Evropě, snahy o revizi stávajících hranic jsou neslučitelné s helsinským Závěrečným aktem, s úsilím o upevňování důvěry, bezpečnosti a spolupráce mezi účastnickými státy Konference o evropské bezpečnosti a spolupráci.

Velký význam pro vztahy mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou má ekonomická sféra, kde dosahujeme dobrých výsledků. Výměna zboží přesáhla v minulém roce objem 3 mld. rublů a je důležitá i pro stabilizaci situace na našich vnitřních trzích. Solidním základem pro náš společný postup je i dlouhodobý program hospodářské a vědeckotechnické spolupráce do roku 2000.

Těsná je součinnost v mezinárodních otázkách. Obě naše země aktivně vystupují za upevnění míru, odzbrojení, rozvoj vztahů důvěry a bezpečnosti mezi státy. Předložili jsme i společné iniciativy na vytvoření pásma bez chemických zbraní a koridoru bez jaderných zbraní ve střední Evropě.

S všestranným rozvojem a prohlubováním nejrůznějších oblastí vzájemných vztahů dochází zákonitě k rozšiřování styků s občany navzájem, jakož i mezi občany a orgány a organizacemi obou států. To klade zvýšené nároky na jejich právní řády, co nejúčelnější využití norem mezinárodního práva soukromého.

K vypracování předložené smlouvy přistoupily oba státy na základě našeho podnětu. Dosud platná úprava provedená smlouvou z roku 1956 a doplněná protokolem z roku 1975 již neodpovídala potřebám soudní praxe vzhledem k vývoji právních řádů obou států i k pokroku dosaženému obecně ve smlouvách o právní pomoci. Smlouva řeší nezbytné všeobecné otázky, jež jsou předpokladem poskytování mezinárodní právní pomoci, obsahuje kolizní a jurisdikční normy ve věcech občanských a rodinných, podmínky uznávání a výkonu rozhodnutí, jakož i spolupráci v oblasti trestního práva.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP