Úterý 14. listopadu 1989

V tomto smyslu budou odbory vůči státní a hospodářské sféře oponenty, protože všechna rozhodnutí, ať už se týkají životní úrovně, pohybu pracovních sil, cenové a mzdové politiky, budeme v odborových orgánech hodnotit z pohledu zájmu těch vrstev skupin našich členů, kterých se budou nejvíce dotýkat. Budeme naše členy informovat o politice vlády a o všech připravovaných a uskutečňovaných opatřeních a o stanoviscích odborů k nim. To je nezbytná podmínka plné podpory a iniciativní účasti pracujících na realizaci hospodářské politiky. Jsme si vědomi spoluzodpovědnosti odborů za další rozvoj socialistické společnosti, za tvorbu prostředků a zdrojů, které rozhodují o životní úrovni všech pracujících.

Ve vládě, v ministerstvech, v hospodářských vedeních, ale i v orgánech ROH, musíme a chceme brát vážné připomínky a názory pracujících - brát je vážně, to znamená je řešit. V tom se také utváří a prohlubuje důvěra pracujících v politiku vlády.

V té souvislosti bych chtěl upozornit na tři frekventované otázky. Především je to otázka stability vnitřního trhu a jeho ovlivňování "řečeno slušně" jednodenními nákupními zahraničními turistickými zájezdy. Podporuji opatření vlády a v případě nutnosti doporučuji přijmout ještě razantnější opatření na ochranu našeho trhu, zejména v období před vánocemi.

V našich závodech je terčem kritiky, podle mého názoru oprávněným, veliká složitost a neúměrná délka projednávání zařazování pracovníků do zvýhodněných důchodových kategorií, stejně tak jako zpracování resortních gesčních seznamů ochranných pracovních pomůcek.

Proto, abych přiblížil poslancům o co jde, chci to ukázat na příkladu zařazení jeřábníků v ocelárnách Východoslovenských železáren, Třineckých železáren a Oceláren Dříň Poldi Kladno, kdy polovina je zařazena do I. důchodové kategorie a o zařazení druhé poloviny se jedná od roku 1986 zatím bez výsledku.

Nebo jiný příklad. O tom, jaké rukavice, jaká ochranná pracovní pomůcka má být použita například ve Vihorlatu Snina, musí rozhodovat meziresortní jednání v Praze. Myslím, že i v těchto otázkách musíme rychleji odbourávat množství předpisů a vyhlášek, vycházejících z principu, že vše musí být regulováno, dovoleno či zakázáno z centra. Očekávám, že náměty, které jsem uvedl, budou v další práci vlády využity. Děkuji.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Trejbalovi, prosím poslance Puchmeltra, připraví se poslanec Balog.

Poslanec SL J. Puchmeltr: Vážený soudruhu generální tajemníku Komunistické strany Československa, vážený soudruhu prezidente, vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, základ obratu k výkonnější ekonomice - jak už bylo vzpomenuto - spatřuje vláda ve smyslu svého prohlášení v urychleném provádění strukturálních změn. Projekt koncipuje záměry v přístupech k vývojovým a útlumovým programům, jakož i nástroje k jejich realizaci. Přitom rád konstatuji, že vláda připravuje minimalizovat sociální důsledky strukturálních změn na jednotlivé vrstvy pracujících. Přitom se však vytváří zdání, jakoby celá hospodářská politika v současném stádiu byla redukována výlučně na strukturální změny. I když strukturální změny mají svůj význam a je nezbytné je trvale provádět, přece jen to není jediný problém československého národního hospodářství.

Plošné řešení tohoto problému, jak vyplývá zatím z jednotlivých úvah, ze zpracovaných materiálů i navrhovaných řešení, by si vyžádalo obrovské prostředky, které zřejmě nebudou a nemohou být v nejbližších deseti letech v československém národním hospodářství vyprodukovány.

Na druhé straně kladem programového prohlášení a praktického uskutečňování hospodářské politiky naší vlády je, že nepočítá s podstatnějším zvyšováním zahraniční zadluženosti. Vnucuje se však otázka, zda při plošném založení rozsáhlých strukturálních změn pozdější reálná situace v československém národním hospodářství si podstatné zvýšení zadluženosti nevynutí. Zatímco zkušenosti z provádění hospodářských reforem v řadě socialistických zemí ukazují, že v tomto období dochází k vážným poruchám v národním hospodářství, které byly řešeny velkými půjčkami z nesocialistických zemí. Důsledky takovéto hospodářské politiky, založené na vysoké zahraniční zadluženosti, je pak nejlépe vidět v Polsku a Maďarsku.

Z tohoto pohledu bude nezbytné při konkretizaci záměrů zvážit rozsah strukturálních změn zejména pro nejbližších pět let, stanovit priority, a to včetně finančního a hmotného zabezpečení. Zdá se, že současné propočty potřebných investičních prostředků pro realizaci strukturálních změn jen v 9. pětiletce přesahují možnosti národního hospodářství. Vždyť jen státní programy rozvoje by vyžadovaly 370 mld. Kčs, přičemž je prokázáno, že dalších řádově 70 % strukturálních změn se odehraje v podnikové sféře.

Navíc je nutné konstatovat, že dosud zpracované návrhy dost často mají charakter volných úvah, které jsou pro praktickou hospodářskou politiku jen málo použitelné. Strukturální změny podle mého názoru musí mít také určité pořadí. Je naprosto nelogické utlumovat ze všeho nejdříve surovinovou základnu, když není zajištěno snížení palivoenergetické a materiálové spotřeby. Tím bychom si sami podřezávali větev a vytvářeli neřešitelnou situaci v zabezpečení chodu celého průmyslu. Vždyť přece nejdříve je třeba dosáhnout snížení komplexní energetické a materiálové náročnosti ve zpracovatelských odvětvích a teprve v návaznosti na to přistoupit k útlumu prvovýrobního odvětví. Jinak se vystavujeme nebezpečí, že se mohou vytvářet krizové situace a vážné poruchy v celém národním hospodářství.

Soudružky a soudruzi, ke strukturálním změnám mi dovolte poznámku z mého volebního obvodu. Palivoenergetický komplex, jehož součástí je i těžba hnědého uhlí v Severočeském revíru, je v současné době velmi diskutovaným a můžeme říci - i rozporuplným problémem. Dobře vybudovaná palivoenergetická základna - toho jsme si jistě všichni vědomi - vždy dává a bude dávat nové možnosti rozvoje všech odvětví a možnosti snáze překonávat nastalé problémy v národním hospodářství i v zásobování obyvatelstva. S tímto cílem byl vždy zabezpečován rozvoj naší rozhodující hnědouhelné základny Severočeského revíru. A to nebylo zadarmo. Objem základních prostředků v současné době je téměř 36 mld. Kčs.

Je snad nanejvýš logické, že tyto základní prostředky, které jsou odepsány z necelých 50 %, by měly dále sloužit danému účelu, tj. realizovat těžbu uhlí. Výdaje však narůstaly i vyvolanými investicemi. Bylo zcela likvidováno 67 obcí a měst, částečně 27 obcí. Do náhradní výstavby byly tak vloženy další miliardové prostředky.

Za této situace musíme tedy zvážit vše jako dobří hospodáři, komplexně a ve všech souvislostech. Útlum těžby jak z ekonomických, tak zejména z ekologických hledisek je lákavý. Úvaha Státní plánovací komise také v tomto smyslu předpokládá pokles těžby během deseti let řádově o 10 miliónů tun. Skutečná dodavatelsko-odběratelská jednání bohužel však prokazují něco jiného. Odběratelé vyžadují vyšší dodávky zejména v 9. pětiletce, především je to u energetiky v důsledku zpožďování ve výstavbě jaderných elektráren, zejména jaderné elektrárny Mochovce.

Život tedy sám bude asi korigovat některé názory sebelépe míněné. Dobrý hospodář však také musí vidět, že vlastní těžba má obrovskou setrvačnost, počínaje skrývkou a konče dopravou uhlí ke spotřebiteli. Jakékoliv chybné rozhodnutí by v případě pozdější nutnosti udržet těžbu na vyšší úrovni nutně vyvolalo několikanásobné investice a v některých případech i nemožnost pokračovat v přerušené těžbě na příslušné lokality.

Jsem proto přesvědčen, že pro nejbližší období je nejdůležitější zabezpečit optimální využití hnědého uhlí pro výrobu elektrické i tepelné energie, vyžadující však vysokou účinnost v souladu s opatřením federální vlády, spalováním a dosažením i ekologicky přijatelných hodnot. To předpokládá také modernizovat kotelní hospodářství podle - jak již jsem řekl - nedávného usnesení federální vlády, schopné spalovat i uhlí o nižší výhřevnosti a využívat možnosti odsiřování kouřových plynů pomocí známých zařízení, u nichž je ovšem třeba zajistit jejich potřebnou výrobu.

Snižování těžby hnědého uhlí u nás musí být - jak je to samozřejmě na celém světě - důsledkem nižší potřeby v celém národním hospodářství a nemůže být jen omezujícím faktorem jeho dalšího rozvoje.

Jiná situace je u připravované realizace útlumového programu Československého uranového průmyslu. Jeho dopad i na počty pracovních míst je v podstatě vyjasněn, a to přes to, že na koncernovém podniku Hamr a v celé oblasti se šířily zprávy, že budou propouštěny stovky a tisíce pracovníků, že budou uvolňovány objekty. To je poučení pro všechny v tom, že je nutné včas, jednotně a otevřeně informovat orgány, funkcionářský aktiv a pracovníky, kterých se řešená problematika týká.

Současně byly posouzeny požadavky na investiční výstavbu, byla zastavena výstavba nových dolů, omezen uranový průmysl a výrazně se snížila důlně provozní práce. Byly však ponechány veškeré ekologické stavby. Bylo zároveň rozhodnuto, že s každým pracovníkem, který bude v návaznosti na plánovaný pokles základní produkce převáděn na jiné pracoviště, bude osobně jednáno za účasti odborové organizace přinejmenším tři měsíce před uvažovanou změnou. Rozhodne-li se přitom pracovník pro nové zaměstnání, které bude vyžadovat novou kvalifikaci, bude mu umožněno tuto novou kvalifikaci získat. Ve prospěch pracovníka budou rovněž řešeny nároky z dříve uzavřených náborových a stabilizačních smluv, užívání podnikových bytů a splácení půjček z fondu kulturních a sociálních potřeb.

S řešením personální a sociální politiky velmi úzce souvisí hledání a možnosti nabídnutí odpovídajícího pracovního zařazení, to znamená řešení náhradních a doplňujících programů výroby. V současné době jsou už rozpracovány konkrétní akce, ale požadavky vysoce překračují plánovaný rozsah. Celá neuranová činnost musí být přísně posuzována také z pohledu její rentability.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, pokud jde o státní rozvojové programy, mám zkušenost nebo pocit i určité zjištění, že největším nedostatkem zpracovaného návrhu je, že neobsahuje a když, tak jen velmi nepatrně - strojírenský program. Na tuto skutečnost bylo konečně upozorněno už při projednávání původní centrální varianty v květnu tohoto roku. Základem a prvním předpokladem pro řešení modernizace výrobně technické základny československého národního hospodářství, ale i strukturálních změn je podstatný rozvoj výroby strojírenské techniky, který by měl být realizován na širokém zákadě jako jedna z nejdůležitějších priorit rozvoje národního hospodářství Československa v nejbližším desetiletí.

Z hlediska sociálního rozvoje je pak mimořádně závažným úkolem rozvoj výroby strojírenského spotřebního zboží a stavebních hmot, jejichž výroba se v celém dosavadním vývoji značně podcenila. Ani jeden z těchto mimořádně závažných úkolů nelze pak řešit jen vlastními prostředky státních podniků v jedné řadě s ostatními výrobními obory. Proto je nezbytné rozšířit předložený návrh státních rozvojových programů o rozvoj strojírenské výrobní techniky, o program rozvoje výroby strojírenského spotřebního zboží, a o program rozvoje výroby stavebních hmot, ale zejména přejít od materiálů deklarativní povahy ke konkrétním seriózně podloženým rozhodnutím zaměřeným na nejdůležitější a nejefektivnější obory.

Domnívám se, že současná úroveň zpracovaných podkladů nedává zcela možnost připravit jasnou perspektivu pro 9. pětiletku, a to jak z hlediska rozhodnutí centra, tak i pro přípravu podnikatelských záměrů výrobních podniků.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Puchmeltrovi. Prosím poslance Baloga, připraví se poslanec Trško.

Poslanec SN E. Balog: Vážený súdruh generálny tajomník Ústredného výboru KSČ, vážený súdruh predseda Federálneho zhromažděnia, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, priatežky a priatelia.

Prestavba vežkoobchondých cien vykonaná k 1. januáru 1989 v podmienkach štátnych podnikov vo Východoslovenskom kraji priniesla niektoré pozitívne, ale treba povedať i viaceré negatívne javy a podmienky.

Princíp a jednotná miera rentability 4,5 percenta, ktorý tvoril jej základ, mal zabezpečiť rovnaké podmienky pre všetky podniky. Uskutočnená cenová prestavba vytvorila skupinu podnikov, ba celých odvetví, ktoré ekonomicky prepadli bez svojho pričinenia zo ziskovej do stratovej polohy.

Podniky ústredne riadeného stavebníctva so sídlom vo Východoslovenskom kraji v počte 8 prechádzali za ostatné 4 roky konsolidačným procesom a v hospodárskom výsledku zo straty 64 mil. Kčs v roku 1985 docielili zisk v roku 1988 261 mil. Kčs.

Výsledky cenovej prestavby k 1. 1. 1989 neumožnili stavebným podnikom postaviť sa ekonomicky na vlastné nohy, aby hospodárili po novom. Namiesto posilnenia princípu ekonomickej samostatnosti sa upevnil vzťah ekonomickej závislosti od centra. Nepriaznivý dôsledok to má najmä na tri oblasti:

Po prvé. V ústredne riadených stavebných podnikoch vrátane Cestných stavieb Košice, objem základnej stavebnej výroby poklesol o viac ako polovicu ich počtu. Mimoriadne nepriaznivo sa tu prejavil dôsledok metodických zmien z dôvodu prestavby vežkoobchodných cien na výsledok hospodárenia. S výnimkou dvoch podnikov vo všetkých siedmych ostatných sa namiesto vlani dosiahnutého zisku objavuje strata takmer 86 mil. Kčs.

Po druhé. Pri doplnení a nábore robotníkov chýba v súčasnosti u siedmych podnikov cca 1000 robotníkov. Stavebné podniky nedostatok vlastných pracovníkov nárokujú cez investorov nahradzovať dovozom cudzích štátnych pracovníkov, najmä z Požskej žudovej republiky, čo vo Východoslovenskom kraji pri prerokúvaní v Predsedníctve Východoslovenského krajského výboru Komunistickej strany Slovenska v septembri t. r. sa hodnotilo za neperspektívnu a nesprávnu tendenciu. Myslím si, že situáciu je tu potrebné riešiť vlastnými stavebnými kapacitami. Tento názor potvrdila začiatkom novembra 1989 aj informácia o požiadavke vlády Požskej žudovej republiky o úhrady miezd pracovníkom Požskej žudovej republiky vo vožne zmenitelnej mene.

Tretia oblasť je tá, že sa nedosahuje znižovanie rozostavanosti, neuvádzajú sa v stanovených termínoch nové kapacity do prevádzky a užívania, napr. za uplynulých deväť mesiacov sa získalo iba 42,0 % z plánu na rok nových základných prostriedkov. Keďže podniky plánované úlohy časovo plnia, je zrejmé, že sa sústreďujú kapacity na lepšie hodnotené práce s ciežom dosiahnutia požadovaných hospodárskych výsledkov. Akcent nebol daný na celospoločenskú požiadavku - ukončovať akcie, znižovať rozostavanosť a v termínoch ukončovať prioritné stavby.

Kladne preto hodnotím snahu centra riešiť aspoň čiastočne vzniklé problémy ďalšou úpravou vežkoobchodných cien a tarifov od 1. januára 1990. I keď táto navrhovaná úprava čiastočne rieši vzniklé problémy predchádzajúcich rokovaní, najmä roku 1989, nie je všeliekom na obnovenie stability a dynamiky stavebných podnikov. Žiada sa riešiť zo strany centra vzniklé problémy vo vysokej platobnej neschopnosti i nedostatku prostriedkov mnohých investorov za vykonané práce. Za vykonané a vykalkulované dodávky je zdĺhavá fakturácia, ktorá následne vyvoláva insolventnosť stavebných podnikov s nezavinenými, ale bankou vynahradenými sankciami za preklenujúce úvery.

Predbežné prepočty poukazujú na to, že stavebné podniky z Východoslovenského kraja stanú sa ziskovými, ale nie schopnými samofinancovania. Súčasná zložitá situácia si žiada riešiť viacero otvorených otázok. V prvom rade treba vo väčšom rozsahu realizovať zmeny systému oceňovania, to jest uplatňovania zmluvných cien.

Ďalej je to možnosť uplatnenia prirážok za skrátenie lehoty výstavby po dohode s odberatežom. Podmienkou je však zníženie súčasnej rozostavanosti.

Náročné úlohy pri zabezpečovaní rekonštrukcií, modernizácií, opravách a údržbe stavebných dielcov vyžadujú, aby dodávatelia prác boli výrazne cenovo zvýhodnení.

Súčasná cenová sústava v stavebníctve je vežmi komplikovaná, čo vyplýva z množstva predpisov, nerovnakých základní pre prirážkový systém a dvojaké pravidlá pre oceňovanie stavebných prác a pre oceňovanie montážnych prác. Tiež kalkulácia obstarávacích a dopravných nákladov nie je uspokojujúco riešená, najmä s prihliadnutím na excentrickú územnú polohu podnikov.

Zvýšiť dynamiku stavebníctva, znamená zvýšiť i technickú úroveň priemyslu stavebných látok a ďalších odvetví, ktoré svojimi výrobkami kryjú potreby stavebníctva. Nie je predsa možné realizovať výstavbu bez vstupných surovín a materiálov, dverí, okien, inštalačného materiálu a podobne.

Dynamika nárastu výroby daných sortimentov výrobkov a priemyselných podnikov nie je v súlade s dynamikou nárastu výkonov stavebných podnikov a v požadovanej zmene štruktúry výkonov v prospech dokončovacích etáp výstavby.

Ďalšie rezervy sú v uplatňovaní vedecko-technických poznatkov a najmä v znížení podielu manuálnej, málo zmechanizovanej fyzicky namáhavej práce.

Vážené súdružky a súdruhovia, ďalšia časť cenovej prestavby sa týkala požnohospodárstva. Dosahy zmien vežkoobchodných a nákupných cien k 1. 1. 1989 v požnohospodárskych podnikoch kraja neboli osobitnou formou sumarizované. Prepočty sa uskutočnili len na podnikovej úrovni a za rezort požnohospodárstva a potravinárskeho priemyslu dovedna.

Podkladom kvantifikácie dosahu prestavby vežkoobchodných a nákupných cien, ako i ostatných nástrojov môže byť tvorba zisku v cenových podmienkach v roku 1989 za sektor tak JRD, ako aj Štátne majetky.

Pri komparácii finančnej situácie v jednotlivých rokoch treba brať do úvahy, že od 1. 1. 1989 došlo aj k metodickým zmenám v účtovaní zdrojov na financovanie neinvestičných výdavkov.

Z pohžadu podnikovej sféry vo Východoslovenskom kraji nepriaznivá dôchodková situácia sa vytvorila v 23 podnikoch, ktoré nevytvárajú podmienky pre samofinancovanie. Z toho 20 podnikov hospodári v konsolidačných režimoch a 3 podža osobitných programov.

Zvlášť zložitá situácia je v sektore Štátnych majetkov, keď polovica z ich celkového počtu hospodári podža zásad konsolidačného režimu. Je to dôsledok predovšetkým podstatného zníženia sadzieb diferenciálnych príplatkov i dosah ostatných faktorov, ktoré vplývajú na výsledky štátneho sektoru.

Okrem uvedeného treba poznamenať, že rozdielna východisková základňa pri prechode na nové ekonomické nástroje v podmienkach kraja sa odráža aj v tom, že takmer 70 % podnikov poberá prechodný ekonomický nástroj - diferenciálne príplatky.

Tak ako som mal možnosť zistiť výsledky prestavby vežkoobchodných cien k 1. 1. 1989 neprejavili sa najpriaznivejšie ani v podniku SMZ Košice, ktorý podnik má zastaralé takmer na 74 % úplne odpísané aktívne základné prostriedky. Podobne je to aj v štátnom podniku Cestné stavby Košice, ktorý používa ešte základné prostriedky v obstarávacej hodnote za cca 140 mil. Kčs, ktoré sú úplne odpísané.

S týmto problémom zápasia aj ďalšie podniky v kraji, kde vládny návrh zákona o odvodoch do štátneho rozpočtu a o dôchodkovej dani neuvažuje s odvodom z majetku.

Vláda v rámci Pravidiel usmerňovania vývoja ekonomiky pre prvú polovicu 90tych rokov považuje za rozhodujúci ciež obnovu a udržiavanie rovnováhy v ekonomike. Myslím si, že tento ciež realizovať až do roku 1995 je vežmi nízky, a že už teraz je potrebné zabezpečovať demonopolizáciu trhu, odvážne štrukturálne zmeny s ciežom podža možnosti prejsť na zmenitežnosť Kčs najneskôr do konca roku 1992.

Vážené súdružky, súdruhovia poslanci, po prerokovaní výsledkov dosiahnutých v plnení úloh od posledného vládneho vyhlásenia som bol poverený, aby som v mene Klubu poslancov Strany slovenskej obrody vyslovil plnú podporu záverom vlády, ktoré sa týkajú ďalšieho postupu v plnení jej vládneho vyhlásenia.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Balogovi. Nyní uděluji slovo poslanci Trškovi a jako poslední před polední přestávkou vystoupí poslankyně Martinčičová.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP