Středa 21. června 1989

Moravská oblasť predstavuje dva celky rozdielnym charakterom, keď severná, priemyselná časť s vysokým podielom nakládky a vykládky, je náročná na koordináciu prepráv medzi miestnymi prepravcami a zabezpečovaním plynulej prevádzky na I. hlavnom ťahu železničnej siete.

Južná časť Moravy zabezpečuje, okrem miestnej práce, hlavne tranzitnú prepravu na II. hlavnom ťahu a výhžadovým budovaním južného ťahu, ešte porastie význam brnenskej oblasti.

V Severočeskej oblasti sa zabezpečuje až 22 % nakládky, čo vyplýva z ťažby pevných palív, čo následne vplýva aj na plynulosť prevádzky I. hlavného ťahu. Preto uvedená operatívna činnosť sa bude realizovať z prirodzeného centra tejto oblasti, tj. z Ústí nad Labem.

Na československé podmienky je zvláštnosťou už to, že sa týmto zákonom zriadi podnik-gigant, v ktorom sa sústredí činnosť 240 tis. pracovníkov, na čele novoaktivizovaným článkom riadenia - ústredným riaditežstvom. Je to zvláštnosť aj preto, že práve v tomto období sa rušia podniky a hlavne generálne riaditežstvá s príslušným odôvodnením. A práve u takého odboru národného hospodárstva, kde aj v nových podmienkach prestavby zostávajú zachované základné atribúty, akým sú najmä spoločenská funkcia, spôsob hodnotenia výsledkov produkcie, prepravné tržby a dotácie a práve tu u dopravy ideme zriadiť taký obrovský podnik, a to použitím špecifického zákona, ktorý vyvoláva vážny zásah do organizačnej štruktúry.

Pokiaž je to tak, že sa takýto akt napriek tomu ožaduje, potom chcem aspoň pripomenúť, že ani jeden z takýchto zásahov sa u nás ešte nezaobišiel bez toho, aby sa ním neubralo z kompetencie nižších článkov riadenia a nevykonala sa zbytočná centralizácia mnohých pružne, účinne a kvalitne vykonávaných činností. Obyčajne vždy sa tým zoslabuje to miesto resp. právomoc riadiaceho stupňa, kde sa realizuje výrobný proces a zosilňuje sa kompetencia miesta, pre ktoré sú jeho výsledky určené. Preto sa odporučuje tejto problematike venovať zvýšenú pozornosť aj z úrovne vlády Československej socialistickej republiky a Federálneho ministerstva dopravy a spojov.

Ďalej bude dôležité, aby navrhovaným členením siete na 7 celkov došlo ku skráteniu riadiacej vzdialenosti medzi miestom riadenia a miestom realizácie technologického procesu. Činnosťami, ktoré doteraz zabezpečovali prevádzkové o ddiely pre železničné stanice III.-V. triedy, budú poverené vybrané mimotriedne stanice a stanice I. a II. triedy, prípadne bude potrebné vybudovať výkonnú jednotku služobného odvetvia dopravy a prepravy nového typu.

Súčasne sa odstráni doterajšie prekrývanie kompetencie medzi správami dráh a prevádzkovými oddielmi, ktoré je častým zdrojom sporov v systéme riadenia. Dúfajme, že sa vytvoria organizačné predpoklady pre rozhodovanie s komplexnou znalosťou problematiky v danom regióne a s potrebnou operatívnosťou a zodpovednosťou za riešenie dopravných a prepravných problémov oblastí.

Novým zákonom nastanú vežmi podstatné zmeny, a aj preto som vykonal individuálne prieskumy v obvode a u organizácií ČSD, kde som zistil nízku informovanosť a taktiež nedostatočnú účasť pri posudzovaní, pripomienkovaní a príprave návrhu zákona, ktorý sa značne odlišuje od pôvodného - diskutovaného návrhu.

Vieme, že sa naháňali termíny, veď aj naše výbory úplne výnimočne prerokúvali priamo len paragrafované znenie zákona. Ostáva len veriť, že takáto urýchlená tvorba, tak dôležitého špecifického zákona nebude na ujmu kvality a spožahlivosti dôležitých tepien národného hospodárstva.

Myslím si, že našich železničiarov zaväzuje dlhoročná dobrá práca a aj tá skutočnosť, že nová organizácia - Československá štátna dráha, vzniká práve v čase, keď presne pred 150-tými rokmi, 7. júla 1839 bol príchod prvého vlaku s parnou lokomotívou z Viedne do Brna. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající první místopředseda FS J. Marko: Ďakujem poslancovi Mrázovi, ktorý bol posledným z písomne prihlásených rečníkov. Pýtam sa, či chce ešte niekto z poslancov vystúpiť v rozprave? (Nikdo.) Nikto. Vyhlasujem rozpravu za skončenú.

Poslankyňa Řehková dala otázku súdruhovi ministrovi. Prosím o odpoveď.

Ministr dopravy a spojů ČSSR F. Podlena: Soudruhu předsedo Federálního shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci, ke konkrétnímu dotazu, jak bude zabezpečena ekonomická samostatnost jídelních a lůžkových vozů bych chtěl říci, že jsme se velice podrobně zabývali touto otázkou tak, abychom zabezpečili na jedné straně pevné centrální jednotné řízení železnice jako celku, na druhé straně abychom vytvořili i podmínky pro rozvoj podnikavosti a iniciativy jednotlivých strukturálních jednotek.

Tuto otázku konkrétně řešíme zápisem jídelních a lůžkových vozů a některých dalších organizací do podnikového rejstříku, což zcela jednoznačně vymezuje rámec jejich pravomoci a jejich odpovědnosti, do které vyšší organizační složky nebudou moci zasahovat a přitom zabezpečuje součinnost s celou železniční sítí.

Další konkrétní dotazy nebyly. Musím říci, že všechny návrhy, které byly doporučeny z hlediska technického rozvoje železnice, jsou v plném souladu s koncepcí, kterou projednala a přijala vláda ČSSR. Pokud se týká některých názorů z hlediska organizačních struktur, zejména k řízení stanic 3. a 5. třídy, jedná se v řadě případů o různé pracovní úvahy, věc je však řešena v návrhu Statutu ČSD.

Tím jsem odpověděl, soudruhu předsedo, na všechny otázky.

Předsedající první místopředseda FS J. Marko: Ďakujem. Žiadajú o slovo spoloční spravodajcovia? (Nikdo se nehlásí.) Nežiadajú.

Môžeme pristúpiť k hlasovaniu.

Pri schvažovaní tohto zákona platí podža článku 42 odsek 2 písm. m) zákona o československej federácii zákaz majorizácie.

Obe snemovne sú uznášania schopné.

Najskôr budú hlasovať poslanci Snemovne národov zvolení v Českej socialistickej republike.

Kto z nich súhlasí s návrhom zákona v znení spoločnej správy výborov Snemovne národov a podža odporučenia spoločného spravodajcu výborov Snemovne národov, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.

Poslanci Snemovne národov zvolení v Českej socialistickej republike zákon schválili.

Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej socialistickej republike.

Kto z nich súhlasí s návrhom zákona v znení spoločnej správy výborov Snemovne národov a podža odporučenia spoločného spravodajcu výborov Snemovne národov? (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.

Takisto poslanci Snemovne národov zvolení v Slovenskej socialistickej republike zákon schválili.

Konštatujem, že Snemovňa národov zákon schválila.

Teraz budú hlasovať poslanci Snemovne žudu. Kto z nich súhlasí s návrhom zákona v znení spoločnej správy výborov Snemovne žudu a podža odporučenia spoločného spravodajcu výborov Snemovne žudu? (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.

Takisto poslanci Snemovne žudu zákon schválili.

Vzhžadom na súhlasné uznesenie oboch snemovní konštatujem, že Federálne zhromaždenie Československej socialistickej republiky schválilo zákon o organizácii Československej štátnej dráhy.

(Poznámka redakce: usnesení FS č. 86, SL č. 130, SN č. 141)

Ďalej máme na programe

9

Vládny návrh, ktorým sa predkladajú na súhlas Federálnemu zhromaždeniu Českosžovenskej socialistickej republiky Všeobecné podmienky pre dodávky tovaru medzi organizáciami členských štátov Rady vzájomnej hospodárskej pomoci (VDP RVHP 1968/1988) schválené na 129. zasadaní

Výkonného výboru RVHP v Moskve v dňoch 10.-11. októbra 1988 (tlač 150).

Prosím ministra zahraničného obchodu ČSSR súdruha Jana Štěrbu, aby návrh odôvodnil.

Ministr zahraničního obchodu ČSSR J. Štěrba: Vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, k vytvoření příznivějších podmínek pro zdokonalení smluvních vztahů mezi hospodářskými, vědecko-technickými a jinými národními organizacemi členských států Rady vzájemné hospodářské pomoci se tyto státy zavázaly činit opatření ke sbližování právních norem, týkajících se činnosti organizací v oblasti jejich hospodářské a vědeckotechnické spolupráce. V tomto směru byly sjednány rovněž i Všeobecné dodací podmínky RVHP.

Význam Všeobecných dodacích podmínek RVHP spočívá v tom, že jsou podrobnou úpravou vztahů mezi prodávajícím a kupujícím, která se jako celek stává obsahem kontraktu o dodávce zboží. Zatímco první úprava podmínek obchodu mezi organizacemi členských států RVHP z roku 1958 upravovala tyto otázky pouze v hlavních rysech, dnešní Všeobecné dodací podmínky novelizované v letech 1968, 1975, 1979 a v současnosti, již představují jednotnou právní úpravu smluvních vztahů mezi organizacemi členských států v nejširším slova smyslu. Při sjednávání Všeobecných dodacích podmínek byly sledovány cíle upevnit právní jistotu v obchodních vztazích a kázeň při uzavírání a plnění obchodních kontraktů.

Současná novelizace je významná i tím, že vedle některých věcných změn a doplnění textu Všestranných dodacích podmínek byly provedeny obsáhlé úpravy v systematice, a protože nebylo z legislativního hlediska účelné vydávat pouze změny a doplňky Všeobecných dodacích podmínek, byl připraven kompletně nový text těchto podmínek. Jednotlivé kapitoly byly nově uspořádány tak, že soustřeďují ustanovení, vztahující se k určitému právnímu institutu a tím se usnadňuje jejich používání v praxi.

Z hlediska nových forem spolupráce, zejména přímých vztahů mají Všeobecné dodací podmínky svůj význam tím, že usnadňují organizacím, které nejsou specializovány na zahraničně obchodní činnost, snadnější zapojení do socialistické ekonomické integrace.

Při projednávání změn a doplnění Všeobecných podmínek v orgánech RVHP stály v popředí zájmu otázky přesného a úplného plnění smluvních závazků. K tomu má právně napomoci odpovědnostní systém, zakotvený ve Všeobecných dodacích podmínkách, podle něhož se odchylky od smluvené jakosti a překročení dodacích lhůt postihují přesně stanovenými sankcemi. Významná je především otázka zvýšení hmotné odpovědnosti hospodářských organizací za nesplnění nebo nenáležité plnění smluvních závazků, a to zejména v porovnání s úpravou provedenou v roce 1958. Z hlediska zvýšené hmotné odpovědnosti za nesplnění závazků se však řadu námětů nepodařilo prosadit pro nesouhlas některých členských států. V této souvislosti je třeba uvést, že RVHP, jakožto orgán mnohostranné hospodářské spolupráce přijímá všechna svá rozhodnutí na principu jednomyslnosti. Totéž samozřejmě platí pro přijetí změn či doplnění Všeobecných dodacích podmínek RVHP, které jsou tak výsledkem často kompromisních řešení.

Význam všeobecných dodacích podmínek RVHP je však třeba vidět v tom, že pokud strany dojdou při uzavření smlouvy k závěru, že v důsledku specifičnosti zboží nebo zvláštnosti dodávky je třeba se od jednotlivých ustanovení odchýlit, mohou takové odchylky dohodnout ve smlouvě. Na druhé straně však znamenají Všeobecné dodací podmínky RVHP významnou pomoc při pružném uzavírání smluv na dodávky zboží mezi organizacemi členských států RVHP, neboť tyto organizace nemusí v každém kontraktu řešit všechny podmínky, nýbrž se stačí odvolat na text Všeobecných dodacích podmínek RVHP.

Nové znění bylo projednáno a schváleno ve Stálé komisi RVHP pro právní otázky, ve výboru RVHP pro spolupráci v oblasti vnějších ekonomických vztahů a ve Výkonném výboru RVHP, který vydal doporučení členským státům RVHP, a podle svých ústavních předpisů Všeobecné dodací podmínky RVHP 1968/1988 přijaly a uvedly v účinnost od 1. července 1989. Vláda ČSSR pak zmíněné doporučení Výkonného výboru RVHP přijala.

Všeobecné dodací podmínky Rady vzájemné hospodářské pomoci jsou svojí povahou mezinárodní smlouvou obecné povahy a úprava obsažená v těchto podmínkách má přednost před těmi předpisy jednotlivých členských států RVHP, které upravují kupní smlouvou s mezinárodním prvkem.

Vzhledem k tomu, že tato úprava je odchylná od československých právních předpisů dané oblasti, vyžadují Všeobecné dodací podmínky RVHP souhlasu Federálního shromáždění.

Socialistická ekonomická integrace má z hlediska československého zahraničního obchodu svou nezastupitelnou úlohu v rámci vnějších ekonomických vztahů, neboť téměř dvě třetiny obratu československého zahraničního obchodu jsou realizovány právě s těmito zeměmi. Přijetí Všeobecných dodacích podmínek RVHP je proto nezbytné, aby práce spojené s přípravou, uzavíráním a plněním kontraktů na dodávky zboží mohly být zvládnuty úspěšně a včas.

Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, chci Vás proto požádat, abyste po projednání na dnešní plenární schůzi obou sněmoven schválili vládní návrh, kterým se předkládají k souhlasu Federálnímu shromáždění Všeobecné podmínky pro dodávky zboží mezi organizacemi členských států RVHP. Děkuji za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS J. Marko: Ďakujem súdruhovi Štěrbovi.

Návrh prerokovali výbory ústavnoprávne, zahraničné, pre priemysež, dopravu a obchod a výbory pre požnohospodárstvo a výživu oboch snemovní.

Prosím spoločného spravodajcu výborov Snemovne žudu poslanca Karla Michalského, aby predniesol spravodajskú správu.

Společný zpravodaj výborů SL K. Michalski: Vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážené soudružky a soudruzi poslanci, byl nám, poslancům Federálního shromáždění, předložen vládní návrh textu Všeobecných dodacích podmínek Rady vzájemné hospodářské pomoci. Jedná se o doporučení Výkonného výboru RVHP, které vláda ČSSR přijala, a text Všeobecných dodacích podmínek RVHP byl posléze schválen usnesením předsednictva vlády ČSSR dne 26. 1. 1989.

Všeobecné dodací podmínky RVHP byly vypracovány se záměrem vybudovat v rámci členských států RVHP pevnou právní základnu, na níž by se rozvíjely intenzívněji obchodní styky mezi organizacemi. Byly sledovány cíle upevnit právní jistotu v obchodních vztazích a kázeň při uzavírání a plnění obchodních kontraktů. Současně s rozvojem obchodu mezi členskými státy RVHP se však ukazovala potřeba zdokonalovat dále právní úpravu, na jejímž základě se obchod mezi členskými státy rozvíjí.

Všeobecné dodací podmínky RVHP, které jsou dnes na pořadu jednání, shrnují výsledky revizních prací, které probíhaly již od roku 1980 a směřovaly ke zdokonalení těchto Všeobecných podmínek po právní i systematické stránce a k upřesnění a upevněni odpovědnostního režimu.

Vzhledem k obsáhlým úpravám v systematice nebylo z legislativně technického hlediska účelné vydávat pouze změny a doplňky Všeobecných dodacích podmínek. Z těchto důvodů byl v orgánech RVHP připraven kompletně nový text Všeobecných dodacích podmínek, i když převážná část jejich textu zůstala věcně nedotčena a měnilo se pouze číslování hlav a jednotlivých ustanovení. Jednotlivé kapitoly byly nově uspořádány tak, že systematicky soustřeďují ustanovení, vztahující se k určitému právnímu institutu a tím by mělo být zároveň usnadněno používání Všeobecných dodacích podmínek v praxi.

Při projednávání změn a doplnění Všeobecných dodacích podmínek v orgánech RVHP stály v popředí zájmu otázky přesného a úplného plnění smluvních závazků. Je přirozené, že požadavky na včasné plnění závazků k dodávce zboží a přesné dodržování sjednané jakosti zboží neustále stoupají. K tomu má právě napomoci odpovědnostní systém zakotvený ve Všeobecných dodacích podmínkách, podle něhož se odchylky od smluvené jakosti a překročení dodacích lhůt postihují přesně stanovenými sankcemi. Z hlediska zvýšení hmotné odpovědnosti za nesplnění závazků se však řadu námětů nepodařilo prosadit pro nesouhlas některých členských států, jak o tom mluvil už soudruh ministr. V této souvislosti je třeba rovněž uvést, že řada přijatých změn či doplnění je výsledkem často kompromisních řešení.

Všeobecné dodací podmínky RVHP jsou svou povahou mezinárodní smlouvou obecné povahy. Jsou podrobnou úpravou vztahů mezi prodávajícím a kupujícím, která se jako celek stává obsahem kontraktu o dodávce zboží. Všeobecné dodací podmínky RVHP jsou tedy mezinárodním ujednáním a úprava obsažená v těchto podmínkách má přednost před těmi předpisy jednotlivých členských států, které upravují smlouvu s mezinárodním prvkem. Vzhledem k tomu, že tato úprava je odchylná od československých platných předpisů dané oblasti, vyžaduje souhlas Federálního shromáždění ČSSR.

Podle doporučení 129. zasedání Výkonného výboru přijatého vládou ČSSR mají Všeobecné dodací podmínky RVHP 1968/1988 vstoupit v platnost od 1. července 1989.

Poslancům Sněmovny lidu doporučuji souhlasit s vládním návrhem Všeobecných podmínek pro dodávky zboží mezi organizacemi členských zemí RVHP. Děkuji za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS J. Marko: Ďakujem poslancovi Michalskému. Dávam slovo spoločnému spravodajcovi výborov Snemovne národov poslancovi Jánovi Zánovi.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec J. Zán: Vážený súdruh predseda Federálneho zhromaždenia, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, bol nám predložený na prerokovanie vládny návrh textu Všeobecných dodacích podmienok RVHP 1968/1988.

Pre zdokonalenie zmluvných vzťahov medzi hospodárskymi a vedecko-technickými a inými národnými organizáciami členských štátov RVHP sa tieto štáty zaviazali - ako to už bolo spomínané urobiť opatrenia na úpravu právnych noriem týkajúcich sa činnosti organizácií v oblasti ich hospodárskej a vedecko-technickej spolupráce.

Treba pripomenúť ešte tú skutočnosť, že čiastkovými novelizáciami v minulom období sa vytvorila ucelenejšia unifikovaná úprava právnych vzťahov, ale celý rad problémov sa nedoriešil. Toto bolo aj dôvodom revízie stálej komisie RVHP, ako to už bolo spomenuté, pre právne otázky a súčasne platné znenie sa doplnilo a pozmenilo v súlade s predloženými návrhmi.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP