Středa 21. června 1989

Z analýzy železniční dopravy, která je ve svém rozvoji úzce spjata se sociálním a hospodářským rozvojem země a zásadami státní dopravní politiky, vyplynulo, že musí jít o jeden organizační celek pro území celého státu, neboť organizování bezpečného a plynulého dopravního procesu vyžaduje zajištění jednotné technologie v celé souvislé železniční síti.

Současně je potřebné zajistit uzavřený proces hospodaření Československé státní dráhy, neboť příjmy i výkony se vytvářejí v rámci celé sítě železnice a jen celostátní organizace může v zásadě samostatně uzavřeně chozrasčotně hospodařit. Pouze celostátní organizace také zajišťuje požadavek jednotně řízené dopravní soustavy. Z Československé státní dráhy bude možno vyčlenit jen ty organizační jednotky, jejichž činnost bezprostředně nesouvisí se zabezpečováním železničního provozu nebo není účelné či nutné, aby je ČSD přímo vykonávaly.

Z hlediska možnosti financování a chozrasčotu se u Československé státní dráhy projevují některé specifické podmínky, zejména v oblasti cen za přepravní výkony. Tarify nákladní přepravy jsou konstruovány na základě velkoobchodních cen a jsou odrazem státní dopravní politiky. Tarify v osobní dopravě mají charakter maloobchodní ceny a odráží se v nich v převážné míře sociální politika státu. Za této situace je také provoz osobní dopravy Československé státní dráhy silně ztrátový.

Na rozdíl od ostatních dopravních odvětví železnice buduje a udržuje vlastní dopravní cestu, jejíž struktura a rozložení není vždy dána zájmy Československé státní dráhy, ale potřebami národního hospodářství, obyvatelstva, mezinárodní spolupráce a v neposlední řadě i zájmy obrany státu a ochrany životního prostředí. Nepřetržitý provoz vyžaduje, aby se pracovníkům železniční dopravy dostalo také odpovídající hmotné péče, sociální a zdravotní péče. Bezpodmínečná nutnost dodržování technologie práce, všech úkolů a činností nutných k zajištění bezpečného a plynulého provozu a s tím související znalost předpisů pro výkon služby, výkon práce v denní i noční době i za nepříznivých povětrnostních podmínek a nutnost okamžitého správného rozhodování složitých dopravních situací, kladou mimořádně vysoké nároky na práci železničních pracovníků, na jejich odbornou i zdravotní způsobilost. Je proto žádoucí zvýraznit také jejich sociální jistoty a společenské postavení, což jistě upevní i stabilitu pracovníků Československé státní dráhy.

Výrazné specifikum je začlenění státní správy do Československé státní dráhy. Bezpečnost a nerušenost provozu drah je v zájmu občanů i všech odvětví národního hospodářství. Účelnost zachování výkonu státní správy v rámci Československé státní dráhy spočívá v tom, že jde především o působnost drážního stavebního úřadu a specializovaný technický dozor nad určenými technickými zařízeními, takže převážná část rozhodnutí orgánu státní správy je úzce spjata s provozem celostátních drah, vleček a drah zvláštního určení. Státní správa na železnici v rámci Československé státní dráhy také historicky existuje, má dlouholetou tradici i kádrové zabezpečení. Objektivnost rozhodování je zajišťována působností federálního ministerstva dopravy a spojů v dozoru nad výkonem státní správy, jeho funkcí odvolacího orgánu a v mnoha případech také spolupůsobením dalších orgánů státní správy, jako jsou národní výbory, báňská správa, vojenská správa apod.

Z odlišností vyplynulo, že na Československé státní dráhy nelze plně vztáhnout zákon č. 88/1988 Sb., o státním podniku, ale jen použít některá jeho ustanovení. To byl také hlavní důvod pro zpracování koncepce samostatného zákona, upravujícího postavení, právní poměry, vznik a fungování Československé státní dráhy a dalších specializovaných železničních organizací, jejichž úzký vztah k Československé státní dráze je dán jejich činností plně nebo převážně poskytovanou pro potřeby Československé státní dráhy.

Zvážení všech těchto důvodů vedlo k tomu, že byl vypracován návrh zákona o organizaci Československé státní dráhy.

Návrh zákona upravuje zejména: vznik státní organizace Československé státní dráhy; stanovení předmětu činnosti Československé státní dráhy; postavení ústředního ředitele; zásady vnitřní organizace a statutu a na rozdíl od státního podniku vychází z potřeby jmenování do funkcí, nikoliv z volby; určuje vztah federálního ministerstva dopravy a spojů k Československé státní dráze jako orgánu hospodářského řízení, zdůrazňující nutnost vyššího stupně vlivu státu na činnost Československé státní dráhy; dále upravuje specifickou úpravu hospodářské činnosti, tvorbu fondů, zásady finanční, dotační, úvěrové, tarifní a cenové politiky; rovněž postavení pracovníků Československé státní dráhy, kteří musí bezpodmínečně splňovat odborné a také přísné zdravotní předpoklady. Stanoveno je i oprávnění či povinnost nosit stejnokroj nebo služební odznak. K tomu vede nejen dlouholetá tradice, ale také skutečnost, že Československá státní dráha musí pracovat na zásadách vysoké pracovní a technologické kázně, lze říci v polovojenském režimu; určuje vztah specializovaných železničních organizací, zřizovaných podle zákona o státním podniku k Československé státní dráze. Tyto organizace budou v převážné míře poskytovat práce a výkony pro potřeby Československé státní dráhy a jejich pracovníci musí mít většinou stejnou odbornou i zdravotní způsobilost jako provozní pracovníci Československé státní dráhy s tím, že konají práci v ochranném pásmu dráhy, musí znát a dodržovat příslušné předpisy pro výkon služby platné pro Československou státní dráhu. Z těchto hledisek se jim také přiznává i nárok na stejné paušální náhrady za přepravní výkony, specializovaná zdravotní péče a další sociální jistoty pracovníků Československé státní dráhy.

Předložený návrh zákona o organizaci Československé státní dráhy vytvoří v přestavbě národního hospodářství vedle vládou přijaté koncepce rozvoje železniční dopravy další z nutných podmínek pro její lepší fungování.

Doporučuji proto, jménem vlády Československé socialistické republiky, aby návrh zákona byl schválen v předloženém znění se změnami a doplňky, uvedenými ve společné zprávě výborů obou sněmoven Federálního shromáždění.

Současně bych chtěl poděkovat všem poslancům, kteří se na přípravě zákona podíleli, za aktivní a účinnou práci, která umožnila v relativně krátké době návrh zpracovat a předložit k závěrečnému projednání.

Předsedající první místopředseda FS J. Marko: Ďakujem ministrovi Podlenovi. Návrh prerokovali výbory ústavno právne, branné a bezpečnostné, pre priemysel, dopravu a obchod a výbory pre požnohospodárstvo a výživu obou snemovní.

Prosím spoločného zpravodajcu výborov Sź poslanca Z. Laštovičku, aby predniesol spravodajskú správu.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec Z. Laštovička: Vážený soudruhu generální tajemníku ústředního výboru Komunistické strany Československa, vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, železniční doprava zabezpečuje více než 70 % přepravných výkonů nákladní dopravy a více než 30 % osobní hromadné dopravy v ČSSR. Pracuje v ní přes 235 tisíc pracovníků. Zabezpečuje provoz na více než 13 tisících km tratí a hospodaří s více než 200 mld. základních prostředků. Je tedy nosným oborem dopravní soustavy a výrazně též ovlivňuje rozvoj československé ekonomiky.

Aby byl splněn jeden ze základních předpokladů řádného působení železniční dopravy - plynule uspokojovat přepravní potřeby obyvatelstva a národního hospodářství - předpokládá to zdokonalování dosavadní organizační struktury a metod řízení, které by odpovídaly přestavbě socialistických vztahů v národním hospodářství. Československé státní dráhy dosud neexistují jako jeden samostatný právní subjekt a nemohou být ani plně zřízeny podle zákona č. 88/1988 Sb., o státním podniku. Je nutné proto zřídit je přímo zákonem, a to splynutím většiny dosavadních organizací železničního oboru.

I když koncepce návrhu zákona o organizaci Československé státní dráhy vychází ze zákona č. 88/1988 Sb., o státním podniku, návrh upravuje samostatně pouze ta ustanovení, která z hlediska vzniku organizačního uspořádání a hospodářské a sociální činnosti ČSD se liší od ustanovení zákona o státním podniku. Ustanovení zákona o státním podniku, jehož platnost se vztahuje i na organizaci Československé státní dráhy, je uvedeno v návrhu tohoto zákona. Tím se tedy vytváří předpoklad schopnosti koncepcí obou právních norem.

Ustanovení, týkající se hospodářské činnosti Československé státní dráhy, vychází z obecně platných zásad v oblasti plánování a z hlediska přímého vztahu ČSD ke státnímu rozpočtu. Systémová účast státu na rozvoji ČSD je dána formou dotací a slev na odvodech do státního rozpočtu. Dotace mající investiční charakter jsou účelově vázány na nutné vyrovnání ekonomické a realizační ceny v osobní dopravě a na krytí provozních ztrát, zejména u neefektivních tratí v důsledku celospolečenského zájmu. Další zvýhodnění ČSD představuje možnost získání úvěru i v případě, kdy ČSD nemohou zabezpečit jeho návratnost v dohodnuté lhůtě.

Komplexní zabezpečení plynulého, efektivního a kvalitního provozu souvislé železniční sítě a dalších činností Československých státních drah, vyžaduje některé specifické výkony a služby, které nespadají do předmětu činnosti Československých státních drah. Tyto činnosti budou zajišťovat specializované železniční organizace založené jako státní podniky ve smyslu zákona č. 88/1988 Sb. Úzký vztah k Československým státním drahám bude vyjádřen v rámci povinného předmětu činnosti v zakládací listině.

Nyní mi dovolte doporučit některé dílčí úpravy a změny, které nenaruší navrhovanou koncepci zákona.

V § 7 Statutu Československých státních drah doporučuji nahradit dosavadní odstavec č. 1 tímto zněním: "Statut Československých státních drah schvaluje federální ministerstvo dopravy a spojů."

V § 10 za stávajícím odstavcem č. 1 navrhuji doplnit odstavec č. 2 tohoto znění: "Československé státní dráhy si mohou vytvářet také další fondy podle svého uvážení." Nynější odstavec č. 2 přečíslovat na odstavec č. 3. Zákon o státním podniku dává rovněž možnost, aby si státní podnik vytvářel další fondy. V návrhu ekonomických pravidel státní organizace ČSD se počítá například se zřízením těchto dalších fondů: fond hmotné stimulace vývozu, fond základních prostředků a investic a obratový fond.

Fond hmotné stimulace slouží k přídělům do základních fondů, uvedených v § 10 odst. 1, písm. b) a písm. c) zákona o ČSD. Fondy základních prostředků a další fondy tvoří jmění organizace a budou zapsány do zakládací listiny. Domnívám se, že shora uvedený doplněk splní účel, který má na mysli § 40, odst. 2 a 3 zákona o státním podniku.

V § 18 stávajícího ustanovení doporučuji označit jako odstavec 1 a dále doplnit odstavcem tohoto znění: ",Stejným způsobem se určuje místní příslušnost Krajské státní arbitráže pro projednávání hospodářských sporů." Vzhledem k tomu, že sídlem Československé státní dráhy je zákonem stanovena Praha, musely by všechny hospodářské spory směřující proti Československým státním drahám být podávány výlučně u Státní arbitráže pro hlavní město Prahu. Tady se odvolávám na § 14. odst. 2 zákona o hospodářské arbitráži. Tímto způsobem by se jednak neúměrně zatížila arbitráž v Praze, což není zvládnutelné se stávajícím počtem pracovníků, dále by se neúměrně zvýšily časové ztráty zástupců sporných stran, pokud by z celé ČSSR museli jezdit s každým sporem proti ČSD výlučně do Prahy. Jde ročně o několik tisíc sporů, což není z celospolečenského hlediska, ale i ekonomiky, vůbec únosné. Stávající znění § 18 dává za pravdu této připomínce, pokud jde o spory projednávané soudy; stejné důvody tedy vedou k návratu na určení místní příslušnosti pro hospodářské spory projednávané arbitráží. V souladu s projednáním zákona ve výborech sněmoven Federálního shromáždění je nutné plně podpořit v navrhovaném zákoně zachování a posílení stávajících sociálních jistot železničářů.

Je třeba říci, že k návrhu zákona o organizaci Československé státní dráhy se vyjádřilo asi 120 organizací odvětví dopravy a jejich organizačních složek, stranických, odborových a svazáckých orgánů a organizací. Konkrétní připomínky vzneslo cca 90 orgánů a organizací. A celkový počet připomínek přesahuje. číslo 800. Všechny připomínky byly zpracovány a z těch nejdůležitějších jich cca 20 bylo plně akceptováno. Z ostatních, většinou připomínek jen formulačního charakteru, byly podle možnosti do zákona taktéž zapracovány.

Dále doporučuji zapracovat do zákona i ostatní připomínky, které vyplynuly ze společné zprávy výborů ústavně právních, branných a bezpečnostních, pro průmysl, dopravu a obchod a pro zemědělství a výživu, tisk č. 155.

Návrh zákona o organizaci Československé státní dráhy, který upravuje důležitý národohospodářský úsek, kterým železniční doprava nepochybně je, po schválení jistě přispěje svým dílem k realizaci strategické linie urychlení a intenzifikace sociálně ekonomického rozvoje Československé socialistické republiky.

Domnívám se, že v souvislosti se schválením zákona a jeho účinností od 1. 7. 1989, ale zejména dopracováním a schválením Statutu by měl být stanoven časový prostor na plynulý náběh do konce roku 1989.

Jako společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu v souladu s navrhovanými připomínkami doporučuji poslancům Sněmovny lidu vyslovit souhlas s vládním návrhem zákona o organizaci Československé státní dráhy, tisk č. 145. Děkuji za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS J. Marko: Ďakujem poslancovi Laštovičkovi. Slovo má spoločný spravodajca výborov SN poslanec Anton Nemec.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec A. Nemec: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vládní návrh zákona, který zde projednáváme, je svým způsobem zákonem "trochu svérázným". Obsahuje na jedné straně vlastní, specifické prvky, vyplývající z koncepce Československých státních drah jako organizace zvláštního typu, na kterou nelze plně uplatnit zákon o státním podniku; na druhé straně zároveň vytváří prostor pro aplikaci těch principů zákona o státním podniku, které se při specifičnosti organizace Československé státní dráhy mohou příznivě uplatnit především ve vztahu k železničním organizacím, které vyvíjejí činnost pro potřeby Československých státních drah, na které se vztahuje režim státního podniku. V tomto směru zákon slučuje pozitivní zkušenosti z dosavadní činnosti Československých státních drah s novými progresívními prvky, které jistě přispějí k tomu, aby železniční doprava - tak důležitá složka našeho hospodářství - sehrála aktivní úlohu při přestavbě, v níž zaujímá nesporně důležité místo.

Důvody, které vedly k vypracování tohoto zákona i charakter vztahů, které bude upravovat, zde podrobně uvedl ve svém odůvodnění ministr dopravy a spojů ČSSR soudruh Podlena.

K celkové charakteristice zákona chci stručně uvést, že návrh zákona vychází z koncepce Československých státních drah jako státní organizace zvláštního typu a upravuje především její právní postavení, právní poměry i právní režim. Je nutno vzít v úvahu, že kromě navrhovaného zákona bude souběžně platit též dosavadní zákon č. 51/1964 Sb., o drahách, ve znění zákona č. 104/1974 Sb., který upravuje obecně výkon státní správy na drahách.

Návrh zákona upravuje též otázky související se vznikem, předmětem činnosti, vnitřním uspořádáním organizace Československé státní dráhy. Významné místo ponechává zákon statutu, který podrobněji vymezí řadu otázek, jako například organizační uspořádání, předmět činnosti, vztahy mezi organizačními jednotkami navzájem, jejich ekonomické postavení, zásady vnitřního hospodářského řízení i systém vnitřní kontroly.

Vládní návrh zákona byl přikázán k projednání výborům ústavně právním, branným a bezpečnostním, pro zemědělství a výživu a výborům pro průmysl, dopravu a obchod. Projednávání vládního návrhu zákona byla věnována všestranná pozornost, a to jak ze strany poslanců, tak i navrhovatele.

Rovněž porada poslanců-zpravodajů uvedených výborů s odborníky z oblasti vědy a praxe přispěla k objasnění řady otázek i návrhů z volebních obvodů. Vzešly z ní závěry, obsahující návrhy na změny a doplňky, k nimž se při projednávání vládního návrhu zákona připojily uvedené výbory obou sněmoven a vyjádřily svůj souhlas s připomínkami ve svých usneseních. Jednání ve výborech se zúčastnil federální ministr dopravy a spojů soudruh Podlena, který zodpověděl dotazy poslanců, vyjádřil se k vzneseným námětům a připomínkám. O otázky, které upravuje tento zákon, byl zájem i mezi poslanci výboru pro kulturu a výchovu ; někteří z nich podali připomínky a náměty.

Všechny připomínky výborů byly pečlivě zvažovány a probrány v zákonných souvislostech. Většině připomínek, pokud to bylo možné, bylo vyhověno. Podobně byly respektovány i připomínky výborů České a Slovenské národní rady. Pro vaši informaci - otázky, které byly nejvíce v popředí diskuse, se týkaly předmětu činnosti, vnitřního členění, statutu, orgánu hospodářského řízení a jeho pravomoci, vytvářených fondů, tarifů a cen, působnosti ustanovení zákona o státním podniku, specializovaných železničních organizací a některých pracovně právních otázek. V návaznosti na problematiku poskytování ochranné stravy pracovníkům Československých státních drah poslanci výborů ústavně právních navrhli, aby do zákona bylo pojato ustanovení, podle něhož federální ministerstvo dopravy a spojů stanoví rozsah a bližší podmínky pro poskytování bezplatné stravy pracovníkům Československých státních drah. Doporučuji však, aby vláda ČSSR, v jejíž kompetenci je podle zákoníku práce schválit právní úpravu závodního stravování v rámci připravovaného nového nařízení vlády ČSSR, zabezpečila i nadále poskytování bezplatného stravování pracovníkům ve vybraných profesích železniční dopravy, a to v rozsahu, který je dnes dán usnesením předsednictva vlády ČSSR č. 18/1976 a usnesením vlády ČSSR č. 14/1978.

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, zbývá mi v závěru se ještě vyjádřit k ústavněprávní stránce návrhu. Podle čl. 8 odst. 1 písm. h) ústavního zákona o československé federaci náleží doprava do společné působnosti Československé socialistické republiky a obou republik. V souladu s čl. 19 písm. a) , d) , e) citovaného zákona patří v oblasti dopravy do působnosti Československé socialistické republiky jednotná právní úprava ve věcech dopravy a dopravních cest, zřizování a řízení organizací oboru železniční dopravy a výkon správy ve věcech železniční dopravy.

Podle čl. 37 odst. 1 písm. b) zákona o československé federaci má Federální shromáždění v uvedených věcech, patřících do společné působnosti, a to v části svěřené Československé socialistické republice, zákonodárnou pravomoc. Úprava zákonem Federálního shromáždění je tedy z ústavněprávního hlediska v pořádku.

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, jako společný zpravodaj výborů Sněmovny národů vycházím z usnesení jejích výborů, které se shodly, že navrhovaná právní úprava je žádoucí z hlediska současných potřeb naší ekonomiky; doporučuji proto, aby Sněmovna národů schválila předložený vládní návrh zákona o organizaci Československé státní dráhy se změnami, uvedenými ve společné zprávě výborů - tisk 155. Děkuji za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS J. Marko: Ďakujem poslancovi Nemcovi. Po vypočutí spravodajských správ je na programe nášho rokovania rozprava. Písomne sa zatiaž do rozpravy prihlásili títo poslancovia: Marie Řehková, Alojz Čmelo a Ladislav Mráz.

Súdružky a súdruhovia poslanci, prerušujem naše rokovanie na dobu 20 minút. Po tejto prestávke vystúpi ako prvá poslankyňa Marie Řehková. Začneme v 10.55 hodin.

(Jednání přerušeno v 10.36 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 10.55 hodin.)

Předsedající první místopředseda FS J. Marko: Súdružky a súdruhovina poslanci, pokračujeme v našom rokovaní. Zahajujem rozpravu k vládnemu návrhu zákona o organizácii ČSD a udežujem slovo poslankyni Marii Řehkovej. Pripraví sa poslanec Alojz Čmelo.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP