Středa 21. června 1989

2. den - středa 21. června 1989

(Pokračování schůze v 8.30 hodin)

Přítomno: 286 poslanců Sněmovny lidu
71 poslanec Sněmovny národů zvolený v České socialistické republice
73 poslanci Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice

Omluveni poslanci

Sněmovny lidu: Bahyl, Buráňová, Horáček, Chodurová, Kalkus, Kliha, Korčák, Kuželová, Niedobová, Rábel, Říman, Svoboda, Šimek, Žákovič

Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice: Haičman, Haman, Hanák, Krauskopf

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice: Blažej, Stank


(Řízení schůze převzal a druhý den jednání zahájil první místopředseda Federálního shromáždění J. Marko.)

Předsedající první místopředseda FS J. Marko: Vážené Federálne zhromaždenie, súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, vážení hostia, pokračujeme v rokovaní 14. spoločnej schôdze Snemovne žudu a Snemovne národov Federálneho zhromaždenia Československej republiky.

V zasadacej sále je prítomných 172 poslancov Snemovne žudu, 65 poslancov Snemovne národov zvolených v Českej socialistickej republike a 69 poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej socialistickej republike, takže obidve snemovne sú uznášaniaschopné.

Súdružky a súdruhovia poslanci, na prorgame 14. spoločnej schôdze snemovní je dnes

7

Vládny návrh zákona o národohospodárskom plánovaní (tlač 143) a spoločná správa výborov Snemovne žudu a výborov Snemovne národov (tlač 154)

Prosím prvého podpredsedu vlády ČSSR súdruha Bohumila Urbana, aby návrh odôvodnil.

První místopředseda vlády ČSSR B. Urban: Vážený soudruhu generální tajemníku ústředního výboru Komunistické strany Československa, vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, jsem pověřen vládou Československé socialistické republiky předložit Federálnímu shromáždění návrh zákona o národohospodářském plánování.

Je to zákon, který v souladu s přípravou a cílem přestavby hospodářského mechanismu plně koresponduje.

Chci v úvodu poslance informovat, že příprava tohoto zákona, který má v našem systému zásadní důležitost, ukázala, o jak náročný proces jde, kolik otázek teorie a praxe bylo a bude ještě nutno v nejbližším období řešit.

Bohatá diskuse související s přípravou zákona o národohospodářském plánování ukázala, že nemáme k dispozici hotové, praxí ověřené cesty přechodu na takový typ plánování a rozvoje, který bude demokratický, podnikatelský a přitom vnitřně racionální tak, aby respektoval celospolečenské potřeby a cíle.

Pro přípravu zákona jsme brali v úvahu i stav, výsledky a řekl bych dobré i špatné zkušenosti ostatních zemí našeho. společenství. Chceme se vyhnout všem ukvapeným a neuváženým krokům.

Navržené pojetí zákona vychází nejen z reálné situace našeho národního hospodářství, ale i z cílů přestavby tak, jak je stanovilo 7. zasedání ÚV KSČ a směrnice ke komplexní přestavbě hospodářského mechanismu.

Návrh zákona vychází ze skutečnosti, že významnou předností socialismu (bez ohledu na nedostatky a chyby, které se v minulosti vyskytovaly) je využití principů plánovitosti při usměrňování sociálního a ekonomického rozvoje naší země.

Základním hlediskem všech, kteří na návrhu zákona spolupracovali, bylo vytvořit větší prostor pro samostatnost a tvůrčí iniciativu, zejména v podnikové sféře, jako podmínku k postupnému přibližování ekonomické úrovně Československa k úrovni vyspělých evropských zemí.

Na druhé straně je nejen potřebné, ale odpovídá to praxi uplatňované ve všech hospodářsky vyspělých zemích světa, že si národohospodářské centrum ponechává určité možnosti zasahovat do vývoje národního hospodářství s cílem uplatnit potřebné priority a zajistit státní závazky.

Přesto, že projednávání návrhu zákona o národohospodářském plánování probíhalo zjednodušeným způsobem, v souladu s urychlením přestavby, nelze předložený návrh zákona považovat za uspěchaný, nedomyšlený nebo formálně nepropracovaný.

Chci také zdůraznit, že předkládaný zákon navazuje na všechny dosud přijaté zákony vydané v souvislosti s přestavbou hospodářského mechanismu. Mám na mysli především zákon o státním podniku, zákon o zemědělském družstevnictví, zákon o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví, novelu hospodářského zákoníku a řadu dalších.

Příprava zákona byla složitá také proto, že se projevovaly k některým otázkám v zásadě rozdílné přístupy.

Na jedné straně se projevují snahy prosadit již v této etapě přechod na zcela volné působení trhu, které má přinést v našem hospodářství větší rovnovážnost.

Navrhovatelé tohoto postupu však neberou v úvahu, že k přestavbě hospodářského mechanismu přistupujeme v etapě, kdy odběratel si ve většině případů nemá možnost volit mezi více dodavateli, a že nedisponujeme takovými devizovými zdroji, aby si podniky mohly samy koupit vše, co jim někdo u nás doma nedodá, v zahraničí. Přitom nejsou řešeny důsledky ani pro podnikovou sféru, ani pro občany. Vývoj v zemích, kde se tak postupovalo, známe.

Doba plného působení trhu přijde, ale musí mít vytvořeny předpoklady a podmínky pro jeho objektivní působení.

Na druhé straně přetrvávají snahy konzervovat současný stav přerozdělováním a přidělováním zdrojů. Stejně tak nepřijatelné jsou návrhy na další centrální stanovování řady úkolů plánu. K tomu je třeba dodat, že ani mezi podniky a ostatními socialistickými organizacemi nejsou jednotné názory na způsob a formy národohospodářského plánování.

Jiné názory mají prosperující podniky, zejména pokud jsou schopny exportu na světové trhy, jinak se na věc dívají podniky s horšími hospodářskými výsledky, které spoléhají na pomoc centra, především státního rozpočtu. Jinak usuzují monopolní dodavatelé a jinak odběratelé.

Takový rozdílný přístup se samozřejmě v přípravě zákona projevoval. Podniky si zatím málo uvědomují své hlavní poslání - to je účelné podnikat a hospodárně uspokojovat potřeby společnosti a návazně na to realizovat svůj hospodářský a sociální rozvoj.

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, dovolte mně nyní, abych stručně uvedl, k jakým zásadním změnám proti dosud platnému systému z pohledu navrhovaného zákona o národohospodářském plánování dojde:

1. V souladu se zásadou dvoustupňového řízení se počítá pouze s komplexními státními plány ve federaci a v republikách na straně jedné, a s plány socialistických organizací, to je státních podniků, družstev a podobně, na straně druhé.

V praxi to znamená, že nebudou a ani nemohou existovat hospodářské plány tak zvaných středních článků řízení, nebo chcete-li VHJ, ale i plány resortů jako stupňů řízení.

Také národní výbory budou zpracovávat oblastní plány za své územní celky zajišťující, v souladu se státními plány republik, hospodářský a sociální rozvoj územních celků a obcí.

2. Výrazně se mění pojetí a obsah plánů, které půjdou z centra směrem do státních podniků. Nebudou představovat jako dosud rozpis rozsáhlého souboru objemových a dílčích ukazatelů, ale budou to především odvody a další nástroje finanční, cenové, měnové a mzdové politiky a v zásadě jednotné ekonomické normativy.

Státní plán bude v omezeném množství obsahovat i jmenovité úkoly a limity, jako nástroje prosazování rozhodujících strukturálních změn, zajišťování mezinárodních závazků a zabezpečování rovnovážnosti ekonomiky.

S postupným obnovováním strukturální rovnováhy, posilováním devizové pozice státu a objektivizací hodnotových nástrojů, samozřejmě bude rozsah jmenovitých úkolů a limitů klesat.

Hlavním posláním navrhovaného zákona je přejít na ekonomické metody plánování, které vytvoří prostor pro posílení podnikatelské činnosti socialistických organizací.

Obsahem plánu centra, počínaje rokem 1991, budou i státní programy rozvoje, případně útlumu některých oborů, ekologické programy a také řada informativních údajů pro orientaci socialistických organizací chozrasčotní sféry.

3. Podstatně se mění postavení odvětvových ministerstev, která již nebudou samostatným plánovacím stupněm a nebudou proto sestavovat hospodářský plán resortu.

Budou se však aktivně zúčastňovat tvorby komplexního státního plánu a jeho konkretizace na socialistické organizace, aniž by rozšiřovaly rozsah závazných výstupů. Odvětvová ministerstva se musí chovat jako součást jednotného výkonného řídícího centra, jehož jménem budou vykonávat určité specifické činnosti.

Zákon o národohospodářském plánování vychází ze zásady, že odvětvové i průřezové ústřední orgány netvoří žádný zvláštní stupeň plánování, odpovídají však za hospodářskou a sociální politiku ve své působnosti, včetně zpracování koncepce rozvoje svěřených úseků a oborů.

4. Výrazně se mění a posiluje postavení socialistických organizací v plánovacím procesu. V praxi to znamená, že státní podniky vypracovávají a mění plány ve vlastní kompetenci. Musí však respektovat

- závazné výstupy státního plánu, pokud jim byly stanoveny,

- povinnosti vůči finančním orgánům a bankám,

- hospodářské smlouvy.

Své hospodářské plány nepředkládají ke schválení nadřízenému orgánu. Jsou však povinny oznamovat vybrané údaje o svých plánech a jejich změnách centrem určeným orgánům.

Tato informační povinnost organizací vychází z nezbytnosti zajistit podklady potřebné pro sestavení státních plánů na další období, pro usměrňování vývoje ekonomiky a pro statistické účely.

Zákon ukládá socialistickým organizacím projednávat s příslušnými národními výbory dlouhodobé koncepce svého rozvoje a respektovat oblastní plány.

Zákon člení také státní plány z hlediska délky plánovacího období na dlouhodobé výhledy federace i republik a obdobně pětileté plány členěné podle let.

Zákon o národohospodářském plánování výrazně posiluje dlouhodobost.

Znamená to, že těžiště plánování se přesouvá z ročních na pětileté plány, které se tak stávají základním nástrojem řízení národního hospodářství. Prakticky mizí kategorie ročních státních plánů a pro posouzení vývoje v daném roce se budou používat plánované úkoly příslušného roku pětiletého plánu.

Pokud jde o usměrňování vývoje ekonomiky, navrhovaný zákon vychází z toho, že toto usměrňování bude mít svá pravidla, stanovená ve směrnici pro vypracování pětiletky. Vláda vychází z filozofie mít pravidla co nejstabilnější a taková, aby zakládala potřebnou důvěru podnikové sféry.

V případě, že by se vývoj národního hospodářství, ať již z vnitřních nebo vnějších příčin, významně odchyloval od cílů, které si stanovíme, je umožněno federální vládě, případně vládám republik vyřešit vzniklou situaci ekonomickými nástroji, popřípadě úpravou státního plánu opět v rámci vymezených pravidel.

V případě, že by si rozsah změn vyžádal celkovou změnu pětiletky, předloží vláda návrh na jeho změnu příslušnému zákonodárnému sboru.

Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, návrh zákona o národohospodářském plánování byl projednán ve všech k tomu určených výborech obou sněmoven Federálního shromáždění i ve výborech České a Slovenské národní rady. Pojmy jako normativ, jmenovitý úkol, státní zakázka, majetková újma, byly v jednotlivých výborech častým předmětem diskuse. Jsme rádi, že se je podařilo nejen vzájemně vysvětlit, ale i zpřesnit.

Předložený návrh zákona dává jednotnému výkonnému řídícímu centru možnost, aby za situace využívání socialistického trhu a konkurence mohli čelit případně negativním projevům ještě nevyzkoušeného hospodářského mechanismu tak, aby bylo zabráněno živelnosti, která není v zájmu naší společnosti a našich občanů.

Ve výborech sněmoven Federálního shromáždění byla vznesena řada připomínek. Všechny, které vedly k přesnějšímu výkladu, jsme akceptovali a dovolte mi, abych za ně všem poslancům a vedení Federálního shromáždění jménem federální vlády upřímně poděkoval a zároveň vás požádal o pozitivní posouzení návrhu tohoto důležitého zákona.

Předsedající první místopředseda FS J. Marko: Ďakujem súdruhovi Urbanovi.

Návrh prerokovali výbory ústavnoprávne, branné a bezpečnostné, pre plán a rozpočet, pre priemysel, dopravu a obchod, pre požnohospodárstvo a výživu a výbory pre sociálnu politiku oboch snemovní.

Súdružky a súdruhovia poslanci, zo závažného dôvodu došlo ku zmene spoločného spravodajcu výborov Snemovne národov k tomuto návrhu zákona. Namiesto poslanca Krauskopfa vystúpi so spravodajskou správou poslanec František Samec. Pýtam sa, či má niekto námietky proti tejto zmene? (Nemá.) Nie.

Prosím najprv spoločného spravodajcu výborov Snemovne žudu poslanca Jozefa Belka, aby predniesol spravodajskú správu.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec J. Belko: Vážený súdruh generálny tajomník, vážený súdruh predseda Federálneho zhromaždenia, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, vážení hostia, v súlade s prestavbou hospodárskeho mechanizmu predložila Federálna vláda orgánom Federálneho zhromaždenia na prerokovanie návrh zákona o národohospodárskom plánovaní. Tento zákon po schválení bude ďalšou právnou normou, ktorá stanovuje funkciu štátneho plánu a práva a povinnosti účastníkov plánovacieho procesu.

Z týchto pohžadov poslanci pristupovali k prerokúvaniu vládneho návrhu zákona, pričom si uvedomili jeho dôležitosť. Treba poznamenať, že i v tomto prípade bolo nutné zabezpečiť kvalitné prerokovanie návrhu v skrátenom termíne.

Za účelom splnenia požiadavky vlády, aby zákon nadobudol platnosť 1. 7. tohoto roku, výbory pre plán a rozpočet v zmysle rokovacieho poriadku vytvorili pracovnú komisiu zloženú z poslancov Federálneho zhromaždenia, ČNR a SNR a predstavitežov z teoretickej oblasti a výrobnej praxe.

Iba týmto opatrením, bez predchádzajúceho prerokúvania zásad tohto zákona, bolo možné splniť túto požiadavku.

Pracovná komisia zasadala dovedna trikrát a prerokúvanie návrhu na týchto zasadnutiach trvalo spolu takmer 30 hodín. Tento údaj uvádzam preto, že zasadnutia neboli formálne, ale vysoko pracovné s ciežom predložiť výborom Federálneho zhromaždenia k prerokovaniu návrh, ktorý zodpovedá vykonávaniu plánovacieho procesu v nových podmienkach.

Pochopitežne, v tejto súvislosti poslanci museli dôkladne preštudovať návrh zákona, ktorý konzultovali s odborníkmi vo volebných obvodoch, alebo na príslušných plánovacích inštitúciách.

V zásade možno konštatovať, že pracovná komisia splnila túto náročnú úlohu.

Napriek tomu, následné prerokúvanie vo výboroch aj po zohžadnení pripomienok vyznačovalo sa vysokou náročnosťou a snahou predložený návrh zákona ešte skvalitniť.

Je možno konštatovať, že všetky pripomienky, námety a odporučenia boli navrhovatežom buď prijaté alebo dôsledne vysvetlené. Dodatočné stanovisko zaujal navrhovatež k dvom pripomienkam výborov pre sociálnu politiku, ku ktorým bude hovoriť spravodajca F. Samec.

Teraz, súdružky a súdruhovia poslanci, niekožko poznámok, ktorým bola venovaná pozornosť v obidvoch etapách prerokúvania návrhu.

Už od samého počiatku bol kladený dôraz, aby zákon vyjadroval nové podmienky plánovacieho procesu a bol v súlade so zákonmi, ktoré boli schválené v nadväznosti na prestavbu hospodárskeho mechanizmu.

Základné smery tohto procesu určujú zásady prestavby hospodárskeho mechanizmu, schválené Predsedníctvom ÚV KSČ a vládou ČSSR.

Z týchto zásad vyplynulo, okrem iného, nové chápanie centrálneho riadenia a plánovania, ktoré predpokladá výrazné obmedzenie centrálneho operatívneho a administratívneho riadenia a vyžaduje od ústredných plánovacích orgánov predovšetkým konkretizáciu programových ciežov hospodárskej politiky KSČ do dlhodobých strategických programov rozvoja ekonomiky.

To znamená, že ústredné orgány budú na jedenej strane v plánovacom procese pracovať koncepčnejšie a určovať sociálno-ekonomický rozvoj v hlavných smeroch a posilní sa zodpovednosť a právomoc socialistických organizácií pri naplňovaní tohto celospoločenského programu na strane druhej.

Poslanci konštatovali, že predložený vládny návrh zákona vytvára základné predpoklady pre takéto chápanie postavenia účastníkov plánovacieho procesu a jeho realizáciu v spoločenskej praxi.

S vežkou pozornosťou však bola posudzovaná formulácia účastníkov plánovacieho procesu, predovšetkým na úrovni socialistických organizácií vo väzbe na socialistickú samosprávu. Na základe obsiahlej diskusie došlo k zhode v tom, že dopracovaný návrh zodpovedá potrebe zabezpečenia kvalitného vypracovávania jednotlivých plánov. Bola však zvýraznená potreba ich previazanosti, aby boli naplnené celospoločenské ciele.

S vysokou náročnosťou bola posudzovaná tiež sústava plánov hospodárskeho a sociálneho rozvoja z pohžadu ich záväznostti a schvažovacieho procesu. Bolo odporučené, aby boli vo vláde Československej socialistickej republiky a Federálnom zhromaždení prerokúvané tiež zmeny štátneho plánu v tých prípadoch, keď si to vyžiadajú záujmy spoločnosti.

Mnohé pripomienky boli tiež k menovitým úlohám, predovšetkým z hžadiska záväzných štátnych zákazok.

V súvislosti s uložením menovitej úlohy boli prerokované tiež dôsledky, ktoré môžu socialistickej organizácii pri plnení takejto úlohy vzniknúť. V paragrafe 19 odsek 3 sa jasne formuluje, kedy nárok na úhradu majetkovej ujmy nevzniká.

K tomuto odseku vznikla v niekožkých výboroch rozsiahla diskusia, v ktorej poslanci poukazovali na to, že v podmienkach samofinancovania by rozhodnutie centra obsiahnuté v menovitej úlohe pre príslušný podnik nemalo mať negatívny ekonomický dôsledok na výsledky hospodárenia tejto organizácie.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP