Úterý 20. června 1989

Dovolte, abych se jen částečně zmínil o některých zásadních problémech v národním hospodářství. Investiční politika - ta je stále předmětem pozornosti, protože trvale vykazuje špatné výsledky a na druhé straně rozhodujícím způsobem ovlivňuje podmínky našeho rozvoje pro další období. Když už hovořím o investiční výstavbě a investiční politice, považuji za nezbytné alespoň připomenout: Plánovaný objem investic za první tři roky 8. pětiletky byl výrazně překročen, a to především u stavebních prací - tedy u málo produktivní části investic a výrazně se odchýlil od záměrů plánu. Nepodařilo se dosáhnout výraznějšího zlepšení investic do zpracovatelských odvětví. Neuspokojivý byl průběh výstavby na ekologických stavbách a některé tyto akce se vůbec nepodařilo zahájit. Nepříznivé plnění u některých důležitých staveb pokračuje, např. ve federálním ministerstvu hutnictví, strojírenství a elektrotechniky, jak již uvedl zpravodaj výborů Sněmovny národů J. Csémi. Z 25 staveb, které měly být ukončeny, zůstalo nesplněno 10. Jsou to např. - rekonstrukce Slévárny šedé litiny Hradec Králové, nebo náběh automatických obráběcích linek ze ZETORu Brno a dalších. Došlo tedy k nesplnění deseti staveb, i když celkově byl plán investiční výstavby tohoto resortu značně překročen, ale bohužel se také o více než půl miliardy zvýšila rozestavěnost. Obdobná situace je i v dalších resortech.

Celkově se ukazuje, že vláda a zejména jednotlivé odvětvové resorty a Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj proces nezvládají a jsou proto pochybnosti na základě těchto výsledků, budou-li v investiční politice zvládnuty potřebné a náročné plánované rozsáhlé strukturální změny. Vláda sice přijala v letošním roce jednorázová restriktivní opatření v investiční politice, což je chvályhodné, ovšem myslím, že investiční politika potřebuje citlivé, systematické a trvalé řízení a usměrňování.

V tom by měla nastat změna v práci vlády. K výsledkům v investiční výstavbě mám další poznámku. Vysoce - o více než 9 mld. Kčs - byly překročeny dodávky strojů a zařízení nezahrnutých do rozpočtu staveb. Tyto stroje zpravidla mají výrazně sloužit pro modernizaci výrobních procesů výrobní základny. Jde o komplexní modernizaci a inovaci. Doporučuji, aby vláda a zvláště odvětvová ministerstva ověřila, zda tyto stroje a zařízení jsou skutečně k tomuto účelu efektivně a intenzívně využívány k uceleným technologickým akcím.

Poslední moje poznámka k investičnímu procesu. Je nám známo, že vláda Československé socialistické republiky uložila předsedovi Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj připravit skupinu československých odborníků, která do 15. června tohoto roku racionálně posoudí nově vzniklé problémy v souvislosti s jednostranným zastavením prací na stupni Nagymaros.

Mám dotaz na předsedu vlády, případně na místopředsedu vlády ČSSR a předsedu Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, zda skupina zjistila některé zásadní nové problémy, které by mohly ovlivnit stanovisko vlády směrem k výraznějším úpravám ve výstavbě díla Gabčíkovo-Nagymaros?

K výsledkům vědeckotechnického rozvoje, o jehož důležitosti jednalo 14. plenární zasedání ÚV KSČ, bylo zde také hovořeno, snad i kriticky, ale myslím, že málo adresně. Nebyla také dost doceněna souvislost uplatňování výsledků výzkumu a vývoje do praxe a investiční výstavby. Říkáme sice, že jsme na výzkumnou a vývojovou základnu vynaložili 4,4 % národního důchodu a že tam máme relativně k počtu obyvatel zaměstnáno více lidí než průmyslově vyspělé země, jak to potvrdil i předseda vlády soudruh L. Adamec. Přitom výsledky a dosahované efekty vynaloženým prostředkům neodpovídají. Myslím však, že málo náročně přistupujeme ke konkrétním akcím a jejich zajištění. Například v roce 1988 byl ze státního plánu technického rozvoje vyřazen velmi důležitý úkol "zavádění automatizace inženýrských prací ve strojírenství" - prý pro nezabezpečení dodávek investičního charakteru - a bez dalšího vyvozování důsledků. Myslím, že v tom je jedna z dalších rezerv v řízení a důsledné kontrole, zejména Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj.

K současnému stavu československé ekonomiky nesporně patří i situace a dosavadní vliv přestavby, zejména výsledky komplexního experimentu, který provádí řada organizací. Převážně to byly organizace, které hospodařily i před experimentem dobře. Výsledky experimentu měly naznačit, jaký efekt nebo jaké výsledky můžeme očekávat po zavedení pravidel experimentu do celého národního hospodářství a zejména kde jsou nedostatky, chyby a překážky, které musíme včas odstranit.

Jaké se jeví nedostatky v práci centra na tomto úseku? Ukazuje se - a potvrzují to i závěry prověrky Výboru lidové kontroly Československé socialistické republiky - že centrum nevypracovalo včas a komplexně provázaná pravidla. Zejména se to projevilo u pravidel mzdové regulace. Centrum kromě toho provádělo další direktivní zásahy do rozdělování zdrojů a přerozdělovalo prostředky. To vše zpochybňovalo jistoty podniků a podniky neodkrývaly svoje rezervy.

Experiment se patřičně nepromítl do vnitropodnikových kolektivů a do pravidel vnitropodnikového chozrasčotu, do kolektivní a hmotné osobní zainteresovanosti. Zisk, který měl nejvíce působit, byl značně ve své očekávané funkci omezen vysokými odvodovými povinnostmi, umocněnými přerozdělovacími procesy. Některé podniky pak k zabezpečení potřebné tvorby zisku místo důsledné racionalizace výroby, mobilizace intenzifikačních faktorů a odstraňování příčin nízké efektivnosti hledaly snadnější cesty tvorby zisku např. cenově výhodnějším sortimentem i na úkor uspokojování potřeb vnitřního trhu nebo překračováním vývozu do socialistických zemí, a tím zvýšením zisku z rozdílu kupní a velkoobchodní ceny.

Uvedl jsem tuto stručnou charakteristiku výsledků experimentu, protože má také vliv na dosavadní výsledky 8. pětiletého plánu a na současný stav národního hospodářství. Její správné zhodnocení by nám mělo napomoci stanovit další postup. Považuji proto za nezbytné:

1. Aby vláda a její orgány trvale a daleko pečlivěji sledovaly a vyhodnocovaly změny v chování organizací, zejména ve vztahu k ekonomickým pravidlům.

2. Je třeba utvářet ekonomické podmínky a pravidla tak, aby podniky pružněji mohly řešit mezi sebou i ty nejnáročnější mezipodnikové problémy.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, všichni chceme, aby došlo k pozitivním změnám v ekonomice. Potřebujeme zastavit ty setrvačné tendence, které nás odklánějí od intenzifikace, od změn ve prospěch moderních inovací ve výrobcích a zvláště v technologiích. Jen změnou jejich příčin dosáhneme toho, aby všechna naše rozhodnutí ve svých konečných účincích vedla ke kvalitativnímu obratu v tvorbě a v užití národního důchodu, k novým motivacím a tvůrčím činům, které nacházejí odraz v jednání a ve výsledcích práce každého z nás. Proto podporuji uvedená opatření ve vystoupení předsedy federální vlády.

Probíhající přestavba života naší společnosti se nezbytně musí odrážet i v přestavbě právního řádu. Můžeme konstatovat, že legislativní činnost v loňském i letošním roce, až na výjimky, probíhá podle plánu. K zabezpečení úkolů souvisejících s přestavbou a projednáváním tzv. přestavbových i ostatních zákonů byla navázána úzká spolupráce vlády a Federálního shromáždění, v orgánech Federálního shromáždění přijaty nové formy a metody práce. Pracovní skupiny poslanců se podílely na přípravě některých legislativních návrhů ještě před jejich předložením Federálnímu shromáždění.

U přestavbových a několika dalších legislativních návrhů byl vysloven souhlas s upuštěním od předložení jejich zásad. To vše v zájmu náročného a nerušeného legislativního procesu a zabezpečení realizace zákonů ve stanovených termínech tak, jak to zdůraznil na 14. zasedání ÚV KSČ generální tajemník soudruh Miloš Jakeš.

Jako poslanci chápeme potřebu takového postupu, i když nám to způsobuje často potíže při přípravě na projednávání jednotlivých návrhů zákona v orgánech Federálního shromáždění. Musíme však požadovat dodržování lhůt, stanovených jednacím řádem Federálního shromáždění, zvláště v případech, kdy nejde o přestavbové zákony.

V minulém roce bylo v orgánech Federálního shromáždění projednáno a schváleno celkem 25 vládních návrhů zákonů, zhruba stejný počet se předpokládá projednat v orgánech Federálního shromáždění i v tomto roce. Očekáváme, že dohodnutý časový předpoklad jejich předložení vládou bude dodržen a že společným úsilím vlády a Federálního shromáždění zabezpečíme, že náš právní řád bude skutečně aktivním činitelem přestavby. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS Z. Žalman: Děkuji poslanci Hůlovi. Slovo má poslanec Slavoj Brokeš. Připraví se poslanec Trangoš.

Poslanec SL S. Brokeš: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci. Považuji za velmi správné, že federální vláda předstoupila před nás v poměrně krátkém časovém odstupu od svého prohlášení, které zde - v této jednací síni - zaznělo v listopadu minulého roku.

Má zásadní význam, aby lidé - naši voliči, znali pravdivý obraz současné politické a hospodářské situace v zemi, mohli z ní odvodit svůj osobní podíl pro její ovlivňování v příštích dnech. Musí se i. z půdy Federálního shromáždění dovědět, jak půjdeme dále cílevědomě za naplňováním záměrů, které vláda před více než půlrokem vyhlásila. Domnívám se, že je dobré vědět, zda vláda dobře začala, zda začala ze správného konce a zda jde za daných, značně složitých podmínek, po dobré cestě.

Chci navázat na tu část vystoupení předsedy vlády ČSSR, která se týká naléhavosti zásadních strukturálních změn v národním hospodářství. Je o nich slyšet velmi často, a to z různých názorových pozic. Přou se o nich teoretici mezi sebou navzájem. Střetávají se názory teoretiků s těmi, kteří pracují v centrálních orgánech řízení a přirozeně i s těmi, co pracují v podnicích - zvláště v řídících funkcích. Složitost je zde značná. Není divu, že pro normálního smrtelníka obtížně pochopitelná. Stává se však výrazně srozumitelnější, jakmile se poodhalí praktické důsledky na lidi, jejich práci a život. A to je jistě vlastně to politicky nejzávažnější. Právě o nich s námi voliči budou nejčastěji hovořit.

Letos se chci zastavit u dosavadního vývoje strukturálních změn, jak byly zakládány po XVII. sjezdu strany svou konkretizací v 8. pětiletém plánu. Náš výbor pro plán a rozpočet měl k dispozici příslušné statistické údaje. V tříletém období se nemohou v tomto směru odehrávat velké ekonomické strukturální zvraty. Tak nebyly ani založeny ani jsme je také neočekávali. Šlo o to, zda byly alespoň reálně založeny jako tendence a nastoupeny. Fakta však nejsou přesvědčivá.

Zopakuji jen některá. Můžeme charakterizovat alespoň jako náznak strukturální změny porovnání podílu základních těžebních, energetických a zdrojově náročných odvětví na hrubé průmyslové výrobě za poslední tři roky poklesem o 3 desetiny procenta? Sotva. S tím koresponduje naopak růst podílu o stejné 3 desetiny procenta u zpracovatelských odvětví. Nazvat takové tempo změn růstem je asi přehnané. Pěti procentní změna by tak trvala 50 let! Jen elektrotechnický průmysl držel krok s tím, co stanovila pětiletka.

Přitom je shoda různých front teoretiků a praktiků, jak jsem se o nich zmínil, o nutnosti strukturální přestavby ekonomiky poměrně všeobecná. Ne již tolik o tempech, obsahu a vzájemných proporcích. A to se zmiňuji o kvantitativní stránce strukturálních změn. Ony samy však musí být provázeny i jejich kvalitativními charakteristikami.

I Východočeského kraje, ve kterém žiji a pracuji, se nepochybně strukturální změny budou týkat. Uvedu příklad odvětví, které je tolik diskutováno - uhelný průmysl a výroba elektřiny. Podle informací, které máme k dispozici, má dojít k útlumu těžby černého uhlí ve Východočeských uhelných dolech. Značný podíl těžby směřuje do elektrárny Poříčí u Trutnova, která postupně rozšiřuje dodávky tepla do okolí. To má ekologický význam - likvidují se lokální kotelny, teplo se začíná přivádět do emisně zatížených Krkonoš, i když zatím jen na část jejich úpatí.

Škody, které působí v Krkonoších a Orlických horách, ale dnes dokonce stále víc i na zemědělských kulturách úrodného Polabí tepelné elektrárny ze Severočeského i našeho kraje nastolují naléhavě otázku výstavby jaderné elektrárny. Odborníci nám dávají informace, že vybraná lokalita umístění 4tisící megawatové elektrárny na západě kraje má jednoznačné ekonomické přednosti. Navíc by byla možnost dodávat na relativně krátkou vzdálenost teplo pro Prahu namísto předpokládané plynofikace. Znepokojují nás náznaky oddalování potřebných příprav výstavby.

Doporučuji, aby byla provedena nová komplexní analýza podmínek pro výstavbu v připravovaných lokalitách nejen s vazbou na zabezpečení energetických potřeb, ale i na optimální využití energetických surovin, jejich dostupnost, ale i další vazby - mezi nimi i ekologické.

Prosím proto ministra paliv a energetiky ČSSR soudruha Krumnikla o stanovisko v této věci, protože jí v kraji přikládáme značnou důležitost. V této souvislosti chci ujistit, že považujeme z hlediska hospodaření s energiemi za rozhodující snižování jejich měrné spotřeby především ve výrobě, a to i cestou jejích strukturálních změn.

A ještě dále k energetice. Zvykli jsme si na plynulé zásobování elektřinou a teplem jako na samozřejmost, jako na státem dotovanou a garantovanou službu. Navíc jsou zřejmě - jak bylo řečeno předsedou vlády - zejména pro průmysl nízké ceny energie, takže ve vlastních nákladech u mnoha podniků nehrají podstatnou roli.

Energetika se stala státním podnikem. Musí hospodařit tak, aby postupně přešla od dotací k samofinancování. Předpokládám, že v příštím období bude skončena politika laciné energie pro výrobní spotřebu, že řízení bude v centru upraveno tak, aby protichůdné zájmy chozrasčotu státního podniku a zájmy národohospodářské byly sladěny. To znamená upravit nástroje řízení tak, aby došlo nejen k relativním, ale i absolutním úsporám primárních zdrojů a zachování dosavadní, vcelku uspokojivé zásobování elektřinou a teplem i do budoucna.

Vyjádřím se k další stránce strukturálních změn v hospodaření s energiemi s dopadem do Východočeského kraje. Usnesení federální vlády č. 149/89 pozastavilo zahajování staveb - až na ekologické, bytové a akci "Z". V kraji se to projevilo odsunutím výstavby tepelných přípojek, přestože centralizované teplo přináší sídelním aglomeracím prokazatelné efekty ekologické. Likvidace nízkoemitujících zdrojů v Hradci Králové, Pardubicích a Chrudimi po přivedení dálkového tepla zlepšilo čistotu ovzduší. Mám názor, že akce rozvoje centralizovaných zdrojů tepla by měly být zahrnovány do ekologického programu (včetně přípojek).

Bude tedy třeba upravit předpisy tak, aby nebránily realizaci těchto akcí a nenarušovaly rozvojové koncepce, které prošly výběrem a expertízním posouzením jako ekonomicky i ekologicky optimální. Případem takové koncepce je rozvoj tepelných sítí v severní průmyslové oblasti Hradce Králové.

Mluvím prakticky jen o tak řečeno velkých strukturálních změnách. Ty se ale budou vytvářet i prostřednictvím - jak jim já říkám - "malých" změn. Mám tím na mysli, že každý státní podnik, a to i zemědělský, musí o struktuře svého výrobního programu odpovědně uvažovat. Vláda zakládá obrysy či rámce zásadních změn, věcí podniků je najít v nich svůj efektivní podíl. To ovšem bude záviset hlavně na podmínkách, aby skladba programu, jeho technická úroveň, pružná inovace, byly podmínkami vpravdě existenčními. Život energicky dokládá, že jen na propagandu, na dobře míněné výzvy v různých usneseních spoléhat nelze.

Soudružky a soudruzi poslanci, za prvořadé pro další formování vývoje národního hospodářství považuji včasné vyjasnění obsahu, tempa i sociálních důsledků, cílů i prostředků připravovaných strukturálních změn. Diskutovat i polemizovat ano, ale faktor času je nesmiřitelný, jeho ztráta by pracovala proti nám.

Náš výbor pro plán a rozpočet proto zdůraznil v souvislosti s projednáváním přípravy vystoupení předsedy vlády ve svém usnesení nezbytnosti, cituji: "Prosadit zásadní strukturální změny, které umožní přednostní rozvoj výrob se sníženou celkovou nákladovostí, zejména však palivoenergetickou a materiálovou, dále zabezpečí efektivní zapojení do mezinárodní dělby práce, zvláště pak v rámci připravovaného jednotného socialistického trhu, a ve svém důsledku umožní přechod od dosud převažující sekundární zaměstnanosti na tzv. "terciární zaměstnanost"." A dále: "K takovému utváření hospodářské politiky musí jednotné centrum využít zásadně pouze ekonomických nástrojů v souladu s přijatými zákony, a to zejména v oblasti rozpočtové, úvěrové, devizové a cenové politiky".

Vyjadřuji uspokojení, že vyplývá ze slov předsedy vlády ČSSR předsevzetí vlády tak postupovat.

Předsedající místopředseda FS Z. Žalman: Děkuji poslanci Brokešovi. Slovo má poslanec Trangoš. Připraví se poslanec D. Křenek.

Poslanec SL J. Trangoš: Vážený súdruh generálny tajomník, vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia, ekonomický rozvoj každej krajiny je spojený s potrebou energie a energetického hospodárstva. Energia sa v ekonomike vynakladá v rôznej forme, ktorá je charakterizovaná druhom a nositežom energie. Energetická náročnosť ekonomiky je ovplyvňovaná v zásade štyrmi činitežmi:

- štruktúrou výroby, jej objemom a efektívnosťou,

- štruktúrou energetických zdrojov,

- životnou úrovňou a spôsobom života obyvatežstva,

- absorbciou vedcko-technického pokroku.

V dnešnej svetovej ekonomike je pritom permanentným procesom onižovanie energetickej náročnosti hospodárenia. Nie inak platí táto lásada aj pre národné hospodárstvo ČSSR. Na akom stupni, v akých proporciách sa tento proces uskutočňuje vo vnútri jednej ekonomiky, k tomu slúži medzinárodné porovnanie, ako objektivizujúci faktor s ekonomikami vo svetovom meradle. Pre medzinárodné porovnanie ekonomickej náročnosti slúžia ako východiskové ukazovatele výroba a spotreba primárnej energie.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP