Úterý 20. června 1989

Súdružky a súdruhovia, vážnu diskusiu vo väčšine výborov vyvolal i súčasný stav životného prostredia u nás a jeho vplyv na zdravotný stav obyvatežstva. Poslanci jednoznačne podporili úsilie predsedu vlády súdruha Adamca pri budovaní stredoeurópskeho systému ochrany životného prostredia a jeho postupné kroky smerujúce k dohode zúčastnených štátov na spoločných ekologických opatreniach. Nemožno sa však zmieriť s tým, že prostriedky pre 8. päťročnicu vo výške 17,5 miliárd Kčs, ktoré poslanci pri schvažovaní zákona o 8. päťročnici považovali za minimálne, nebudú v plnej miere vyčerpané. Nech už sú takzvané objektívne dôvody akékožvek, nemožno pripustiť, aby sa situácia v 9. päťročnici opakovala. Podža predbežných údajov (ako uviedol vo svojom vystúpení i predseda vlády súdruh Adamec) má byť vyčlenená na tieto účely podstatne väčšia suma a zabezpečenie realizácie i materiálovým krytím bude o to náročnejšie. Pritom podža doterajších údajov nie sú ani medzinárodné záväzky obsiahnuté v "Protokole o znížení emisií síry najmenej o 30 %" v ciežovom roku 1995 bezo zvyšku zabezpečené. Poslanci v tejto súvislosti zdôraznili silný vnútropolitický i medzinárodný aspekt tvorby a ochrany životného prostredia. Rozhodujúci obrat preto očakávajú od realizácie štátnej koncepcie tvorby a ochrany životného prostredia a racionálneho využívania prírodných zdrojov. Výbory sa zhodli v tom, že jediná schodná cesta je v postupnej ekologizácie československej ekonomiky s plným zapojením vedeckovýskumnej základne a s posilnením územného princípu pri realizácii príslušných opatrení spolu so zvýšením zodpovednosti národných výborov.

Náročné hžadiská pri hodnotení výsledkov boli uplatňované i voči jednotlivým rezortom. Pri prerokúvaní jednotlivých kapitol štátneho záverečného účtu vo výboroch pre priemysel, dopravu a obchod sa poslanci kriticky vyslovili, okrem nesplnenia štátneho plánu v roku 1988, aj k vážnemu zaostávaniu v realizácii štrukturálnych zmien, keď napríklad v rezorte Federálneho ministerstva hutníctva, strojárstva a elektrotechniky nebolo uvedené do prevádzky 10 z plánovaných 25 nových výrobných kapacít.

Tieto nie príliš povzbudzujúce skutočnosti v určitom zmysle kontrastujú s dosiahnutými príjmami štátneho rozpočtu, kde úroveň plnenia odvodových povinností hospodárskych organizácií je rozhodujúcou položkou. Ako uviedol minister financií súdruh Stejskal vo svojom výklade, boli odvody z hospodárskej sféry prekročené v dôsledku prekročenia plánu v tvorbe zisku, ktorý bol v porovnaní s rokom 1987 vyšší o 11,5 miliárd Kčs. Tento výsledok sa dosiahol teda len vďaka prekročeniu zisku zo zahraničného obchodu. Pritom saldo dotácií prostredníctvom finančno-ekonomických nástrojov v zahraničnom obchode bolo o 3 miliardy Kčs vyššie ako zodpovedajúce odvody. Chcel by som preto požiadať ministra financií súdruha Stejskala o bližšie vysvetlenie tejto problematiky i s ohžadom na to, či nedochádza k zbytočnému prerozdežovaniu v súvislosti s odvodmi zo zisku pri súčasných dotáciách do zahraničného obchodu.

Súdružky a súdruhovia, investičná výstavba, a najmä jej kvalitatívne plnenie, bola slabým článkom i v rezorte palív a energetiky. Nielen že sa plnila v priebehu roka nerovnomerne, ale navyše sa nedarilo realizovať stavby na ochranu životného prostredia v plánovaných termínoch. Nedostatky sa vyskytli i v oblasti bezpečnosti práce, kde v tomto rezorte došlo k výraznému nárastu smrtežných úrazov.

U Federálneho ministerstva dopravy a spojov výbory konštatovali, že napriek dosiahnutým pozitívam ďalej pretrvávajú problémy z hžadiska dopravných služieb a spožahlivosti nákladnej dopravy. Zároveň odporučili, aby s ohžadom na efektívnosť tranzitnej prepravy boli vytvorené predpoklady pre jej rozšírenie a aby sa zastavil extenzívny rozvoj v oblasti vodnej dopravy. Na úseku spojov výbory ocenili, že takmer 80 % územia ČSSR je už pokryté signálom II. televízneho programu. V záujme spokojnosti občanov však bude nutné hžadať cesty i k zvyšovaniu počtu vybavených žiadostí o zriadenie telefónnych staníc nad plánované úlohy.

Významný vplyv na h ospodárenie štátnych rozpočtov má zahraničný obchod. Výbory pre priemysel, dopravu a obchod pri prerokúvaní tejto kapitoly štátneho záverečného účtu poukázali najmä na dlhodobo sa prejavujúce nedostatky, vyplývajúce z malej prispôsobivosti výroby i komerčných metód potrebám trhov. Pritom i zákazníci zo socialistických krajín v nadväznosti na ich vlastné štrukturálne zmeny požadujú presun dodávok z oblasti ťažkého strojárstva do oblasti všeobecného strojárstva, elektrotechniky a nestrojárskych výrobkov. Oproti tomu je nutné kladne hodnotiť predpoklady pre ďalší rast zahraničného obchodu, ktoré vytvára spolupráca Federálneho úradu pre normalizáciu a meranie s partnermi zo socialistických i nesocialistických krajín. Toto úsilie smeruje k spoločnej tvorbe noriem a vzájomnému uznávaniu výkonov štátnych skúšobní. Ak sa dosiahne skutočný pokrok v tejto oblasti, užahčí sa nielen prístup našich výrobkov na zahraničné trhy, ale vytvorí sa i základ pre priamu spoluprácu výrobných organizácií. Aj poslanci z výboru pre plán a rozpočet sa vyjadrili k zahraničnému obchodu a označili plnenie, prípadne prekračovanie úloh vo vývoze valcovaného materiálu, energie a surovín za spoločensky nežiadúce i s ohžadom na priamy vplyv tejto výroby na stav životného prostredia u nás.

Z iného pohžadu upozornili poslanci z výboru pre požnohospodárstvo a výživu na to, ako ekologická situácia ovplyvňuje efektívnosť požnohospodárskej výroby. Ide najmä o klesajúcu produkčnú schopnosť pôdy, pôsobenie kyslých dažďov, o vodné a veterné erózie a o ohrozenie celého potravinového reťazca škodlivými látkami. Na druhej strane však nestačí len vypestovať a zobrať vysoké výnosy požnohospodárskych plodín. Rovnako dôležité je zabezpečiť čo najlepšie zhodnotenie celej úrody, pretože svoju funkciu splní len to, čo sa objaví na stole spotrebiteža. Preto výbory znovu upozornili (a bola o tom zmienka i tu, na pléne Federálneho zhromaždenia) , že situácia v potravinárskom priemysle sa nijako nezlepšila a jeho modernizácia sa stále oddažuje. Svedectvom toho je nízka zostatková hodnota strojového zariadenia a základných prostriedkov, ktorá sa pohybuje medzi 38-39 %.

Súdružky a súdruhovia, od 1. 1. 1989 boli v celom požnohospodárskom komplexe uplatnené pravidlá prestavby hospodárskeho mechanizmu. Ako sa mohli poslanci pri prieskumoch presvedčiť, dochádza v niektorých požnohospodárskych podnikoch, ale niekde i v celých okresoch k značným rozdielom oproti minulým rokom. Je pochopitežné, že z prvých štyroch - piatich mesiacov nemožno robiť závery. Napriek tomu treba ďalší priebeh pozorne sledovať i zo strany centrálnych orgánov a v prípade nutnosti operatívne robiť potrebné opatrenia.

V minulosti bola dôchodková situácia prevažnej väčšiny požnohospodárskych družstiev vcelku konsolidovaná najmä vďaka pridruženej výrobe. Tá sa podiežala na celkovom zisku družstiev z viac ako 52 % v českých krajinách a vyše 90 % v SSR. V nových podmienkach by malo dôjsť i k zmene štruktúry výnosov požnohospodárskych organizácií. Preto je pre celý požnohospodársko-potravinársky komplex najdôležitejšia úloha presadiť intenzifikáciu vlastnej výroby, racionalizovať vnútropodnikové riadenie a zvážiť pritom i optimálnu vežkosť požnohospodárskych podnikov v rôznych podmienkach.

Aktuálnym problémom je i včasné rozhodovanie o štrukturálnych otázkach požnohospodárskej výroby na úrovni centra pri reálnom ocenení tendencií svetového agrárneho trendu a tuzemských predpokladov zahŕňajúcich i nadväzné budovanie príslušných odvetví potravinárskeho priemyslu.

Súdružky a súdruhovia, aj ostatné výbory Snemovne národov venovali rozhodujúcu časť svojho rokovania ekonomickým otázkam. Pritom došli k záveru, že orgány štátnej správy federácie dbali vo svojej činnosti na dosiahnutie plánovaných príjmov a že pridelené prostriedky boli pri plnení plánovaných i mimoriadnych úloh riadne využívané a hospodárne vynakladané.

So znením prerokúvania kapitol štátneho záverečného účtu vyslovili preto súhlas a týmto svojím kladným stanoviskom vytvorili dôležité predpoklady pre schválenie celkového znenia štátneho záverečného účtu.

Na tomto základe a po prerokovaní súhrnu štátnych záverečných účtov ČSSR za rok 1988 Výbor pre plán a rozpočet Snemovne národov za prítomnosti delegovaných poslancov ďalších výborov odporučil Snemovni národov vládny návrh uznesenia (tlač 157) schváliť v predloženom znení. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající místopředseda FS Z. Žalman: Děkuji společnému zpravodaji výborů SN J. Csémimu, slovo má nyní společný zpravodaj výborů SL poslanec Jiří Bezecný.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec J. Bezecný: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, státní závěrečný účet československé federace za rok 1988, který je nám dnes předkládán ke schválení, je nutno posuzovat nejen v jeho struktuře, ale také podle konečného výsledku, který je nesporně příznivý, když výsledky hospodaření státního rozpočtu končí s přebytkem 1,6 mld. Kčs.

V prvé řadě je třeba se zastavit u tvorby zdrojů. Je pravda, že se v roce 1988 zrychlila, především u zisku a daně z obratu, že se zvýšil zisk ze zahraničního obchodu, vyšší byly úspory materiálu a zčásti se zlepšil i vývoj zásob, i když k jejich výraznému snížení došlo až v samém závěru roku.

Naproti tomu však ani v roce 1988 nebylo dosaženo záměrů 8. pětiletky a propad v tvorbě národního důchodu dosáhl v prvních třech letech výše 33,7 mld. Kčs. Navíc si musíme uvědomit, že v roce 1988 nedošlo k žádným ztrátám vlivem mrazivé kalamity, jak tomu bylo v roce předchozím a že příznivé výsledky 1. čtvrtletí podniky nedokázaly rozvinout, ale naopak utlumit. Zřejmě stále přetrvává v podnikové sféře opatrné vyčkávání a koneckonců se tomu nemůžeme ani tak moc divit, když stále ještě řada podniků odvádí více než 95 % svého zisku, podstatnou část odpisů a navíc nezná plně podmínky, za nichž bude hospodařit v příštím roce.

Z oblasti užití národního důchodu se chci zmínit o problémech investiční výstavby. Státní plán předpokládal v roce 1988 pokles hmotného objemu investic. Při úpravě plánu v souvislosti se snížením úkolů v tvorbě zisku rozhodla vláda o snížení původně plánovaného objemu investic o 1,8 mld. Kčs. Nesvědčí proto o přílišné disciplíně hospodářské sféry i resortů, když skutečný objem investičních prací a dodávek v národním hospodářství byl proti roku 1987 o 7,6 mld. Kčs vyšší, a to i při výrazném nesplnění úkolů v bytové výstavbě a u ekologických staveb. Již dlouhodobě k největšímu překračování dochází u agrokomplexu. Stojí proto také za zamyšlení, že přebytek rozpočtu federace se navrhuje použít k poskytnutí dotací k vyrovnání státních rozpočtů republik téměř již tradičně, přičemž tyto prostředky jsou určeny mimo jiné na vyrovnání nedostatku zdrojů v zemědělsko-potravinářském komplexu.

Růst objemu investic nad kapacitní možností stavebních organizací především v oblasti pomocné stavební výroby a tedy dokončovacích prací i možnosti plynulého zásobování v řadě druhů materiálů i vybavení bytů dále prohlubují nedostatky v investiční výstavbě. Dále se prodlužuje průměrná doba výstavby, která již dosáhla 64 měsíců a jen v této pětiletce se zvýšila o 5 měsíců, trvá opožděné dokončování staveb, které má svůj dopad i na nedosahování plánovaných parametrů a morální opotřebení často i dovážené technologie. Neúměrný počet rozestavěných staveb - více jak 22 tisíc - brání koncentraci kapacit na rozhodující stavby a neumožňuje i vyšší využití progresívních stavebních technologií. Výbory proto vítají rozhodnutí vlády o zastavení zahajování staveb v letošním roce, s výjimkou jmenovitě určených staveb. Je jenom třeba toto rozhodnutí urychleně dopracovat až do plánů jednotlivých stavebních organizací, zvážit i dopady do sféry zásobování, financování a potřebné skladby stavebních řemesel. Prověřit je nutno i dopady postupného uvolňování příslušníků armády pro potřeby stavebnictví. Při této příležitosti bych chtěl vznést dotaz na soudruha ministra Stejskala, zda se zákaz zahajování staveb týká i staveb investičního charakteru, financovaných na základě výjimky z provozních prostředků, např. v oblasti školství.

Vážným problémem minulého roku byla i vysoká platební neschopnost řady organizací, která se v průběhu roku pohybovala na úrovni 40 mld. Kčs, přičemž její pokles ke konci roku - související se snížením zásob - je samozřejmě jen dočasným. Výbory jsou toho názoru, že i do řešení tohoto problému by se měla výrazněji zapojit vláda, a to tím spíše, že platební neschopnost i jinak vcelku dobře hospodařících organizací má leckdy přímou souvislost s jejím rozhodnutím. Např. platební neschopnost řady ústředně řízených stavebních organizací zcela jasně vyplývá z dopadů vyhlášky č. 37/1983, která ostatně svůj záměr v tlaku na snížení rozestavěnosti neplní, i když možná hlavně proto, že i po schválení 8. pětiletky byla podnikům na základě vyšších rozhodnutí dodatečně zařazena řada staveb převyšujících jejich kapacitní možnosti a z rozhodnutí ministerstva financí, které od 1. 1. 1988 zařadilo do kategorie zásob práce a dodávky nezahrnuté do měsíčních splátek, aniž při tom byly současně dořešeny možnosti jejich financování. Platební neschopnost organizací výrazně ovlivňují i nerealizované mezivládní dohody jako například u jaderného programu Škoda Plzeň.

Soudruh předseda vlády i soudruh ministr Stejskal se ve svém vystoupení zabývali i otázkami vnitřního trhu. Je pravda, že situace na vnitřním trhu se ve srovnání s minulým rokem poněkud zklidnila, možná proto, že občané konečně pochopili, že přestavba velkoobchodních cen neznamená současně změnu cen maloobchodních, i když tomu tak úplně nenasvědčují dlouhé fronty před Nábytkem, Mototechnou i jinými obchody. Je třeba si uvědomit, že stavy zásob v obchodě jsou nadále velmi nízké, že. se nám nepodařilo doplnit jejich úbytek v posledních 2-3 letech a že i přes vcelku dobré plnění odbytu pro tržní fondy i dále spíše klesají, a řada výrobků, především dlouhodobé spotřeby, zůstává nadále nedostatková. Výbory proto vítají výrazně zvýšení možnosti cestování do zahraničí, především do kapitalistických států, které přece jen odlehčí vnitřnímu trhu jak odčerpáním kupní síly, tak i nákupem zboží v zahraničí, i když bych se chtěl jednou dožít toho, že cesty našich občanů do zahraničí budou méně nákupní a více rekreační a poznávací.

Výbory vysoce oceňují, že přes nižší tvorbu zdrojů byly plně realizovány záměry v oblasti sociální péče, že byly dle předpokladu kryty potřeby školství, kultury a zdravotnictví. V souladu s diskusí ve výborech se ovšem domnívám, že naše zdravotnictví do budoucna bude vyžadovat podstatně větší péči než dosud, i když se na základě materiálů, které jsme ve výborech projednávali počátkem roku, shoduji se zdravotníky v tom, že zdraví našich občanů si vyžaduje komplexnější řešení i mimo oblast zdravotnictví. Myslím, že to potvrzují i mimořádné iniciativy naší vlády v posledním období v oblasti ekologie. Chtěl bych věřit, že opatření vlády v oblasti investiční výstavby i opatření ke snížení našich ozbrojených sil umožní vydělit více kapacit pro ekologické stavby a výrazně snížit skluz, který v této oblasti za první tři roky pětiletky máme.

Výbory Sněmovny lidu i Sněmovny národů projednaly příslušné kapitoly státního závěrečného účtu a přijaly řadu doporučení ke zlepšení rozpočtové politiky. Z doporučení, která mají obecný dosah, bych chtěl zdůraznit především doporučení výborů branných a bezpečnostních na využití prostředků ze snížení stavu ozbrojených sil na podporu individuální bytové výstavby a údržbu bytového fondu, ke zkvalitnění úrovně zdravotnictví a školství, k posílení účelových prostředků národních výborů v západním pohraničí a akce "Z", doporučení výborů pro kulturu a výchovu na využití chozrasčotních prvků i na pracovištích Československé akademie věd a doporučení výborů pro sociální politiku - k plnění úkolů v řízení zaměstnanosti a mezd dle programu prací k uplatnění nového hospodářského mechanismu.

Rovněž ostatní výbory Sněmovny lidu jednotlivé kapitoly státního závěrečného účtu důsledně projednaly a přijaly závěr, že orgány státní správy federace dbaly na dosažení plánovaných příjmů a hospodárnost při vynakládání přidělených prostředků, a to i při zajišťování mimořádných úkolů. Se závěrečným účtem jednotlivých kapitol proto vyslovily souhlas.

Na základě souhlasného stanoviska všech výborů Sněmovny lidu a výsledku projednání souhrnu státních závěrečných účtů Československé socialistické republiky za rok 1988 ve výboru pro plán a rozpočet Sněmovny lidu za účasti delegovaných zástupců ostatních výborů doporučuji Sněmovně lidu vládní návrh usnesení schválit v předloženém znění. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS Z. Žalman: Děkuji poslanci Bezecnému.

Po vyslechnutí zpravodajských zpráv bude naše jednání pokračovat rozpravou, a to jak ke zprávě předsedy vlády Československé socialistické republiky o vývoji národního hospodářství a současných úkolech, tak i ke státnímu závěrečnému účtu.

Písemně se do rozpravy přihlásili tito poslanci a poslankyně: Alois Hůla, Slavoj Brokeš, Jozef Trangoš, Drahoslav Křenek, Jozef Fekete, Jiří Neubert, Jan Hlavačka, Jana Moltašová, Šimon Škoviera, Jaroslava Šimůnková, Jiřina Bočková, Věra Stuchlíková, Eva Silvanová, Hana Návratová, Lumír Sakmar, Stanislav Toms, Vlastimil Baruš a Pavel Jonáš.

Zahajuji tedy rozpravu a uděluji slovo poslanci Hůlovi, připraví se poslanec Slavoj Brokeš.

Místopředseda SL A. Hůla: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, je to poprvé, kdy poslanci dostali podrobný faktografický otevřený materiál o tom, jaké jsou základní problémy vývoje národního hospodářství. Objektivní analýza hospodářského rozvoje naší země, kterou projednáváme, je nezbytným krokem pro správné zaměření koncepcí, plánů, programů našeho dalšího rozvoje a vůbec všech našich rozhodnutí. Pokládám za správné, že analýza nejen kriticky ukazuje na řadu nedostatků i disproporcí, které se nám nahromadily z minulosti, ale lze z ní jasně vyčíst i pozitiva, přínosy, kterých jsme dosáhli. Orientuje nás na velké rezervy, které máme. Proto se také ještě dlouhou dobu budeme vracet i k této analýze minulosti, kterou doporučuji považovat za otevřenou.

Budeme hledat v minulosti nejen poučení, ale sám život nám ukáže potřebu hlouběji konkretizovat na každém stupni řízení, ve větších i v menších kolektivech, u jednotlivců, příčiny nedostatků, abychom je mohli s úspěchem řešit. To vše vyžaduje, aby východiska z daného stavu byla pro každého jasná, srozumitelná a konkrétně realizovatelná pod osobní odpovědností.

To předpokládá, aby byla vždy spjata s koncepčností, s ekonomickým programem. A to je naše slabina. Přijatá opatření se nemohou pohybovat z extrému do extrému, jak často ukazuje naše minulost. Musí odpovídat realitě, ve které se nacházíme, být v souladu s iniciativní a efektivní podnikavostí na principech socialismu, o kterou usilujeme. Nelze ani čekat na zázraky ani na samospasitelnou roli nového hospodářského mechanismu. V něm musíme umět pracovat a podnikat, a to mnozí neumí. Není hanbou si to přiznat, hanbou však je se to nesnažit naučit, čekat jen na pomoc shora, od centra všechno chtít a nevidět nic jiného než růst mezd a prémií za jakoukoliv cenu. Prostě žít, dobře, klidně, ale bez zásluh.

Ekonomických problémů, se kterými se musíme utkat, je nemálo. Čím tedy začít? Analýza i každodenní chod ekonomiky ukazují, že se ekonomický vývoj zhoršuje, nabídka zboží a dodávek je v sortimentech hluboce pod úrovní výše poptávky.

V některých úsecích stav přerůstá do globálních deficitů. Vznikají ekonomické paradoxy - nemáme materiál a subdodávky, ale prudce nám rostou zásoby včetně materiálů a subdodávek. Nedosahujeme potřebné efektivnosti a produktivity, ale bez ohledu na to nám rostou mzdy. Rozvíjíme motivaci k mobilizaci rezerv, ale ta se dostává do rozporu se snahou spekulovat, zakrývat rezervy, zvyšovat náklady, aby po zavedení samofinancování vznikl lepší prostor u podniků pro snižování nákladů a pro růst zisku.

Vzpomeňme si, jak ke konci minulého roku náš průmysl kritizoval přípravu podmínek pro samofinancování a odmítal 4,5% míry zisku. Co ukazuje bilancování, přepočet plánů a první výsledky u většiny průmyslových podniků? Míra zisku je překročena, z toho je třeba také do budoucnosti vycházet.

Přes prováděné restrikce stále v ekonomice trvá tolikrát kritizovaný předstih peněžní, zvláště úvěrové emise před jejím bonitním hmotným krytím.

Ekonomika se hmotně zhoršuje, hodnotově čerpá stále větší přísuny peněz. To je nutné řešit, zastavit další zhoršování ekonomiky i za cenu přijetí mimořádných opatření k upevnění ekonomické rovnováhy, tak jak o tom hovořil předseda vlády - tím se i zreální východiska samofinancování, zvláště našeho průmyslu.

Zastavit proces zhoršování ekonomického vývoje, postavení "hrází" inflace současně vyžaduje problémy řešit již v duchu uplatňování a zavádění nových prvků hospodářského mechanismu při současném zvyšování akceschopnosti centra.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP