Středa 22. března 1989

Ďalej návrh zákona o rokovacom poriadku rešpektuje všetko to, čo sa osvedčilo z uplatňovania ústavného zákona o čs. federácii v doterajšej štruktúre. V tejto súvislosti treba poznamenať, že je v nej prihliadnuté na komplexnejšie vyjadrenie pôsobnosti Predsedníctva Federálneho zhromaždenia, na obligatórne zriadenie výborov, ktoré pokrývajú hlavnú oblasť činnosti snemovní a pod.

Pri koncipovaní zákona prihliadli sme tiež ku skúsenostiam z parlamentnej praxe všeobecne uznávanej vo svete a hlavne nás inšpirovali skúsenosti z práce zákonodarných zborov socialistických krajín. Pravda, pri pochybnostiach procedurálneho i vecného charakteru uprednostnili sme naše československé demokratické tradície.

Záverom treba mi pripomenúť, že navrhované zákony nie sú v rozpore s ústavnými predpismi, predstavujú ich konkretizáciu a tak vytvárajú lepšie podmienky pre poslaneckú prácu vo Federálnom zhromaždení a vo volebných obvodoch. Jednota právneho poriadku je zachovaná, navrhované zákony boli pripravované v tesnej a konštruktívnej spolupráci s Českou národnou radou a Slovenskou národnou radou.

Iniciatívna skupina poslancov Federálneho zhromaždenia, ktorá vám návrhy zákonov predkladá, je toho názoru, že prijatie predložených návrhov nepochybne prispeje k zlepšeniu práce Federálneho zhromaždenia, jeho poslancov a tým aj k zvýšeniu efektívnosti socialistického politického systému v procese prebiehajúcej spoločenskej a ekonomickej prestavby. Odporúčam predložoné návrhy zákona o rokovacom poriadku Federálneho zhromaždenia a zákona o poslancoch schváliť.

Předsedající předseda SL V. Vedra: Děkuji prvnímu místopředsedovi Federálního shromáždění J. Markovi za jeho výklad.

Návrh zákona projednali všechny výbory obou sněmoven. Prosím společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu poslance Blažka, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec O. Blažek: Vážený soudruhu tajemníku ústředního výboru Komunistické strany Československa, vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, probíhající procesy společenské přestavby a demokratizace, ale i zavádění nového hospodářského mechanismu vyžadují změnu stylu a metod práce nás, poslanců Federálního shromáždění, jeho sněmoven i výborů. Tento požadavek vychází ze současných potřeb společnosti i nutnosti dále rozvinout a zdokonalit všechny demokratické tradice a principy socialistické společnosti.

Do popředí v procesu přestavby a demokratizace vystupuje nezastupitelná úloha Federálního shromáždění - nejvyššího orgánu státní moci a jediného zákonodárného sboru Československé socialistické republiky. Narůstající úkoly Federálního shromáždění při prohlubování socialistické demokracie a důsledném plnění jeho ústavních funkcí si vyžádaly provést nové zákonné úpravy jednacího řádu Federálního shromáždění a postavení, práv a povinností jeho poslanců.

Této potřeby si byla vědoma iniciativní skupina poslanců obou sněmoven a národních rad, které zpracovaly návrh zásad zákonů o jednacím řádu a o poslancích všech tří nejvyšších zastupitelských sborů - Federálního shromáždění, České a Slovenské národní rady, jak o ní hovořil ve zdůvodňující zprávě první místopředseda Federálního shromáždění soudruh Marko.

Při zpracování návrhů zákonů poslanci vycházeli z politické směrnice XVII. sjezdu Komunistické strany Československa, která vytyčila úkol zkvalitňovat zákonodárnou činnost zastupitelských sborů a posilovat jejich působení při kontrole výkonných orgánů. Zohledněn byl i program přestavby a demokratizace přijatý na 7., 9. a 12. plenárním zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa.

Již projednávání zásad zákonů Federálního shromáždění o jednacím řádu a o poslancích Federálního shromáždění vyvolalo ve všech výborech obou sněmoven velkou odezvu a k jejich projednávání přistoupili poslanci s velkou odpovědností, s velkým zájmem. Všechny výbory návrhy zásad s připomínkami schválily.

Při projednávání návrhu ve výborech uplatnili poslanci řadu připomínek a námětů, které spolu s náměty České i Slovenské národní rady, vlády Československé socialistické republiky i generálního prokurátora využila iniciativní skupina poslanců při přípravě návrhů obou zákonů.

Například bylo do návrhu zákona zapracováno doporučení výborů ústavně právních, aby předsednictvo Federálního shromáždění projednávalo program legislativních záměrů Federálního shromáždění. Tento návrh vychází z předpokladu, ale i z potřeby zvýšit v procesu demokratizace zákonodárnou iniciativu poslanců.

Do návrhu zákona o poslancích byly zapracovány připomínky a doporučení, které se týkají politicky závažné problematiky nově navrhovaného způsobu skládání účtů z poslanecké činnosti ve volebních obvodech, povinnosti seznamovat voliče se zákony Federálního shromáždění, získávat je pro jejich plnění a zabezpečovat jejich aktivní účast na jejich tvorbě. Využity byly i náměty a připomínky, týkající se rozšíření navrhovaných záruk poslanecké činnosti ve Federálním shromáždění i ve volebních obvodech.

Připomínky a náměty poslanců, uplatněné v jednání výborů, jsou dokladem jejich zvýšeného zájmu na přijetí navrhované právní úpravy. Přispěly k tomu, že práce na nové zákonné úpravě jednacího řádu, postavení, práv a povinností poslanců vyústily v předložení návrhu zákonů, které dnes projednáváme.

Mojí povinností je informovat společnou schůzi sněmoven, že návrhy obou zákonů projednaly všechny výbory obou sněmoven, výbory České i Slovenské národní rady a vyslovily s nimi souhlas. Vyslovení tohoto souhlasu však předcházela náročná a obsáhlá diskuse, ve které poslanci uplatnili další doporučení a návrhy. Navrhovanou zákonnou úpravu posoudila též vláda Československé socialistické republiky, která zaujala k oběma návrhům kladné stanovisko, doporučila však zvážit úpravy některých ustanovení. Několik připomínek zaslal i generální prokurátor Československé socialistické republiky.

Převážná většina doporučení a návrhů byla akceptována iniciativní skupinou poslanců a je na ně reagováno ve společné zprávě výborů sněmoven k návrhu zákona o jednacím řádu a ve společné zprávě k návrhu zákona o poslancích Federálního shromáždění tisky č. 133 a 134.

Ne všem připomínkám a doporučením však bylo možno vyhovět. Například v návrhu zákona o jednacím řádu k § 33 a 34 vláda ČSSR doporučila vzít v úvahu připomínku, že návrh zákona ukládá povinnost subjektům práva zákonodárné iniciativy předkládat nejprve zásady zákonů. Takto obecně stanovená povinnost - uvádí ve své připomínce vláda - která mezi jednotlivými navrhovateli nerozlišuje, může ovlivnit zákonodárnou iniciativu poslanců, národních rad, které na rozdíl od ostatních navrhovatelů nejsou Federálnímu shromáždění odpovědny. Obsahově shodné připomínky uplatnily též Česká národní rada a Slovenská národní rada spolu s návrhem, aby pro ně platila výjimka v tom směru, aby nemusely Federálnímu shromáždění předkládat zásady zákonné úpravy. Oba návrhy byly pečlivě zváženy a ve výborech sněmoven se poslanci jednoznačně vyjádřili pro navrhovaný způsob předkládat zákonodárné návrhy nejprve ve formě zásad a po jejich projednání ve formě návrhu zákona. Tento návrh vychází z koncepce, že zásady zákona mají umožnit zákonodárnému sboru posouzení, zda určitá oblast společenského života musí být upravena zákonem a v jakém rozsahu, nebo zda sledovaného cíle nelze vhodněji dosáhnout jinými nástroji řízení, např. ekonomickými. Při posuzování těchto ustanovení ve výborech sněmoven se poslanci jednoznačně vyslovili proti návrhům na upuštění od projednávání zásad zákonů. Poukázali na dosavadní praxi, která se osvědčila, a na výsledky, z nichž vyplývá, že projednávání zásad je účelné a pomáhá poslancům rozvíjet demokratický princip zákonodárné činnosti zvyšováním podílu voličů a samotných poslanců na tvorbě zákonů. Proto doporučuji akceptovat návrh jak je předložen a doporučován ve výborech. Návrh zákona počítá s možností ve výjimečných případech na žádost navrhovatele od předložených zásad upustit, jde-li o úpravu jednoduchou nebo vyžaduje-li to její naléhavost.

V § 36 odst. 3 vláda ČSSR doporučila zvážit stanovení povinnosti navrhovatele vždy předložit Federálnímu shromáždění návrh prováděcího předpisu, má-li nabýt účinnosti současně se zákonem. Za problematickou považuje zejména uložení této povinnosti navrhovateli, který nemusí být gestorem zpracovaného prováděcího předpisu a není řešen ani případ, je-li k vydání prováděcího předpisu zmocněn republikový orgán, kterému federální navrhovatel nemůže tuto povinnost uložit. Ve výborech jsme se i touto připomínkou zabývali a bylo konstatováno, že výbory ke komplexnímu posouzení zákonných úprav potřebují znát i návrhy prováděcích právních předpisů a jejich administrativní náročnost, která z těchto často vyplývá. Doporučuji proto přijmout navrhovanou úpravu obsaženou v § 36 odst. 3.

Dále vláda ČSSR doporučila v ustanovení § 45 stanovit povinnost sdělit navrhovateli zákonné úpravy zhodnocení všelidové diskuse k zásadám zákona. Ve výborech bylo zaujato stanovisko ponechat navrhované znění § 45 beze změny, neboť se počítá se vzájemnou spoluprací mezi navrhovatelem a dalšími orgány, které budou při organizování všelidové diskuse působit.

K § 84 odst. 1 výbory pro sociální politiku sněmoven doporučily, aby sněmovna zřídila ze svých poslanců ze zákona jen výbor mandátový a imunitní a výbor ústavně právní a na základě usnesení sněmovny, aby byly zřízeny další výbory pro plnění povinností na úseku státní politiky. K tomu poznamenávám, že výbory ústavně právní. zahraniční a pro plán a rozpočet mají být zřizovány ze zákona proto, že jsou úzce spjaty s hlavními formami činnosti Federálního shromáždění. Navrhovaná zákonná úprava umožňuje, aby sněmovny podle svých potřeb zřídily svým usnesením další výbory, jejichž názvy i obsah činnosti se mohou měnit, a to i v průběhu samotného volebního období. Jsem toho názoru, že je správné ponechat navrhované znění § 84 odst. 1 beze změny. Rovněž výbory pro sociální politiku, které se dnes sešly na své mimořádné schůzi, rozhodly, že vzhledem k závažnosti a politickému významu předkládaného návrhu zákona netrvají na svém doporučení a souhlasí se zněním společné zprávy výborů.

V § 106 až 108 obě národní rady doporučily rozšířit disciplinární pravomoc sněmovny i na takové výroky poslance, které nemají povahu urážky, ale jsou v rozporu se ctí a postavením poslance a týkají se širšího okruhu subjektů než sněmovny, jejích orgánů a orgánů Federálního shromáždění. V tomto širším rozsahu je disciplinární řízení upraveno v návrzích zákonů České národní rady a Slovenské národní rady. Ve společné zprávě výborů jsou uvedeny zpřesňující návrhy tak, jak byly ve výborech odsouhlaseny. Současně s tím všechny výbory sněmoven doporučily ponechat navrhovanou úpravu disciplinárního řízení beze změny. Považují ji za dostačující a vyhovující.

Pokud jde o návrh zákona o poslancích Federálního shromáždění, vláda ČSSR k § 1 odst. 1 vyslovila názor, aby bylo uváženo použití charakteristiky Federálního shromáždění jako nejvyššího zastupitelského sboru v ČSSR. K tomuto námětu je třeba vzít v úvahu, že je vžité spojovat s pojmem Federální shromáždění i pojem nejvyšší zastupitelský sbor Československé socialistické republiky. Proto doporučuji v § 1 odst. 1 ponechat navrhovanou charakteristiku Federálního shromáždění s úpravami textu v § 1 odst. 1 ve smyslu bodu 2 společné zprávy výborů sněmoven (tisk 134).

V § 1 odst. 3 výbory branné a bezpečnostní doporučily doplnit větu "Poslanci jsou si rovni, ve sněmovnách jsou voleni do příslušných výborů a funkcí, za jejichž vykonávání jsou v plném rozsahu zodpovědni". K tomu poznamenávám, že rovnost poslanců vyplývá z volebního práva, proto není třeba tuto zvlášť uvádět v zákoně o poslancích.

V § 19 odst. 2 ústavně právní výbor Slovenské národní rady doporučil z důvodu nadbytečnosti vypustit za slovem "poslanci" další slova "jsou pod ochranou ústavy". Myslím si, že jde o vyjádření základní záruky výkonu poslanecké funkce a proto je správné ponechat navrhované znění § 19 odst. 2 beze změny.

V § 26 obě národní rady doporučily zohlednit připomínku rozšířit disciplinární pravomoc sněmovny - kterou uplatnily k § 106 až 108 návrhu zákona o jednacím řádu k disciplinárnímu řízení. Vzhledem k tomu, že k této připomínce zmíněným ustanovením § 106 až 108 zákona o jednacím řádu nebylo přihlédnuto, nelze ji akceptovat ani zde.

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, z jednání všech výborů obou sněmoven vyplynula jednoznačná podpora navrhované zákonné úpravě obsažené v návrhu zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění a v návrhu zákona o poslancích Federálního shromáždění.

Poslanci kladli důraz na potřebu prohloubit demokratické prvky v práci každého poslance, ale i všech orgánů Federálního shromáždění, na zvýšení účinnosti práce, ale i celkové efektivity nejvyššího zastupitelského sboru ČSSR, na nezastupitelnou úlohu zákonodárných sborů při prosazování procesu přestavby. V jejich diskusi se výrazně projevoval upřímný zájem na tom, aby byly připravovány, projednávány a schvalovány v potřebném čase takové zákony, které umožní rozvinout a plně realizovat záměry přestavby hospodářského mechanismu i rozvoj socialistické demokracie.

Proto jsme ve výborech sněmoven věnovali značnou pozornost předloženým návrhům zákonů tak, aby přijaté formulace byly jednoznačné a všeobecně srozumitelné. Jsme si přitom vědomi, že účinnost všech zákonů se neprojevuje jejich přijetím a vyhlášením, ale náročnou prací při uvádění zákona do života. O to víc to bude platit o těchto zákonech, kde jejich tvůrci, zákonodárci i realizátoři jsou samotní poslanci.

Soudružky a soudruzi, jako společný zpravodaj výborů ústavně právního, zahraničního, branného a bezpečnostního, pro plán a rozpočet, pro průmysl, dopravu a obchod, pro zemědělství a výživu, pro kulturu a výchovu, pro sociální politiku a výboru mandátového a imunitního Sněmovny lidu vyjadřuji přesvědčení těchto výborů, že oba návrhy zákonů přispějí k dalšímu rozvoji socialistické demokracie, vytvoří potřebný prostor pro jednání všech orgánů Federálního shromáždění a zvýrazní úlohu a autoritu poslanců a jejich odpovědnost za plnění úkolů Federálního shromáždění.

Doporučuji Sněmovně lidu schválit návrh zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění (tisk 125) a návrh zákona o poslancích Federálního shromáždění (tisk 126) , předložený iniciativní skupinou poslanců Federálního shromáždění se změnami, uvedenými ve společné zprávě výborů Sněmovny lidu k návrhu zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění (tisk 133) a ve společné zprávě výborů Sněmovny lidu k návrhu zákona o poslancích Federálního shromáždění (tisk 134).

Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SL V. Vedra: Děkuji poslanci Blažkovi. Slovo má společná zpravodajka výborů Sněmovny národů poslankyně Z. Borisová.

Společná zpravodajka výborů SN Z. Borisová: Vážený súdruh generálny tajomník, vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne a súdruhovia poslanci, vážení hostia, prerokúvaniu návrhov zákonov o rokovacom poriadku Federálneho zhromaždenia a o poslancoch Federálneho zhromaždenia sme vo výboroch Snemovne národov venovali zvýšenú pozornosť. Vo výboroch sme jednoznačne konštatovali, že tieto návrhy zákonov vychádzajú z úlohy danej XVII. zjazdom KSČ naďalej zlepšovať legislatívnu činnosť Federálneho zhromaždenia a skvalitňovať spoločenskú kontrolu výkonných orgánov a dodržiavanie zákonov. Došli sme takisto k záveru, že oba navrhované zákony vytvárajú potrebné podmienky pre napĺňanie týchto ciežov, najmä vo vzťahu k výkonným orgánom štátnej moci.

Plne sa stotožňujem s obsahom správy, ktorú k obom návrhom zákonnej úpravy predniesol spoločný spravodajca výborov Snemovne žudu poslanec Blažek. Chcela by som ešte dodať, že pri prerokúvaní návrhov zákonov vo výboroch Snemovne národov sme vychádzali z dôležitej funkcie Federálneho zhromaždenia posilňovať právny základ spoločenského života, svojimi zákonmi regulovať základné spoločenské vzťahy a pôsobiť na ich ďalší rozvoj. V súlade s potrebami spoločnosti a ďalším prehlbovaním socialistickej demokracie, pri ich realizácii vyplývajú požiadavky na prehĺbenie koncepčnosti a programovosti zákonodarných prác. Nová zákonná úprava rokovacieho poriadku tieto požiadavky plne zohžadňuje. S tým ciežom upravuje prijímanie programov legislatívnych prác Federálneho zhromaždenia, čím sa vytvoria podmienky pre ciežavedomejšie uskutočňovanie politiky KSČ. Prehlbovanie programovosti legislatívnych prác sme vo výboroch plne podporili. Pri stanovení obdobia, na ktoré má byť legislatívny program Federálneho zhromaždenia vypracovaný, sme odporučili vychádzať z podmienok a potrieb praxe a dosiahnuť to, aby tento program bol spracovaný na volebné obdobie. Prehĺbenie plánovania legislatívnych prác umožní poslancom a výborom zintenzívniť prípravu na prerokúvanie nových zákonov už v období pred predložením zákonnej úpravy Federálnemu zhromaždeniu, kedy sa na úrovni výkonných orgánov legislatívne návrhy pripravujú. Vytvorenie tak potrebného časového priestoru pre prerokúvanie predložených legislatívnych návrhov umožní dôkladnejšiu prípravu na prerokúvanie návrhov zákonných úprav a lepšie využívať poznatky, ktoré získavame vo volebnom obvode, skúsenosti a podnety národných výborov, spoločenských organizácií, hospodárskych a ostatných organizácií a ich pracovných kolektívov. Vo výboroch sme sa zhodli na tom, že pravidlá prerokúvania legislatívnych návrhov vo Federálnom zhromaždení, obsiahnuté v navrhovanom rokovacom poriadku, umožnia všestranné posúdenie navrhovanej zákonnej úpravy, zodpovedajú vžitej praxi a svojím dielom prispejú k ďalšiemu skvalitneniu legislatívnych prác vo Federálnom zhromaždení.

Ďalej sme sa zhodli na tom, že zvyšovať podiel Federálneho zhromaždenia na spoločenskej kontrole, ako to ukladajú zjazdové závery, vyžaduje tiež vytvoriť pre to vhodné podmienky. Preto sme vo výboroch Snemovne národov s uspokojením konštatovali, že v novom rokovacom poriadku je kontrolná činnosť Federálneho zhromaždenia, jeho orgánov, snemovní a ich orgánov súhrnne upravená a sú zvýraznené jej základné formy. To považujeme za dôležitý predpoklad pre široké uplatňovanie foriem spoločenskej kontroly.

Ďalší rozvoj všetkých stránok činnosti Federálneho zhromaždenia úzko súvisí so skvalitňovaním práce jeho poslancov. Sú rozhodujúcimi štátnopolitickými činitežmi, ktorí presadzujú politické rozhodnutia o smeroch ďalšieho spoločenského rozvoja vo všetkých oblastiach spoločenskej výstavby. Radia sa so svojimi voličmi o otázkach, o ktorých sa rokuje v zákonodarnom zbore a informujú občanov o činnosti tohto najvyššieho štátnomocenského orgánu. S ohžadom na požiadavky spoločenského vývoja a na potreby praxe sme vo výboroch zhodne konštatovali, že doterajšia právna úprava postavenia, práv a povinností poslancov Federálneho zhromaždenia nie je dostačujúca. Preto plne podporujeme, že formou zákonnej úpravy bude zvýraznená úloha poslancov ako volených predstavitežov žudu a ich zodpovednosť za plnenie úloh najvyššieho zastupitežského zboru Československej socialistickej republiky.

Preto považujeme za správny ciež, ktorý navrhovaný zákon o poslancoch Federálneho zhromaždenia sleduje, zvýšiť autoritu jeho poslancov ako jedného z rozhodujúcich činitežov ďalšieho rozvoja jeho činnosti v oblasti ústavodarnej a zákonodarnej, pri prerokúvaní zásadných otázok vnútornej a zahraničnej politiky a v oblasti kontrolnej.

Vážené súdružky, súdruhovia, ako spoločná spravodajkyňa výborov ústavnoprávneho, zahraničného, branného a bezpečnostného, pre plán a rozpočet, pre priemysel, dopravu a obchod, pre požnohospodárstvo a výživu, pre kultúru a výchovu, pre sociálnu politiku a výboru mandátového a imunitného Snemovne národov vyjadrujem stanovisko týchto výborov, že oba navrhované zákony sú v súlade s ústavnými predpismi a nevyžadujú žiadne ústavné zmeny. Navrhované zákony sa stanú súčasťou zákonodarných opatrení, ktorými sa uvádzajú do života závery XVII. zjazdu Komunistickej strany Československa.

Odporúčam Snemovni národov schváliť návrh zákona o rokovacom poriadku Federálneho zhromaždenia (tlač 125) a návrh zákona o poslancoch Federálneho zhromaždenia (tlač 126) , ktorý predložila skupina poslancov Federálnemu zhromaždeniu, spolu so zmenami, ktoré sú uvedené v spoločnej správe výborov Snemovne národov k návrhu zákona o rokovacom poriadku Federálneho zhromaždenia (tlač 133) a v spoločnej správe výborov Snemovne národov k návrhu zákona o poslancoch Federálneho zhromaždenia (tlač 134).

Ďakujem za pozornosť.

Předsedající předseda SL V. Vedra: Děkuji poslankyni Borisové.

Do rozpravy se písemně přihlásili tito poslanci: Eduard Vlček, Miroslav Slavík, Anna Minárová, Richard Nejezchleb, Věra Bartošková a Anton Hlaváč.

Zahajuji rozpravu a prosím, aby se ujal slova poslanec Eduard Vlček a připraví se poslanec Miroslav Slavík.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP