Úterý 21. března 1989

Budujeme spoločný európsky dom, ako sa dnes viackrát povedalo. Zrejme bude rozsiahly a viacpodlažný. Bude sa v ňom hovoriť v mnohých jazykoch. Iste ho postavíme v slohu modernej, vzdušnej slnečnej architektúry. Pritom však musí byť odolný voči všetkým možným otrasom a búrkam. Nám, Čechom a Slovákom, našim rodným národnostiam vežmi záleží na tom, aby tento dom bol pekný, vžúdny a kultúrny. Každý zo západu, východu, severu a juhu Európy donesie si do spoločného domu svoje knihy, svoje obrazy a sošky, svoje sklo a svoje čisté víno. Z každého bytu zazvučia inak krásne, nenapodobitežné piesne.

Nuž, porozmýšžajme my doma, u nás, v socialistickom srdci Európy, čo z nášho umenia, z našej kultúry, z našej vzdelanosti chceme priniesť do domu mieru a dobra práve na naše poschodie. Viem, že vôžu a zápal máme. Ale ešte sa žiada veža roboty. Lebo kultúra - mier - človek, to je to isté, ten istý kameň, ktorý treba brúsiť, zušlachťovať a zjemňovať.

Naše československé dvere, okná na tomto dome, najmä však srdcia sú otvorené pre všetkých, ktorí majú v batožine skutočnú, harmonizujúcu kultúru. Ktorí však prinášajú nálože nesváru a ideologickej slepoty a za úsmevom majú horkú slinu nenávisti, nepochodia. V celoeurópskom, ale aj v našom vlastnom domove chceme mať útulno a čisto, chceme v ňom mať poriadok. Rozvrat a napätie neprijímame ani v najlákavejšom balení. Predsedníctvo Federálneho zhromaždenia prijalo logické opatrenie proti tým, čo zneužívajú demokratizáciu na anarchiu. Kultúra politiky a politika kultúry je požiadavka pre nás všetkých, občanov ČSSR, ale aj pre ostatných obyvatežov našej Európy.

Ďakujem za trpezlivosť.

Předsedající předseda SN J. Janík: Ďakujem poslancovi Koyšovi, ktorý bol posledným z prihlásených rečníkov. Napriek tomu sa pýtam, či sa ešte niekto z poslancov hlási do diskusie? (Nikdo.) Nikto sa nehlási.

Vyhlasujem teda rozpravu za ukončenú.

O záverečné slovo požiadal minister zahraničných vecí ČSSR súdruh Johanes.

Ministr zahraničních věcí J. Johanes: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, průběh rozpravy, stejně jako dotazy, které byly vzneseny, svědčí o pozornosti, kterou věnuje náš nejvyšší zastupitelský sbor zahraniční politice.

Ukazuje též, že nejvyšší zákonodárný orgán bude klást na zahraniční službu stále vyšší nároky, vyžadovat pravidelné a kvalifikované informace o hlavních vývojových trendech ve světě, zejména o těch, které se bezprostředně dotýkají našich zájmů. Diskuse prokázala, že skládání účtů z činnosti naší diplomacie, z dosažených úspěchů a vznikajících problémů je pro mezinárodní působení Československa stále důležitější. Veřejná kontrola zahraniční politiky, posuzování jejího celkového zaměření, efektivity, hospodárnosti i kádrového zabezpečení, jedním slovem, veřejná kontrola schopnosti naší politiky zabezpečovat základní mezinárodní zájmy československého lidu je nedílným prvkem demokratizace celého našeho socialistického systému, nedílnou součástí hlubokého procesu přestavby všech oblastí života naší společnosti.

Pro nás, kteří prosazujeme zahraniční zájmy republiky v každodenní politické praxi, je taková kontrola důležitým barometrem správnosti našeho počínání či nutnosti korekce. Cenné podněty a připomínky, které jste ke zprávě přednesli, potvrzují, že hlavním kritériem naší činnosti musí být to, jak se nám daří vytvářet příznivé vnější podmínky pro mírový rozkvět naší vlasti, jak přispíváme k úspěchu procesu přestavby. Jak působíme k tomu, aby se v mezinárodních vztazích stále více prosazovalo nové myšlení, aby se projevovalo i v konkrétních československých návrzích a iniciativách. Aby se v nových podmínkách dále posilovaly svazky se Sovětským svazem a našimi socialistickými spojenci ve společném úsilí o upevnění míru, bezpečnosti a spolupráce.

Padly zde v rozpravě tři dotazy. Dovolte, abych nejdříve zodpověděl dotazy poslankyně Marešové. Její první otázka zněla, jak jiné státy informují svou veřejnost o závazcích, vyplývajících ze Závěrečného dokumentu vídeňské následné schůzky.

Jak jistě víte, v Československu, v Sovětském svazu a v dalších socialistických zemích byl dokument vydán v masovém nákladu. V Sovětském svazu jako příloha k listu Izvestija, u nás v Československu vyšel v nakladatelství Svoboda ve stodesetitisícovém nákladu a bratislavská Pravda přidala dalších 30 tisíc ve slovenském jazyce. V Bulharsku například vyšel dokument jako příloha k deníku Otečestven front. V západních zemích je situace značně odlišná. Jedná se o podstatně menší náklady. Podle našich informací v největším nákladu zatím vyšel v NSR - v 55 tisících, v USA vydali pro potřebu státního departmentu 8 tisíc výtisků a předtím 20 tisíc vytiskli v Rakousku, ale pro území mimo Spojené státy. Ve Francii například vyjde pouze 895 výtisků jako součást státní dokumentace. Z těchto počtů vyplývá, že veřejnost u nás je daleko více informována o textu Závěrečného dokumentu o výsledcích vídeňské následné schůzky, nepoměrně lépe než veřejnost kterékoliv západoevropské země či USA nebo Kanady. V řadě těchto účastnických zemí dokument ještě nebyl vydán vůbec.

V této souvislosti bych chtěl rovněž obrátit vaši pozornost na to, že naše sdělovací prostředky věnují daleko větší pozornost výsledkům vídeňské následné schůzky, než je tomu v zemích západní části Evropy, USA nebo Kanady. Chtěl bych říci, že na tyto skutečnosti upozorňujeme naše západní partnery a ukazujeme jim, že postupujeme daleko pružněji a více v souladu s dokumentem, který byl ve Vídni přijat.

Druhý dotaz poslankyně Marešové byl na naše představy o rozpracování Závěrečného dokumentu do české právní praxe. Chtěl bych v této souvislosti především znovu zdůraznit, že přijaté závazky ve Vídni chceme důsledně plnit. Federální vláda připravuje opatření k realizaci dokumentu do 31. března t. r. Z podkladů, které byly v této souvislosti zpracovány, vyplývá jednoznačně, že převážnou většinu ustanovení Závěrečného dokumentu z Vídně můžeme plnit okamžitě, což také v každodenní praxi činíme. Československý právní řád k tomu vytváří potřebné předpoklady. Jsou u nás samozřejmě případy, kdy bude třeba navrhnout konkrétní úpravy právních předpisů. Vídeňský dokument je brán také v úvahu při projednávání návrhů nových zákonů. Bude přirozeně zohledněn i při přípravě nové Ústavy. Opatření přijímaná ve vládě, o kterých jsem hovořil, by měla být realizována v průběhu tohoto roku. Pak zhodnotíme, jak se Závěrečný dokument plní i v jiných zemích, případně jaká ustanovení vyplynula ještě z průběhu následných akcí (kterých, jak víte, bude do roku 1992 celkem 11) a na základě toho eventuálně přijmeme další kroky.

Nejde totiž o žádnou jednorázovou akci, jde o trvalý proces a v tomto duchu budeme i k plnění výsledků Vídně přistupovat.

Chtěl bych zdůraznit, jak již bylo řečeno ve zprávě, že budeme požadovat, aby Závěrečný dokument vídeňské následné schůzky důsledně plnili i západní účastníci helsinského procesu. Jak vyplynulo i z dnešní rozpravy, mají v tomto směru co dohánět.

K dotazu poslankyně Galové o vízové praxi kapitalistických zemí vůči našim občanům: bych chtěl říci, že vízová praxe kapitalistických zemí v poslední době vůči nám nedoznala žádných změn, čili že nebylo přihlédnuto k výzvám Závěrečného dokumentu z Vídně, aby tato praxe byla usnadněna. Chtěl bych uvést několik případů, jak situace vypadá v současné době. Pokud jde o Německou spolkovou republiku, její vízum například je použitelné až devátý den od data vydání. Na hraničních přechodech Německé spolkové republiky zatím nebyly vytvořeny možnosti pro vydávání víz na hranicích, i když my jsme tento krok zavedli od 1. ledna tohoto roku na přechodu v Rozvadově. Víza nevydává našim občanům na hranicích ani Rakousko, nehledě na to, že my jsme tyto možnosti vytvořili v Petržalce, v Hatích, v Dolním Dvořišti. Víza na hranicích pro naše občany neudělují zatím ani žádné jiné západní státy.

Naše zastupitelské úřady udělují víza v zásadě do dvou dnů. Na francouzské vízum se však někdy musí čekat tři týdny, na kanadské dva až tři týdny, v USA je dále v platnosti diskriminační zákon, podle kterého nejsou udělována víza členům pokrokových organizací.

Někteří z vás máte možná vlastní zkušenosti z toho, že americké konzuláty a velvyslanectví někdy vyžadují před vydáním víza předběžný osobní pohovor s uchazečem, přičemž jsou kladeny otázky, které s turistikou nebo s nějakým služebním zájezdem nemají nic společného.

Pokud jde o nás, naopak - jak jsem již řekl - v poslední době jsme uskutečnili některá opatření, která cestování do Československa značně zjednodušují. Víza vydáváme do 24 hodin, hovořil jsem o nových opatřeních vydávání víz na hranicích, prodloužili jsme platnost tranzitu z 24 na 48 hodin. Vízové dotazníky - o tom jsem měl nedávno možnost hovořit s dánským ministrem zahraničních věcí při jeho návštěvě u nás - jsou daleko jednodušší než například v řadě západních států, než například v Dánsku, kde se musí vyplňovat 4 strany formátu A4, kdežto u nás je to malý papírek formátu pasu. V žádostech o kanadské vízum se například také musí uvádět různé podrobnosti - jakou leteckou společností se letí apod. Celkově je tedy vidět, že ochota, pružnost a dobrá vůle plnit ustanovení Závěrečného dokumentu je na naší straně větší. A budeme požadovat, a už to také činíme, aby si z toho braly příklad i západní země. Tolik k dotazům.

Soudružky a soudruzi, dovolte, abych v závěru vyslovil upřímné poděkování za zájem a pozornost, kterou věnujete naší zahraniční politice. Chtěl bych zejména ocenit vaši vysokou angažovanost a konkrétní činnost při naplňování zahraničně politických záměrů a cílů stanovených XVII. sjezdem KSČ.

Zmínil jsem se již o náročném období přípravy XVIII. sjezdu strany. Naším úkolem bude stále efektivněji a pružněji zajišťovat vhodné mezinárodní podmínky pro dynamický rozvoj společnosti, pro uskutečňování procesu přestavby. Spoléháme na vaši pomoc, na vaše podněty k naší práci, na názory voličů. Spoléháme na vaši pomoc i v úsilí o to, aby naše veřejnost lépe porozuměla dění ve světě, zejména aby pochopila, jak se v mezinárodním životě stále těsněji propojují zájmy jednotlivých států s obecnými globálními zájmy - s bojem za mír, za odzbrojení, za mnohostrannější rovnoprávnou spolupráci, za humanizaci mezinárodních vztahů v celém jejich rozsahu.

Chci vás ujistit, že československá zahraniční služba ze své strany učiní vše pro to, aby záměry a konkrétní úkoly naší zahraniční politiky byly splněny. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající předseda SN J. Janík: Ďakujem súdruhovi Johanesovi. Pítam sa súdružiek poslankyň, či sú spokojné s odpovediami. (Ano.) Ďakujem.

Žiadam poslanca Bochenka, aby nás z poverenia zvolenej návrhovej komisie zoznámil s návrhom uznesenia.

Poslanec SL M. Bochenek: Vážené soudružky a soudruzi poslanci. K návrhu usnesení,- který vám byl písemně předložen, obdržela návrhová komise připomínky spíše redakčního charakteru, které sice nemění podstatný obsah návrhů, ale podle našeho názoru vylepšují jednotlivé formulace. Jde o tato doporučení - prosil bych vás, abyste si vzali text návrhu.

Na první stránce - v první větě: za "Federální shromáždění doporučuje" - udělat dvojtečku a vyjádřit ve třech odsecích, co Federální shromáždění buď očekává, konstatuje, nebo s čím vyslovuje souhlas.

Za dvojtečkou - odsek prvý: "Vyslovuje souhlas s obsahem zprávy přednesené ministrem zahraničních věcí soudruhem Jaromírem Johanesem." Vše ostatní z prvního odstavce škrtnout.

Druhý odstavec udělat jako odsek druhý. Škrtnout "Federální shromáždění ČSSR" a pokračovat: "s uspokojením konstatuje, že vláda ČSSR důsledně uskutečňuje zahraničně politickou linii XVII. sjezdu KSČ a iniciativně rozvíjí ..." - dále tak jak je v textu navrženo.

Třetí odstavec začít jako třetí odsek: "Očekává, že vláda ČSSR bude rozvíjet zahraničně politickou činnost v zájmu vytvoření příznivých vnějších mírových podmínek pro rozvoj socialistického společenského zřízení v naší zemi." Návrhová komise doporučuje, aby pak byla vsunuta nová věta, která oddělí vše, co bylo řečeno dosud, od další části návrhu usnesení: "Federální shromáždění při této příležitosti zdůrazňuje nezbytnost" a pokračovat podle textu "dále prohlubovat a v souladu s novými podmínkami a potřebami rozvíjet přátelství . . ."

V posledním odstavci: "plně podporuje" místo "plně podporujeme odzbrojovací návrhy SSSR a dalších socialistických zemí včetně jednostranných kroků ve snížení výzbroje a ozbrojených sil, které vytvářejí předpoklady ..." To jsou připomínky a návrhy ke straně jedna.

Na straně dvě a tři jsou připomínky a doporučení drobnějšího rázu. Dovolte, abych alespoň upozornil na jejich charakter. Hned první odstavec na straně dvě doporučujeme upravit takto: "Je to další důkaz humánního charakteru socialismu. Dosavadních výsledků bylo možné dosáhnout především díky novým politickým přístupům započatým a důsledně prosazovaným Sovětským svazem v celém komplexu mezinárodních vztahů." Dochází zde k určitému přehození slovosledu.

Připomínky tohoto typu se ještě objevily v několika dalších větách. Myslím, že není nutné - pokud si to poslanci nebudou přát - je všechny číst. Jde skutečně o formulační úpravy. Na základě těchto skutečností navrhujeme, aby s těmito drobnými úpravami byl předložený návrh usnesení schválen.

Předsedající předseda SN J. Janík: Ďakujem poslancovi Bochenkovi i návrhovej komisii.

Súdružky a súdruhovia, má niekto k návrhu uznesenia (vrátane doplnkov navrhovaných zmien) nejaké pripomienky alebo dotazy? (Nikdo.) Nie sú.

Môžeme teda hlasovať.

V zasadacej sieni je prítomno 170 poslancov Snemovne žudu, 54 poslancov Snemovne národov zvolených v Českej socialistickej republike a 69 poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej socialistickej republike.

Podža zistenej účasti na počítači sú obidve snemovne spôsobilé uznášať sa.

Najskôr prosím o hlasovanie poslancov Snemovne žudu.

Kto z nich súhlasí s navrhovaným uznesením? (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.

Snemovňa žudu schválila návrh jednomysežne.

Teraz prosím, aby se vyjadrili poslanci Snemovne národov.

Kto z vás, súdružky a súdruhovia, súhlasíte s návrhom uznesenia? (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.

I Snemovňa národov schválila návrh jednomysežne.

Vzhžadom na súhlasné uznesenie oboch snemovní konštatujem, že Federálne zhromaždenie schválilo uznesenie k správe ministra zahraničných vecí k zásadným otázkam zahraničnej politiky Československej socialistickej republiky.

(Poznámka redakce: usnesení FS č. 74, SL č. 119, SN č. 122)

Na programe ďalej máme

2

Vládny návrh, ktorým sa predkladá Federálnemu zhromaždeniu Československej socialistickej republiky na súhlas Konzulárny dohovor medzi Československou socialistickou republikou a Čínskou žudovou republikou, podpísaný v Pekingu 5. septembra 1988 (tlač 115)

Prosím ministra zahraničných vecí ČSSR súdruha Johanesa, aby návrh odôvodnil.

Ministr zahraničních věcí ČSSR J. Johanes: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci.

V posledních letech došlo mezi Československou socialistickou republikou a Čínskou lidovou republikou k úplné normalizaci vztahů po státní i stranické linii. Můžeme s uspokojením říci, že pro naše styky je příznačný dynamický rozvoj na všech úsecích na základě vzájemné úcty, rovnoprávnosti a výhodnosti, oboustranná snaha o vytvoření dlouhodobé stabilní základny spolupráce.

Jsme tomu upřímně rádi. Vždyť se jedná o obnovení tradičních svazků s velikou socialistickou zemí, jejíž místo a vliv ve světě trvale roste. Prakticky žádnou z hlavních otázek současnosti dnes nelze řešit bez účasti Čínské lidové republiky.

S velkým zájmem a pozorností sledujeme činorodou práci čínského lidu při urychlování ekonomických a politických reforem, při rozšiřování styků se zahraničím. Těší nás úspěchy, jichž čínští soudruzi dosahují při realizaci závěrů XIII. sjezdu Komunistické strany Číny.

Vývoj v obou našich zemích, stejně jako příznivé mezinárodní podmínky, se odrazily ve výrazné intenzifikaci vzájemných vztahů.

Důležitým mezníkem v tomto směru byla návštěva tehdejšího úřadujícího generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Číny a předsedy Státní rady Čínské lidové republiky Čao-C-Janga u nás v červnu 1987, jakož i rozhovory, které měli s nejvyššími čínskými představiteli v Pekingu generální tajemník ústředního výboru KSČ Miloš Jakeš a prezident republiky Gustáv Husák v květnu a září minulého roku.

Jednání na nejvyšší úrovni umožnila zhodnotit dosažené výsledky, potvrdila zájem obou stran o prohlubování a rozšiřování vzájemně výhodných styků a stanovila další perspektivy spolupráce ve všech klíčových otázkách.

Aktivní politický dialog dal potřebné impulsy pro vzestupný trend v hospodářské oblasti - výrazně narůstá obchodní výměna, navazující se přímé styky mezi resorty, byl založen první společný podnik, rozšiřuje se vědeckotechnická součinnost, byly vytvořeny smíšené komise pro spolupráci v energetice a strojírenství.

Živá je rovněž oblast kulturních, školských a zdravotnických styků i sportovních výměn. Aktivizuje se dialog a výměna zkušeností mezi hlavními složkami naší Národní fronty a jejich čínskými partnery. Objevují se možnosti navázání družebních styků - mezi ČSR a provincií Tian-su, i mezi městy, např. mezi Bratislavou a Šanghají.

Za velmi důležitou považujeme též skutečnost, že Československá socialistická republika i Čínská lidová republika zaujímají blízké a často shodné postoje k zásadním otázkám současného dění ve světě.

Soudružky a soudruzi poslanci, pozitivní vývoj československo-čínské relace zákonitě provází rozšiřování její smluvní základny. Pohyb na úseku ekonomiky se odrazil ve sjednání Dohody o základních směrech dlouhodobé hospodářské a vědeckotechnické spolupráce, Smlouvy o zamezení dvojího zdanění, Dohody o letecké dopravě i Dohody o poskytování odborníků bez návaznosti na dodávky zboží. Jedná se o smluvní úpravu vysílání čínských pracovníků do ČSSR na zaškolení.

Rozvoj hospodářských styků a námořní dopravy s Čínskou lidovou republikou nastolil také potřebu obnovit činnost československého generálního konzulátu v největším průmyslovém přístavním středisku Číny - v osmimiliónové Šanghaji. V prosinci 1986 jsme předložili příslušný návrh druhé straně s tím, že bude moci recipročně zřídit svůj generální konzulát v Bratislavě. Dohoda mezi vládami obou zemí byla uzavřena v březnu 1987. Náš generální konzulát v Šanghaji zahájil svou činnost - po téměř dvacetišestileté přestávce - od 1. ledna t. r.

Obnovení samostatného konzulárního úřadu si pochopitelně vyžádalo adekvátní právní úpravu celé rozsáhlé sféry konzulárních styků. Stala se naléhavou novelizace Konzulární dohody mezi oběma státy z r. 1960, která byla mezitím překonána mnohostrannou vídeňskou úmluvou o konzulárních stycích i následným rozvojem konzulární praxe.

V zájmu vytvoření odpovídajících podmínek pro účinnější ochranu práv a zájmů československého státu, organizací i občanů jsme v prosinci 1987 předložili návrh na sjednání nové Konzulární úmluvy. Podepsali ji ministři zahraničních věcí v září 1988 v Pekingu při příležitosti již zmíněné návštěvy prezidenta ČSSR Gustáva Husáka v Čínské lidové republice.

Nový dokument vychází z mnohostranné vídeňské úmluvy z roku 1963; opírá se současně o dvoustrannou smluvní praxi při regulaci konzulárních styků. Od vídeňské úmluvy se ovšem liší daleko podrobnější úpravou konzulárních funkcí. Je tedy zřejmé, že bude mít značný praktický význam při řešení řady složitých, lidsky často velmi citlivých otázek. To je jeden z důvodů, proč jí připisujeme velký význam.

Úmluva zakotvuje právní postavení, výsady a imunity konzulárního úřadu, jeho členů i jejich rodinných příslušníků prakticky v rozsahu diplomatického práva. Také v tomto směru se významně pozitivně odlišuje od vídeňské úmluvy z r. 1963.

Její ustanovení se vztahují rovněž na výkon konzulárních funkcí diplomatickými misemi.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP