Úterý 13. prosince 1988

Chcel by som zdôrazniť, že nedodržiavanie kompetenčného zákona, teda napríklad nečinnosť v stanovenom obsahu, rozsahu a čase, nedostatočná alebo chýbajúca aktivita, nezohžadnenie stanovenej náplne práce atď., znamená porušenie alebo nedodržanie socialistickej zákonnosti i s príslušnou výraznou sankciou, napr. v článku 73 ústavného zákona o československej federácii, podža ktorého jedna snemovňa môže vysloviť nedôveru i jednotlivému členovi vlády s dôsledkom, že prezident ČSSR člena vlády odvolá.

Kontrola plnenia kompetenčného zákona a vyvodzovanie dôsledkov z nej má rôzne formy, a to i vo Federálnom zhromaždení. Uskutočňuje ju i vláda ako zbor, predsednictvo vlády a predseda vlády. Platí aj tá skutočnosť, že realizácia kompetenčného zákona, teda prakticky činnosti federálnych centrálnych orgánov štátnej správy má výrazne politický charakter prvoradého významu.

Súdružky a súdruhovia, návrh sa týka orgánov štátnej správy. Obsah pojmu "štátna správa" treba však vidieť a chápať v nových súvislostiach komplexnej prestavby hospodárskeho mechanizmu, i duchovného života, kultúry a samozrejme politiky, konkrétne prehlbovania socialistickej demokracie, účasti občanov na riadení a správe socialistického štátu, teda aj ekonomiky. To znamená nový, obsahovo omnoho bohatší a náročnejší právny pojem so všetkým, čo s tým súvisí.

Okrem kompetenčného zákona sú komaptenčné ustanovenia v ďalších zákonoch, napr. v zákone o národohospodárskom plánovaní - nový zákon bude predmetom rokovania Federálneho zhromaždenia v nedalekej budúcnosti - v zákone o rozpočtových pravidlách, v zákone o podnikoch so zahraničnou účasťou, v brannom zákone, v zákone o Zbore národnej bezpečnosti a v ďalších zákonoch. Spolu tak existuje celok, ktorý prakticky bez medzier a vnútorných nezrovnalostí stanovuje právne postavenie a úlohy federálnych centrálnych orgánov štátnej správy.

Od vzniku československej federácie je predložený návrh druhým kompetenčným zákonom. Spoločným problémom oboch týchto zákonov je skutočnosť, že zakotvujú kompetenciu iba jednej časti riadiaceho centra, to je federálnych centrálnych orgánov štátnej správy. Z ústavného hžadiska nepostihujú kompetenciu vlád, ktorá je stanovená Ústavou, ani kompetenciu republikových orgánov.

Vládny návrh vyjadruje pri zachovaní ústavne stanovenej dežby kompetencie medzi federáciou a republikami, s vecami s ústavou súvisiacimi, vo všeobecných ustanoveniach, nové prístupy k činnosti federálnych centrálnych orgánov štátnej správy. V tomto zmysle je aj určitým návodom na konanie iných orgánov štátnej správy, vrátane metód práce a spolupráce štátnych orgánov.

Ešte poznámku k § 123 vládneho návrhu:

Ustanovenie o tom, aby sa stavy pracovníkov federálnych ministerstiev primerane skladali z občanov oboch republík, je aj v platnom kompetenčnom zákone. Návrh ho doplňuje o povinnosť a požiadavku, aby stavy pracovníkov zodpovedali stanovenej kompetencii federálnych ministerstiev. Význam týchto ustanovení je dvojaký. Jednak požiadavka účelnej racionalizácie štruktúry federálnych ministerstiev a znižovanie stavu tých útvarov, ktoré doteraz sa zaoberali direktívnym alebo operatívnym riadením, jednak povinnosť zabezpečiť v súlade so stanovenými úlohami výkon štátnej správy novým spôsobom a predovšetkým v tých oblastiach, ktoré sú rozhodujúce pre efekt činnosti federálnych centrálnych orgánov štátnej správy. Medzi takéto oblasti činnosti patrí aj dôsledná starostlivosť o kvalitu právneho poriadku na zverenom úseku.

Inak sa, súdružky a súdruhovia, zhodujem s odôvodnením, ktoré predniesol súdruh minister Čalfa a ktoré je v sprievodných materiáloch návrhu.

Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, výbory návrh prerokovali, uplatnili k nemu pripomienky, doplnky a úpravy. Zhodli sa na stanovisku, ktoré obsahuje spoločná správa výborov. Odporúčam Snemovni žudu, aby návrh s uvedeným stanoviskom spoločnou správou výborov, tlač č. 124, schválila.

Ďakujem za pozornosť.

Předsedající místopředseda FS J. Šimúth: Ďakujem súdruhovi Lacovi.

Slovo má spoločný spravodajca výborov Snemovne národov poslanec Stanislav Kukrál.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec S. Kukrál: Vážený soudruhu generální tajemníku ústředního výboru Komunistické strany Československa, vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, vážení hosté, vládní návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 126/1970 Sb., o opatřeních v soustavě federálních ústředních orgánů, v jejichž čele stojí člen vlády Československé socialistické republiky (tisk 112) a vládní návrh zákona o působnosti federálních ústředních orgánů státní správy (tisk 111) , byly projednány ve výborech ústavně právních, zahraničních, branných a bezpečnostních, pro plán a rozpočet, pro průmysl, dopravu a obchod, pro zemědělství a výživu, pro kulturu a výchovu a pro sociální politiku.

Při jednání ve výborech byly vládní návrhy vcelku příznivě přijaty. Byly vyzvednuty některé klady i nové přístupy a byla přednesena i řada připomínek, z nichž některé vyústily do návrhů změn. Poslanci ocenili celkové pojetí, které počítá s tím, že jednotliví ministři jsou především členy vlády a teprve pak vedoucími svého resortu.

S uspokojením bylo vzato na vědomí, že zákon zakládá povinnost součinnosti s orgány Národní fronty, zvláště pak s orgány odborového hnutí a Socialistického svazu mládeže. Ve vztahu k podnikové sféře byla podtržena povinnost ministerstev vytvářet podmínky pro rozvoj podnikatelské činnosti a hospodářské soutěže.

Vyjádření konkrétní působnosti jednotlivých ústředních orgánů se jevilo poslancům jako nevyvážené. Kompetence pro tyto orgány je však i v jiných zákonech. Zákon jsme dostali pozdě a neměli jsme možnost podrobně zhodnotit, zda je s ostatními zákony v souladu. Snad to bylo alespoň navrhovatelem pečlivě posouzeno.

Byly kritické připomínky i k tomu, jak návrh zákona upravuje působnost ústředních orgánů, v jejichž čele není člen vlády. Doposud podléhaly některému členu vlády. Nyní je bude přímo řídit vláda. Změna v podřízenosti ještě nevytváří předpoklady pro vyšší kvalitu práce a lepší výsledky. Byl vyjádřen i názor, že ještě před rokem by vláda s tímto návrhem nepřišla. Přesto nakonec převládl názor respektovat v této otázce vládní návrh.

Ve výborech pro sociální politiku, ale i v některých dalších výborech, byly i jednotlivé připomínky k § 96, kde se vymezuje působnost Výboru lidové kontroly Československé socialistické republiky - a to, zda je správné, aby Výbor lidové kontroly kontroloval i společenské organizace, které plně pokrývají svoji činnost z příspěvků svých členů. Naopak nebylo sporu o tom, že je nezbytné kontrolovat, jak jsou využívány všechny dotace ze státního rozpočtu.

K působnosti Výboru lidové kontroly směřovala ještě jedna skupina připomínek. I když se to nepodařilo v návrhu zákona plně vyjádřit, je třeba, aby Výbor lidové kontroly při své činnosti zejména v několika nejbližších letech také sledoval, které předpisy, nařízení a další všeobecně závazné normy v konkrétních případech působí proti přestavbě nebo jí nepomáhají, případně ji byrokraticky brzdí, a vyvozoval z toho závěry. Poslanci počítají s tím, že tato otázka bude podrobně zakotvena ve statutu Výboru lidové kontroly ČSSR.

Výbory pro průmysl, dopravu a obchod také připomněly, že centrum bude muset daleko pečlivěji průběžně informovat podnikovou sféru o cenovém i měnovém vývoji, a to ještě dříve než se změny projeví v ekonomických podmínkách a než bude centrum muset tyto podmínky nebo nástroje měnit.

Ve výborech ústavně právních bylo ještě doporučeno zakotvit do zákona (§ 14 odst. 2) povinnost federálních ministerstev pravidelně o své činnosti informovat veřejnost. To je požadavek nový, ale jsem toho názoru, že se tak činnost ministerstev dostane i pod určitou kontrolu veřejnosti, což může mít příznivý vliv na zvyšování jejich odpovědnosti a aktivity. Doporučuji tedy sněmovně tento návrh schválit.

Obdobně výbory ústavně právní doporučily doplnit vládní návrh o další povinnosti u tří ministerstev, a to:

- federální ministerstvo paliv a energetiky (§ 74) stanovit odpovědné za vypracování návrhu programu snižování energetické náročnosti národního hospodářství,

- federálnímu ministerstvu hutnictví, strojírenství a elektrotechniky (§ 78) odpovědnost za vypracování návrhu programu snižování materiálové náročnosti výroby,

- federálnímu ministerstvu dopravy a spojů (§ 86) odpovědnost za vypracování programu snižování dopravní náročnosti národního hospodářství.

Tyto tři úkoly doposud vláda stanovovala formou státních cílových programů. Vzhledem k vyšší závaznosti zákona je možno souhlasit s navrženým doplněním § 74, 78 a 86.

Vážené soudružky a soudruzi, návrhy úprav, které vznikly při projednávání ve výborech a byly výbory akceptovány, jsou zahrnuty ve společné zprávě výborů obou sněmoven (tisk 124). Jako společný zpravodaj výborů Sněmovny národů doporučuji sněmovně schválit vládní návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 126/1970 Sb., o opatřeních v soustavě federálních ústředních orgánů, v jejichž čele stojí člen vlády Československé socialistické republiky (tisk 112) , a vládní návrh zákona o působnosti federálních ústředních orgánů státní správy (tisk 111) ve znění společné zprávy výborů Sněmovny národů (tisk 124).

Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Šimúth: Ďakujem poslancovi Kukrálovi. Do diskusie k tomuto bodu sa zatiaž písomne prihlásili poslanci Kmeť a Michalski. Prosím poslanca Kmeťa, aby sa ujal slova.

Poslanec SL L. Kmeť: Vážený súdruh generálny tajomník, vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, vážení hostia, postupná realizácia záverov XVII. zjazdu KSČ nachádza svoje konkrétne vyjadrenie v obsahu a záveroch 7. zasadanie ÚV KSČ. Jedným z nich je aj úloha: "Novo vymedziť funkciu a pôsobnosť ústredných orgánov štátnej správy..."

Jednoznačnou požiadavkou v oblasti pôsobnosti federálnych ústredných orgánov štátnej správy, ako to vyjadril súdruh minister Čalfa a spravodajca súdruh Laco, je posilniť úlohu centra pri riadení zásadných strategických a programových úloh pri zabezpečení rovnovážnosti a proporcionality sociálno-ekonomického rozvoja, v súlade so záujmami a potrebami našej socialistickej spoločnosti, pri. plnom rešpektovaní kompetencie hospodárskych organizácií.

Do akej miery sa darila táto úloha zo strany centrálnych orgánov plniť a v každodennej praxi uplatňovať výstižne charakterizoval generálny tajomník ÚV KSČ súdruh Jakeš na 10. zasadaní ÚV KSČ v októbri tohto roku, keď povedal: "Doposiaž však nenastali žiadúce zmeny v tom hlavnom - to znamená v obsahu, štýle a metódach práce ústredných orgánov tak, aby sa stali skutočne jednotným národohospodárskym riadiacim centrom".

Dnes teda máme možnosť posudzovať vládny návrh zákona o pôsobnosti federálnych ústredných orgánov štátnej správy, či spĺňa predpoklady a dáva dostatočný priestor na zvládnutie náročných úloh, ktoré bezprostredne súvisia s dnešnými i budúcimi ciežmi našej socialistickej spoločnosti.

Federatívne usporiadanie nášho spoločného štátu Čechov a Slovákov na svojej, z historického hžadiska krátkej 20ročnej ceste si v každej etape vývoja a objektívneho poznania stavu, vyžadovalo legislatívnu úpravu postavenia i najvyšších federálnych orgánov štátnej správy. Samotné zdôvodnenie opodstatnenosti vydania dnes navrhovanej komplexnejšej právnej úpravy sa prirodzene líši od obdobia, v ktorom sa predkladal na prerokovanie a schválenie zákon o pôsobnosti federálnych ústrednych orgánov štátnej správy č. 133/1970 Zb. Dvojročná prax z existencie federatívneho usporiadania ukázala, že predovšetkým vo vzťahu federálných a národnych orgánov existovala kompetenčná nevyjasnenosť, prekrývanie činnosti, nedostatočná koordinácia a nezabezpečovanie niektorých činností vôbec. To sa nevyhnutne prejavovalo v prieťahoch pri riešení dôležitých otázok a uhýbaní sa od zodpovednosti. Treba však po pravde povedať, že imúnnou nezostala v mnohých smeroch ani prax v nasledujúcich rokoch, i keď sa postupne korigovala ďalšími právnymi úpravami až po dnešnú - ústavný zákon číslo 42/1988 Zbierky.

Predkladaný vládny návrh zákona o pôsobnosti federálnych ústredných orgánov štátnej správy oproti predchádzajúcej úprave treba snáď vidieť predovšetkým v týchto 4 rovinách:

1) vo zvýraznení nového poslania a postavenia ústredného orgánu štátnej správy, ako súčasti jednotného riadiaceho centra,

2) v posune ťažiska riadenia do koncepčnej, dlhodobej programovej stratégie,

3) v rozšírení pôsobnosti na vytváranie podmienok pre rozvoj podnikatežskej činnosti a bežné usmerňovanie vývoja ekonomiky,

4) v ďalšom prehĺbení a precízovaní kompetencie federálnych a národných orgánov, ich vzájomných vzťahov a spolupráce.

Spoločným menovatežom predpokladanej právnej úpravy sa stáva skutočnosť, že federálne ústredné orgány štátnej správy sa podiežajú na samotnej tvorbe jednotnej štátnej politiky, ktorú zároveň vo svojej pôsobnosti aj uskutočňujú.

Rozdielnosť kvality právnej úpravy je v tom, že ústredné orgány nezabezpečujú len ciele a úlohy štátneho plánu, ale strategické ciele a zámery hospodárskeho a sociálneho rozvoja spoločnosti vôbec.

Vážené súdružky a súdruhovia, opodstatnenosť a potreba zvýraznenia postavenia federálnych ministerstiev ako súčasti jednotného riadiaceho centra a v tej súvislosti i racionálnejšie usporiadanie týchto orgánov vyplýva zo základných ciežov a úloh, ktoré sú povolané tieto orgány zabezpečovať. Komplexnosť prestavby hospodárskeho mechanizmu a spoločenských vzťahov, bezprostredná a vrcholová zodpovednosť za uspokojovanie čoraz náročnejších potrieb spoločnosti i pracujúcich musí raz navždy skoncovať s nežiadúcim rezortizmom. Dnes a ani v budúcnosti už nepresvedčíme nášho spoluobčana, či pracovný kolektív o úspešnosti plnenia plánu jednotlivých rezortov, ak nebude jeho výrobným sortimentom primerane pokrytý vnútorný trh, resp. ak sa nebudú zlaďovať a uspokojovať záujmy hospodárskych organizácií v rámci odberatežsko-dodávatežských vzťahov.

Na konkretizáciu možno poslúžia 2 príklady za všetky. Vo výboroch pre priemysel, dopravu a obchod, ale aj z tejto tribúny bolo napr. konštatované, žo v ČSSR sa vcelku úspešne zabezpečuje výroba 4 mil. kusov štartérov do osvetžovacích telies, s poznámkou celkovej potreby NH 10 mil. kusov. Za nepokrytie tejto celospoločenskej potreby však rezort už nepociťoval priamu zodpovednosť.

Na druhej strane za pozitívny príklad môže poslúžiť vlastné konštatovanie rezortu Federálneho ministerstva hutí, strojárstva a elektrotechniky v návrhu vykonávacieho plánu na rok 1989, že priaznivým vplyvom pri riešení vnútrorezortných dodávatežsko-odberatežských vzťahov, je samotné zlúčenie 3 rezortov, pretože rad týchto rozporov mal predtým mimorezortný charakter a tým i zložitejší priebeh prerokúvania.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, návrh zákona o pôsobnosti federálnych ústredných orgánov štátnej správy som konzultoval so zástupcami legislatívnej rady SSR. Poskytnutá informácia svedčí o kladnom posúdení a odporučení s menšími návrhmi úprav, ktoré sa zrejme už vykonzultovali.

Do záveru môjho vystúpenia by som chcel využiť vyjadrenú myšlienku zo záverečného slova. generálneho tajomníka ÚV KSČ súdruha Jakeša opäť na 10. zasadaní ÚV KSČ: "Pokiaž ide o vlády sú vybavené patričnou kompetenciou a právomocami a musia svoju kompetenciu aj uplatňovať, t. j. vlády musia skutočne vládnuť".

Mám za to, že predkladaný návrh zákona skutočne na takúto činnosť vlády vytvára dostatočný priestor, a preto ho odporúčam schváliť.

Ďakujem za pozornosť.

Předsedající místopředseda FS J. Šimúth: Ďakujem poslancovi Kmeťovi. Slovo má teraz poslanec Karel Michalski.

Poslanec SL K. Michalski: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, jednou z klíčových otázek přestavby systému řízení hospodářského a sociálního rozvoje naší společnosti je otázka komplexní úpravy postavení a zejména působnosti federálních ústředních orgánů státní správy v zákoně, který by jim dal oprávnění k účinnému zabezpečování politické linie komplexní přestavby hospodářského mechanismu ČSSR tak, jak vyplývá ze závěrů 7. a 9. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa.

Taková reforma musí nepochybně zahrnovat nejméně čtyři klíčové otázky, které by měly být i náležitě právním způsobem upraveny. Jedná se o způsob centrálního řízení, způsob plánování, rozsah samostatnosti chozrasčotní sféry a rozsah a vzájemný vztah příkazů a ekonomických stimulů, jak již o tom zde bylo mluveno.

Nyní tedy federální vláda předložila návrh zákona, který má právně závazným způsobem stanovit, jak bude probíhat centrální řízení dalšího hospodářského a sociálního rozvoje naší socialistické společnosti. K projednání návrhu zákona jsme přistoupili ve výborech s vědomím, o jak závažný dokument pro další vývoj půjde. Posuzovali jsme jej zejména z toho hlediska, zda a jak se v něm podařilo vymezit úlohu významné části řídícího výkonného centra, jak byly omezeny operativní, administrativně direktivní metody řízení a nahrazovány řízením prostřednictvím ekonomických kritérií a dlouhodobých normativů.

Navržený zákon bych chtěl podpořit už proto, že se v něm řeší jedna z výše uvedených klíčových otázek přestavby systému řízení, centrální řízení a tím i ucelená úprava působnosti federálních ústředních orgánů státní správy. I zkušenosti jiných socialistických států ukazují, že při takovýchto významných změnách je nutno věnovat zásadní pozornost orgánům, jejichž úkolem je zajišťovat stanoveným způsobem řízení národního hospodářství a dalších oblastí života společnosti. Pokud nebude jejich postavení a působnost odpovídat novým cílům přestavby, nelze ani očekávat její vlastní naplnění.

Předložení návrhu proto chápu jako důsledek správného odhodlání nečekat na to, že se snad přestavba začne uplatňovat sama od sebe jen cestou hospodářských mechanismů. Do jejich služeb je třeba naplno zapojit i aktivní působení politických a státních institucí včetně odpovídajícího postupu uvedených ústředních orgánů jako významné složky výkonného řídícího centra.

Předložený návrh by se posuzoval lépe, kdyby byl současně předložen i plánovací zákon a zákon o rozpočtových pravidlech. Při projednávání zákona jsme totiž viděli jeho spjatost s ostatními ústavními a zákonnými předpisy, bez nichž nelze jeho postavení plně pochopit a aplikovat. Stejně tak jsme si přitom uvědomili význam koordinace federálních ústředních orgánů státní správy s činností a působností jiných státních orgánů federace, ale rovněž tak i republik.

Kromě toho však bude v činnosti průřezových i odvětvových orgánů státní správy významně vystupovat do popředí vliv výborů obou sněmoven, které jsou rovněž organizovány na odvětvovém a funkčním principu. Proto bych chtěl zdůraznit, že vzhledem k jejich sepětí bude mít navrhovaný zákon významný dopad i na práci výborů. Bude se týkat jejich působnosti, metod jejich součinnosti s federálními ústředními orgány státní správy i toho, na co nyní budeme muset v práci výborů klást zvlášť zvýšený důraz. Se změnou působnosti resortů se do popředí práce výborů sněmoven daleko více než dosud dostanou koncepční otázky politiky našeho státu v nejrůznějších oblastech, ekonomická kritéria, hodnotové kategorie.

Zákonem vymezenou kompetenci federálních ústředních orgánů státní správy budeme ve výborech chápat jako povinnost těchto orgánů takto stanovenou působnost přesně realizovat v souladu se záměry politické linie, která dostává navrhovaným zákonem právní podobu a všeobecnou závaznost. Výbory jako iniciativní orgány sněmoven proto budou v souladu s touto působností předkládat své podněty pro činnost resortů a spolupracovat s nimi i při vytváření koncepcí státní politiky Československé socialistické republiky. Současně budou jako kontrolní orgány sněmoven sledovat, jak je tato působnost v praxi uskutečňována ku prospěchu celku.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP