Středa 9. listopadu 1988

Zároveň bude nutné, aby si naše československé podniky uvedomili akú má hodnotu tento druh ochrany pre ich výrobky, aby ho využívali v plnom rozsahu a bránili tak ostatným výrobcom v prípadnom zneužívaní. Označenie výrobku zavedené na trhu, je účinným pomocníkom najmä v zahraničnom obchode. Jeho strata môže spôsobiť vážne ekonomické škody vrátane straty trhu.

Obdobnú dohodu uzatvorilo Československo s Portugalskom, ktoré sa rovnako stalo členom Európskeho hospodárskeho spoločenstva, dohoda bola ratifikovaná a vstúpila v platnosť dňa 7. 3. 1987. Vytvorila precendens pre to, aby dohody, ktoré štáty uzatvorili pred svojím prijatím za členov Európskeho hospodárskeho spoločenstva, nepodliehali režimu presadzovanému komisiou Európskeho hospodárskeho spoločenstva. Oficiálne miesta Španielska zatiaž neoznámili, že boli splnené opatrenia nevyhnutežné pre platnosť Dohody. Federálne ministerstvo zahraničných vecí dostalo od svojho čs. zastupitežského úradu v Madride správu, podža ktorej bola táto Dohoda predložená parlamentu a vyslovuje nádej, že Dohodu prerokuje španielsky parlament ešte v tomto roku.

Vzhžadom na uvedený význam Dohody odporúčam Federálnemu zhromaždeniu predloženú dohodu schváliť. Ďakujem.

Předsedající předseda SL V. Vedra: Děkuji soudruhu Hrivnákovi.

Vládní návrh projednaly výbory ústavně právní, zahraniční, pro průmysl, dopravu a obchod a výbory pro zemědělství a výživu obou sněmoven. Prosím společnou zpravodajku výborů Sněmovny lidu poslankyni Margitu Obžerovou, aby přednesla zpravodajskou zprávu.

Společná zpravodajka výborů SL poslankyně M. Obžerová: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, účelom predloženej dohody so Španielskom je zabezpečiť zemepisným názvom či označeniami uvedenými v prílohách k Dohode účinnú právnu ochranu na území mluvných strán a užahčiť obranu proti poškodzovaniu oprávnených užívatežov. Španielsko, na rozdiel od ČSSR, nie je členom mnohostrannej Lisabonskej dohody o ochrane označovania pôvodu a ich medzinárodnom zápise, ani nemá vnútroštátny predpis, ktorý by umožňoval zápis zahraničných označení pôvodu. Z týchto dôvodov je predložená dvojstranná Dohoda jediným prostriedkom, ako zabezpečiť ochranu československých označení na území Španielska.

Podža Dohody má byť chránených 285 československých označení pôvodu, údajov o pôvode a zemepisnom označení, ktorých charakteristické rysy sú dané špecifickými prírodnými podmienkami, žudským faktorom (akým je napr. určitá výrobná zručnosť), po prípade kombináciou oboch týchto prvkov. Ide predovšetkým o označenie požnohospodárskych výrobkov, napríklad uvádzam: Budějovický Budvar, Plzeňské pivo, Hurbanovský Zlatý Bažant, Pražská šunka, Prešovská saláma, Znojemské okurky, Hanácky ječmen, Karlovarské oplatky, Olomoucké tvarůžky, Liptovská bryndza, Karlovarská Becherovka, Spišská borovička a ďalšie.

Chránené sú taktiež niektoré označenia priemyselných a umelecko-priemyselných výrobkov, napr. Český granát, Vítkovická ocež, Strakonické fezy. Dohoda sa tiež vzťahuje na označenie prírodnín, napr. Bílinská kyselka, Mattoniho kyselka, Sedlecký kaolín, Slovenský magnezit, Spišský travertín.

Zoznam španielskych chránených označení je obsiahlejší ako československý vzhžadom na to, že Španielsko ako typická vinárska krajina poskytuje ochranu širokej škále označení vín podža miesta ich produkcie.

Ekonomický prínos Dohody nemožno striktne vyčísliť konkrétnymi údajmi. Treba vychádzať zo skutočnosti, že tento zmluvný dohovor posilní pozíciu československých výrobkov na španielskom trhu. Československé výrobky, chránené označením pôvodu budú obligatórne pri vývoze do Španielska sprevádzané osvedčením o pôvode, vydaným Československou obchodnou a priemyslovou komorou. Je pochopitežné, že tovar takto certifikovaný požíva u spotrebitežov zvýšenú dôveru a je nimi vyhžadávaný. Obdobný postup je podža zásady vzájomnosti stanovený i pre export španielskych výrobkov do Československa.

Pri hodnotení významu Dohody treba taktiež prihliadnuť k skutočnosti, že ide o dokument dlhodobej povahy, ktorého prínos bude vzhžadom na rozširovanie spolupráce medzi RVHP a EHS v budúcnosti vzrastať a má predpoklady stať sa precedensom pre rokovanie medzi ČSSR a ďalšími štátmi v tejto oblasti.

S návrhom Dohody vyslovily súhlas vlády republík i vláda Československej socialistickej republiky. Návrh bol už prerokovaný v Ústavnoprávnych výboroch ČNR a SNR. Vo Federálnom zhromaždení ho prerokovali Výbory pre priemysel, dopravu a obchod, Zahraničné výbory a Ústavnoprávne výbory Snemovne žudu a Snemovne národov. V priebehu prerokúvania neboli vznesené k textu Dohody pripomienky, výbory odporúčali schváliť Dohodu tak, ako bola predložená vládou ČSSR.

K ústavnoprávnej stránke návrhu Dohody uvádzam, že podža článku 7 odsek 1 písmeno a) ústavného zákona o československej federácii patrí uzatváranie medzinárodných zmlúv do výlučnej pôsobnosti Československej socialistickej republike.

Navrhovaná Dohoda ide nad rámec československého zákona o ochrane označenia pôvodu č. 159/1973 Zb. a preto treba, aby s ňou o československej federácii vyslovilo Federálne zhromaždenie súhlas.

Vážené súdružky, vážení súdruhovia, vzhžadom na uvedené dôvody, ako spoločná spravodajkyňa výborov Snemovne žudu Ústavnoprávneho, Zahraničného a Výboru pre priemysel, dopravu a obchod, odporúčam Snemovni žudu, aby s Dohodou medzi Československou socialistickou republikou a Krážovstvom Španielska o ochrane označenia pôvodu, údajov o pôvode a iných zemepisných označení (tlač 87) vyslovila súhlas.

Předsedající předseda SL V. Vedra: Děkuji poslankyni Obžerové. Nyní prosím společnou zpravodajku výborů Sněmovny národů poslankyni Hanu Dýčkovou o přednesení zpravodajské zprávy.

Společná zpravodajka výborů SN poslankyně H. Dýčková: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, předložená smlouva je projevem čs. zahraniční politiky založené na zásadách mírového soužití a rovnoprávnosti ve vztazích mezi státy. V roce 1987 byl obnoven československý diplomatický styk se Španělskem. Poznatky z návštěvy československých vládních představitelů ve Španělsku v uplynulém roce i návštěvy španělského krále v Československu a konečně i oficiální návštěvy předsedy španělského senátu Josého Federica de Carvajal v říjnu tohoto roku ukázaly, že nejen Československo, ale i španělský partner má zájem o politický dialog a o rozšíření oboustranné spolupráce v ekonomické i kulturní oblasti.

Při projednávání této dohody ve výborech vyjádřili poslanci řadu názorů na význam a obsah dohody. Ve výborech pro průmysl, dopravu a obchod připomněli, že Dohoda o ochraně označení původu, údajů o původu a jiných zeměpisných označení, podepsaná dne 2. února 1988 v Madridu, nepatří sice k rozhodujícím dohodám a podmínkám pro podstatnější rozšíření ekonomické spolupráce mezi ČSSR a Španělskem, jak už připomněla soudružka poslankyně Obžerová, ale je zatím jediným dokumentem, jehož pomocí je možno zajišťovat ochranu širokého okruhu československých označení výrobků a účinně bránit jejich zneužívání.

Poslanci jsou toho názoru, že význam této ochrany bude narůstat teprve tehdy, až se nám podaří výrazně rozšířit objem výměny zboží a dalších forem ekonomické spolupráce se Španělskem.

Španělsko jako člen Evropského hospodářského společenství je totiž při rozvíjení zahraničně obchodních vztahů vázáno pravidly a schválením orgánů toho to společenství. To má svá úskalí, ale i výhody. Dohoda se týká průmyslových i zemědělských výrobků, které jsou uvedeny v přílohách ke smlouvě. Poslanci si povšimli, že seznam označení španělských výrobků je bohatší a že to není jen počtem druhů vín. Zřejmě španělská strana věnovala seznamu větší pozornost a péči než naše organizace a ministerstva.

Při projednávání ve výborech pro průmysl, dopravu a obchod poslanci také připomněli, že existují již z minulosti ochranné známky v obou zemích - které jsou v rozporu s chráněnými označeními, které španělská strana odmítla zařadit do dohody. V podstatě to bude znamenat, že budou platit dále, bez ohledu na tuto dohodu. Dohoda by měla zabezpečovat, aby nevznikly nové rozporné případy. Je škoda, že se nepodařilo stanovit alespoň postup a výhledovou likvidaci těchto rozporných označení. Poslanci vzali na vědomí, že je to určitý kompromis, který byl za dané situace rozvoje vztahů nezbytný.

V zahraničních výborech poslanci připomněli, že v nových podmínkách samostatného hospodaření podniků musí mít vedoucí hospodářští pracovníci zájem na výhodném umístění jejich výrobků na zahraničních trzích. K tomu by měli využít každou možnost, tedy i tuto dohodu. Přitom důležitou úlohu by mělo sehrát zeměpisné označení vzhledem k sepjatosti s místem výroby, specifickými znaky, jakost a československá tradice původní výroby. Zpětně by pak využívání dohody mělo vést i k péči o vysokou kvalitu takto označovaných výrobků. Poslanci také dali v úvahu, abychom se v budoucnosti pokusili využít příznivého rozvoje vztahů s EHS a místo jednání s jednotlivými členy hledali takový způsob ochrany označení našeho zboží, který by zjednodušil stávající praxi.

Ve výborech pro zemědělství a výživu poslanci připomněli též propagační funkci označování výrobků.

Všechny výbory, které dohodu projednaly, se shodly na tom, že dohoda je prospěšná a navrhly proto vyslovit s ní souhlas.

Jako společná zpravodajka výborů Sněmovny národů - ústavně právního, zahraničního, výboru pro zemědělství a výživu a výboru pro průmysl, dopravu a obchod, v souladu s usnesením výborů, navrhuji sněmovně souhlasit s Dohodou mezi Československou socialistickou republikou a Královstvím Španělska o ochraně označení původu, údajů o původu a jiných zeměpisných označení, podepsanou v Madridu dne 2. února 1988 (tisk 87). Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SL V. Vedra: Děkuji poslankyni Dýčkové. Konstatuji, že písemně se nikdo do rozpravy k tomuto bodu nepřihlásil a proto se ptám, zda se někdo hlásí o slovo. (Nikdo se nehlásil.) Není tomu tak.

Můžeme přistoupit k hlasování. Obě sněmovny jsou usnášení schopné. V parlamentním tisku č. 87 se navrhuje usnesení, kterým se doporučuje souhlasit s projednávanou dohodou.

Nejdříve prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu.

Kdo z nich souhlasí s návrhem usnesení? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

Poslanci Sněmovny lidu návrh usnesení schválili.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů.

Kdo z poslanců Sněmovny národů souhlasí s návrhem usnesení?(Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

Také poslanci Sněmovny národů schválili jednomyslně návrh usnesení.

Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven konstatuji, že Federální shromáždění Československé socialistické republiky souhlasí s Dohodou mezi Československou socialistickou republikou a královstvím Španělska o ochraně označení původu, údajů o původu a jiných zeměpisných označení, podepsanou v Madridu dne 2. února 1988.

(Poznámka redakce: usnesení FS č. 61, SL č. 98, SN č. 107)

Nyní, soudružky a soudruzi poslanci, přikročíme k odpovědím členů vlády na otázky poslanců. Prosím ministra financí ČSSR soudruha Stejskala, aby odpověděl na otázky poslanců Jiráska a Riška.

Ministr financí ČSSR J. Stejskal: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci. K otázce soudruha poslance Riška, týkající se navrhovaného zvýšení cen služeb, které má hradit Československý rozhlas ministerstvu dopravy a spojů. K této otázce chci uvést, že návrh na zvýšení inkasních poplatků vzešel od federálního ministerstva dopravy a spojů a opírá se o novou kalkulaci nákladů na tyto služby. Návrh je posuzován Federálním cenovým úřadem, federálním ministerstvem financí a ministerstvy financí, cen a mezd obou republik s tím, že nebyl dosud uzavřen.

Návrh se posuzuje ze dvou hledisek. Na jedné straně z hlediska zabezpečení podmínek pro samofinancování podniků ministerstev dopravy a spojů, ale současně - a to je, myslím, správné upozornění soudruha poslance Riška - i z hlediska důsledků pro finanční hospodaření a tedy i náklady služeb Československého rozhlasu a Československé televize. Z těchto dvou hledisek bude nutno společně s těmito orgány uvedený návrh uzavřít. Mohu přislíbit za federální ministerstvo financí, že pokud by došlo ke zmíněným důsledkům, je možno vzhledem k charakteru napojení Československého rozhlasu jako příspěvkové organizace na státní rozpočet České socialistické republiky negativní důsledky pro finanční hospodaření Československého rozhlasu vykompenzovat a vyřešit.

Pokud jde o druhou otázku, která se týkala čerpání finančních prostředků na ekologické stavby: soudruh poslanec Jirásek se dotazoval jednak, jak jsou čerpány tyto prostředky v 8. pětiletce a jaká opatření by měla být provedena především ze strany ministerstva financí k tomu, aby tyto prostředky byly účelně do konce pětiletky použity.

Z přehledu, který mám k dispozici, vyplývá, že z celkového objemu více než 18 mld. Kčs hodnoty staveb, které byly označeny jako ekologické a zařazeny do státního plánu na 8. pětiletku, bylo v prvních dvou letech 1986-87 vyčerpáno celkem 3,9 mld. Kčs, v roce 1988 je možno očekávat čerpání ve výši 2,9 mld. Kčs a plán pro příští rok zatím v této fázi pokládá za reálně zajištěné čerpání ve výši 3,6 mld. Kčs. Dohromady tedy by mělo být v těchto čtyřech letech pětiletky vyčerpáno pouze 10,4 mld. Kčs, což je pouze 50,7 %. Tato čísla svědčí o tom, že nemůžeme být s čerpáním prostředků, a tím i s realizací těchto staveb spokojeni.

Na tuto skutečnost reagovalo včerejší vládní prohlášení, přednesené předsedou vlády soudruhem Adamcem, v části, kde se hovořilo o zlepšování životního prostředí. Bylo v něm uvedeno, že vláda pokládá tuto oblast za prioritu, a že přijme opatření, která by umožnila dosáhnout obratu v této oblasti a prostředky byly čerpány daleko výraznějším způsobem. Řešení se netýká pouze finančních prostředků, ale především projektového zajištění staveb, jejich dodavatelského zajištění a celého řízení tohoto procesu. Dotýká se tedy všech tří ministerstev financí, Státní plánovací komise, České a Slovenské komise pro plánování a technický rozvoj a Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj.

Podle mého názoru musí být přijata opatření komplexního charakteru s tím, že finanční nástroje by měly aktivně působit na účelné čerpání těchto prostředků, které jsou účelově vyděleny. Je paradoxem, že zatímco na jedné straně jsou silné tlaky na dodatečné zdroje ze státního rozpočtu na další akce investiční výstavby, na straně druhé realizace akcí ekologických a tím i čerpání zdrojů probíhá velmi pomalu.

Tento paradox svědčí o tom, že bude nutno provést zásadnější opatření. Plně souhlasím s návrhem a názorem soudruha poslance Jiráska a s jeho doporučením, aby u některých staveb, kde není zabezpečeno uspokojivé čerpání, bylo možno tyto prostředky přesunout na takové ekologické stavby, kde čerpání je nejenom zajištěno, ale kde to umožní jejich rychlejší realizaci. Souhlasím pochopitelně i s tím jeho příměrem, že takovéto úspory ve státním rozpočtu bychom neměli chápat jako úspory ekonomicky žádoucí, ale jako úspory, které odrážejí neplnění závažných úkolů v oblasti životního prostředí.

Mohu tedy přislíbit, že jeho námět i další otázky, týkající se realizace opatření ve finanční oblasti posoudíme v souvislosti s celkovým řešením otázky životního prostředí a se státním rozpočtem na rok 1989 a na rok 1990. Děkuji.

Předsedající předseda SL V. Vedra: Děkuji ministru financí soudruhu Stejskalovi. Ptám se soudruha poslance Riška, zda je spokojen s odpovědí. (Poslanec SL J. Riško: Áno.) Děkuji. Poslanec Jirásek? (Poslanec SL J. Jirásek: Ano.) Děkuji.

Prosím tedy ministra vlády Československé socialistické republiky soudruha Čalfu, aby odpověděl na otázku poslance Jiráska.

Ministr vlády ČSSR M. Čalfa: Vážené súdružky a súdruhovia, súdruh poslanec Jirásek sa pýtal na osud niektorých právnych predpisov, ktoré sú uvedené v materiáli vlády, týkajúce sa tvorby a koncepcie ochrany životného prostredia.

Pokiaž ide o zásady zákona o ochrane ovzdušia, tento zákon sa pripravuje v republikových orgánoch a jeho zásady sú hotové. V súvislosti s týmto zákonom sa skúma možnosť predložiť ho formou využitia zákonodarnej iniciatívy národných rád Federálnemu zhromaždeniu. Ak dôjdeme k záveru, že v súčasnom období tento postup nebude možný, tento návrh zásad predloží federálna vláda počiatkom budúceho roka.

Pokiaž ide o problematiku pozemkových úprav, zásady zákona pripravuje Federálne ministerstvo požnohospodárstva a výživy a podža rámcového plánu federálnej vlády by mali byť predložené zásady v roku 1990.

Pokiaž ide o problematiku zberu a využitia odpadu a problematiku štátnej ochrany prírody, regulácie týchto oblastí sa vykonávajú republikovými právnymi predpismi.

Nie je mi známe, aby sa pripravovala zmena zákona o štátnej ochrane prírody. Pokiaž ide o problematiku využitia odpadov, pripravuje sa nová právna úprava. Pripravuje ju Ministerstvo priemyslu republiky. U tohto je závažný problém v tom, že v súvislosti s prestavbou hospodárskeho mechanizmu sa i odpady môžu stať súčasťou podnikania štátnych podnikov, a preto nejde len o ochranu prírody, ale pri tejto otázke treba skúmať i hospodárske otázky. Domnievam sa, že veci môžeme uzavrieť v priebehu budúceho roka.

Pokiaž ide o výzvu k úprave trestných činov za znečisťovanie vody pripravujeme novelu trestného zákonodarstva. Tá je v podstate hotová. V krátkom čase s ňou prídeme do Federálneho zhromaždenia. Rovno však hovorím, že považujeme doterajšiu trestnoprávnu úpravu deliktov za znečisťovanie životného prostredia za dostačujúcu. Problém nevidíme v trestaní žudí, problém vidíme v určitej prevencii a hlavne v určitých technických prostriedkoch, investičných prostriedkoch, ktoré treba použiť na to, aby sa znečisťovaniu zabránilo. Tožko.

Předsedající předseda SL V. Vedra: Děkuji soudruhu ministru Čalfovi. Soudruh poslanec Jirásek je spokojen s odpovědí? (Poslanec SL J. Jirásek: Ano.)

Soudružky a soudruzi poslanci, posledním bodem našeho pořadu je

12

Zpráva o činnosti předsednictva Federálního shromáždění, předsednictva a výborů Sněmovny lidu a předsednictva a výborů Sněmovny národů za dobu od 17. června do 7. listopadu letošního roku (tisk 104).

V parlamentním tisku je uveden a činnost všech orgánů Federálního shromáždění od poslední červnové schůze sněmoven v tomto roce.

Jsou, soudružky a soudruzi, k této zprávě nějaké dotazy nebo připomínky? (Nebyly.) Není tomu tak.

Konstatuji, že Federální shromáždění vzalo zprávu na vědomí

Tím jsme, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vyčerpali program 11. společné schůze obou sněmoven.

Členy předsednictva Federálního shromáždění upozorňuji, že ve 13 hodin ve druhém poschodí, v místnosti č. 214 se koná schůze předsednictva Federálního shromáždění.

Končím 11. společnou schůzi sněmoven Federálního shromáždění Československé socialistické republiky.

(Schůze skončila ve 12.25 hodin.)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP