Středa 9. listopadu 1988

Předseda návrhové komise poslanec SL Z. Češka: Soudruhu generální tajemníku ústředního výboru Komunistické strany Československa, soudruhu předsedo Federálního shromáždění, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, návrhová komise připravila ke zprávě Nejvyššího soudu ČSSR a generálního prokurátora ČSSR návrh usnesení Federálního shromáždění, který vám byl rozdán. Návrh usnesení vychází z předložené zprávy Nejvyššího soudu ČSSR a generálního prokurátora ČSSR, ze zpráv obou zpravodajů výborů sněmoven, avšak přihlíží v podstatné míře též k výsledkům jednání výborů, jež prokázalo mimořádný zájem poslanců, odpovídající i zájmu naší veřejnosti o otázky socialistické zákonnosti, o zabezpečení práv a svobod občanů i o náležitý postih protispolečenské činnosti. Návrh bere v úvahu též obsah rozpravy na dnešní společné schůzi sněmoven.

Návrhové komisi došla jedna připomínka obsahového rázu a jedna připomínka rázu formálního. Připomínka obsahového rázu se týká toho, že by doporučení uvedené v bodě 5 mělo být adresováno také místopředsedům vlády ČSSR s. Pitrovi a s. Knotkovi, protože řízení Veřejné bezpečnosti přísluší vládám ČSR a SSR, zatímco federální ministr vnitra, který je tam uveden, tu má jen koordinační působnost. Návrhová komise doporučuje této připomínce vyhovět a provést v tomto smyslu úpravu bodu 5 návrhu, který by zněl takto: "doporučuje místopředsedům vlády ČSSR soudruhům Pitrovi a Knotkovi, Nejvyššímu soudu ČSSR, generálnímu prokurátorovi ČSSR a ministru vnitra ČSSR ...".

Druhá připomínka má formální ráz a týká se bodu 7 návrhu usnesení. Mělo by se zde hovořit o orgánech Národní fronty a organizacích v ní sdružených. Také této připomínce, upřesňující text návrhu usnesení, doporučuje návrhová komise vyhovět, takže text bodu 7 by zněl takto: "vyzývá státní orgány, státní a družstevní organizace, orgány Národní fronty a organizace v ní sdružené, ...".

Další připomínky nedošly. Proto návrhová komise doporučuje přijmout text návrhu usnesení se dvěma uvedenými připomínkami.

Závěrem si přeji tlumočit názor návrhové komise, že je žádoucí, aby všechny výbory obou sněmoven, zejména však výbory ústavně právní a výbory branné a bezpečnostní, zařadily do svých plánů práce kontrolu jednotlivých bodů usnesení, které dnes schválíme.

Předsedající předseda SL V. Vedra: Děkuji poslanci Češkovi. Má ještě po jeho vysvětlení někdo připomínky k návrhu usnesení? (Nikdo se nehlásil.) Není tomu tak. Děkuji návrhové komisi za její práci.

Přistoupíme k hlasování. Konstatuji, že obě sněmovny jsou usnášení schopné.

Nejprve prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu.

Kdo z nich souhlasí s předloženým návrhem usnesení? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

Sněmovna lidu schválila návrh usnesení jednomyslně.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů.

Kdo z nich souhlasí s předloženým návrhem usnesení? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

Také Sněmovna národů schválila návrh usnesení jednomyslně.

Konstatuji, že Federální shromáždění jednomyslně schválilo usnesení ke "Zprávě Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky a generálního prokurátora Československé socialistické republiky o stavu socialistické zákonnosti".

(Poznámka redakce: usnesení FS č. 54, SL č. 91, SN č. 100)

Předsedající předseda SL V. Vedra: Nyní projednáme

10

Vládní návrh ústavního zákona o změnách průběhu státních hranic na hraničních vodních tocích

s Polskou lidovou republikou (tisk 90).

Návrh odůvodní ministr vnitra ČSSR soudruh František Kincl. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr vnitra ČSSR F. Kincl: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, předkládaná smlouva a návrh ústavního zákona uzavírají první společné přezkoušení československo-polských státních hranic od roku 1958, kdy byla podepsána mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou smlouva o konečném vytyčení společných státních hranic. Je to první ucelené zaznamenání všech dílčích změn průběhu hraniční čáry, ke kterým od té doby došlo v důsledku přirozeného pohybu hraničních vodních toků.

V průběhu přezkoušení, které bylo řízeno Stálou československo-polskou hraniční komisí, byly obě strany vedeny maximální snahou, aby nedošlo k žádné územní ztrátě. Celkem 557 dílčích změn je provedeno tak, že se oddělené plochy částí výsostných území obou smluvních států v celkovém souhrnu vzájemně vyrovnávají. Nejedná se o rozsáhlá území, ale především o změny v řečištích hraničních toků a výjimečně o malé části pobřežních pozemků, které nejsou zemědělsky využívány nebo slouží jako pastviny. Stavby nebo zařízení se na těchto pozemcích nenalézají.

Součástí smlouvy je obsáhlé hraniční dokumentární dílo a závěrečný protokol o přezkoušení, v nichž jsou podrobně zaznamenány veškeré změny hraniční čáry včetně jejich polohy a velikosti.

Z politického hlediska představuje smlouva významný dokument přispívající ke stabilitě československo-polských státních hranic a zachování status quo v Evropě. Z mezinárodně právního hlediska smlouva vychází důsledně ze zásad socialistického internacionalismu ve vztazích mezi dvěma bratrskými zeměmi. Kromě toho potvrzuje základní principy mezinárodního práva, to je zachování celistvosti státních území a nedotknutelnosti státních hranic každé ho suverénního státu.

Smlouva, která je vám předkládána k vyslovení souhlasu, byla Státní radou PLR již ratifikována.

Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, podle článku 3 odst. 2 ústavního zákona o československé federaci mohou být hranice Československé socialistické republiky a hranice České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky změněny jen ústavním zákonem Federálního shromáždění. Doporučuji proto schválit předkládaný návrh ústavního zákona a tím současně vyslovit souhlas se smlouvou a změnami průběhu československo polských státních hranic, které jsou v ní obsaženy.

Předsedající předseda SL V. Vedra: Děkuji soudruhu ministru Kinclovi.

Vládní návrh ústavního zákona projednaly výbory ústavně právní, zahraniční, branné a bezpečnostní a pro zemědělství a výživu obou sněmoven. Prosím společného zpravodaje výborů Sněmovny národů poslance Jána Pampúcha, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec J. Pampúch: Vážený súdruh generálny tajomník, vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, vážení hostia, dovožte mi, aby som ako spoločný spravodajca výborov Snemovne národov pri dnešnom prerokúvaní vládneho návrhu ústavného zákona o zmenách priebehu štátnych hraníc na hraničných vodných tokoch s Požskou žudovou republikou, ktorým má Federálne zhromaždenie vysloviť súhlas so Zmluvou medzi Československou socialistickou republikou a Požskou žudovou republikou o priebehu štátnych hraníc v súvislosti s výsledkami prvého spoločného preskúšania priebehu československo-požských štátnych hraníc na hraničných vodných tokoch, osvetlil predovšetkým niektoré aspekty tejto zmluvy.

Viac ako jednu štvrtinu spoločnej československo-požskej hranice tvoria vodné toky. Konečné postavenie hraníc medzi Československou socialistickou republikou a Požskou žudovou republikou na týchto vodných tokoch bolo zakotvené v zmluve z roku 1958. Je pochopitežné, že bolo nevyhnutné počítať aj do budúcnosti s prirodzenými náhlymi zmenami korýt hraničných vodných tokov. Riešenie týchto zmien bolo z tohto dôvodu upravené v roku 1967 v Zmluve medzi Československou socialistickou republikou a Požskou žudovou republikou o právnych vzťahoch na československopožských hraniciach a o spolupráci a vzájomnej pomoci v hraničných otázkach. Stála spoločná československo-požská komisia na základe tejto zmluvy preskúšala prvýkrát od roku 1976 do roku 1983 priebeh hraníc na uvedených hraničných tokoch.

Zmluva vrátane hraničných dokumentov a vládny návrh ústavného zákona, ktoré sú predložené Federálnemu zhromaždeniu na schválenie, sú zavŕšením sedemročnej intenzívnej práce uvedenej komisie.

Z preskúšaného vyplynulo, že na hraničných tokoch medzi Československou socialistickou republikou a Požskou žudovou republikou došlo k 557 prípadom náhlych prirodzených zmien polohy korýt týchto vodných tokov. Zmluva zakotvuje tieto zmeny priebehu československo-požských štátnych hraníc v nových hraničných dokumentoch.

Pri prerokúvaní vládneho návrhu vo výboroch snemovní Federálneho zhromaždenia podal predstavitež vlády Československej socialistickej republiky výstižné politické a odborné odôvodnenie návrhu ústavného zákona a zmluvy. Poslanci výborov snemovní, ktoré návrh prerokúvali, podporili návrh a vyslovili súhlas, aby bol prijatý v predloženom znení bez ďalších pripomienok.

Z ústavného aspektu je predložený vládny návrh v súlade s ústavnými zákonmi. Štátne hranice môžu byť podža článku 3 odseku 2 o československej federácii zmenené len ústavným zákonom Federálneho zhromaždenia. Vzhžadom na to, že hranice republík sa môžu zmeniť len so súhlasom príslušnej národnej rady, ktorý vyjadrí svojím ústavným zákonom a pretože ku zmenám hraníc došlo na hraničných tokoch oboch republík, bol súhlas Českej národnej rady vyslovený ústavným zákonom č. 43 zo dňa 12. apríla 1988 a súhlas Slovenskej národnej rady ústavným zákonom č. 49 zo dňa 12. apríla 1988.

Na základe týchto skutočností odporúčam Snemovni národov ako spoločný spravodajca výborov ústavnoprávneho, zahraničného, branného a bezpečnostného, pre požnohospodárstvo a výživu, aby vládny návrh ústavného zákona o zmenách priebehu štátnych hraníc na hraničných vodných tokoch s Požskou žudovou republikou schválila v predloženom znení.

Předsedající předseda SL V. Vedra: Děkuji poslanci Pampúchovi. Slovo má společná zpravodajka výborů Sněmovny lidu poslankyně Věra Pechová.

Společná zpravodajka výborů SL poslankyně V. Pechová: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, změny a udržování státních hranic měly a mají dalekosáhlý vnitropolitický a mezinárodní význam. I v dnešním světě vznikaly a vznikají mnohé mezinárodní konflikty, jejichž původní příčinou jsou právě spory o státní hranice.

Je proto třeba si vážit toho, že naše státní hranice jsou právně jasné a nesporné a že se prohlubuje spolupráce v tomto směru se sousedními státy. Předložený návrh je toho důkazem, je ukázkou, že socialistické země se i v těchto otázkách dokáží mezi sebou dohodnout.

Mám za to, že předložený návrh uceleně zaznamenávající všechny dílčí změny průběhu hraniční čáry, ke kterým došlo v důsledku přirozeného pohybu hraničních vodních toků, byl již přede mnou dostatečně objasněn a zdůvodněn.

Projednaly jej, jak již tady zaznělo, výbory ústavně právní, zahraniční, branné a bezpečnostní a výbory pro zemědělství a výživu obou sněmoven. Poslanci při projednávání ve výborech měli možnost se seznámit a nahlédnout do části tohoto obsáhlého hraničního dokumentárního díla.

Všechny jmenované výbory ve svých usneseních vyjádřily s předloženým návrhem svůj souhlas. Doporučuji proto jako společná zpravodajka výboru ústavně právního, zahraničního, branného a bezpečnostního, pro zemědělství a výživu Sněmovny lidu poslancům Sněmovny lidu vyslovit s předloženým vládním návrhem ústavního zákona o změnách průběhu státních hranic na hraničních vodních tocích s Polskou lidovou republikou spolu se Smlouvou mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o průběhu státních hranic v souvislosti s výsledky prvního společného přezkoušení průběhu československo-polských státních hranic na hraničních vodních tocích, podepsanou ve Varšavě dne 10. prosince 1986 (tisk 90) , souhlas.

Předsedající předseda SL V. Vedra: Děkuji poslankyni Pechové. Do rozpravy se k tomuto bodu písemně nikdo nepřihlásil. Ptám se proto, zda někdo žádá o slovo. (Nikdo.) Není tomu tak.

Můžeme přistoupit k hlasování. Při schvalování tohoto ústavního zákona je třeba podle článku 41 zákona o československé federaci souhlasu třípětinové většiny všech poslanců Sněmovny lidu, jakož i souhlasu třípětinové většiny všech poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice a třípětinové většiny všech poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice. Obě sněmovny jsou usnášení schopné.

Nejdříve prosím o hlasování poslance Sněmovny národů zvolené v České socialistické republice.

Kdo z nich souhlasí s návrhem ústavního zákona, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

Poslanci Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice ústavní zákon jednomyslně schválili.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů zvolené ve Slovenské socialistické republice.

Kdo z nich souhlasí, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

Také poslanci Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice ústavní zákon schválili.

Konstatuji, že ústavní zákon byl Sněmovnou národů jednomyslně schválen.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu.

Kdo z nich souhlasí s návrhem ústavního zákona, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

Také poslanci Sněmovny lidu ústavní zákon schválili jednomyslně.

Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven konstatuji, že Federální shromáždění Československé socialistické republiky schválilo ústavní zákon o změnách průběhu státních hranic na hraničních vodních tocích s Polskou lidovou republikou.

(Poznámka redakce: usnesení FS č. 60, SL č. 97, SN č. 106)

Dále máme na pořadu

11

Vládní návrh, kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky k souhlasu Dohoda mezi Československou socialistickou republikou a Královstvím Španělska o ochraně označení původu, údajů o původu a jiných zeměpisných označení, podepsaná v Madridu dne 2. února 1988 (tisk 87).

Návrh odůvodní první místopředseda vlády Československé socialistické republiky a předseda Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj soudruh Pavol Hrivnák.

První místopředseda vlády ČSSR a předseda SKVTRI P. Hrivnák: Vážený súdruh generálny tajomník, vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia, návrh Dohody medzi Československou socialistickou republikou a Krážovstvom Španielska o ochrane označenia pôvodu, údajov o pôvode a iných zemepisných označení, znamená úsilie zaistiť účinnú ochranu i obranu tých označení, ktoré nie sú v prevažnej väčšine prípadov predmetom samostatnej právnej úpravy jednotlivých štátov a ani právnej úpravy v oblasti medzinárodného práva.

Zatiaž čo druhý najrozšírenejší spôsob označovania výrobkov, ktorým sú ochranné známky, je právne upravený už od polovice minulého storočia vnútroštátnymi zákonmi a ku koncu minulého storočia i medzinárodnou dohodou (Madridská dohoda), zemepisné označenia dlhú dobu špeciálnu ochranu nemali. Zabrániť zneužívaniu zemepisných označení a tým chrániť tak výrobcov v danom zemepisnom mieste, ako aj spotrebitežov pred klamaním o výrobnom pôvode výrobkov, bolo a v rade štátov aj v súčasnej dobe ešte je možné iba pomocou predpisov o boji proti nekalej súťaži.

Účinnejšia ochrana zemepisných označení sa v širšom rozsahu začala využívať od polovice tohto storočia. Špeciálne zákony vznikli iba sporadicky, a to v tých štátoch, kde sú vo väčšej miere používané zemepisné názvy k označovaniu výrobkov; predovšetkým sú to štáty s produkciou vína Španielsko, Francúzsko, Bulharsko. V oblasti medzinárodného práva sa Parížská dohoda na ochranu priemyselného vlastníctva (článok 10) a Madridská dohoda o potlačovaní nepravých a klamlivých údajov o pôvode zaoberajú iba postihom pri zneužívaní označenia pôvodu. V roku 1958 vzniká Lisabonská dohoda o ochrane označení pôvodu a ich medzinárodnom zápise.

Ako je z názvu zrejmé, zaoberá sa Dohoda iba označeniami pôvodu, u ktorých je nutné splniť tri podmienky, a to známosť, spojenie so zemepisným miestom a zvláštne charakteristické znaky výrobku, najmä jeho akosť. Ide teda o kvalifikované označenia, popri ktorých stoja ešte údaje o pôvode, u ktorých nie sú vyžadované ani všeobecná známosť ani charakteristické znaky výrobku, a ďalej tzv. ďalšie zemepisné označenia, ktoré zahrňujú i miestne názvy.

K tomu, aby ochrana pokryla všetky druhy zemepisných označení, slúžia medzištátne zmluvy o ochrane označenia pôvodu, údajov o pôvode a iných zemepisných označeniach, ktoré nahradzujú vnútroštátne zákony a sú právnou normou, ktorá pôsobí predovšetkým proti falšovaniu výrobkov. V tejto súvislosti je možné pripomenúť spor vedený vo Švajčiarsku o označení Plzeňského piva, ktorý švajčiarsky súd rozhodol v prospech československého majiteža vďaka Zmluve o ochrane údajov o pôvode, označení pôvodu a iných zemepisných označeniach.

Predložená Dohoda má napomôcť snahe obidvoch štátov rozširovať vzájomnú spoluprácu, zvyšovať obrat vzájomnej výmeny tovaru a vytvoriť pre realizáciu týchto zámerov čo nejpriaznivejšie podmienky.

Význam Dohody zvyšuje skutočnosť, že sa aj Španielsko stalo členom Európskeho hospodárskeho spoločenstva. Komisia Európskeho hospodárskeho spoločenstva se snaží vylúčiť samostatné rozhodovanie štátov Európskeho hospodárskeho spoločenstva a tak výrazne ovplyvniť výber štátov, s ktorými členský štát Európskeho hospodárskeho spoločenstva zmluvu tohto druhu uzatvorí. Táto prax by len posilnila nadnárodní funkciu orgánov Európského hospodárskeho spoločenstva a v rade prípadov by nebolo možné túto zmluvu uzatvoriť. Komisia Európskeho hospodárskeho spoločenstva nedovolila uzatvoriť takúto zmluvu s Československom napríklad Grécku, napriek tomu, že obidve strany prejavili záujem. Na rovnaké problémy poukázali pri neoficiálnych rozhovoroch aj iné štáty, napr. Nemecká spolková republika.

V súčasnej dobe, kedy dochádza k nadväzovaniu vzťahov medzi Radou vzájomnej hospodárskej pomoci a Európskym hospodárskym spoločenstvom a prostredníctvom neho i skúmať možnosti uzatvárania ďalších dvojstranných zmlúv, najmä o ochrane označenia pôvodu a údajoch o pôvode výrobkov. Predkladám tiež na zváženie, aby túto činnosť podporili československé zastupitežstvá v jednotlivých štátoch Európskeho hospodárskeho spoločenstva a usilovali o vytvorenie obchodne politických podmienok pre dojednávanie zmlúv tohoto druhu, poprípade pre zaradenie príslušných ustanovení o ochrane označenia výrobkov, v priaznivejších prípadoch o ochrane priemyselného vlastníctva do obchodných dohôd.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP