Středa 9. listopadu 1988

Příčiny těchto negativních jevů nejsou neznámé, naopak, hovoříme o nich stejně dlouho, jako o jevech samotných. Také dílčí opatření k odstranění negativních jevů i jejich celé soubory mají již svou historii. Jen výsledků se jaksi v žádoucí míře nedostává. A toto poznání by mělo být nejen alarmující, ale také podnětné a inspirující k pochopení požadavku komplexnosti společenské přestavby.

Je nejvyšší čas, soudružky a soudruzi, položit si otázku, co můžeme a musíme udělat s pokračující destabilizací rodiny. Myslím, že situace je zde ještě vážnější, než vypovídají statistiky rozvodovosti, protože k nim je třeba přičíst i manželství, která se sice nerozvádějí, ale jsou z hlediska výchovy dětí více nebo méně disfunkční. A jaký podíl denního časového snímku připadá na výchovu dětí v průměrné rodině a jaké jsou subjektivní i objektivní příčiny daného stavu?

Dlouhodobé návyky organizovat využívání volného času mládeže formálně a jednostranně, bez přihlédnutí ke skutečným zájmům a potřebám mladých lidí vykonaly značně negativní vliv na jejich vědomí i praxi využití volného času. Podcenili jsme budování materiálních základů pro uspokojování těch zájmů mladých lidí, které jsou sice netradiční, ale nejsou v rozporu se zájmy společenskými. Nesprávné bylo odsuzovat paušálně některé zábavy jen proto, že vznikly na Západě, což nám část mládeže odcizilo. Nemůžeme také trvale ignorovat skutečnost, že Socialistický svaz mládeže má mezi mladými nižší faktickou autoritu, než hnutí padesátých či první poloviny šedesátých let. Ale i přístupy dalších společenských organizací k práci s mládeží mají značné rezervy. A času není opravdu nazbyt. V nejbližších letech budou dospívat populačně silné ročníky z počátku sedmdesátých let. Úroveň jejich morálky bude mít tedy už pro hodnocení stavu na úseku socialistické zákonnosti za tři léta velký význam.

Na chování mladé generace máme samozřejmě vliv my, dospělí. A mnozí z nás, mající určité kvalifikované postavení, žijí svůj život tak říkajíc před očima veřejnosti se všemi výchovnými důsledky na občany jako takové. A zde sehrávají roli jistě nejen individuální vlastnosti, ale i vlastnosti možno říci kolektivní. V podmínkách přestavby nemůžeme vychovávat a vést, pokud každý z nás nebude dávat svému jednání pečeť poctivosti a pravdivosti. Kolik morálních škod nám způsobila neblahá praxe, kdy při oficiálních příležitostech hovoříme v určitém kódu - a pak v kuloárech nazýváme věci pravými jmény! Jak často jsme nechtěli vidět zjevnou pravdu či jsme dokonce zkreslovali obsah společenských jevů. Jaký etický náboj vysílají někteří jednotlivci, kteří se sice verbálně ohánějí zájmem socialismu, ale svými faktickými postoji sypou prach do citlivého mechanismu přestavby? A jaké morální škody nám působí selhání těch, které pečlivý výběr postavil na odpovědné místo, a oni se sníží k uspokojování konzumních choutek kriminální metodou. A co ekologické škody způsobené flagrantním porušením práva?

O všech těchto jevech se hovořilo na 10. plénu ústředního výboru KSČ a také včera jsme všichni přivítali otevřený tón programového prohlášení vlády Československé socialistické republiky. A bude věcí nás všech, aby přijaté závěry nestihl osud některých předcházejících.

Soudružky a soudruzi, jestliže hovoříme o etických souvislostech hodnoceného stavu, nelze se nezmínit o jedné chorobě, která zapustila kořeny v našem společenském životě obzvlášť hluboko. Její vymýcení by samo o sobě bylo velkým pokrokem ve všech oblastech života společnosti včetně veřejného pořádku. Mám na mysli lhostejnost, která je v nejednom případě vlastně spoluviníkem a ztěžuje či dokonce vylučuje účinný zásah. Výmluvným případem v tomto směru jsou loupežná jednání skupiny mladých děvčat v lednu a únoru tohoto roku na pěší zóně v Praze v odpoledních a podvečerních hodinách. Teprve po dlouhé době se našel někdo, kdo nebyl lhostejný. I když v tomto případě evidentně nebylo k zásahu třeba žádné velké občanské statečnosti, nikdo nic neviděl a neslyšel. Jedná se o další důkaz potřeby zamyšlení nad tím, jaké jsou opravdové příčiny tak rozšířené obliby nechvalného hesla "Co tě nepálí, nehas", hesla, o kterém jsme kdysi byli přesvědčeni, že nebude mít v socialistické společnosti místa.

V úvodu svého vystoupení jsem se zmínil o připravované novelizaci trestněprávních předpisů. Některé přetrvávají a množící se negativní jevy vedou k tomu, že se ozývá volání po tvrdší úpravě, po širší aplikaci metody striktních příkazů a zákazů. Jistě, socialistická společnost má zájem na energické ochraně oprávněných zájmů svých členů. Ale úroveň této ochrany je přímo závislá především na morálním stavu společnosti. A ten musí být výslednicí cílevědomé výchovy mládeže a dospělých, nastolováním, rozvíjením a řízením odpovídajících společenských vztahů a procesů. A to už je záležitost navýsost politická a celospolečenská. My, kterým dali pracující tak vysoký stupeň důvěry, máme v tomto směru neoddiskutovatelnou a přiměřeně vysokou odpovědnost. Moderní technologii a dokonce i vědeckotechnické informace můžeme za určitých okolností dovézt ze zahraničí. Ale člověka si musíme vychovat zde, doma. I to je jeden z podmiňujících faktorů přestavby. Pokud se nám jej nepodaří plně uplatnit, nepomohou nám příliš ani ty nejlépe fungující orgány bezpečnosti, prokuratura či soudy. Právě naopak, případným selháním výchovy, která je také významnou funkcí a součástí řízení, abychom tyto státní orgány dostali do příslovečné role vytahujících horké kaštany z ohně za ty, kteří neuspěli v organizování úsilí o dosažení cílů a stanovení pravidel. Tedy za ty, kteří řídí i za nás, kterým je svěřena normotvorba.

Předsedající předseda SL V. Vedra: Děkuji poslanci Bartončíkovi, uděluji slovo poslanci Jiráskovi, připraví se poslanec Šádek.

Poslanec SL J. Jirásek: Vážený soudruhu předsedo, vážení soudruzi poslanci, na letošním 43. zasedání Valného shromáždění OSN zaujal sovětský ministr zahraničních věcí E. Ševardnadze také stanovisko k problémům životního prostředí. Mimo jiné řekl: "Poprvé je jasně vidět, že ta k zvaná mírová tvůrčí činnost člověka se při naprosté nekontrolovatelnosti mění v globální útok proti samým základům života." Dále řekl: "Biosféra neuznává rozdělení na bloky, svazy a systémy. Všichni máme společný klimatický systém a nikdo není schopen si samostatně vybudovat izolovanou a nezávislou linii ekologické ochrany."

Jak včera ve svém vystoupení uvedl poslanec Baruš, mají ekologické problémy nejen státní a regionální, ale i globální dimenze. Ekologické havárie ve světě, ale i u nás, které se zveřejňují v hromadných sdělovacích prostředcích, posilují obavy lidí o zdravé životní prostředí. Jsou u nás příčinou stoupajících hromadných stížností na výbory lidové kontroly a lidé požadují, aby se ekologické problémy v zájmu budoucích generací řešily pružně a účinně. V západoevropských zemích to vedlo dokonce k vytvoření politických stran tzv. "zelených", které z uvedených skutečností vytvořily svůj politický program. Naše Komunistická strana Československa se na posledních sjezdech vážně zabývala problematikou životního prostředí. XVII. sjezd KSČ schválil politickou linii k jejich neodkladnému řešení již v 8. pětiletce a pro další období. K její realizaci schválila vláda ČSSR v roce 1986 zásady státní koncepce tvorby a ochrany životního prostředí a racionálního využívání přírodních zdrojů v 8. pětiletce s výhledem do roku 2000. Je to tak zvaný Cílový program A12. V 15. kapitole tohoto programu vláda proklamuje nutnost posílení autority práva v této sféře a k tomu stanovila 8 konkrétních legislativních opatření. Je proto zcela logické, že i ve zprávě generálního prokurátora a Nejvyššího soudu ČSSR o stavu socialistické zákonnosti je věnována ochraně životního prostředí samostatná část. Dovolte mi zaujmout k ní stanoviska z hlediska základních složek životního prostředí, jimiž jsou půda, voda a ovzduší.

Zkušenosti z mého volebního obvodu, ale i statistika po tvrzují, že zpřísněný zákon na ochranu zemědělského půdního fondu, jehož plnění souvisí s naší soběstačností v potravinách, se prosadil do širokého podvědomí našich občanů, a to jak těch, kteří jsou povinni půdu chránit, tak i těch, kdo ji požadují pro svou činnost vyčlenit. Přispěly k tomu svým dílem politickovýchovnou činností i hromadné sdělovací prostředky.

Souhlasím se závěrem ve zprávě, že v současné praxi se již podařilo zamezit neodůvodněnému odnímání zemědělské půdy pro stavební činnost a těžbu surovin bez odpovídající rekultivace zemědělské půdy. Jsou zde přesto dva závažné problémy: první je v tom, že za často velmi kvalitní zemědělské pozemky, které se vyčleňují, rekultivují se pozemky málo produktivní. Druhý problém vidím v tom, že se neřeší hříchy minulosti, staré dědictví důlní činnosti v severních Čechách i na Ostravsku, jak jsme se o tom přesvědčili při poslaneckých průzkumech v těchto krajích. Zde by měla své sehrát systematická kontrola orgánů ochrany zemědělského půdního fondu, účinnější využívání sankcí, jak to doporučuje i zpráva Nejvyššího soudu a generálního prokurátora.

K posílení úlohy práva na tomto úseku se však vláda zavázala ve státním cílovém programu A12 vydat právní předpis o pozemkových úpravách přihlížející vedle výrobních hledisek k mimoprodukčním funkcím zemědělství a ochraně životního prostředí, dále připravit návrh zásad zákona o sběru a využití, popřípadě likvidaci nebo nezávadném ukládání odpadu.

Jsme v polovině volebního období a pokud je mi známo zatím jsme nic do Federálního shromáždění nedostali. Tolik k socialistické zákonnosti při zajišťování zemědělského půdního fondu.

Daleko nepříznivější je situace v plnění povinností, které vyplývají ze zákona o vodách. Potvrzuje to předložená zpráva, naše zkušenosti z volebních obvodů, ale i časté havárie, o nichž nás informují tisk, rozhlas a televize. Časté havarijní znečištění vodních toků únikem ropných látek, ale i jiných produktů v důsledku nedbalosti, naši voliči odsuzují, žádají přísnější trestání viníků. Proto výbory pro kulturu a výchovu plně podporují závěr ve zprávě, aby význam ochrany životního prostředí byl zvýrazněn zařazením speciálních skutkových podstat trestných činů do novelizace trestního zákona.

Zřejmě je oprávněná ve zprávě i kritika na to, že organizace získávají pro svou činnost výjimky z vodního zákona. Není však uvedeno, od koho je získávají, a kolik jich bylo uděleno. Mohl by soudruh generální prokurátor pro informaci poslanců tato fakta doplnit?

V souladu se skutečností v mém volebním obvodu konstatuje zpráva Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky a generálního prokurátora Československé socialistické republiky, že trvá rozpor mezi právními předpisy a vytvářením materiálních podmínek pro jejich důslednou aplikaci. Právě k řešení tohoto rozporu bylo vyčleněno oněch 17 mld. Kčs účelově vázaných prostředků pro osmou pětiletku. Již na 4. společné schůzi sněmoven 24. března 1987 upozornila poslankyně Řehková, že z této sumy nebyly tehdy ještě dodavatelsky zajištěny akce v rozsahu více než 2 mld. Kčs. Bylo by správné informovat poslance, zda se situace za uplynulý jeden a půl rok změnila a v jakém směru. Nevyčerpání těchto prostředků by bylo pro ministerstvo financí sice úsporou, ale dosažení úspory na tomto úseku by bylo velice nežádoucí, asi tak, jako zdánlivě ušetříme tím, že neopravíme střechu. Dávali bychom tím i argumenty našim politickým odpůrcům. Pokud tyto prostředky dosud nejsou v plné výši dodavatelsky zajištěny, bylo by je možné ve zdůvodněných případech velmi účelně použít na jiné akce k ochraně životního prostředí třeba jen v regionálním měřítku.

Uvedu konkrétní příklad: V okrese Ústí nad Orlicí se počátkem sedmdesátých let vybudoval Agrochemický podnik Choceň jako jeden z prvních v republice. Byl uváděn jako vzorový a byl tam nespočet exkursí. Jeho výstavba byla situována do vytěženého písníku, aby se ušetřila zemědělská půda. K projektu se vyjádřilo asi 17 institucí, mezi nimi i Vodohospodářská a hygienická služba. Všichni dali souhlas k výstavbě. Náklady na výstavbu představovaly tehdy asi 20 mil. Kčs a jsou umořovány v ceně za jednu tunu skladovaných a aplikovaných hnojiv. Po schválení nového vodního zákona přišli vodohospodáři a hygienici s dodatečnými požadavky, aby nedošlo ke kontaminaci spodní vody. Jejich realizace vyžaduje částku 10-20 mil. Kčs, tedy téměř tolik, kolik stála původní výstavba. Podnik je schopen požadované akce zajistit, ale nemá finanční prostředky. Nebylo by správné uvolnit na takováto ekologicky důležitá byť regionální dodatečně požadovaná opatření prostředky z oněch 17 mld. Kčs, pokud není dosud dodavatelsky zajištěno jejich plné uplatnění?

Nejhorší situace je v zamořování ovzduší průmyslovými exhaláty. Všichni dobře víme, jak v důsledku exhalací hynou lesy nejen v Krušných horách, ale již i v některých částech Krkonoš a Orlických hor, začínají odcházet i Beskydy. Ochrana ovzduší není dosud zajištěna ani právní úpravou, která by odpovídala současné situaci. V programu A 12 se vláda zavázala připravit návrh nového zákona o ochraně ovzduší, který prohloubí působení ekonomických nástrojů na znečišťovatele, a novelizovat předpisy o náhradách škod způsobovaných exhalacemi zemědělství a lesnímu hospodářství. S tím souvisí i urychlení novelizace zákona o státní ochraně přírody, ke které se rovněž vláda v programu A 12 zavázala.

Proto mám na závěr otázku na ministra financí soudruha Stejskala: Jaký je stav čerpání a jaké jsou předpoklady k účelnému využití vyčleněných účelově vázaných 17 mld. Kčs na ekologické investice, popřípadě jaká opatření vládě navrhne k plnému a účelnému využití těchto prostředků v 8. pětiletce ke zlepšení životního prostředí?

Dále mám otázku na ministra soudruha Čalfu: Jak pokračují práce na legislativních opatřeních podle programu A 12 a kdy budou jednotlivé návrhy předloženy Federálnímu shromáždění k projednání. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SL V. Vedra: Děkuji poslanci Jiráskovi. Slovo má poslanec Šádek.

Poslanec SN F. Šádek: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, vážení hostia, otázku, ktorú dnes prerokúvame, pokladám za jednu z najdôležitejších k premietnutí si stavu výchovy mládeže do budúcnosti, a k otázke, ktorú sme prerokovávali včera k vládnemu vyhláseniu vlády. Všetky tieto úlohy v budúcnosti budú plniť tie generácie, ktoré prídu postupne za nami.

Chcel by som sa dotknúť vzhžadom na otázky, ktoré tu už boli prednesené, len niektorých problémov, hlavne po vypočutí správy k výchove mládeže, k niektorým prieskumom v krajoch a okresoch, a samozrejme k tým, ktoré končia finálnym záverom - kriminalita.

Chcel by som poďakovať Generálnej prokuratúre a Najvyššiemu súdu za vežmi cenný materiál, ktorý mi poskytli okrem materiálu, ktorý bol daný všetkým poslancom.

Súdružky a súdruhovia, celý život pracujem medzi mladými žudmi, a to či vo vojenskej, lebo pohraničníckej, či civilnej službe ako velitež i ako poslanec. Chcel by som tu s vežkou zodpovednosťou povedať na adresu mladého človeka, že som sa nikdy nestretol so slovami: Nechcem, odmietam, alebo či inou negáciou. Tam, kde bolo treba riešiť a kde sa ukazovala situácia, ktorá sa u jednoho lebo druhého občana vyskytovala, tam pracovali velitelia, politický aparát, tam bolo treba sa pýtať detailne, či poznám toho človeka, ako poznám každého človeka, čo o ňom viem, čo ho trápi, kedy mu môžem podať pomocnú ruku a neskloňovať len Makarenka, alebo rôzne prijaté dokumenty. Ide o to, aby sme poznali žudí, dokonale poznali svojich žudí a aby takisto žudia poznali nás. Ten, kto svojich žudí nepozná, nemôže riadiť ani veliť.

Pri rokovaní vo výboroch pre sociálnu politiku sme podrobne prerokovali stav zákonnosti a konštatovali sme niekde retardáciu stavu, ktorý sa síce nezhoršil, ale ani sa nezmenil k lepšiemu. O tom tu už bola zmienka. Citlivá oblasť socialistickej zákonnosti, problematika trestnej činnosti mládeže a jej ochrany pred protispoločenskými javmi, sa vo svetle tejto správy nejaví nijako priaznivo. Mohol by som uviesť celý rad príkladov alebo i čisiel, ktoré máme v materiáloch, takže ich nie je treba opakovať. Medzi negatívne javy patrí alkohol a drogy, s ktorými sa nevieme vyrovnať. Nie je jedno, že už po niekožko rokov viac ako 300 brancov nie je odvedené v dôsledku rozvinutej drogovej závislosti. Ďalšie fakty a čísla sú vežmi otrasné.

Vláda prijala koncom augusta t. r. uznesenie č. 239 o úlohách v boji proti alkoholizmu, toxikománii a fajčeniu. Iste bude znamenať vežký krok dopredu. Som však presvedčený, že to znamená širokú škálu opatrení, zintenzívnenie výchovnej práce v rodine, v škole, na závodoch a vôbec na všetkých orgánoch, vežkých i malých, i individuálnej práce s človekom. Ani to najlepšie opatrenie nepôsobí automaticky. Realizujú ho žudia s chybami a nedostatkami. Hovoríme a vieme o celom rade nedostatkov, dokážeme kritizovať, ale posúďte dôležitú oblasť výchovy. To je rodina. Mám za to, že ani to minimum dôsledne nevyužívame a nie sú ojedinelé hlasy o potrebe zachovania akejsi intimity rodiny, o tom, že do tejto sféry nie je vhodné alebo dokonca možné zasahovať a pod. Mám taký názor, že takéto prístupy treba zásadne odmietnuť predovšetkým v záujme rodiny samotnej a jej jednotlivých členov, predovšetkým však v záujme celospoločenskom. Nie je predsa možné chodiť po špičkách okolo problémov v rodinách, nielen tušených, ale často priamo zrejmých, tváriť sa, že v záujme falošnej posvätnosti rodiny nemáme právo zasiahnuť a riešiť ich, ale čakať až to vyvrcholí konfliktom, ktorý sa dotkne širokých spoločenských záujmov. Dostali by sme sa tak do úlohy tých, ktorí čakajú, až vznikne požiar, abyho mohli sami hasiť, i keď sami mohli príčinám zabrániť. Postaviť sa do tejto úlohy by bolo v rozpore s naším právnym poriadkom, ale i s určitými požiadavkami prestavby našej spoločnosti i v oblasti ideologickej, ako o tom hovorilo 10. zasadanie ÚV KSČ.

Súdružky a súdruhovia, na všetko máme dosť vedeckých inštitúcií. Ich činnosť práve v prognózach vývoja súčasnej i budúcej rodiny je však roztrieštená, nekoncentrovaná, nekoordinovaná v záujme potrieb spoločnosti na zabezpečenie morálne zdravých budúcich generácií. Pri poslaneckých prieskumoch a na krajských združeniach sme sa zoznamovali s podmienkami práce orgánov starostlivosti o deti na národných výboroch. Majú plniť významnú úlohu, ale situácia nie je práve ružová. Pýtame sa, čo vo výchove urobila, ako som už spomínal, rodina a škola. Pri prieskumoch nás znepokojuje stále neklesajúca rozvodovosť. Už sa o tom povedalo mnoho slov. Rodina sa ukazuje čím ďalej, tým menej stabilná. Len v roku 1986 bolo rozvedené asi 38 tisíc manželstiev s viac ako 43 tisíc deťmi. Asi 30 tisíc detí ročne vstupuje do novej rodiny pri novom manželstve otca alebo matky. Negatívne na deti pôsobí vyznávanie konzumného štýlu života a rozpor medzi slovami a činmi rodičov. Tento stav má napraviť škola alebo výchovné zariadenia pre deti a mládež? V rezorte školstva nie je situácia takisto dobrá. Dokazuje to analýza československej vzdelávacej sústavy, spracovaná Ministerstvami školstva ČSR a SSR. Konštatuje sa v nej, že zariadenia pre výkon ústavnej a ochrannej výchovy majú nedostatočné kapacity, ktoré znemožňujú realizáciu súdom nariadenej ústavnej a ochrannej výchovy. Nie sú vytvorené podmienky orientované na prevýchovný proces a je i nedostatok kvalifikovaných pracovníkov. Nedivím sa tomu, keď mi nedávno na besede v NVÚ v Mladej Boleslavi ukazovali človeka, ktorý tzv. prevýchovným procesom dospel k tomu, že je tam ako recidivista už dvadsiaty piaty raz.

Sú ustavičné pripomienky k napätým osnovám na školách a pociťuje sa nedostatočný rozsah, keď už nie absencia morálnej a estetickej výchovy. V učňovskom školstve treba viacerými opatreniami optimalizovať prípravu mládeže na robotnícke povolania, čo vyžaduje i kvalifikovaných pedagógov a majstrov i vychovátežov. Viesť a riadiť kolektív, do ktorého prichádza mladý človek, a poznať ho, to je skutočne vežká zodpovednosť a vežké umenie.

Výchova a formovanie mladej generácie je predsa dlohodobý, stály a nepretržitý proces, na ktorý pôsobia objektívne i subjektívne faktory. Vytvárajú sa nežiadúce kriminologické faktory v sústave celej výchovy. Preto či chceme alebo nie, priamo sa nás dotýka zložka vožného času mládeže. Vežakrát sme svedkami, že vožný čas je naplňaný nevhodným a nekontrolovatežným spôsobom a v niektorých prípadoch vyúsťuje do páchania trestnej činnosti. To nie je úloha, ktorá sa dá riešiť čarovaním a rôznou prevenciou. Sú popísané rôzne state a poučenia, ale mnohokrát akoby sa kolektívov či jednotlivcov, funkcionárov a vedúcich činitežov ani nedotýkali. Veď je to vec SZM, alebo aj moja?! Naše chyby sa tu odrážajú na výchove mladých žudí. A rezervy v prevencii sú v každom odvetví, kolektíve, u jednotlivcov, pedagógov, a rodičov.

Denný rozvrh času dieťaťa a mladého človeka je v podstate ponechaný na dieťati. S vožným časom hazarduje. Mnohé organizácie pristupujú formálne k organizovaniu vožného času, deti strácajú chuť k spoločenskému životu, v záujme o niečo, čo upúta mladého človeka. Rozhodne nepomôže, keď vystúpi akokožvek vežký pedagóg alebo vzdelaný človek pred mnohými mladými žudmi v besedách, vytiahne papier a číta im to, čo druhý napísal. Často sa stáva človek dieťaťom ulice a žehko prepadne do nežiadúcej spoločnosti, kde východiskom sú javy, o ktorých denne negatívne hovoríme.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP