Úterý 8. listopadu 1988

Obě nová ustanovení byla při projednávání ve výborech pro zemědělství a výživu, pro průmysl, dopravu a obchod, pro kulturu a výchovu a ústavně právních, tj. ve výborech, kterým byl návrh zákona přikázán, zdůvodněna a z hlediska působení nového zákona je třeba je považovat za účelná.

Návrhy změn, které doporučili poslanci, členové výborů, kterým byl návrh zákona přikázán, jsou uvedeny ve společné zprávě těchto výborů (tisk 97).

Federální shromáždění dodatečně obdrželo k paragrafovanému znění projednávaného zákona vyjádření České národní rady a Slovenské národní rady. Jedná se o návrhy úprav, které dále zpřesňují význam některých ustanovení. Doporučuji proto v jejich smyslu doplnit společnou zprávu výborů Sněmovny lidu a výborů Sněmovny národů (tisk 97) a tím i text navrženého zákona takto:

1. v § 5 slova "v době jejího zániku" nahradit slovy "v době zániku práva k ní",

2. v § 6 za slovo "důvodu" vložit slova "ochranná známka" nebo,

3. v § 8 odst. 2 slova "přihlašovací řízení" nahradit slovy "řízení o přihlášce ochranné známky",

4. v § 22 písm. d) za slovo "výmazu" vložit slova "ochranné známky",

5. v § 25 text "zápisy, obnovy a zániky ochranných známek" nahradit textem "zápisy a obnovy zápisů ochranných známek a zániky práv k nim",

6. v § 28 odst. 3 za slovo "řízení" vložit slova "před Úřadem".

K ústavně právní stránce návrhu uvádím, že úprava zákonem Federálního shromáždění je založena článkem 24 odst. 2 písm. d) ústavního zákona o československé federaci. Podle tohoto ustanovení patří do působnosti ČSSR úprava průmyslových práv, mezi něž ochranné známky náleží.

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, již zde bylo řečeno, že zákon o ochranných známkách patří do oblasti zákonů upravujících podmínky působení nového hospodářského mechanismu. V mém volebním obvodu jsem si ověřila, že v podnicích, které jsou monopolními výrobci určitých zařízení, např. na trhu žádaného nedostatkového zboží - nábytku - není významu ochranných známek přikládána ta důležitost, která jí náleží. Na druhé straně u výrobců např. hraček, kterými jsou mimo jiné družstva IGRA a SMĚR, je význam ochranné známky spojen přímo s technickou úrovní a kvalitou výrobků. Konkurence jak na vnitřním, tak zahraničním trhu je vysoká a výrobce si přímo uvědomuje, jakou měrou přispívá označení, pod kterým je výrobek uváděn na trh, a které, je-li spojeno s kvalitním nebo dokonce vysoce kvalitním výrobkem, se stává účinným nástrojem při prodeji jeho výrobků.

Mám za to, že všechny nástroje nového uspořádání našeho národního hospodářství povedou podniky k tomu, aby získaly co nejlepší postavení na trhu, zajistily si odbyt svých výrobků tak, aby se jejich výrobky dostaly do povědomí spotřebitele, staly se žádanými a aby tyto výrobky doprovázela a doporučovala dobrá pověs t výrobce.

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, na základě uvedených skutečností a ve shodě se stanoviskem společného zpravodaje výborů Sněmovny národů soudruhem poslancem Zánem doporučuji jako společná zpravodajka výborů Sněmovny lidu, aby návrh zákona o ochranných známkách byl Sněmovnou lidu schválen se změnami obsaženými ve společné zprávě výborů Sněmovny lidu (tisk 97) a se změnami, které jsem uvedla ve své zpravodajské zprávě. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS Z. Žalman: Děkuji poslankyni Moltašové. Do rozpravy k tomuto bodu se písemně nikdo nepřihlásil. Ptám se pro to, zda někdo z poslanců žádá o slovo. (Nikdo se nehlásil.) Není tomu tak.

Můžeme tedy přistoupit k hlasování.

V zasedacím sále je přítomno: 161 poslanec Sněmovny lidu, 58 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice a 62 poslanci Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice.

Obě sněmovny jsou usnášení schopné.

Nejdříve budou hlasovat poslanci Sněmovny lidu.

Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů Sněmovny lidu a podle doporučení společné zpravodajky výborů Sněmovny lidu, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

Poslanci Sněmovny lidu zákon schválili.

Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny národů.

Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů Sněmovny národů a podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny národů, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Ne.

Také poslanci Sněmovny národů zákon schválili.

Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven konstatuji, že Federální shromáždění Československé socialistické republiky schválilo zákon o ochranných známkách.

(Poznámka redakce: usnesení FS č. 58, SL č. 95, SN č. 104)

Dále máme na pořadu

7

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 144/1970 Sb., o Státní bance československé (tisk 96).

Návrh odůvodní ministr financí ČSSR soudruh Jan Stejskal. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr financí ČSSR J. Stejskal: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, třetí návrh zákona, jehož odůvodněním jsem na dnešní společné schůzi sněmoven Federálního shromáždění byl jménem vlády pověřen, se týká změny zákona o Státní bance československé, přijatého v roce 1970.

Předložený návrh souvisí s nezbytností vytvořit legislativní předpoklady pro zavedení jednosložkových kursů československé koruny k zahraničním měnám s platností od 1. ledna příštího roku. Změny v československé kursové soustavě vytvářejí jeden z významných systémových předpokladů, který vyplývá z úkolů Směrnice pro komplexní přestavbu hospodářského mechanismu.

Dosavadní způsob stanovování a vyhlašování kursu čs. koruny k zahraničním měnám, založený na stávající právní úpravě, byl již překonán a neodpovídá potřebě zvýšit význam a účinnost hodnotových nástrojů v řízení ekonomiky v nových podmínkách.

Zákon č. 144/1970 Sb. stanoví, že Státní banka československá určuje poměr československé koruny k zahraničním měnám na podkladě stanoveném zákonem. Tím je zákon č. 41/1953 Sb., kterým byla stanovena hodnota československé koruny jednak zlatým obsahem 0,123426 gramu ryzího zlata, jednak vztahem k sovětskému rublu v poměru 1,80 Kčs za 1 rubl.

Zákonným opatřením č. 25/1961 Sb., byl s účinností od 1. ledna 1961 stanoven kurs československé koruny k sovětskému rublu v poměru 8 Kčs za 1 rubl, a to na základě vyhlášené změny zlatého obsahu rublu v SSSR k témuž datu.

Hospodářský vývoj ve světě v posledních dvaceti letech vedl k tomu, že zlato přestalo být měřítkem hodnoty a vzájemného poměru měnových jednotek jednotlivých států. Nový statut Mezinárodního měnového fondu z roku 1978 již vazbu jednotlivých národních měn členských zemí na zlato nepřipouští. V důsledku hospodářského a cenového vývoje v Československé socialistické republice se hodnotové relace založené na zlatém obsahu měny a vyjádřené v tzv. oficiálním kursu čs. koruny staly postupně nereálnými a musely být proto korigovány různými příplatky, přirážkami a koeficienty. Tím se vytvořila druhá složka kursu čs. měny a spolu s ní vznikla dnešní značně komplikovaná kursová soustava.

Přestavba hospodářského mechanismu počítá s výrazným zvýšením úlohy hodnotových ekonomických nástrojů, tedy i devizového kursu. Ten by měl odrážet společensky nezbytné náklady na získávání deviz a být spolu se soustavou ostatních nástrojů měřítkem efektivnosti zahraničně ekonomické směny. S postupným omezováním administrativních nástrojů řízení, především různých forem přímých a nepřímých dotací, se bude zvyšovat úloha kursu jako jednoho z kritérií pro rozhodování na podnikové i národohospodářské úrovni o strukturálních záměrech i operativních opatřeních v řízení vnějších ekonomických vztahů.

Objektivizace kursu čs. koruny zavedením jednosložkového a perspektivně jednotného kursu vyžaduje zrušení dosavadní zákonné vazby čs. koruny na zlato a rubl. Kurs bude podle navrhované zákonné úpravy určovat Státní banka československá na základě zásad schválených vládou Československé socialistické republiky.

Tyto zásady předpokládají, že kurs bude stanovován zvlášť pro obchodní oblast a zvlášť pro neobchodní sféru. Základem pro stanovení úrovně obchodního kursu budou průměrné reprodukční náklady na získání zahraniční měny vyplývající z hladiny velkoobchodních cen. U neobchodního kursu bude srovnání vycházet z úrovně maloobchodních cen.

Uvedené zásady rovněž předpokládají, že výraznější změny úrovně kursu, přesahující +-2 % bude Státní banka československá provádět v dohodě s federálním ministerstvem financí a ostatními průřezovými orgány, změny přesahující +- 5 % bude schvalovat vláda Československé socialistické republiky. Vytvářejí se tím předpoklady pro pružnější úpravy kursu, které umožní účinnější působení hodnotových vztahů mezi vnitřní ekonomikou a zahraničím.

Zavedením jednosložkového kursu na reálnější ekonomické úrovni nebude tedy pouze administrativním opatřením, které odstraňuje nepřehlednost stávající kursové soustavy. Bude vytvářet postupně příznivější podmínky pro širší zapojování československých podniků do mezinárodní dělby práce, navazování přímých vztahů mezi nimi a zahraničními subjekty a pro prohlubování socialistické ekonomické integrace.

Předložený návrh zákona spolu s vytvořením legislativních podkladů pro zavedení jednosložkových kursů též rozšiřuje oprávnění Státní banky československé pokud jde o určování ceny zlata. Dosavadní oprávnění určovat cenu zlata pro bankovní operace se zahraničím se rozšiřuje i na tuzemské bankovní operace. Tato potřeba vyplynula z praxe a s předpokládaným rozšířením počtu obchodních bank potřeba takových operací nepochybně vzroste.

Navrhovaný zákon představuje pouze dílčí úpravu zákona č. 144/1970 Sb., o Státní bance československé, bezprostředně vyplývající ze zavedení jednosložkových kursů. Je nezbytné ji provést ještě před celkovou novelizací zákona o Státní bance československé, která bude odrazem nového institucionárního a funkčního postavení ústřední banky státu, s níž se počítá o rok později.

Vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, z pověření vlády Československé socialistické republiky doporučuji, aby Federální shromáždění Československé socialistické republiky po projednání předložený návrh zákona schválilo.

Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS Z. Žalman: Děkuji soudruhovi ministrovi Stejskalovi. Vládní návrh zákona projednaly výbory ústavně právní a pro plán a rozpočet obou sněmoven. Prosím společnou zpravodajku výborů Sněmovny národů poslankyni Vítězslavu Klůzovou, aby přednesla zpravodajskou zprávu.

Společná zpravodajka výborů SN poslankyně V. Klůzová: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, vážení hosté, výborům pro plán a rozpočet a ústavně právním výborům obou sněmoven Federálního shromáždění bylo uloženo projednání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 144/1970 Sb., o Státní bance československé. Jedná se o novelu zákona, která má řešit již delší dobu existující potřebu k zahraničním měnám. Dosavadní vztah byl odvozován od obsahu zlata v koruně. Zahraniční měny s výjimkou socialistických států tuto vazbu již v minulosti opustily a u členských států Mezinárodního měnového fondu je vazba na zlato dokonce výslovně zakázána.

S podrobným zdůvodněním vládního návrhu tohoto zákona, který zde přednesl soudruh ministr Stejskal, plně souhlasím. Odpovídá také obsahu a výsledku projednání ve výborech sněmovny, které s návrhem zákona vyslovily souhlas.

Nový zákon je součástí současných změn řízení národního hospodářství a změn, které nastanou v následujícím období, kdy bude Federálnímu shromáždění předložen návrh nového zákona o Státní bance československé, který přizpůsobí její organizační uspořádání novému pojetí funkcí bankovní soustavy a změnám v metodách a formách její činnosti. Budou tím vytvořeny předpoklady k dalšímu postupu přestavby.

Půjde o to, aby se měnová politika Státní banky československé v oblasti ekonomických vztahů zaměřila na zvýšení jejich přínosu pro urychlení dynamiky, rovnovážnosti a modernizace národního hospodářství. Prvořadá pozornost musí být věnována podpoře tvorby devizových zdrojů ekonomiky ve vývozu a především v inkasu.

Přitom se musí vytvořit předpoklady i pro aplikaci dnes projednávaného zákona o podniku se zahraniční majetkovou účastí při zřizování poboček a reprezentaci s kapitálovou účastí československých obchodních bank.

Na úseku financování investiční výstavby pomocí měnových a úvěrových nástrojů musí Státní banka československá působit na další snižování rozestavěnosti a investiční úvěry přednostně směřovat na efektivní a rychle návratné investice.

Souhrnem všech těch "musí" je docílení podnikatelské schopnosti Státní banky československé. Tato podnikatelská schopnost je přímo závislá na kvalitě a odbornosti jejich řídících kádrů, kteří jsou schopni tuto změnu realizovat.

Nejsem si jista, zda v současné době jsou všichni rozhodující pracovníci Státní banky bankéři v pravém slova smyslu. V tomto směru nehraje podstatnou roli stále diskutovaná nová technika, ale rozhodujícím faktorem musí být člověk.

Zavedení jednosložkového kursu čs. koruny, jak obchodního, tak i neobchodního, znamená v podstatě legalizaci současných kursovních přepočtů, jak ve vztahu k hospodářským organizacím tak i občanům a nebude mít dopady na čs. obyvatele ani na cizí státní příslušníky.

Na závěr bych chtěla uvést připomínku, která odezněla na jednáních výborů. Jedná se zřejmě o nevhodně vedenou ekonomickou propagandu - v tomto případě se zdá, že velký objem poskytnutých informací neměl potřebnou kvalitu. "Glasnosť" v úzké odborné záležitosti, kterou změna tohoto zákona je, vyvolala v široké laické veřejnosti pocit změny, který vyústil ve fámu o měně. Tato fáma neměla již od svého počátku žádné teoretické ani praktické opodstatnění. Takto vedená propaganda určitě nebyla ekonomickým přínosem pro národní hospodářství.

Soudružky a soudruzi, po posouzení průběhu projednávání předloženého vládního návrhu jako společná zpravodajka výborů Sněmovny národů doporučuji vyslovit souhlas se změnou zákona č. 144/ 1970 Sb., o Státní bance československé.

Děkuji.

Předsedající místopředseda FS Z. Žalman: Děkuji poslankyni Klůzové. Slovo má společná zpravodajka výborů Sněmovny lidu poslankyně Eva Kokavcová.

Společná zpravodajka výborů SL poslankyně E. Kokavcová: Vážený súdruh generálny tajomník, vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne a súdruhovia poslanci, vážení hostia, dovožte mi, aby som sa ako spoločná spravodajkyňa výborov Snemovne žudu k vládnemu návrhu zákona č. 144/1970 Zb. o Štátnej banke československej, pripojila k zdôvodneniu, ktoré tu predniesol súdruh minister Stejskal, ako aj k spravodajskej správe spoločnej spravodajkyne výborov Snemovne národov poslankyne Klůzovej, s ktorými súhlasím.

Vzhžadom na to, že svojím obsahom jednoduchý vládny návrh zákona obaja podrobne zdôvodnili, obmedzím sa vo svojej spravodajskej správe len na niekožko poznámok.

Predovšetkým by som rada konštatovala, že z hžadiska ústavnoprávneho je predložený vládny návrh zákona v súlade s ústavným zákonom o československej federácii. Tieto veci patria podža článku 14 tohto ústavného zákona do pôsobnosti Československej socialistickej republiky a teda musia byť upravené zákonom Federálneho zhromaždenia.

Navrhovaná novela nebude mať dôsledky na štátny rozpočet československej federácie, ani na štátne rozpočty obidvoch republík. Jej realizácia prinesie zníženie administratívnej náročnosti.

Vládny návrh zákona prerokovali výbory pre plán a rozpočet a výbory ústavnoprávne obidvoch snemovní bez pripomienok a odporučili ho snemovniam schváliť v predloženom znení. Takisto vý bory národných rád nemali k nemu nijaké pripomienky.

Súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, predložený vládny návrh novelizácie zákona o Štátnej banke československej je drobnou, ale významnou úpravou § 3 zákona č. 144/1970 Zb. a v nad väznosti na ňu i § 2 zákona č. 41/1953 Zb. v znení zákonného opatrenia Predsedníctva Národného zhromaždenia č. 25/1961 Zb., ktoré si nevyhnutne vyžaduje v počiatočnom období prestavba našej ekonomiky.

Ako spoločná spravodajkyňa výborov Snemovne žudu odporúčam snemovni, aby vládny návrh zákona, ktorým sa mení zákon č. 144/1970 Zb. o Štátnej banke československej, schválila v predloženom znení.

Předsedající místopředseda FS Z. Žalman: Děkuji poslankyni Kokavcové. Do rozpravy k tomuto bodu se písemně nikdo nepřihlásil. Přesto se ještě ptám, zda někdo z poslanců žádá o slovo. (Nikdo.) Není tomu tak. Můžeme přistoupit k hlasování.

Při schvalování tohoto zákona platí zákaz majorizace (článek 42 odst. 2 písmeno i).

V zasedacím sále je přítomno: 164 poslanci Sněmovny lidu, 57 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice, 60 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice. Obě sněmovny jsou usnášení schopné.

Nejdříve budou hlasovat poslanci Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice.

Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona podle doporučení společné zpravodajky výborů Sněmovny národů, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

Poslanci Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice zákon schválili.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů zvolené ve Slovenské socialistické republice.

Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona podle doporučení společné zpravodajky výborů Sněmovny národů, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

Také poslanci Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice zákon schválili.

Konstatuji, že zákon byl Sněmovnou národů schválen jednomyslně.

Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny lidu.

Kdo z poslanců Sněmovny lidu souhlasí s vládním návrhem zákona o Státní bance československé podle doporučení společné zpravodajky výborů Sněmovny lidu, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

Také poslanci Sněmovny lidu zákon schválili.

Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven konstatuji, že Federální shromáždění Československé socialistické republiky schválilo zákon, kterým se mění zákon č. 144/1970 Sb., o Státní bance československé.

(Poznámka redakce: usnesení FS č. 59, SL č. 96, SN č. 105)

Dalším bodem našeho pořadu je

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP