Úterý 8. listopadu 1988

Předkládaný vládní návrh zákona o podniku se zahraniční majetkovou účastí upravuje postavení a základní podmínky zřizování a fungování těchto podniků a jejich postavení při uskutečňování jejich hospodářské činnosti.

Návrh zákona má mimo jiné poskytnout potřebnou právní jistotu zahraničním zájemcům o tento druh podnikání v Československé socialistické republice.

Zakládání podniků se zahraniční majetkovou účastí může určitou měrou přispět k uskutečnění cílů přestavby hospodářského mechanismu v ČSSR a k rozvoji hospodářských styků se všemi státy socialistickými i nesocialistickými.

Ochrana důležitých československých zájmů je v předkládaném vládním návrhu zákona vyjádřena pravomocemi a vlivem ústředních orgánů státní správy při vzniku a fungování těchto podniků. Pro vznik takovýchto podniků platí obecné hledisko principu ekonomické samostatnosti, samofinancování a úplného chozrasčotu. Předkládaný vládní návrh zákona v takovémto případě garantuje ochranu československého i zahraničního účastníka a jeho zájmu jej získat.

Je založena na těchto hlavních principech:

- podnikem se zahraniční majetkovou účastí se rozumí československá právnická osoba, která má sídlo na území Československa a je založena na základě smlouvy za účasti alespoň jednoho československého a jednoho zahraničního účastníka. Tento podnik podléhá československé územní výsosti a československé jurisdikci;

- smlouvu týkající se založení podniku mohou českoslovenští účastníci uzavírat a měnit jen na základě povolení, které uděluje příslušný orgán podle navrhovaného základního předmětu činnosti podniku. Vznik a existence je plně v rukách našich ústředních orgánů, státní správy federace a republik;

- podnik nebude řízen státním plánem, ale svou hospodářskou činnost bude provádět na základě hospodářských smluv;

- podnik nemusí nabídnout své devizové prostředky bance a má možnost vést vlastní devizové účty u tuzemských a zahraničních bank;

- transfer zisku do zahraničí je zahraničnímu účastníku zaručen po splnění daňových povinností vůči československému státu ;

- ve vztahu ke státnímu rozpočtu nemá podnik jiné povinnosti než daňové, vyplývající ze zákona. Máme zájem, aby takovéto podniky u nás vznikaly, z čehož vyplývá i existence záruk při jejich účasti a zájmu. Naše zájmy jsou dostatečně zabezpečeny celou koncepcí i jednotlivými ustanoveními předloženého návrhu zákona;

- podniku může být vyvlastněn majetek pouze na základě zákona. Za vyvlastněný majetek mu bude poskytnuta adekvátní náhrada, která bude volně převoditelná do zahraničí Vyvlastnění je naším krajním prostředkem, a proto ustanovení v uvedeném celku je takto potřebné;

- podíl vložených prostředků je ponechán na dohodě účastníků, přičemž v zákoně není stanoven majoritní podíl československého účastníka. Odůvodnění tohoto ustanovení odpovídá uvedeným zásadám, celkovému pojetí, účelu i smyslu tohoto zákona;

- nově se zavádí funkce auditora - ověřovatele správnosti účetní bilance podniku, který je na příslušném podniku nezávislý a bude se řídit předpisem federálního ministerstva financí. Toto je dostatečná záruka realizace československých zájmů.

Podrobnější úpravu práv a povinností obou partnerů a řadu dalších otázek bude nutno v souladu s československým právním řádem řešit smlouvou mezi účastníky, která představuje důležitý nástroj ochrany celospolečenských a podnikových zájmů. Tak jako v jiných státech, návrh zákona neřeší a nemůže řešit všechny podrobné otázky, se kterými se účastníci na podniku při zakládání a činnosti podniku mohou setkat. Tak například je ponechána příslušným československým předpisům problematika cenová nebo pracovně právní otázky případných zahraničních pracovníků a další.

Vládní návrh zákona vyvolal značnou pozornost. Rovněž na půdě Federálního shromáždění při jeho projednávání ve výborech Sněmovny lidu a Sněmovny národů projevili poslanci velkou péči o správné pochopení záměrů sledovaných vládou v této oblasti a věnovali velkou pozornost úpravě všech otázek obsažených ve vládním návrhu. Byly podrobně diskutovány nejzávažnější principy, na kterých je vládní návrh zákona založen, a to zejména z hlediska zachování zájmů československé socialistické hospodářské politiky. Chtěl bych tedy všem poslancům za tuto aktivní účast poděkovat.

Předkládaný vládní návrh zákona klade zvýšenou míru odpovědnosti na každý ústřední orgán, který se na povolování těchto podniků bude podílet. Působnost tohoto zákona se dotýká federálního ministerstva zahraničního obchodu v oblasti povolování zahraničně obchodní činnosti. Existence těchto podniků, včetně jejich specifického postavení v soustavě československého národního hospodářství, bude představovat nový prvek v našem systému řízení a bude třeba brát tuto skutečnost v úvahu i při tvorbě dalších předpisů, které se budou dotýkat hospodářského mechanismu v Československé socialistické republice.

Jen tak je možno naplnit hlavní účel, pro který mají tyto podniky vznikat, totiž doplnit a pomoci zvyšovat úroveň naší výroby a služeb.

Zkušenosti z realizace vládního návrhu zákona budeme průběžně a plynule vyhodnocovat a budeme na ně přiměřeně a včas reagovat.

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, závěrem bych chtěl vyjádřit přesvědčení, že dnešní projednávání vládního návrhu zákona o podniku se zahraniční majetkovou účastí přispěje k širší účasti československé výrobně technické a oběhové základny do mezinárodní dělby práce a k vyjádření náročného ekonomického prostředí, větší konkurenceschopnosti našich výrobků na našem i světovém trhu.

Jménem vlády Československé socialistické republiky pro to doporučuji, soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, aby Federální shromáždění Československé socialistické republiky po projednání předložený návrh zákona o podniku se zahraniční majetkovou účastí schválilo.

Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS Z. Žalman: Děkuji soudruhovi ministrovi Štěrbovi. Vládní návrh zákona projednaly výbory ústavně právní, zahraniční, pro plán a rozpočet, pro průmysl, dopravu a obchod a pro zemědělství a výživu obou sněmoven.

Prosím společnou zpravodajku výborů Sněmovny lidu poslankyni Jaroslavu Stránskou, aby přednesla zpravodajskou zprávu.

Společná zpravodajka výborů SL poslankyně J. Stránská: Vážený soudruhu generální tajemníku ústředního výboru Komunistické strany Československa, vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, předložený vládní návrh zákona o podniku se zahraniční majetkovou účastí patří mezi zákony, které právně zabezpečují přestavbu hospodářského mechanismu. V tomto zákoně jde o nové, neobvyklé řešení, které je svým způsobem velmi citlivé. Zakotvuje se zde možnost zakládat na československém území i společné podniky, jejichž spolumajitelem bude kapitalistická firma nebo občan z kapitalistického státu. Umožňuje se přitom, aby zahraniční účastník získal více než padesátiprocentní podíl na takto založeném podniku. Je nesporné, že v takovém případě využije i práva v podniku rozhodovat.

Při projednávání návrhu zákona ve výborech si poslanci byli vědomi, že hned všichni lidé nepochopí potřebnost takové úpravy. Připomněli, že se zde uzákoňují takové podmínky, aby byly přitažlivé a lákavé nejen pro socialistické země, ale i pro kapitalistické firmy a dávaly jim potřebnou právní jistotu, že mohou svůj kapitál k nám investovat a dosahovat dostatečný zisk i přístup na naše trhy.

Československo očekává od těchto podniků rychlejší rozvoj vybraných odvětví národního hospodářství zaváděním moderních technologií, s využitím špičkové techniky a vědeckých poznatků. Měly by nám umožnit v širším rozsahu efektivně vyrábět zboží schopné konkurence na nejnáročnějších trzích, ale i lepší uspokojování potřeb našeho vnitřního trhu.

Poslanci také připomněli, že těmto společným podnikům se dávají značné výhody proti československým podnikům - například

- nelze jim stanovit povinnost ve státním plánu,

- nemusí nabídnout bance vlastní devizové prostředky - ale mohou s nimi volně disponovat,

- mají právo převést vložený kapitál i podíl na zisku do zahraničí,

- podnik se musí zdaňovat jen na základě zákona a vylučuje se ukládání mu další povinnosti - například dodatkové odvody.

Je to na naše poměry dost výhod, které by mohly přilákat zahraniční účastníky.

Návrh zákona projednávaly výbory ústavně právní, zahraniční, pro plán a rozpočet, pro zemědělství a výživu a výbory pro průmysl, dopravu a obchod.

Poslanci vznesli řadu dotazů, připomínek a námětů, ale i obavy a poukázali na některé otázky a problémy. Například, když stát neručí za závazky podniku, kde budou získány prostředky na oprávněné mzdy pracovníků, když podnik nebude solventní? V jaké měně budou tvořeny mzdové prostředky, když bude zaměstnávat zahraniční i naše pracovníky, podle jakých podmínek budou stanoveny platy zahraničních pracovníků, jak to bude s využíváním fondu kulturních a sociálních potřeb pro zahraniční pracovníky, zda budou komise ROH řešit pracovní spory. Jak to bude s vlastnictvím půdy, když bude podnik stavět nové objekty na zelené louce, a řada dalších.

Výbory nakonec s vědomím potřeby tohoto zákona i správnosti jeho základní koncepce doporučily, aby byl schválen s úpravami uvedenými ve společné zprávě výborů, i když se nepodařilo rozptýlit všechny pochybnosti. Sama jsem se zúčastnila i závěrečného jednání v ústavně právních výborech. Ani zde poslanci nepovažovali všechny otázky za plně objasněné a doporučili, aby byly vzaty v úvahu v prováděcích předpisech a při provádění tohoto zákona. Proto ještě před dnešní schůzí sněmoven jsem navštívila další tři podniky ve svém volebním obvodu - Autobrzdy, Bižutérie a Jablonex Jablonec n. Nisou kde jsem celý návrh v konečném znění prokonzultovala. Ve všech případech považují návrh za zajímavý a účelný. V Bižutérii předpokládají, že ho využijí. Mají však obavy, aby se podmínky zase nezměnily, tak jak tomu bylo v experimentu.

Vážené soudružky a soudruzi, v souladu s usneseními výborů, jako společná zpravodajka výborů ústavně právního, zahraničního, pro plán a rozpočet, pro zemědělství a výživu a pro průmysl, dopravu a obchod Sněmovny lidu doporučuji sněmovně schválit vládní návrh zákona o podniku se zahraniční majetkovou účastí (tisk 101) ve znění společné zprávy výborů (tisk 105).

Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS Z. Žalman: Děkuji poslankyni Stránské. Slovo má společný zpravodaj výborů Sněmovny národů poslanec I. Hlaď.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec I. Hlaď: Vážený súdruh generálny tajomník, vážený súdruh predseda Federálneho zhromaždenia, vážení súdruhovia poslanci, minister zahraničného obchodu ČSSR súdruh Štěrba nám odôvodnil vládny návrh zákona o podniku so zahraničnou majetkovou účasťou. Aj spoločná spravodajkyňa výborov Snemovne žudu poslankyňa Stránská sa zmienila o niektorých aspektoch tejto citlivej problematiky.

Všetci si uvedomujeme, že otázka spoločného podnikania nie je jednoduchá. Jej zložitosť je v spojitosti so spoločnými podnikmi a spoločným podnikaním daná okrem iného aj tým, že domáci aj zahraniční partneri k nim pristupujú z rôznych pozícií a z hžadiska odlišných ciežov. V Československu by spoločné podnikanie malo predovšetkým prispievať k zmenám štruktúry hospodárstva. Ďalšou zásadnou otázkou je smer, ktorým sa československé podniky, ktoré chcú spoločne podnikať, majú orientovať. Prvotný by tu mal byť záujem o získanie najmodernejšej technológie a skúsenosti z metód riadenia, aby vyrobená produkcia bola konkurencie schopná na svetových trhoch.

Už sa tu hovorilo i o tom, že trend na vytváranie spoločných podnikov je zrejmý takmer vo všetkých socialistických štátoch. Niekde už vydali právne normy pre túto činnosť, inde ich ešte len pripravujú. Preto je celkom odôvodnené, aby aj náš štát mal zodpovedajúcu právnu úpravu základných otázok zriaďovania a činnosti podnikov so zahraničnou majetkovou účasťou, zakladaných na československom území.

Pri rokovaní vo výboroch sa veža diskutovalo o otázke, v akom pomere má byť domáca a zahraničná účasť. Podža návrhu zákona nie je tento pomer výslovne stanovený. Zodpovednú úlohu tu bude mať príslušný ústredný orgán štátnej správy, totiž - aby pri rozhodovaní, či udeliť povolenie, v každom konkrétnom prípade vzal do úvahy pomer medzi podielmi československých a zahraničných účastníkov a aby posúdil stav podža dôležitého kritéria, ktoré je vyjadrené v paragrafe 7, či sú predpoklady pre to, že zakladaný podnik prispeje k rozvoju národného hospodárstva ČSSR.

Prerokovaniu tohto vládneho návrhu venovali výbory vežkú pozornosť. Poslanci si boli vedomí závažnosti prerokúvaných otázok. Pred rokovaním výborov sa konala porada poslancov - spravodajcov s odborníkmi z oblasti vedy aj praxe, na ktorej sa veža problémov objasnilo. Pri rokovaní vo výboroch ju poslanci hodnotili ako užitočnú a ocenili aj jej úroveň.

Po bohatej diskusii a vysvetlení radu otázok výbory ústavnoprávne, zahraničné, pre plán a rozpočet, pre priemysel, dopravu a obchod, pre požnohospodárstvo a výživu vyslovili s návrhom zákona súhlas, aj so zmenami, ktoré sú uvedené v spoločnej správe výborov (tlač 105). Okrem toho výbory odporučili Ministerstvu financií ČSSR, aby vydalo všeobecne záväzný právny predpis, ktorý upraví menovanie a činnosť overovatežov (auditorov) tak, ako to stanoví paragraf 14, odsek 3 navrhovaného zákona, a to v termíne do 31. marca 1989.

Súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci! Z hžadiska ústavnoprávneho, podža článku 8, odsek 1, písm. e) ústavného zákona o československej federáci, náleží problematika zahraničných hospodárskych vzťahov do spoločnej pôsobnosti ČSSR i obidvoch republík. Pritom bola úprava zriaďovania, právnych pomerov a spôsoboch riadenia hospodárskych organizácií zverená podža článku 24, odsek 2, písmeno a) toho istého zákona do pôsobnosti ČSSR. Takže navrhovaná právna úprava zákonom Federálneho zhromaždenia je plne opodstatnená. Osobne sa domnievam, a tak vyzneli aj závery vo výboroch snemovní, že navrhovaná právna úprava je potrebná tak z hžadiska potrieb našej súčasnej ekonomiky a jej štrukturálnych zmien, ako aj jej ďalších perspektív. Preto ako spoločný spravodajca výborov Snemovne národov odporúčam, aby Snemovňa národov schválila vládny návrh zákona o podniku so zahraničnou majetkovou účasťou (tlač 101) so zmenami, ktoré sú uvedené v spoločnej správe výborov (tlač 105).

Ďakujem vám za pozornosť.

Předsedající místopředseda FS Z. Žalman: Děkuji poslanci Hlaďovi. Písemně se do rozpravy přihlásil poslanec Tichý. Uděluji mu slovo.

Poslanec SL R. Tichý: Vážený soudruhu generální tajemníku ústředního výboru Komunistické strany Československa, vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážené soudružky a soudruzi poslanci, předložený návrh zákona o podniku se zahraniční majetkovou účastí představuje novou a za dobu budování naší socialistické společnosti vlastně první ucelenou úpravu podmínek pro zakládání podniků, na nichž se majetkově účastní zahraniční osoba. Je proto pochopitelné, že tento návrh vzbudil velkou diskusi jak na veřejnosti, tak i při jeho projednávání ve výborech obou sněmoven Federálního shromáždění.

Z těchto diskusí vyplynula řada otázek a mnohdy i pochybností o účelnosti či správnosti navrhované právní úpravy a jen potvrdily, že předložený návrh zákona o podniku se zahraniční majetkovou účastí řeší otázky velmi citlivé jak z hlediska politického, tak i z hlediska ekonomického. Osobně se domnívám, že tento vládní návrh zákona, který nyní projednáváme, je v současné fázi přestavby naší společnosti nezbytným vyplněním určité legislativní mezery, která v našem právním řádu existovala.

Je to však oblast, se kterou v ČSSR nejsou velké praktické zkušenosti. Ani na poli vědecké fronty není úplná shoda o tom, jak při úpravě společenského podnikání postupovat. Čerpat můžeme zejména ze zkušeností ostatních států RVHP. Nelze přitom pominout ani skutečnost, že i na území ČSSR existuje zhruba deset podniků se zahraniční majetkovou účastí, které vznikly na základě mezistátní smlouvy či na základě podmínek stanovených usnesením vlády ČSSR č. 187 ze dne 22. srpna 1985.

Během minulých let jak českoslovenští, tak zahraniční zájemci však požadovali, aby společné podnikání bylo upraveno obecně závazným předpisem, nejlépe zákonem. Převážná většina zahraničních investorů dokonce zákonnou úpravu požaduje za základní podmínku jejich možného podílu na společenské podnikání v Československé socialistické republice. Tyto poznatky byly podle informací Československé obchodní a průmyslové komory jednoznačně ověřeny při desítkách seminářů i jiných setkáních se zahraničními partnery. I tlak československých podniků na novou úpravu zesílil. Všichni zdůrazňují, že by nemělo jít o předpis snažící se podrobně regulovat všechny modality, nýbrž o normu obecnou, neboť různorodost společného podnikání tuto obecnou úpravu vyžaduje.

Zájem o společné podnikání bude po přijetí zákona nepochybně vyšší než dosud, a to nejen z nesocialistických zemí, ale i z RVHP, neboť zákon obě oblasti sjednocuje, avšak bude nepochybně ovlivňován a omezován určitými faktory. Především podnikání v Československé socialistické republice, ale také v Maďarské lidové republice, Polské lidové republice a Bulharské lidové republice mělo pro většinu firem přinést možnost zprostředkovaně proniknout na trh zejména Svazu sovětských socialistických republik. Situace ve většině zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci, prakticky pouze s výjimkou Německé demokratické republiky, se však v posledních třech letech zcela zásadně změnila. Svaz sovětských socialistických republik umožnil firmám z nesocialistických států zakládat společné podniky na svém území. Je jich dnes již několik desítek a jedná se mnohdy o velké projekty. Nadto většina ostatních zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci novelizovala a zjednodušila předpisy o společném podnikání.

Zahraniční firmy jsou připraveny v ČSSR společné podniky zakládat, neboť vidí reálnou možnost dosáhnout zisku. Tento zájem o zisk ze strany cizích investorů je třeba respektovat. A je nutné ho dostat do souladu s československými zájmy. Zahraniční investor by nejraději produkci společného podniku realizoval v Československé socialistické republice a vydělané prostředky - zisk v československých korunách by směnil za cizí měnu a tu pak převedl do zahraničí. Náš zájem je donutit ho naopak k exportu, aby si devizové prostředky na tyto převody vydělal vlastní činností. Nadto bude přispívat i dodávkami pro československé organizace za koruny i devizy. Tento tzv. "tuzemský export", který mimochodem už léta praktikuje řada československých podniků mezi sebou, je pro Československou socialistickou republiku výhodný, neboť je levnější než dovozy za zahraničí, a kromě toho značná část prostředků, např. daně, příspěvky na sociální zabezpečení, ale i československý podíl na zisku, zůstanou v Československu.

To vše nasvědčuje tomu, že konkrétní řešení vzájemných vztahů obou partnerů musí být předem naprosto perfektně dohodnuto. Z toho důvodu chci upozornit na mimořádnou důležitost obsahu uzavíraných smluv, které se stanou základem nového podniku. Nelze přece spoléhat jen na dobrou vůli zahraničního partnera a očekávat, že se vždy budou shodovat zájmy obou stran. Právě na tyto kolizní případy musí smlouva pamatovat.

Soudružky a soudruzi, předložený návrh zákona si klade za cíl upravit podmínky pro zakládání podniku, na němž se majetkově účastní zahraniční osoba, a upravit i postaveni takového podniku při hospodářské činnosti na území Československa. Jak jsem již uvedl, jde z tohoto hlediska o první ucelenou právní úpravu společného podnikání na území Československa. V tom je její nesporný klad a zásadní význam. Nelze se ovšem domnívat, že tento návrh zákona sám o sobě komplexně a bezezbytku upraví všechny otázky, se kterými se účastníci společného podnikání na území Československa budou setkávat. Úprava pracovně-právních vztahů, problematika daňová, otázky cen a řada dalších je ponechána speciálním právním normám. Jen na okraj bych chtěl poznamenat, že nejde o nějakou československou specialitu. Víme velmi dobře, že i naše organizace se při zakládání majetkových účastí v zahraničí musí často velmi podrobně seznamovat s celou řadou předpisů, které v té či oné zemi tuto činnost upravují.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP