Čtvrtek 16. června 1988

Soudružky a soudruzi, v připomínkovém řízení k návrhu projednávaného zákona se zvýšil počet žádostí o přeřazení určitých skupin pracovníků do zvýhodněných důchodových kategorií. Snahu o rozšíření podporují často i odborové orgány, a to i tehdy, kdy nebyly vyčerpány všechny možnosti zlepšení stavu, zmenšení nebo odstranění zdravotního rizika. Orgány Ústřední rady odborů se tímto problémem zabývaly a dospěly k závěru, že nelze dále podporovat extenzívní růst okruhu důchodově zvýhodněných pracovníků. Tento postup odčerpává značnou část celospolečenských prostředků, kterou je třeba věnovat na zlepšování práce a pracovního prostředí. Doporučily současně, že dosavadní způsob zařazování zaměstnání do zvýhodněných důchodových kategorií je třeba přehodnotit. Proto bylo dohodnuto, že práce na přehodnocení zmíněného úkolu budou započaty ještě v 8. pětiletce. Při řešení tohoto problému si musíme stále uvědomovat, že prvotní péče o zdraví člověka je prevence - tzn. odstraňovat všechny faktory působící negativně na pracovní a zdravotní pohodu pracujících. Stále platí a bude platit zásada, že buď změníme technologii výroby, nebo nahradíme na rizikových pracovištích člověka dálkově ovládaným strojem nebo automatem. Žel, tento problém se nám daří řešit jen velice těžce. Sociální zvýhodnění pracovníků na rizikových pracovištích je přijato pouze tam, kde naše současná úroveň vědy a techniky nedokáže dostupnými prostředky ochranu člověka plně zajistit. Takové případy by měly být v socialistické společnosti zcela výjimečné.

Tomu odpovídá zařazení zaměstnání ve stokové síti v podzemních prostorách a zaměstnání sklářů dutého skla do první kategorie, o které byl výčet zaměstnání v návrhu projednávaného návrhu zákona doplněn a které jako jediné Ústřední rada odborů do poručila.

Vážené soudružky a soudruzi, jménem Ústřední rady odborů doporučuji projednávaný návrh zákona schválit.

Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SL V. Vedra: Děkuji poslanci Brabencovi. Uděluji slovo poslanci Servusovi.

Poslanec SN B. Servus: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, v systému sociálního zabezpečení, který nový zákon kodifikuje, má specifické postavení sociální péče. Její význam při upevňování sociálních jistot jednotlivých skupin obyvatel nabývá v současné době na významu v souvislosti s posilňováním úlohy rozhodujícího subjektivního činitele přestavby společnosti - člověka. Sociální péče završuje systém sociálních a životních jistot, v jejímž rozvoji je třeba usilovat o to, aby v naší společnosti nezůstal nikdo bez pomoci, jestliže takovou pomoc potřebuje. K tomu musíme vytvářet právní, ekonomické, organizační i kádrové předpoklady. Předložený návrh zákona přináší k rozvoji sociální péče významné impulsy.

Sociální péče je i významnou součástí systému společenské péče o rodiny s dětmi. V jejím rámci poskytují národní výbory věcnou a finanční pomoc rodinám s dětmi, které mají z různých společensky odůvodněných příčin nižší příjmy. Počet podporovaných dětí ze sociálně potřebných rodin i přes soustavnou pozornost stoupá a za posledních 10 let se více než zdvojnásobil. K rozvoji těchto dávek přispělo i posílení pravomoci národních výborů základního stupně. Dosud však nebylo uspokojivě řešeno sociální zajištění těch dětí, jejichž rodiče se vyhýbají plnění vyživovacích povinností.

V návaznosti na nový zákon doporučuji při přípravě prováděcích předpisů zvážit zálohování výživného ze společenských prostředků a jejich dodatečné vymáhání tak, aby byl trvale zabezpečen větší okruh dětí.

S kladným ohlasem se také setkává opatření, že poživateli částečného invalidního důchodu, který nepracuje, nenáleží výchovné na děti.

Nový zákon o sociálním zabezpečení rovněž podporuje další rozvoj sociální péče o staré občany. Dávky a služby, které je jim možno poskytnout, sledují záměr zabezpečit je co nejlépe a nejdéle v jejich domácnostech, a proto je kladen důraz na rozšiřování a zkvalitňování pečovatelské služby, která umožňuje potřebným občanům setrvat v jejich bytě, v místě, kde prožili převážnou část svého života, kde se prostě cítí doma.

V úvahu je nutno brát i ekonomické hledisko. Na zabezpečení pečovatelské služby vydáváme ročně v průměru na jednoho potřebného občana cca 2700 Kčs, zatímco provozní náklady na ústavní péči činí asi 21 000 Kčs. Roste i význam dobrovolné pečovatelské služby, která je projevem socialistického humanismu.

Zkušenosti i z mého volebního obvodu ukazují, že je výhodné soustředit ve větších obcích a městech tyto občany do domů s pečovatelskou službou. Zde má každý z nich zachováno ve svém bytě potřebné soukromí, žije dál ve svém nábytku, nadále se může zúčastňovat společenského života v místě. Doporučuji proto směřovat více finančních prostředků na zřizování domů s pečovatelskou službou a pro pečovatelskou službu. Je pochopitelné, že v okamžiku, kdy starý občan vzhledem ke svému zhoršenému zdravotnímu stavu potřebuje komplexní péči, přichází v úvahu ústavní zařízení, především domov důchodců. Zde přetrvává vzhledem k malému nárůstu nových kapacit nedostatek zařízení, která by svým vybavením odpovídala současným požadavkům na bydlení starých občanů. Proto je prvořadým úkolem zabezpečit v souladu s demografickým vývojem vyváženost a rovnoměrnost ve vybavení jednotlivých územních celků, a to jak potřebnými službami v terénu, tak i odpovídajícími kapacitami zařízení sociální péče.

Co však chybí nejvíce a co by bylo možno odstranit bez investičních i jiných nákladů, je především nedostatek lásky, úcty a vděčnosti těch, kteří svým rodičům a prarodičům za tak mnohé vděčí a kteří by jim měli být alespoň částečnou oporou ve stáří. To však nezajistí žádná zákonná norma.

Větší pozornost je třeba věnovat i problematice stravování starých a invalidních důchodců. Jejich stravování je ovlivňováno výší jejich důchodů, snižováním soběstačnosti a fyzických schopností. S přibývajícím věkem a zhoršováním zdravotního stavu, či v důsledku osamělosti zejména mužů, se stává každodenní zajišťování potravin a příprava teplého jídla stále obtížnější. Významnou pomocí je pro mnohé účast na společném stravování, navíc je to i možnost k důležitému společenskému kontaktu. Zvyšují se počty potřebných důchodců, jimž je zajišťována strava jako služba sociální péče ve vlastních jídelnách i rozvážkou do bytů. Je žádoucí sjednotit podmínky, za nichž se tito občané společně stravují. Jak je uvedeno v písemné zprávě v souhrnu státních závěrečných účtů, směřovalo z rozpočtu národních výborů 6,7 mld. Kčs do sociální péče, přičemž růst těchto. prostředků byl ovlivňován i zlepšením podmínek pro stravování v ústavech sociální péče a zvýšením příspěvku na dietní stravování důchodců.

Soudružky a soudruzi, v jednotném sociálním zabezpečení nejsou samozřejmě vyloučeny ani zdravotně postižení občané. Ročně se přiznává více než 20 000 částečných invalidních důchodů lidem, u nichž došlo, v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, k podstatnému poklesu výdělku. V případech, kdy nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky, se nevyžaduje podstatný pokles výdělku. Dosud se však sledovala sociální situace rodiny. Tato úprava byla předmětem oprávněné kritiky. Je proto účelné poskytnout částečný invalidní důchod v uvedených případech jako dávku nárokovou. Její přiznání bude záviset pouze na zdravotním postižení občana. Počítá se s tím, že by tento důchod byl přiznán i těm, kterým dosud přiznán být nemohl.

Orientační náklady na úpravu důchodů ve prospěch invalidních občanů si včetně úpravy konstrukce nově přiznávaných důchodů vyžadují kolem 1 mld. Kčs.

Soudružky a soudruzi, v současné době pracuje 285 tis. lidí se změněnou pracovní schopností. V posledních letech se jejich počet každoročně zvyšuje průměrně o 2500. V nových ekonomických podmínkách musíme počítat s tím, že. se může zhoršit situace v zajišťování vhodných pracovních míst pro tyto občany, může dojít ke snížení zájmu organizací o ně a snahu těchto občanů se zbavovat. Výkon zaměstnání má však pro tuto skupinu obyvatel mimořádný význam, a to nejen ekonomický, ale také pro možnost seberealizace, kontaktu se spolupracovníky, odstranění pocitu odlišnosti, zbytečnosti apod.

Pravda je, že v řadě případů je zaměstnávání těžce postižených občanů spojeno s různými problémy. Mají omezenou pracovní schopnost, je nutné pro ně vytvářet zvláštní pracovní podmínky, může dojít k poklesu pracovní výkonnosti, častější nemocnosti apod. Přesto je povinností socialistické společnosti zajistit včas potřebné záruky pro žádoucí zaměstnanost těchto občanů.

Zčásti řeší tuto situaci družstva invalidů a podniky Svazu invalidů. V mém volebním obvodu, což je okres Prostějov, pracuje výrobní družstvo invalidů Cíl, které zaměstnává občany se zdravotním postižením v obuvnické, konfekční a příbuzné výrobě ve svých provozovnách i podomácku. I když se družstvo s plánovanými úkoly vyrovnává, má některé problémy. Požadavek, aby výrobní družstvo invalidů mělo 70 % zaměstnanců ZPS, je v našich podmínkách příliš vysoký. Reálné by bylo asi 60 % těchto zaměstnanců. To má svůj důvod při vlastní organizaci práce ve výrobě. Je totiž velmi malý počet odborníků se změněnou pracovní schopností a proto tato místa musí zastávat zdraví pracovníci a i tím je dán požadavek na snížení procenta postižených ve výrobě. Přitom k udržení zaměstnanosti osob zdravotně a případně i mentálně postižených provádí družstvo i ztrátové práce, ať už v domácké výrobě nebo v některých dílnách, kde jsou zaměstnávány osoby s malou zručností, nízkou pracovní aktivitou atd. V Cíli činí ztráta u těchto výrob asi 1 mil. Kčs, která je nahrazována výrobami efektivnějšími. Je zde rozvinut také rehabilitační program a postiženým zaměstnancům je věnována všestranná péče. Výrobní družstva invalidů mají pochopitelně nižší odvody.

V této souvislosti bych se rád zeptal ministra financí soudruha Žáka, zda se uvažuje s daňovými úlevami nebo jinými finančními výhodami pro státní podniky při zaměstnávání osob se změněnou pracovní schopností.

Součástí sociální péče organizované národními výbory je i péče o specifické skupiny obyvatel. Jde o občany vyžadující zvláštní pomoc (např. část romského obyvatelstva) a o občany společensky nepřizpůsobené. I když se těmto občanům poskytují různé formy peněžní nebo jiné pomoci, má nezastupitelné místo v úsilí o společenskou integraci jejich pracovní uplatnění a zařazení do kolektivů, které na ně mají uplatňovat výchovný vliv. Pravidelná práce je základní podmínkou jejich společenské integrace. V nových ekonomických podmínkách, jak jsem uváděl, se budou zvyšovat nároky na pracovníky a tito problémoví pracovníci budou mít se zaměstnáním potíže. Bude to přinášet společnosti velmi závažná rizika a zde čeká národní výbory a orgány činné v této oblasti mnoho nelehké práce.

Soudružky a soudruzi, jsem přesvědčen o tom, že navrhovaný zákon je od účinnosti zákona z roku 1948 nejzávažnějším krokem při realizaci životních jistot všech našich občanů, a proto přijetí tohoto zákona i jménem dalších poslanců, příslušníků Československé strany lidové, plně podporuji.

Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SL V. Vedra: Děkuji poslanci Servusovi, který byl posledním z písemně přihlášených řečníků. Chce ještě někdo z poslanců vystoupit v rozpravě? (Nikdo.) Nikdo. Považuji rozpravu za skončenou. Žádám nyní soudruha ministra Žáka, aby odpověděl na otázku poslance Servuse.

Ministr financí ČSSR J. Žák: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, soudruh poslanec Servus položil otázku, zda se uvažuje s daňovými nebo jinými výhodami pro státní podniky při zaměstnávání osob se změněnou pracovní schopností.

Chtěl bych říci, že v letech 1989-1990, tj. v přípravném období přestavby hospodářského mechanismu, v rámci dílčí novely zákona o odvodech do státního rozpočtu s takovýmito opatřeními nepočítáme. Návrh této novely zákona byl již předložen k projednání v legislativních orgánech.

S realizací této úpravy však uvažujeme v rámci vydání nového zákona o odvodech do státního rozpočtu, který by měl vstoupit v platnost 1. 1. 1991. Na zásadách tohoto zákona už byly zahájeny práce a ve spolupráci s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí počítáme v tomto směru, pokud jde o zvýhodnění státních podniků zaměstnávajících osoby se změněnou pracovní schopností, se zvýhodněním. Zatím se tyto otázky posuzují, zvažujeme dvě varianty, zda zavést slevu z odvodů z objemu mezd u podniků, které by vytvářely specializovaná pracoviště pro osoby se změněnou pracovní schopností.

Druhá varianta, která se uvažuje, je zavést slevu sazbou na každého jednotlivého pracovníka absolutní částkou z odvodu mezd. Nemohu dnes ještě říci, jaké definitivní řešení bude zvoleno, každé má své výhody a nevýhody, určité vazby na řadu dalších aspektů hospodaření podniků, ale v každém případě lze reálně s tímto opatřením od roku 1991 počítat. Váže se to i na změny v organizační struktuře výrobně technické základny, protože menší podniky, které jistě budou vznikat, by měly větší problémy s vypořádáním se s dopady v této oblasti.

Pokud jde o námět, který zde byl vysloven, aby výrobní družstva měla charakter družstev invalidů v případě, mají-li minimálně 70 % pracovníků se změněnou pracovní schopností a zvážit třeba 60 %, pak nic nebrání tomu, abychom tuto otázku společně se Svazem výrobních družstev a Svazem invalidů posoudili. Řešení těchto věcí je plně v kompetenci - podle zákona - federálního ministerstva financí.

Předsedající předseda SL V. Vedra: Děkuji soudruhu ministru Žákovi. Ptám se poslance Servuse, jestli je spokojen s odpovědí.

Poslanec SN B. Servus: Ano.

Předsedající předseda SL V. Vedra: Prosím ministra práce a sociálních věcí Československé socialistické republiky s. Boďu o přednesení závěrečného slova.

Ministr práce a sociálních věcí ČSSR M. Boďa: Vážený súdruh generálny tajomník, vážený súdruh predseda, súdružky a súdruhovia poslanci, chcel by som predovšetkým poďakovať súdružkám spravodajkyniam a súdruhom, ktorí vystúpili v rozprave a podporili vládny návrh zákona o sociálnom zabezpečení. Zhodli sme sa jednoznačne na tom, že ide o závažné sociálne opatrenia v záujme upevnenia životnej úrovne žudu a jednak v tom, že ich materiálna záruka spočíva a bude spočívať v raste efektívnosti našej ekonomiky a v tvorivej iniciatíve našich pracujúcich. V tomto zmysle sú žiadúce faktory stimulujúce záujem pracujúcich na hospodárskej prestavbe v zákone zakotvené.

Pokiaž ide o niektoré názory a návrhy, ktoré boli vyslovené v rozprave, rád by som k niektorým zaujal stanovisko.

Súdruh Rusňák hovoril o potrebe riešiť niektoré problémy súvisiace s prácou a s dôsledkami práce traktoristov. Súvisí to s celkovými požiadavkami na zaradenie jednotlivých pracovných funkcií do zvýhodnených kategórií. Chcel by som informovať Federálne zhromaždenie, že v procese prípravy zákona boli predložené požiadavky na 565 000 žudí, ktorí by mali byť zaradení do zvýhodnených kategórií. V súčasnej dobe je to 673 000 žudí. Návrhy, ktoré boli predložené, nie sú zatiaž doložené zdravotníckymi vyhodnoteniami, aby na ich základe mohlo byť rozhodnuté o tomto zaradení. Domnievam sa preto - a dohovorili sme sa i s ÚRO, ako o tom hovoril súd ruh Brabenec - že pristúpime koncom päťročnice k prehodnoteniu systému a stavu zaraďovania pracovných funkcií do pracovných kategórií.

Pokiaž ide o samotných traktoristov alebo iné pracovné funkcie v požnohospodárstve, prijali sme opatrenie v dohode s Federálnym ministerstvom požnohospodárstva a výživy a s národnými ministerstvami, posúdiť možnosti, aby organizácie v rámci vlastných prostriedkov poskytli pracovníkom vybraných povolaní s výskytom nemocí z povolania a s vysokou úrazovosťou, príp. ďalšími formami poškodenia zdravia, rekondičné a rehabilitačné pobyty okrem dovolenky na zotavenie, s náhradou mzdy v súlade s novelou Zákonníka práce. Čiže v duchu tejto formulácie budeme tieto otázky posudzovať a budeme hžadať východisko pre riešenie týchto problémov, aby zodpovedalo skutočnému stavu a situácii v požnohospodárskych podnikoch a závodoch.

Pokiaž ide o návrh súdruha Servusa, ktorý sa týkal riešenia problému neplnenia vyživovacej povinnosti u detí, ktoré opustil jeden z rodičov, tieto otázky sú predmetom posudzovania a vo vykonávacom predpise k návrhu zákona o sociálnom zabezpečení budeme tieto veci riešiť.

Chcež by som ešte raz poďakovať za námety a odporučenia nielen na rokovaní Federálneho zhromaždenia, ale i za tie, ktoré boli prednesené vo výboroch Snemovne žudu a Snemovne národov a pri iných rokovaniach o návrhu tohto zákona a ktoré nám pomôžu pri riešení problémov v ďalšej etape prípravy dokumentov na zdokonalenie sociálneho zabezpečenia nášho obyvatežstva.

Předsedající předseda SL V. Vedra: Děkuji soudruhu ministru Boďovi za závěrečné slovo. Žádají o slovo společné zpravodajky poslankyně Silvanová? (Ne.) Poslankyně Vávrová? (Ne.) Nežádají. Děkuji.

Můžeme, soudružky a soudruzi poslanci, přistoupit k hlasování. Při schvalování tohoto zákona platí zákaz majorizace (článek 42 odst. 2 písm. l). Chci konstatovat: v zasedacím sále jsou přítomni 174 poslanci Sněmovny lidu, 67 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice a 63 poslanci Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice. Obě sněmovny jsou usnášení schopné.

Nejdříve prosím o hlasování poslance Sněmovny národů zvolené v České socialistické republice.

Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů Sněmovny národů, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Není.) Není.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikoliv.

Poslanci Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice zákon schválili.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů zvolené ve Slovenské socialistické republice.

Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů Sněmovny národů, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Není.) Není.

Zdržel se někdo hlasování? (Ne.) Nikoli.

Tské poslanci Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice zákon schválili.

Konstatuji, že zákon byl Sněmovnou národů schválen.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu.

Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů Sněmovny lidu, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP