Čtvrtek 16. června 1988

3. den - čtvrtek dne 16. června 1988

(Pokračování schůze v 9 hodin)

Přítomno:

182 poslanci Sněmovny lidu

66 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice

70 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice

Omluveni poslanci:

Sněmovny lidu:

Benda, Bižak, Brokeš, Češka, Hajn, Chňoupek, Korf, Kuljovský, Malíková, Mottlová, Pakán, Pátek, Potáč, Puchmeltr, Rabas, Šimek, Tichý, Žákovič

Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice:

Blahník, Fojtík, Foltýnová, Kantorová, Krauskopf, Mevald, Rusov, Trávníček, Zíka

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice:

Lúčan, Riško, Sidó, Šalgovič, Šarišská

(Řízení schůze převzal a třetí den jednání zahájil místopředseda Federálního shromáždění a předseda Sněmovny lidu V. Vedra.)

Předsedající předseda SL V. Vedra: Vážené Federální shromáždění, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, dovolte, abych zahájil třetí den jednání 10. společné schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění Československé socialistické republiky.

Konstatuji, že v zasedací síni jsou přítomni 174 poslanci Sněmovny lidu, 65 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice a 67 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice. Z toho je zřejmé, že obě sněmovny jsou usnášení schopné.

Nejdříve projednáme

9

Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, společnou zprávu výborů Sněmovny lidu a společnou zprávu výborů Sněmovny národů (tisk 84).

Vládní návrh zákona odůvodní ministr zahraničního obchodu Československé socialistické republiky soudruh Jan Štěrba. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr zahraničního obchodu ČSSR J. Štěrba: Vážený soudruhu generální tajemníku ústředního výboru strany, vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, v souladu se Směrnicí k zabezpečení komplexní přestavby hospodářského mechanismu přistoupila vláda ČSSR rovněž k novelizaci zákona o hospodářských stycích se zahraničím.

Jde o právní předpis, který nově upravuje roli československého státu při usměrňování hospodářských styků se zahraničím. Upravuje proto na jedné straně působnost státních orgánů, jejich pravomoci a povinnosti při vytváření podmínek pro zahraničně hospodářskou činnost, na druhé straně jsou v něm stanoveny základní principy postavení a zahraničně obchodní činnosti československých hospodářských organizací a ostatních subjektů, včetně organizací působících na našem trhu, založených ve spolupráci se zahraničními partnery.

Při úvahách o změně mechanismu v československých vnějších hospodářských vztazích jsme vycházeli z toho, že zásadní předpoklady naší účasti v mezinárodní dělbě práce, zejména v socialistické ekonomické integraci, jsou pevnou součástí naší stabilní mezinárodní politiky, že mají svou logickou a ekonomicky výhodnou základnu v pevných svazcích našeho hospodářství s hospodářstvím členských států RVHP v čele se Sovětským svazem.

Protože v souladu se změnami v hospodářském mechanismu, danými přestavbou, by dosavadní mechanismus v našem zahraničním obchodě neodpovídal novým podmínkám a potřebám, přistoupili jsme k zásadní novelizaci zákona č. 42 z roku 1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím. I když se na struktuře a systemizaci uvedeného zákona zdánlivě mnoho nemění, dochází v předkládaném vládním návrhu novelizace k významným změnám právě v oblastech, které určují ekonomický mechanismus v naší zahraničně obchodní činnosti. V čem tyto změny spočívají? Vycházíme ze zásady, že hospodářské organizace budou ve své ekonomické činnosti samostatné, že budou hospodařit podle zásady úplného chozrasčotu a podle zásad samofinancování a tato skutečnost je již stanovena v zákonu o státním podniku a má svůj odraz i v navrhované novelizaci zákona č. 42/1980 Sb.

Stát si zachovává svůj vliv, aby zabezpečil soulad podnikových zájmů s celospolečenskými zájmy. To se projevuje především ve formě povolování zahraničně hospodářských styků ze strany příslušných ústředních orgánů. V § 7 a 8 se stanoví, že u zahraničně obchodní činnosti je povolována činnost federálním ministerstvem zahraničního obchodu. V dalších paragrafech 18 a 19 se stanovuje možnost povolovat zahraničně hospodářskou činnost v oblasti hospodářských služeb přímo příslušným ústředním orgánem federace nebo republik. To se týká například služeb v oblasti dopravy, spojů, zdravotnictví, kultury a podobně.

Poprvé v československém právním řádu se zákonně upravují tzv. přímé vztahy. Přímé vztahy se uskutečňují především v zájmu zvýšení úrovně výroby a její efektivnosti. Rozumí se jimi zejména spolupráce se zahraničními osobami v rámci socialistické ekonomické integrace. Mají přispět k účelnému rozdělení výrobních programů a ke zdokonalení výrobních technologických postupů. Jejich obsahem je proto především výrobní kooperace, specializace a vědeckotechnická spolupráce. Z těchto přímých smluvních vztahů může vyplynout i výměna kooperovaných výrobků nebo jejich částí. Přímé vztahy však neznamenají klasickou obchodní výměnu a nemohou ji nahrazovat. Zvláštní zřetel vyžadují závazky, které vyplývají ze socialistické ekonomické integrace. Proto pro tuto oblast usnadňuje vývoz a dovoz kooperovaných výrobků a jejich částí bez povolení. Přímé vztahy s partnery z ostatních zemí se řídí podle principů o uzavírání smluv o kooperaci výroby.

V oblasti zahraničně obchodní činnosti jsou nejvýznamnější změny především v oblasti povolování. Podle § 8 odst. 2 mají československé podniky nárok na povolení k zahraničně obchodní činnosti, jestliže prokáží, že splňují předpoklady stanovené tímto zákonem.

Postavení federálního ministerstva zahraničního obchodu se rovněž mění. Federální ministerstvo zahraničního obchodu se stává průřezovým orgánem, který vůči všem subjektům používá stejných nástrojů usměrňování, a to obecně závazných předpisů, ekonomických nástrojů a celních předpisů.

Podniky zahraničního obchodu si ponechávají svou zvláštní formu československých socialistických organizací a mohou být zakládány pouze federálním ministerstvem zahraničního obchodu. Nová zákonná úprava však převádí jejich vnitřní uspořádání a pravomoci do stejné úpravy, jaká byla přijata při zákonu o státním podniku. Tato ustanovení se týkají především jejich samosprávy, volitelnosti řídících orgánů, samostatnosti hospodaření apod. Podniky zahraničního obchodu však nejsou státními podniky.

Vědeckotechnická spolupráce, která je jedním z významných druhů zahraničně hospodářských styků, je podle navrhované úpravy plně usměrňována Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj. Zjednodušuje se systém schvalování smluv o vědeckotechnické spolupráci a bez povolení se zejména uvolňují s organizacemi ze států podílejících se na socialistické ekonomické integraci.

Rovněž u smluv o specializaci a kooperaci výroby se podstatně zjednodušuje procedura jejich schvalování. Bez povolení se mohou uzavírat smlouvy o specializaci a kooperaci výroby s organizacemi členských zemí RVHP. Kromě toho se nebude vyžadovat povolení u všech kooperačních smluv, uzavíraných s partnerem z jakéhokoliv státu, kde souhrn ročního objemu kooperačního vývozu československého podniku podle kooperační smlouvy nepřesáhne 30 mil. Kčs. Pro srovnání: tyto smlouvy musí být v současném (dosud platném) režimu schváleny na 6-7 centrálních orgánech - nadřízeným ústředním orgánem po předcházejícím souhlasu federálního ministerstva zahraničního obchodu, Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, federálního ministerstva financí, Federálního cenového úřadu a Státní banky československé a popř. federálního ministerstva zemědělství a výživy. Vládní návrh novelizace přináší celkové zjednodušení v systému schvalování specializačních a kooperačních smluv. Pokud se, s ohledem na již zmíněné principy, budou kooperační smlouvy ještě muset schvalovat, bude je schvalovat jen jediný orgán, a to věcně příslušný ústřední orgán státní správy.

Podobným způsobem se zjednodušuje i nakládání průmyslovými právy. Jediným orgánem státní správy pro povolování operací na tomto úseku je Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj.

Při všech těchto úpravách bylo dbáno na to, aby podniková sféra získala větší prostor pro uplatnění vlastní iniciativní hospodářské činnosti. Možnost státu zasahovat do těchto pravomocí podniků je omezena na určité zásadní otázky ochrany státních zájmů. Tato formulace v dosavadních a novelou neměnných paragrafů 55 a 56 směřuje především k zabezpečení základních obchodně politických a jiných důležitých státních zájmů a dává státu možnost přijmout mimořádná opatření zejména k zabezpečení plnění přijatých důležitých mezinárodních závazků a k ochraně, eventuálně prosazení plnění celospolečenských úkolů.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, s navrhovanými změnami jste měli možnost se seznámit při projednávání ve výborech sněmoven Federálního shromáždění, kde byly vyjasněny jak základní otázky novelizace zákona č. 42/1980 Sb., tak jste si mohli i ověřit, že federální ministerstvo zahraničního obchodu je připraveno tyto změny důsledně realizovat ku prospěchu celé naší socialistické ekonomiky.

Oceňujeme pozornost, jakou orgány Federálního shromáždění v průběhu celého V. volebního období věnují otázkám zahraničního obchodu, jeho koncepčním záměrům i realizaci zahraničně obchodních vztahů.

Chtěl bych poděkovat za připomínky a názory, které výbory i jednotliví soudruzi poslanci při projednávání zákona vznesli a které vedly k upřesnění formulací navrhované novely. Po důkladném projednání v průběhu dubna a května na půdě výborů sněmoven Federálního shromáždění věřím, že záměr přestavby našich vnějších ekonomických vztahů podpoříte.

Chci vás proto z pověření vlády Československé socialistické republiky požádat, abyste po projednání na dnešní společné schůzi obou sněmoven Federálního shromáždění předložený vládní návrh novely zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, schválili.

Předsedající předseda SL V. Vedra: Děkuji soudruhu ministru Štěrbovi.

Vládní návrh zákona projednaly výbory ústavně právní, zahraniční, pro plán a rozpočet, pro průmysl, dopravu a obchod a pro zemědělství a výživu obou sněmoven. Prosím společného zpravodaje výborů Sněmovny národů poslance Antona Nemce, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec A. Nemec: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, jak již uvedl ve svém vystoupení ministr zahraničního obchodu soudruh Štěrba, vláda Československé socialistické republiky předložila Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky k ústavnímu projednání novelizaci zákona o hospodářských stycích se zahraničím, která nově upravuje postavení podniků a vliv státu v tak důležité oblasti našeho národního hospodářství, jakou je oblast vnějších hospodářských vztahů.

Tento návrh byl projednán v pěti výborech sněmoven Federálního shromáždění, v rozpravě k němu poslanci uplatnili řadu námětů a stanovisek. Diskusní vystoupení vyzněla na podporu předloženého vládního návrhu. Dovolte mi, abych vás s některými názory, přednesenými ve výborech, seznámil.

Ve všech výborech bylo s uspokojením konstatováno, že novelizace zákona o hospodářských stycích se zahraničím umožňuje větší samostatnost podniků zabývajících se zahraničně hospodářskou činností. Tuto významnou oblast pro národní hospodářství i pro politické postavení Československé socialistické republiky však nelze zcela ponechat jen na pouhé podnikatelské chuti. Proto stát musí, a také ponechává možnost, usměrňovat tuto činnost v souladu s celospolečenskými zájmy a s principy své hospodářské politiky. Pro usměrňování budou sloužit zejména ekonomické, finanční a celní nástroje a obecně závazné právní předpisy vydané podle tohoto zákona.

Poslanci připomněli, že se od hospodářské sféry nyní očekává zvýšení iniciativy a podnikání. Podniky budou moci, kromě zapojení do mezinárodní dělby práce, provádět zahraničně obchodní činnost, ke které mohou získat povolení při splnění zákonem stanovených předpokladů.

Současně poslanci zdůraznili, že podniky proto musí přistupovat k otázce získat oprávnění provádět tuto činnost odpovědně, s vědomím nezbytnosti zachovávat pravidla, kterými se tato činnost řídí, dbát, aby se nenarušovaly mezinárodní závazky a aby rostla dobrá pověst československého průmyslu, a ne jenom průmyslu.

Ve většině výborů bylo hovořeno o tom, že za dobu 40 let existence československého zahraničního obchodu si vybudovaly existující organizace zahraničního obchodu dobrou pověst, mají své osvědčené kontakty a dosáhly řady úspěchů. Tuto získanou pozici, která je ku prospěchu celého národního hospodářství, nesmíme ztratit. Nové organizační uspořádání nebo vznik nových podniků angažujících se v zahraničním obchodě by v žádném případě neměly vést k oslabení našeho postavení ve světovém obchodě. Nelze dopustit, aby se vytratila odbornost nebo aby se snížila úroveň této kvalifikované práce anebo aby se pokazila pracně vybudovaná pověst československých vývozců na zahraničních trzích. Bude proto třeba tuto činnost svěřovat pouze kvalifikovaným pracovníkům a neustále pečovat o zvyšování jejich odborných znalostí a zkušeností.

Ve výborech byl kladen důraz na spolupráci se socialistickými státy, zejména v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci a především se Sovětským svazem, která je základem a hlavním článkem hospodářských styků se zahraničím. Široká spolupráce, počínaje koordinací plánu přes dohody dvoustranné i mnohostranné ve všech oblastech hospodářské činnosti až po množství ujednání a kontraktů, zabezpečuje stabilitu a vzestupný rozvoj národního hospodářství. Dnes, a po vstupu předpisů zabezpečujících přestavbu hospodářského mechanismu v platnost, stále více přechází a bude přecházet do rukou podniků iniciativa a provádění zahraniční hospodářské činnosti. To platí plně i pro vědeckotechnickou spolupráci, o nakládání průmyslovými právy a o specializaci a kooperaci výroby.

Ve výborech bylo diskutováno také o tom, že v posledních letech se rozšiřují smluvní vztahy mezi československými podniky a zahraničními podniky, které jsou uzavírány bez zprostředkování organizací, které byly zřízeny k uskutečňování vztahů se zahraničím. Novela zákona se oprávněně rovněž těmito vztahy zabývá.

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, projednaly výbory ústavně právní, zahraniční, pro plán a rozpočet, pro průmysl, dopravu a obchod a pro zemědělství a výživu Sněmovny lidu a Sněmovny národů. Z těchto výborů se poslanci - zpravodajové zúčastnili porady s odborníky vědy a praxe konané v květnu t. r. Odpovědně byla též novelizace zákona projednávána ve výborech České národní rady a Slovenské národní rady. Výbory ústavně právní obou sněmoven Federálního shromáždění věnovaly pozornost formulačním zpřesněním předloženého návrhu tak, aby jeho dikce byla jednoznačná a všeobecně srozumitelná. Výsledky této činnosti jsou zahrnuty ve společné zprávě výborů obou sněmoven, parlamentní tisk 84, máte ho k dispozici. Z ústavněprávního hlediska je úprava zákonem Federálního shromáždění odůvodněna článkem 16 písmeno b) ústavního zákona o československé federaci, podle něhož zákonodárství o úpravě vztahů vznikajících při provádění zahraničního obchodu patří do působnosti Československé socialistické republiky.

Soudružky a soudruzi, jako společný zpravodaj výborů ústavně právního, zahraničního, pro plán a rozpočet, pro průmysl, dopravu a obchod a pro zemědělství a výživu Sněmovny národů vyjadřuji přesvědčení těchto výborů, že novelizace zákona o hospodářských stycích se zahraničím přispěje ke zvýšení iniciativy ekonomické sféry při dalším rozvíjení hospodářských styků se zahraničím.

Doporučuji Sněmovně národů schválit vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím (tisk 72), se změnami uvedenými ve společné zprávě výborů Sněmovny národů (tisk 84).

Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SL V. Vedra: Děkuji poslanci Nemcovi. Slovo má společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu poslanec Tichavský.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec S. Tichavský: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, v řadě zákonů, které jsou projednávány v první etapě legislativního zabezpečení přestavby hospodářského mechanismu zaujímá novela zákona o hospodářských stycích se zahraničím zvláštní místo. O tento předpis má zájem nejen řada podniků a organizací v naší zemi, ale též v zahraničí. Zájem je pochopitelný, protože tento zákon určuje roli státu a jeho orgánů v této důležité oblasti národního hospodářství a zároveň poskytuje podnikům a organizacím prostor pro jejich podnikatelskou činnost vůči zahraničí.

O hospodářských stycích se zahraničím se diskutovalo v pracovních kolektivech závodů v souvislosti s přípravou dokumentů o zásadách přestavby hospodářského mechanismu a též při celonárodní diskusi k zákonu o státním podniku. Právě v souvislosti se zásadou podnikatelské samostatnosti podniků se dospělo k požadavku, že činnost podniků má sahat i do zahraničí, že starost podniků o zabezpečení všech potřeb národního hospodářství má zahrnovat i takové činnosti, které vyplývají z hospodářských styků se zahraničím. Je třeba rozšířit formy, kterými se uskutečňuje mezinárodní dělba práce.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP