Středa 15. června 1988

Potreba, aby bol súladne stanovený obsah socialistických užívacích právnych inštitútov k pôde a inému požnohospodárskemu majetku, je teda vyvolaná nielen právnymi požiadavkami na normotvorbu, ale i skutočným spôsobom obhospodarovania pozemkov socialistickou vežkovýrobou.

K ústavnoprávnej stránke vládneho návrhu novely zákona čís. 123/1975 Zb. uvádzam, že oblasť požnohospodárstva a výživy patrí podža čl. 8. odsek 1 písm. g) ústavného zákona č. 143/1968 Zb. o československej federácii, v znení neskorších ústavných zákonov, do spoločnej pôsobnosti Československej socialistickej republiky a oboch republík.

Podža čl. 18 písm. c) tohto ústavného zákona patrí jednotná úprava ochrany požnohospodárskeho pôdneho fondu do pôsobnosti Československej socialistickej republiky. Zákonodarná právomoc Federálneho zhromaždenia k vydaniu novely zákona č. 123/1975 Zb. vyplýva z ustanovenia čl. 37 odsek 1 písm. b) citovaného ústavného zákona, ktorý zakladá zákonodarnú právomoc vo veciach patriacich do spoločnej pôsobnosti (čl. 8 a čl. 10 až 28a), a to v časti zverenej Československej socialistickej republike, pre Federálne zhromaždenie.

Z uvedeného plynie, že ústavnoprávna stránka vládneho návrhu novely zákona č. 123/1975 Zb. je v poriadku. Nakožko ide o čiastkovú novelu malého rozsahu, ktorá bezprostredne nadväzuje na právny predpis zabezpečujúci prestavbu hospodárskeho mechanizmu a kde paragrafované znenie plne vyjadruje obsah zásad, bolo vypracované priamo znenie návrhu zákona.

Záverom spravodajskej správy odporúčam Snemovni žudu schváliť vládny návrh zákona, ktorým sa mení a dopžna zákon č. 123/1975 Zb. o užívaní pôdy a iného požnohospodárskeho majetku k zabezpečeniu výroby (parlamentná tlač č. 67), a to v znení zmien obsiahnutých v spoločnej správe výborov Snemovne žudu a Snemovne národov (tlač č. 80).

Ďakujem za pozornosť.

Předsedající předseda SN J. Janík: Ďakujem poslancovi Sidorovi. Slovo má spoločná spravodajkyňa výborov Snemovne národov poslankyňa Irena Balánová.

Společná zpravodajka výborů SN poslankyně I. Balánová: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci! Soudruh poslanec Sidor ve zpravodajské zprávě dle mého názoru dostatečně vysvětlil politické důvody, které vedly k vypracování návrhu novely zákona č. 123/1975 Sb., ústavně právní stránku návrhu i vztah mezi návrhem novely a novým zákonem o zemědělském družstevnictví. Proto se k jeho zpravodajské zprávě připojuji.

Vládní návrh zákona byl posuzován na poradě poslanců - zpravodajů výborů Sněmovny lidu a Sněmovny národů s odborníky z oblasti vědy a praxe. Poté byl projednán ve výborech ústavně právních a pro zemědělství a výživu Sněmovny lidu a Sněmovny národů. Výsledky těchto jednání byly shrnuty ve společné zprávě výborů, na kterou odkazuji a s níž se ztotožňuji.

Chtěla bych se zaměřit pouze na jednu zásadní otázku, kterou novela řeší. Je to úprava možnosti rozhodnout o zrušení práva užívání hospodářské budovy. Podmínkou pro takové rozhodnutí, které je svěřeno okresnímu národnímu výboru, je jednak skutečnost, že zemědělská organizace již hospodářskou budovu nepotřebuje a jednak návrh zemědělské organizace a souhlas vlastníka.

Tato změna je velmi potřebná. Zemědělské organizace mají formálně v užívání značné množství hospodářských budov, které již splnily svůj účel. Zemědělské organizace např. vybudovaly nové stáje, nové moderní budovy na uskladnění úrody a zemědělských strojů. Výroba a hospodářský život se přesunuly do těchto nových objektů.

V praxi vyvstala otázka, co s těmi hospodářskými budovami, které již družstvo nepotřebovalo a které zatím chátraly a kazily prostředí na vesnici. V mnohých případech měly o objekty zájem jiné osoby nebo organizace, které by zajistily potřebné opravy a využití objektů třeba i pro jiné účely. Právní úprava však pro řešení této otázky v zájmu společnosti neposkytovala prostor. Právo užívání k zajištění výroby bylo nezrušitelné. Novela by tak měla vyplnit tuto mezeru v právním řádu.

Závěrem zpravodajské zprávy doporučuji Sněmovně národů, aby schválila vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby, a to ve znění změn obsažených ve společné zprávě výborů Sněmovny lidu a Sněmovny národů.

Předsedající předseda SN J. Janík: Ďakujem poslankyni Balánovej. Do rozpravy sa k tomuto bodu písomne nikto neprihlásil. Pýtam sa preto či niekto z poslancov žiada o slovo? (Nežádá.) Nežiada.

Môžeme pristúpiť k hlasovaniu.

V zasadacej sále je prítomných 167 poslancov Snemovne žudu, 56 poslancov Snemovne národov zvolených v Českej socialistickej republike a 67 poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej socialistickej republike. Obidve snemovne sú uznášania schopné.

Najskôr prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov.

Kto z nich súhlasí s návrhom zákona v znení spoločnej správy výborov Snemovne národov? (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Níkdo.) Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.

Poslanci Snemovne národov zákon schválili.

Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne žudu.

Kto z poslancov Snemovne žudu súhlasí s návrhom zákona v znení spoločnej správy výborov Snemovne žudu, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.

Takisto poslanci Snemovne žudu zákon schválili.

Vzhžadom na súhlasné uznesenie oboch snemovní konštatujem, že Federálne zhromaždenie Československej socialistickej republiky schválilo zákon, ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 123/1975 Zb. o užívaní pôdy a iného požnohospodárskeho majetku sa zabezpečenie výroby.

(Poznámka redakce: usnesení FS č. 46, SL č. 80, SN č. 89.)

Súdružky a súdruhovia, teraz prerušujem naše rokovanie na 30 minút. Začneme rokovať o 10.48 hodín.

(Jednání přerušeno v 10.28 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 10.48 hodin.)

Předsedající předseda SN J. Janík: Súdružky a súdruhovia, budeme pokračovať v rokovaniu. Teraz prerokujeme

6

Vládny návrh zákona o bytovom, spotrebnom a výrobnom družstevníctve (tlač 66), spoločnú správu výborov Snemovne žudu a spoločnú správu výborov Snemovne národov (tlač 81).

Prosím ministra požnohospodárstva a výživy Československej socialistickej republiky súdruha Miroslava Tomana, aby vládny návrh zákona odôvodnil.

Ministr zemědělství a výživy ČSSR M. Toman: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, z pověření vlády Československé socialistické republiky předkládám Federálnímu shromáždění k projednání a schválení návrh zákona o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví. Při zachování kontinuity s dosavadním vývojem družstev a současnou právní úpravou jejich činnosti je hlavním cílem návrhu zákona, který je první samostatnou zákonnou úpravou této sféry, vytvoření právních předpokladů, aby československé bytové, spotřební a výrobní družstevnictví mohlo plnit své celospolečenské úkoly v podmínkách nového hospodářského mechanismu a s plným využitím všech jeho prvků a nástrojů. Zákonem se vytváří větší prostor pro iniciativu a podnikavost družstev a jeho členů a pro rozvoj družstevní demokracie. Zvyšuje se samostatnost družstev tak, aby při respektování specifických zásad družstevní demokracie a socialistické družstevní samosprávy byly vytvořeny co nejvšestrannější podmínky k využití všech potenciálních možností družstev. A ty jsou nemalé.

V roce 1987 pracovala v obou našich republikách 832 družstva s téměř 4 mil. členů a přes 350 tis. zaměstnanců. Spotřební družstva v tomto roce realizovala maloobchodní obrat přes 78 mld. Kčs, tj. zhruba jednu čtvrtinu z celkového maloobchodního obratu všech obchodních systémů, a družstevní obchodní síť tvořilo více než 25 tis. stálých prodejen, to je 40 % z celkového počtu prodejen ve státě.

Výrobní družstva zajišťovala dodávky do tržních fondů v hodnotě přes 12 mld. Kčs a placené služby za téměř 7 mld. Kčs. Počet družstevních bytů dosáhl v roce 1986 přes jeden milión, tj. 20 % z celkového počtu bytů a podíl nové družstevní výstavby se zvýšil na 42 % z celkové výstavby bytů. Jen těchto několik základních údajů dokumentuje, že bytové, spotřební a výrobní družstevnictví má nezastupitelnou funkci v naší ekonomice a od úrovně jeho činnosti do značné míry odvisí spokojenost našich občanů s vnitřním trhem, službami a s bydlením. Vláda proto ve svém programovém prohlášení vyjádřila očekávání, že družstva se budou ještě výrazněji podílet na hospodářském a sociálním rozvoji naší společnosti, že v tomto směru znásobí své úsilí. Předložený návrh zákona by měl k tomu přispět.

Mezi závažnými otázkami, které bylo nutné v návrhu zákona řešit, je uplatnění dvoustupňového řízení a v této souvislosti postavení družstev, funkce družstevních svazů a úloha Ústřední rady družstev. Družstvo je v návrhu zákona deklarováno v souladu s obecnými zásadami přestavby jako základní článek družstevnictví, ekonomicky samostatný, hospodařící na základě principů chozrasčotu a samofinancování.

Reálná aplikace těchto zásad bude však náročným úkolem, neboť značný počet družstev zatím nevytváří dostatečné zdroje pro zabezpečení svých potřeb a pro tuto část družstev bylo nutné je zajišťovat redistribucí.

Například v roce 1987 v České socialistické republice se to týkalo 46 spotřebních družstev ze 73 a 168 výrobních družstev z 282, ve Slovenské socialistické republice 16 výrobních družstev ze 107. Tato družstva budou muset analyzovat svou dosavadní činnost a hledat řešení, která povedou k ekonomické samostatnosti.

V této souvislosti bych chtěl poukázat na to, že například zákon o družstevnictví v Sovětském svazu výslovně stanovuje, že s principem družstevnictví je ztrátovost neslučitelná.

Při přípravě návrhu zákona bylo nutné si ujasnit, při uplatnění principu dvoustupňového řízení, postavení a funkce družstevních svazů, v jejichž rámci se družstva sdružují a jako členové svazu v nich mají stejná práva a stejné povinnosti. Svazy družstev však nejsou řídícími orgány družstev. Jejich činnost bude napomáhat rozvoji družstev ve směrech, které zákon vymezuje, budou kontrolovat a sledovat dodržování stanov a plnění usnesení s právem zastavit výkon takových usnesení orgánů družstva, která by byla v rozporu s obecně závaznými předpisy nebo stanovami, a jestliže ve stanovené lhůtě nebude sjednána družstvem náprava, takové usnesení zrušit.

Takové postavení svazů odpovídá pojetí, v němž se nejen u nás, ale i v jiných zemích rozvíjí družstevní hnutí.

Vrcholným orgánem družstevního hnutí zůstává Ústřední rada družstev, jejíž působnost návrh zákona jednoznačně vymezuje jako představitele družstevnictví u nás v zahraničních vztazích.

Zvláště diskutovanou otázkou byla problematika tzv. jiných družstev. Ustanovení zákona o minimálním počtu členů, kteří mohou založit družstvo, nejednou sváděla v diskusích k obavám zneužití tzv. jiných družstev k činnostem, které nejsou v souladu se zájmy společnosti. Chci zdůraznit, že tzv. jiná družstva mohou vznikat jen na úseku služeb, tj. na úseku, který je z hlediska našich občanů nejcitlivější a doposud nejvíce kritizován. K odstranění tohoto negativního jevu bylo nutno vytvořit prostor i v tomto zákoně v § 49.

Zákonem navržené podmínky vzniku družstev jsou plně v souladu s družstevní zásadou dobrovolnosti. Nikdo by proto neměl bránit vzniku družstev i tzv. jiných družstev na úseku služeb, která by se měla stát účinným nástrojem proti kritizovanému melouchářství a současně zlepšit situaci na úseku služeb. Tento záměr je v souladu s direktivou, kterou pro naše družstevnictví vytyčil XVII. sjezd Komunistické strany Československa. Cituji: "Družstva se musí aktivněji uplatňovat zvláště v obchodu, službách, zakázkové a malosériové výrobě, v bytovém hospodářství". Konec citátu.

Za podstatné považujeme též změny související s prohloubením družstevní demokracie a družstevní samosprávy. Obdobně jako v zákoně o zemědělském družstevnictví i v tomto návrhu zákona jsou úkoly volených orgánů nadřazeny úkolům aparátů družstev. Cílem navržených ustanovení je likvidovat všechny administrativní překážky, které bránily družstvům v jejich činnosti a jejich členům ve společenské kontrole činnosti aparátu družstev.

I přípravě tohoto návrhu zákona byly velkou pomocí příspěvky a náměty z veřejné diskuse, v níž bylo uplatněno téměř 8 tis. připomínek. Plně jsme se rovněž snažili využít připomínky a náměty poslanců Federálního shromáždění, České národní rady a Slovenské národní rady, kteří se aktivně zapojili do přípravy návrhu zákona. Chci proto soudruhům poslancům a všem účastníkům veřejné diskuse za jejich aktivní přínos při přípravě návrhu zákona poděkovat.

Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, tak jako u předchozích zákonů, které jsem zde uvedl, ani tento návrh zákona nezakládá nové požadavky na státní rozpočty federace nebo republik, ani na plán pracovních sil. Naopak v souladu s linií XVII. sjezdu Komunistické strany Československa sleduje podstatné snížení a zjednodušení administrativní náročnosti v činnosti všech druhů družstev a je v souladu s principy přestavby hospodářského mechanismu.

Doporučuji proto, vážený soudruhu předsedo, soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, jménem vlády Československé socialistické republiky, aby návrh zákona o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví byl schválen v předloženém znění se změnami uvedenými ve společné zprávě výborů sněmoven Federálního shromáždění.

Děkuji.

Předsedající předseda SN J. Janík: Ďakujem súdruhovi ministrovi Tomanovi.

Vládny návrh zákona prerokovali všetky výbory obidvoch snemovní okrem výborov zahraničných, branných a bezpečnostných a mandátových a imunitných. Prosím spoločného spravodajcu výborov Snemovne národov poslanca Oldřicha Haičmana, aby predniesol spravodajskú správu.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec O. Haičman: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci! Bytové, spotřební a výrobní družstevnictví se svou čtyřmiliónovou členskou základnou tvoří nedílnou a rovnoprávnou součást hospodářského a společenského systému Československé socialistické republiky a významně se podílí na hospodářském a sociálním rozvoji. XVII. sjezd Komunistické strany Československa vyslovil požadavek, aby se družstevnictví ještě více podílelo na uspokojování hmotné a duchovní potřeby lidu a aby se počítalo s širším rozvojem aktivity družstevních organizací. Československé družstevnictví má vhodné možnosti a příležitosti podněcovat hospodářskou soutěživost se státními a komunálními podniky i s jednotlivými občany, kteří poskytují služby na základě povolení národního výboru.

Jak už zde bylo konstatováno, doposud nebyla komplexně zákonem stanovena právní úprava celé oblasti československého nezemědělského družstevnictví, a proto je třeba uvítat současně projednávaný návrh zákona, který upravuje postavení, právní poměry a zásady činnosti, které družstva uskutečňují v souladu s principy socialistické zákonnosti a v souladu se zásadami přestavby hospodářského mechanismu, a vytváří předpoklady pro plné využití možností družstevnictví a zvýšení jeho podílu na urychlení sociálně ekonomického rozvoje Československé socialistické republiky.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP