Úterý 14. června 1988

Najvýznamnejšia zložka nákladov, t. j. náklady materiálne, v súhrne hospodárskych organizácií ČSSR dosiahli hodnoty 866,7 mld. Kčs, čo predstavuje podiel 62,99 % na výkonoch. Proti upravenému plánu bolo vynaložené o 4,97 mld. Kčs viac materiálnych nákladov. Porovnanie s úlohami päťročného plánu však ukazuje na ešte výraznejší výpadok efektívnosti využitia materiálnej zložky nákladov v roku 1987, vyjadrený sumou 10,2 mld. Kčs.

Tak, ako to vo svojom prejave uviedol aj súdruh minister Žák, nepriaznivý je tiež vývoj zásob. Stav zásob v hospodárskych organizáciách ku koncu roku 1987 dosiahol 565,2 mld. Kčs a zvýšil sa oproti predchádzajúcemu roku o 2,6 %. Tento nepriaznivý vývoj zásob sa odráža v spomalení doby obratu, z ktorej je zrejmé, že sa nedarí zlepšiť ich využitie a že zámery plánu tu nie sú výrazne plnené. K nepriaznivému vývoju zásob patrí tíež nerovnomernosť zásob, ktorá sa počas minulého roku ešte prehĺbila.

Na celkovom zaostávaní efektívneho využívania materiálnej zložky nákladov sa významným podielom zúčastnil celý súbor priemyselných rezortov. Priemyselné organizácie sa nesplnením redukovanej úlohy v oblasti materiálnych nákladov pripravili o disponibilné vlastné zdroje v hodnote takmer 3/4 mld. Kčs, ktoré im potom chýbali k finančnému zabezpečeniu plánovaných prídelov do fondov kultúrnych a sociálnych potrieb a do fondov odmien, poprípade i obmedzilí prostriedky použitežné na plánovanú redistribúciu medzi organizáciami.

S plánovanou úlohou v zabezpečení materiálnych nákladov sa úspešne vysporiadali iba organizácie bývalého rezortu Federálneho ministerstva hutníctva a ťažkého strojárstva. Ostatné priemyselné rezorty plánovanú úroveň materiálnych nákladov nedosiahli. K zvlášť významným výpadkom došlo v rezorte bývalého Ministerstva priemyslu ČSR, bývalého Ministerstva priemyslu SSR a bývalého Federálneho ministerstva všeobecného strojárstva.

S plánovanými úlohami v oblasti znižovania materiálnych nákladov sa nevysporiadali ani organizácie bývalého Federálneho ministerstva elektrotechnického priemyslu, u ktorého spolu s vysokou dynamikou výkonov sa predpokladá i rýchle tempo znižovania materiálnych a celkových nákladov. Napriek tomu, že plánovaný objem výkonov 55,9 mld. Kčs tento rezort splnil na 102,1 %, v úrovni materiálových nákladov zaostal za plánom o 0,12 bodu, čo predstavuje vyšší vklad materiálnej zložky o cca 71 míl. Kčs. Pritom ale tento rezort na spotrebe materiálu a nakupovaných výrobkov dosiahol oproti plánu úspory okolo 78 mil. Kčs a na spotrebe paliva a energie úspory cca 28 mil. Kčs. V nákladoch na opravy a udržiavanie, na prepravnom, spojových poplatkoch a ostatných materiálnych nákladoch však organizácie rezortu uhradili viac o 120 mil. Kčs a na nájomnom, cestovnom a ostatných službách nemateriálnej povahy viac o 57 mil. Kčs ako predpokladal plán.

Štrukturálna skladba prekročenia materiálnych nákladov demonštrovaná na príklade bývalého rezortu elektrotechnického priemyslu je obdobná i v súhrne priemyslových rezortov, u ktorých sa takmer celý objem zvýšených materiálnych nákladov koncentruje do položiek nákladov na opravy a udržiavanie, prepravné, spojové poplatky a ostatné náklady materiálnej povahy sumou 1,95 mld. Kčs a do položiek nájomného, cestovného a ostatných služieb nemateriálnej povahy sumou 0,90 mld. Kčs.

Výsledky dosiahnuté v roku 1987 ukazujú, ktoré oblasti materiálnych nákladov sú doteraz najproblematickejšie a kam je preto nevyhnutné smerovať predovšetkým pozornosť riadiacich hospodárskych pracovníkov. To však neznamená, že oblasti spotreby materiálu, paliva a energie nie je treba venovať náležitú pozornosť. Veď práve odkrývanie rezerv v spotrebe zhmotnelej práce prináša spoločnosti dvojaký úžitok, a to najmä v úspore materiálových nákladov na jednicu výroby a jednak vytváraním materiálových predpokladov na zvýšenie výroby z usporeného materiálu.

Čo je možné z výsledkov v rozvoji efektívnosti v hodnotenom roku 1987 vyvodiť?

V úsilí o všestranný rozvoj efektívnosti nemožno v roku 1986 požaviť; okrem toho je nevyhnutné v každej organizácii vytvárať technické a organizačné predpoklady pre ďalšiu racionalizáciu výroby.

Ako opatrenia je možno realizovať niektoré nasledované návrhy:

1. Zavádzaním progresívnych technológií dosahovať zvýšenie kvality vyrábanej produkcie a racionálneho využitia surovín, materiálu, palív a energie.

2. Sústavne dbať na dodržiavanie technologickej disciplíny s ciežom obmedziť výskyt nepodarkov a znehodnocovania materiálu.

3. Realizovať zvýšenú starostlivosť o skladovanie surovín a materiálu, drobných a krátkodobých predmetov, zabraňovať ich znehodnocovaniu, zničeniu, poprípade rozkrádaniu.

4. Preverovaním spotrebných noriem odhažovať rezervy a odstraňovať akékožvek nehospodárnosti v materiálnej spotrebe.

5. Prehodnocovaním dislokácie dodávatežov surovín a materiálu, dislokácie odberatežov a kooperujúcich organizácií, a prehodnocovaním vožby spôsobu prepravy hžadať cesty k znižovaniu nákladov na prepravu. 6. Vytvárať organizačné predpoklady pre zníženie nákladov na služby spojov a sústavnú starostlivosť venovať obmedzovaniu nákladov na cestovné a ostatné služby nemateriálnej povahy.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, dnešné prerokúvanie štátneho záverečného účtu československej federácie ukazuje, aký krok k intenzifikácii sme už urobili. Praktické skúsenosti v rámci prípravy na prebudovanie hospodárskeho mechanizmu však postupne odhažujú úskalia a prekážky, ktoré musíme prekonávať. Dôležité pritom však je, že nestojíme so založenými rukami v očakávaní, že naše súčasné problémy vyrieši niekto za nás. V tomto pozitívnom prúde chceme i my, poslanci, členovia Strany slovenskej obrody, priložiť ruku k dielu.

Ďakujem za pozornosť.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Čmelovi. Odpolední jednání, soudružky a soudruzi, bude řídit první místopředseda Federálního shromáždění soudruh Ján Marko.

Jako první v pokračující rozpravě vystoupí poslankyně Buráňová. V jednání budeme pokračovat ve 13.10 hodin. Prosím vás, soudružky a soudruzi, o dochvilnost.

(Jednání přerušeno v 11.52 hodin.)

(Jednání opět zahájeno ve 13.10 hodin.)

(Řízení schůze převzal první místopředseda Federálního shromáždění J. Marko.)

Předsedající první místopředseda FS J. Marko: Vážené Federálne zhromaždenie, súdružky poslankyne a súdruhovia poslanci, vážení hostia, v prerušenom rokovaní budeme pokračovať rozpravou. Udežujem slovo poslankyni Anne Buráňovej. Pripraví sa poslankyňa Zdeňka Benešová.

Poslankyně SL A. Buráňová: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu prezidente, vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi, mezi významné programové cíle KSČ, které jsou zabezpečovány státními orgány a směřují k posilování sociálních jistot občanů, patří všestranná péče o rozvoj osobnosti člověka a jeho tvůrčích sil. Není a nemůže být pochyb o tom, jak rozsáhlou a koncepčně promyšlenou sociální politiku uskutečňuje náš stát směrem k občanům, a to od jejich narození až po stáří. Tuto činnost však nezajišťuje sám, ale v produktivním věku pracujících ji zároveň zabezpečují z vytvořených vlastních zdrojů výrobní, rozpočtové a příspěvkové organizace. Tyto úkoly bych chtěla stručně dokumentovat na konkrétních příkladech z mého volebního obvodu Uherské Hradiště.

Náš okres je svým charakterem průmyslově zemědělský, s výrazným zastoupením strojírenského průmyslu. Průmyslové podniky, vzniklé buď před druhou světovou válkou nebo v období poválečném, disponují sice sociálním zázemím, ale vybudovaným podle dnes již zastaralých norem. Současné kapacity sociálních zařízení odpovídají tehdejšímu stavu pracovníků, podstatně nižšímu než je dnešní.

Důsledkem toho je skutečnost, že např. kapacity závodních kuchyní neplní dostatečně své úkoly.

K zajišťování žádoucích sociálních záměrů proto vypracovaly zainteresované orgány okresu dlouhodobé koncepce rozvoje jednotlivých sociálních oblastí s výhledem do roku 2000. Jde jak o koncepci rozvoje bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, závodního stravování, zdravotnictví, tak i péče o pracovní prostředí. Tyto záměry bych chtěla rozebrat podrobněji.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci patří mezi prvořadé úkoly sociálního rozvoje organizací. Jmenovité úkoly a opatření jsou zaměřeny především na zvýšení technické úrovně strojů a zařízení, tedy takové, které by chránily člověka před pracovními úrazy nebo jiným poškozením zdraví. Je proto nutné zvýšit i účinnost výchovy k bezpečné práci, odstranit formálnost ve veřejných prověrkách bezpečnosti práce, dodržovat předpisy bezpečného pracovního prostředí, bezpečné pracovní postupy apod. Tyto zásady jsou známé, ale jejich realizace je někdy velmi problematická. Nejlépe to dokladují třístupňové kontroly ochrany a bezpečnosti zdraví při práci. Až v 30 % podniků mého volebního obvodu jsou v 1. stupni stále zjišťovány závady v pravidelnosti provádění, což umožňuje např. nepoužívání ochranných pomůcek; 2. stupeň postrádá většinou odbornou náročnost a dosud zjišťujeme, že i 3. stupeň kontroly není v mnoha případech prováděn ředitelem organizace, předsedou ZV ROH a zdravotníkem.

Neřešené problémy zůstávají i v úrovni pracovního prostředí. Nemůžeme být spokojeni s vývojem ukazatele - počet pracovníků na rizikových pracovištích. Úroveň tohoto ukazatele v průběhu 7. pětiletky za ČSSR stoupla o 2,5 % a počet těchto pracovníků překročil 600 tisíc. Znepokojivé je, že likvidaci rizikových pracovišť se mnohdy brání i pracovníci, kteří tam pracují. Příplatky z důvodu rizikovosti jsou pro ně významnější než ohrožení jejich zdraví. Ve výrobních organizacích našeho okresu je v současnosti 456 silně rizikových pracovišť se 3684 pracovníky a 116 rizikových pracovišť s 1976 pracovníky. Tuto situaci neřeší ani soustava příplatků k pojistnému - forma sankcí organizací. V roce 1987 jich bylo takto postiženo 19 a 4 z nich platí příplatky dlouhodobě. Sankce jsou však zřejmě málo účinné a nezajišťují žádoucí zlepšení neuspokojivého stavu.

Cílem koncepce rozvoje závodního stravování v našem okrese je zabezpečit ho do roku 2000 pro 60 % pracujících, což znamená nárůst počtu strávníků o necelých 6 %. Situace u nás je však lepší než celostátní průměr, který má do roku 1990 stoupnout jen na 55,5 %. Jednou z cest k zabezpečení uvedeného cíle je postupná rekonstrukce závodních kuchyní a jejich vybavení moderní technologií. Společným úsilím se nám již podařilo vybudovat 3 nové kuchyně, přičemž každá z nich poskytuje jídlo pracovníkům dalších přidružených závodů nebo organizací. V rekonstrukci je i další závodní kuchyně, jedna je ve výstavbě a s další v hodnotě 20 mil. Kčs se počítá ještě v této pětiletce. Uvedu některé pozitivní i negativní zkušenosti. Krajská odborová rada v Brně zajistila investiční limit na výstavbu závodní kuchyně pro k. p. Agrozet v Uherském Brodě. Při jednání o realizaci výstavby a vyčlenění finančních prostředků byl však návrh zamítnut, i když stávající kuchyně je zastaralá a nemůže zabezpečovat potřeby. K jiné situaci - pozitivní - došlo při hledání dodavatele stavby závodní kuchyně pro n. p. LET. Byla uzavřena dohoda s Okresním stavebním podnikem, který převzal výstavbu s tím, že závodní kuchyně bude zajišťovat i stravování jeho zaměstnanců. Z obou namátkově vybraných příkladů je zřejmé, že i problematiku závodního stravování je třeba řešit koordinovaně a koncepčně, s předstihem alespoň jedné pětiletky, za účasti a s přispěním všech zainteresovaných organizací v daném teritoriu.

Soudružky a soudruzi, v souhrnu péče o pracující vystupuje do popředí i zdravotnická péče. V průběhu 8. pětiletky se v ČSSR plánuje zvýšení počtu lékařských míst o 7,7 %, přičemž je nutno zabránit poklesu počtu lékařů v závodních zdravotnických zařízeních, ke kterému došlo v poslední době. Cílem je zejména rozšířit a zkvalitnit lékařskou preventivní péči ve vazbě na charakter práce, zdravotní stav, věk pracovníků apod. Pro 8. pětiletku předpokládáme v našem okrese dokončení nových zdravotnických kapacit v okresní nemocnici a dokončení výstavby polikliniky v Uherském Brodě. Trvalým úkolem zůstává přitom rozšiřování zdravotnických zařízení územně orientovaných do střediskových obcí s cílem poskytovat i zde komplexní zdravotnické služby.

Rozšiřujeme i zdravotní péči v podnicích. Tak např. v k. p. Agrozet bylo vybudováno zdravotnické zařízení, které snese nejpřísnější hodnocení. I zde však máme problémy se stabilizací lékařů.

Pozitivním příkladem je i závod Autopal, který - z větší části brigádnickou prací - vybudoval závodní zdravotní středisko sloužící jak pracovníkům podniku a místním občanům, tak i pro obvod. Angažovaný přístup v tomto směru nalézáme i u jednotných zemědělských družstev, která se podílejí na rekonstrukci obvodních zdravotnických středisek a přispívají ke stabilizaci lékařů tím, že pomáhají řešit jejich bytové problémy. Regenerace pracovní síly však není zajišťována jen lékařskou a lázeňskou péčí, ale i rekreací pracujících a péčí o jejich životní prostředí. V plánech sociálního rozvoje za ČSSR na 8. pětiletku uvažuje se s 15% nárůstem rekreačních kapacit, takže v závěru pětiletky by na 1 pracovníka mělo průměrně připadat 9 dnů rekreačních pobytů.

V mém volebním obvodu je tato oblast zajišťována takto: v Bílých Karpatech a v rekreační oblasti Chřibů byly již vybudovány z podnikových zdrojů 52 rekreační objekty a při jejich výstavbě bylo odpracováno desetitisíce brigádnických hodin. Jen v 8 velkokapacitních táborech je každoročně rekreováno téměř 3 tisíce dětí. Aby tato zařízení byla maximálně využívána, slouží i mimo hlavní sezónu jako školy v přírodě pro děti z ekologicky nejvíce postižených oblastí, např. pro téměř 1300 dětí ze severních Čech. Sdružováním prostředků zainteresovaných organizací se budují další kapacity.

Plány sociálního rozvoje na 8. pětiletku zabezpečují v celé republice investiční výdaje na ozdravná opatření, která činí 27,7 % z celkových sociálních investic. V mém volebním obvodu byla koncepce tvorby a ochrany životního prostředí projednávána na plenárním zasedání OV KSČ. I když patříme do pásma vyhovujícího životního prostředí, jsou i zde prostory mimořádně narušené asi 2,3 % - a území silně narušené - asi 7,3 % z celkové plochy okresu. Schválený ekologický program předpokládá rozsáhlé investiční akce zaměřené zejména na zvýšení čistoty vod a snížení exhalátů do ovzduší. Je proto snaha modernizovat kotelny v největších podnicích a stavět nové na plynná paliva.

Nelze také řešit omezení provozu motorových vozidel, proto se jeví jako velmi naléhavá potřeba vybudovat obchvat okresního města Uherské Hradiště odklonem dvou značně frekventovaných komunikací I. třídy. Jde nejen o problém čistoty ovzduší, ale hlavně o bezpečnost.

Vážené soudružky a soudruzi, ve svém diskusním příspěvku jsem chtěla ukázat na některé úkoly sociální politiky a jejich konkrétní zajišťování v mém volebním obvodu okresu Uherské Hradiště. Jsou středem zájmu všech občanů a při výkonu funkce poslance se s nimi každodenně setkávám.

Zajišťování této oblasti je mimořádně důležité zejména v současnosti, kdy organizace začínají realizovat prvky nového hospodářského mechanismu. Plánování a tedy i plnění úkolů sociálního rozvoje bude v pravomoci organizací, příslušných orgánů ROH a samosprávných orgánů. Kde si samostatně hospodařící organizace neuvědomí, že dlouhodobé plnění úkolů sociálního rozvoje je předpokladem rozvoje aktivity pracujících při plnění pracovních úkolů, může dojít i k jeho přechodnému a společensky nežádoucímu podcenění. Domnívám se proto, že bychom mu všichni měli věnovat zvýšenou pozornost.

Děkuji.

Předsedající první místopředseda FS J. Marko: Ďakujem poslankyni Buráňovej. Teraz dávam slovo poslankyni Benešovej. Pripraví sa poslanec Jozef Stank.

Poslankyně SN Z. Benešová: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, hlavní směry hospodářského a sociálního rozvoje Československé socialistické republiky ukládají zemědělsko-potravinářskému komplexu trvale a při vysoké hospodárnosti a kvalitě zabezpečovat racionální výživu lidu a dále zvyšovat míru soběstačnosti ve výrobě potravin.

Jde nesporně o velmi náročný úkol, jehož naplnění vyžaduje aktivizaci všech složek zemědělsko-potravinářského komplexu, všech stupňů řízení - od ministerstev po pracovní kolektivy.

Přestavba hospodářského mechanismu je koncipována pro všechna odvětví národního hospodářství s cílem harmonického rozvoje všech odvětví. Je tudíž logické, aby se harmonicky rozvíjel celek, musí se rozvíjet každá jeho část, tedy každé odvětví národního hospodářství.

V rozpravách na schůzích Federálního shromáždění bylo již několikrát poukázáno na nevykrývání potřeb zemědělské prvovýroby ve výrobcích a službách ze strany dodavatelských odvětví a na nutnost tento dlouhodobě nepříznivý stav co nejdříve řešit a zlepšit. Nemám na mysli pouze celkové objemy materiálně technického zabezpečení zemědělství, ale především časové zajištění dodávek v požadovaném sortimentu a kvalitě, ale i reálné ceně. My, zemědělci, jako odběratelé, jsme zatím většinou postaveni do situace, kdy v podstatě musíme odebrat takové výrobky a suroviny, které nám často monopolní výrobci či dodavatelé nabízejí, bez ohledu na jejich užitnou hodnotu a dále pak i bez ohledu na vztah mezi užitnou hodnotou a odbytovou cenou, která je pohyblivá, zatímco nákupní ceny zemědělských produktů jsou až na výjimky pevné.

Za situace, kdy externí vstupy do zemědělství se pohybují v rozmezí 65 až 70 % z materiálních nákladů, je negativní dopad rychlejšího růstu cen vstupů ve srovnání s vývojem nákupních cen jedním z faktorů, které brzdí růst efektivnosti zemědělské výroby.

V souvislosti s připravovanou přestavbou hospodářského mechanismu proto vznikají oprávněné obavy, že ani v nových podmínkách po komplexní přestavbě velkoobchodních a nákupních cen se situace v této oblasti radikálně nezmění.

Současně působící ekonomické nás troje byly od roku 1977 několikrát upravovány a koncipovány pro 8. pětiletku především v zájmu podpory chovu skotu, hospodárnosti ve spotřebě krmných směsí a průmyslových hnojiv. Zavedením komplexního pojištění úrody je podporována stabilita ekonomiky zemědělských podniků vůči vlivu povětrnostních podmínek.

Tyto změny ekonomických nástrojů měly v zemědělských podnicích v mém volebním obvodu, kterým je okres Přerov, negativní dopad do snížení zisku kolem 40 mil. Kčs, tj. o 30 %. Totiž výrazný finanční efekt v chovu skotu se nedostavil, neboť zrušením specializačních příplatků k nákupní ceně mléka se zhoršila ekonomika výroby mléka. Nesnížila se spotřeba průmyslových hnojiv. Rovněž spotřeba krmných směsí se vzhledem k jejich kvalitě nezměnila.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP