Úterý 14. června 1988

Súdružky a súdruhovia, výbory pre priemysel, dopravu a obchod tiež sústredili svoju pozornosť na plnenie súčasných úloh vo výrobných rezortoch. Konštatovali, že v bývalom Ministerstve hutníctva a ťažkého strojárstva bol plán plnený celkom úspešne okrem dodávok pre úlohy štátneho plánu a efektívnosti vývozu.

Výrazne odlišný výsledok je v organizáciách bývalého Ministerstva všeobecného strojárstva, kde sa nepodarilo udržať tempo rozvoja z minulých rokov. Nedosiahli sa plánované ciele intenzifikácie, trvala vysoká platobná zadĺženosť, rástli disproporcie v zásobách. Nedošlo ani k podstatnému zlepšeniu v štruktúre dodávok náhradných dielov. Aj odvody do štátneho rozpočtu boli nižšie asi o 900 mil. Kčs.

Priaznivejšie výsledky dosiahol rezort elektrotechnického priemyslu. Výbory pre priemysel, dopravu a obchod preto požiadali ministra súdruha Gerleho, aby v novom ministerstve nepripustil spriemerňovanie dobrých a zlých výsledkov, aby sa tak zle hospodáriace organizácie nemohli schovávať za celkové výsledky nového ministerstva.

Pri prerokúvaní kapitoly Federálneho ministerstva zahraničného obchodu výbory konštatovali, že sa nepodarilo zastaviť pokles vývozu do nesocialistických krajín. Pritom prišli k záveru, že stále väčší význam nadobúda pomalé prispôsobovanie výroby a komerčných metód potrebe trhu.

Významné miesto v rokovaniach výborov - a to z najrôznejších hžadísk - mala pracovno-sociálna oblasť. Výbory pre sociálnu politiku upozornili na to, že na všetkých stupňoch riadenia je venovaná nedostatočná pozornosť likvidácii neefektívnych a zastaralých výrob. Iba výnimočne sa robí ciežavedomý prísun pracovných síl z útlmových programov do rozvojových s ciežom plne využiť nové kapacity.

Takisto zahraničné a ústavnoprávne výbory venovali zvýšenú pozornosť vytváraniu podmienok pre konkrétne uplatňovanie nových prístupov pri zabezpečovaní súčasných úloh, najmä z hžadiska hospodárnosti, účelovosti a maximálneho efektu.

Súdružky a súdruhovia, pre ďalší vývoj ekonomických vzťahov, štrukturálnych zmien a efektívnosti v makro a mikrosfére bude mať rozhodujúci vplyv cenová prestavba k 1. 1. 1989. Výbory pre plán a rozpočet v tejto súvislosti upozornili na vznikajúcu deformáciu v dôsledku neplnenia úloh 8. päťročnice v znižovaní nákladovosti. Preto musel byť korigovaný pôvodný zámer, podža ktorého malo dôjsť k celkovému poklesu vežkoobchodných cien. Dnešné prepočty ukazujú, že v najlepšom prípade zostane ich hladina na rovnakej úrovni. Ďalšie ústupky by však viedli k rastu inflačných tlakov v celej ekonomike, vrátane negatívneho ovplyvnenia maloobchodnej sféry. Bude tiež potrebné vežmi starostlivo uvážiť spôsob, rozsah a formy nadväzujúcej plynulej aktualizácie cien a jej účinok na samofinancovanie podnikov, čo môže vyvolať aj neočakávané štrukturálne zmeny v sortimente alebo v smeroch odbytu produkcie.

Otázky nákladovosti a pripravovanej prestavby vežkoobchodných a nákupných cien sa dotýkajú aj problematiky, ktorá sa prerokúvala vo výboroch pre požnohospodárstvo a výživu. Veď celkový vzťah požnohospodársko-potravinárskeho komplexu voči štátnemu rozpočtu sa zhoršuje a podiel požnohospodárstva na tvorbe národného dôchodku klesá. Problémy z národohospodárskeho pohžadu sú preto omnoho širšie. Dovožte mi, aby som sa pri nich pozastavil.

Požnohospodársko-potravinársky komplex patrí zatiaž v plnení úloh 8. päťročnice k najlepším. A napriek tomu sú nad hodnotením vývoja efektívnosti výroby potravín rozpaky.

Stále častejšie sa v rôznej podobe objavujú rôzne "úvahy" o nízkej efektívnosti alebo dokonca o neefektívnosti našej výroby potravín, o vysokých dotáciách, ktoré sa vkladajú do požnohospodársko-potravinárskeho komplexu zo štátneho rozpočtu.

Ekonomická politika rôznych štátov v požnohospodárstve sa síce odlišuje, ale smeruje v podstate k rovnakým ciežom - zabezpečiť sebestačnosť vo výrobe potravín a tým tiež politickú nezávislosť v tak citlivej oblasti, ako je výživa obyvatežstva. Tento politický aspekt je, podža môjho názoru, aj u nás rozhodujúcim momentom budúcej požnohospodárskej politiky.

Ak všeobecne hodnotíme rok 1987, musíme povedať, že nepatril medzi najúspešnejšie. Väčšina ukazovatežov, ktoré vyjadrujú vývoj efektívnosti, ako napr. nákladovosť, rentabilita a pod., v porovnaní s predchádzajúcim rokom poklesli.

Ak by sme si zžahčili hžadanie príčin, mohli by sme uviesť, že požnohospodári zle hospodárili. Avšak konzumenti potravín to v zásobení trhu nepocítili. Hlbší pohžad ukazuje, že klesá miera rentability požnohospodárskej výroby a že na hospodárskom výsledku požnohospodárskych podnikov sa stále viac podieža zisk z nepožnohospodárskej činnosti. A to pokladám za viac ako varujúce. Nie som nepriatežom pridruženej výroby. Jej existenciu pokladám za dobrú a potrebnú pre využitie pracovníkov a pre doplnenie finančných zdrojov. Ale motív zisku sa stáva stále viac tým hlavným a požnohospodári sú nútení už od samého začiatku počítať, a zdôrazňujem, dobre počítať. Veď v celých oblastiach je požnohospodárska výroba stratová, napr. v Stredoslovenskom a Východoslovenskom kraji. Tieto podniky vlastne všetky svoje finančné zdroje získavajú z nepožnohospodárskej činnosti. Ak sa v rozhodujúcej miere nemôžu požnohospodárske podniky obrazne povedané "uživiť" požnohospodárskou výrobou, nie je to dobré ani pre nich, ani pre celú spoločnosť.

Stratovosť alebo malá efektívnosť vlastnej požnohospodárskej výroby má rad príčin.

Dlhodobá tendencia rastu vlastných nákladov v požnohospodárstve je odrazom závislosti od vývoja celej našej ekonomiky, pretože dve tretiny vstupov zabezpečujú iné dodávatežské odvetvia. Mnoho poslancov z tohto miesta niekožkokrát kritizovalo neúmerný rast cien strojov, zariadení, stavebných prác, surovín a materiálov v porovnaní s ich užitnými hodnotami. Situácia sa však nezlepšila.

V súčasnosti sa pracuje na prestavbe vežkoobchodných cien v celom národnom hospodárstve a v agrokomplexe aj na prestavbe nákupných cien a ostatných ekonomických nástrojov, pričom sa odvodmi požnohospodárskej dane a diferenciálnymi príplatkami má riešiť diferenciálna renta. Pretože zaradenie do produkčno-ekonomických skupín bude mať zásadný ekonomický účinok na každý požnohospodársky podnik, je nutné rozhodovať skutočne objektívne a uvážlivo. Celospoločenské hžadisko je predovšetkým v tom, že máme dosiahnuť sebestačnosť v potravinách, a to nás núti vyrábať potraviny vo všetkých výrobných oblastiach. Proti sebe stoja dve hžadiská: rýdzo ekonomické by malo zvýhodňovať lacnejšiu výrobu na úrodnejších pôdach, zatiaž čo spoločensko-ekonomické musí brať do úvahy potrebu udržania pracovných príležitostí a tým aj osídlenie v menej úrodných pohraničných a podhorských oblastiach v Čechách a na Slovensku.

Situácía preto vyžaduje podrobne analyzovať zdroje tvorby zisku za súčasného stavu ekonomických nástrojov a pripraviť optimálne využitie komplexu priamych i nepriamych ekonomických nástrojov pripravených pre zavedenie do praxe od 1. 1. 1989, aby čo najracionálnejšie ovplyvňovali rozmiestnenie a intenzifikáciu požnohospodárskej výroby v diferencovaných výrobných podmienkach, vytvárali predpoklady pre potrebnú rentabilitu, ekonomickú sebestačnosť a samofinancovanie podnikov.

Súdružky a súdruhovia, realizujeme v súčasnosti hlboké premeny našej spoločnosti. Stále viac sa presadzuje otvorenosť našej politiky. V ekonomickej oblasti sme mali príležitosť posúdiť dosiahnuté výsledky a zámery vlády na najbližšie obdobie pri prerokúvaní jednotlivých kapitol štátneho záverečného účtu za rok 1987. Niektoré veci je však treba ešte dodatočne ozrejmiť. Mal by som preto otázku na súdruha ministra financií, aby nás poinformoval o tom, aká je zadlženosť našej republiky vo vožných menách voči západným bankám. Pýtam sa na to z toho dôvodu, že sobotňajšie Rudé právo pod titulom "Medzinárodná zadĺženosť stúpa" píše dosť nejasne o našej situácii. Rovnaká otázka odznela aj na výbore pre plán a rozpočet pri prerokúvaní kapitoly Štátnej plánovacej komisie a žiaž, ani vtedy poslanci nášho výboru nedostali uspokojivú odpoveď.

Záverom mi dovožte konštatovať, že okrem jednotlivých kapitol aj súhrn štátnych záverečných účtov československej federácie a vládny návrh uznesenia, ktorým Federálne zhromaždenie schvažuje štátny záverečný účet československej federácie za rok 1987 (tlač 76) bol riadne prerokovaný na spoločnej schôdzi výborov pre plán a rozpočet Snemovne žudu a Snemovne národov za účasti poslancov delegovaných ostatnými výbormi. Ako spoločný spravodajca výborov Snemovne národov môžem konštatovať, že všetky výbory vyslovili s dosiahnutými výsledkami za rok 1987 súhlas, a preto odporúčam Snemovni národov, aby prijala navrhnuté uznesenie. Ďakujem za pozornosť.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Csémimu. Po zpravodajských zprávách budeme v jednání pokračovat rozpravou. Písemně se do ní přihlásili poslanci Žižka, Čmelo, Buráňová, Benešová a Fanta.

Uděluji slovo poslanci Žižkovi.

Poslanec SN J. Žižka: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu prezidente, vážený soudruhu předsedo, vážená soudružky a soudruzi poslanci, výsledky hospodaření za rok 1987 jsou nesporně ve značném rozsahu ovlivněny technickou úrovní a kvalitou produkce. Závěry XVII. sjezdu Komunistické strany Československa v konkrétním rozpracování a pak zejména závěry 5. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa jednoznačně definují problémy jakosti produkce nejen jako problémy ekonomické, technické, ale především také jako problémy politické, vzhledem k tomu, že se v podstatě týkají celé společnosti. Kvalita veškeré práce rozhoduje o možnosti uskutečňování všech záměrů, které si naše společnost v současné etapě vytyčila.

Rozvoj společnosti a postupné uspokojování základních potřeb vedou k posunu hodnot a požadavků. Do pozadí ustupuje význam množství výrobků a stále větší důraz je kladen na jejich jakost. Týká se to jak výrobků, tak i služeb. Kvalita ovlivňuje efektivnost národního hospodářství a podmiňuje srovnatelnost našich výrobků se světovou produkcí nejen v technické úrovni, energetické náročnosti na výrobu i provoz, spolehlivost a životnost, ale také v ekonomických parametrech.

Porovnáme-li výsledky hodnocení jakosti výrobků roku 1983 proti roku 1987, pak bylo v roce 1983 zařazeno více než 31 % výrobků ve vysoké kvalitě, v roce 1987 již jen necelých 17 %. V nízké kvalitě nebo nezařazeno bylo přibližně 5 % v roce 1983, podíl veškeré produkce stoupl z tohoto pohledu na plných 10 % v roce 1987. Zarážející je ten fakt, že do stupně jakosti Q, kam se zařazují výrobky vysoké jakosti, které odpovídají soudobým poznatkům vědy a techniky a dosahují úrovně vlastností srovnatelných zahraničních výrobků, nebo je předčí, bylo zařazeno jen 28 druhů z celé československé produkce, z toho ani jeden výrobek ze strojírenství. Z uvedeného vyplývá, že vědeckotechnické a kvalitní parametry většinou nedosahují potřebné světové úrovně, což se přímo odráží v ekonomice. Například v oblasti československých strojírenských vývozů jsou rozdíly v dosahovaných kilogramových cenách proti průměru zemí EHS asi 1: 3, naopak při dovozu platíme zhruba dvojnásobek. To má za následek vývoz téměř 7 kg československé strojírenské produkce za jeden kilogram strojů a zařízení provenience EHS. Tady je nutné ovšem brát v úvahu vysokou hmotnost strojů při srovnatelných výkonech, ale i koncepci odbytu - je nezbytně nutné vytvářet stálé trhy a dbát na možnost servisů a služeb, což výrazně ovlivňuje jméno značky a ve svém důsledku pak efekt obchodu.

Současný celosvětový trend směřuje k vysoké spolehlivosti a k optimální životnosti výrobků. Přitom za optimální se považuje taková, která je technicky nejvýše možná a současně uživatelsky účelná. Výrobky s kratší než optimální životností vyvolávají nutnost zbytečné výroby, čerpání zdrojů, surovin, energií a lidské práce. Současně způsobují vznik nadbytečných odpadů, které negativně ovlivňují životní prostředí a vyžadují další čerpání energie a práce na jejich likviidaci.

V roce 1986 vláda Československé socialistické republiky svým usnesením č. 338 přijala opatření ke zvýšení jakosti československé produkce. Souhrnné poznatky zejména výborů lidové kontroly po více než ročním působení tohoto usnesení ukazují, že se objevují snahy změkčovat kritéria jakosti, jsou tendence a pokusy objektivizovat příčiny nejakostní výroby nízkou kvalitou vstupních materiálů i zastaralostí výrobních zařízení a podobně. Jsou i nadále zjišťovány nedostatky v dodržování technologické kázně v konstrukci a technologii i technické přípravě výroby, v manipulaci a skladování výrobků i v dopravě výrobků. Tady v podstatě přetrvává stávající stav.

Z přijatých opatření se osvědčilo snad jen nové znevýhodnění výrobků se sníženou jakostí, kde jsou organizace povinny dodatečně odvádět 10 % z velkoobchodní ceny těchto výrobků. Mám proto otázku, zda vláda bude přijímat další opatření ke zvýšení jakosti produkce nebo k důslednější realizaci usnesení č. 338 z roku 1986.

Součástí opatření byly i zásady jakosti prováděné Výborem lidové kontroly Československé socialistické republiky; cílem kontroly je prosadit podstatný obrat v jakosti výrobků, upevňování pracovní kázně a přísné dodržování technologických postupů, zvýšení účinnosti všech kontrol, jakož i účinné řízení a kontrola výrobního procesu ve všech jeho fázích.

Soudružky a soudruzi, že není nutné čekat na vnější zásah, budu dokumentovat na příkladu ze svého volebního obvodu - n. p. Kovohutě Děčín, monopolní výrobce trubek, tyčí, profilů a drátů z hliníku a jejich slitin. Pracovní kolektiv podniku dosahuje po celou řadu let velmi dobrých výsledků v celé řadě oblastí, například od roku 1980 plní výrobní a realizační úkoly rovnoměrně ke dni, přičemž ekonomické ukazatele zajišťuje minimálně na úrovni plánu. V rámci VHJ Kovohutě Praha patří mezi nejlepší, o čemž svědčí i získání standarty generálního ředitele za loňský rok.

Otázce kvality je v tomto podniku věnována soustavná pozornost, dokladují to i výsledky v ukazateli meziročního snižování ztrát z nekvalitní výroby o 5-10 %, který je u všech řídících pracovníků výroby stanoven jako jeden z rozhodujících ukazatelů hmotné zainteresovanosti.

Přesto nelze říci, že je vše v pořádku a není co řešit. Například již řadu let vyrábějí Kovohutě speciální trubky na výrobu táhel v určité standardní kvalitě. V loňském roce došlo ze strany odběratele k výraznému tlaku na zlepšení povrchové kvality a tím i k vyššímu materiálovému využití při zpracování. Tento, lze říci technicky a technologicky vážný problém, se vlekl několik měsíců a v podstatě se ho nedařilo vyřešit. Po věcných a konstruktivních jednáních s odběratelem byla v dubnu ustanovena pracovní skupina 20 odborníků, která se schází minimálně 3 x měsíčně. Daný problém je řešen formou konkrétních termínových úkolů, a to úspěšně. Z těchto porad vyplynula i možnost zavedení nové technologie trubek. Uvádím tento příklad proto, že praktické zkušenosti ukazují, že pokud chceme vyrábět kvalitněji, je nezbytně nutné hledat rezervy ve vlastní práci. Požadovaná kvalita výrobku vzniká v konkrétní podobě již v momentu vývoje nového výrobku. Zde by měly sehrát svou úlohu i státní a vzorkové zkušebny. Proces řízení kvality začíná již v projekci; zde musí být kladen důraz na přípravu správných výrobních podkladů dílenských výkresů, odpovídajících technologií a použití materiálů. Pozornost je nutno věnovat na oblast nástrojů a pracovních pomůcek. Znamená to, že výrobce nemůže spoléhat na mezioperační a konečnou kontrolu, ta nepostihne závadu detailu, který ovlivní hodnocení celku. Na způsob hodnocení kvality uvedu rovněž jeden příklad z volebního obvodu:

TOS Varnsdorf - výrobce vodorovných vyvrtávaček v objemu 490 mil. Kčs ročně. Vývoz tvoří téměř 55 % produkce, z toho do nesocialistických zemí 26 %. Hovoříme-li o kvalitě, pak tento podnik má pouze 0,15 % reklamací své výroby. Podle zkušeností z tohoto podniku je neobjektivní hodnocení statistickým způsobem, který nerozlišuje drobné a zásadní závady. Porucha systému či závada povrchové úpravy - oboje určí stroj jako nekvalitní výrobek v hodnotě přes 1 mil. Kčs bez ohledu na čas a náklady nutné k odstranění vady. Ukazuje se, že závady z reklamací uživatelů jsou jiného charakteru než ty, které uplatňuje kontrola.

Největší problémy způsobují elektronické systémy, 75 % všech reklamací je z této oblasti. V TOS řešili tuto otázku zřízením servisního střediska Tesly přímo v podniku a zahořováním systémů přímo na stroji. Každá závada zjištěná Inspektou je analyzována a dohodnuta cesta k odstranění. Z hlediska konkurenceschopnosti se zde vyskytuje problém servisu. Pro posílení práce obchodnětechnických služeb je v tuzemsku dohodnuta spolupráce s inženýrskou projektovou a odbytovou organizací, čímž bude dán prostor pro posílení zahraničního servisu.

Vážené soudružky a soudruzi, v uvedených souvislostech nemůžeme opomenout úlohu lidského činitele. V celé historii výstavby socialismu bylo nejednou konstatováno, že o všech úsecích rozhodují lidé se zdokonalenými znalostmi, schopnostmi, mravními hodnotami, politickým rozhledem i celkovým způsobem života. Platí to i při řešení takového vážného a velmi aktuálního problému, jakým je výrazné zvyšování kvality veškeré produkce. Musíme všichni usilovat o to, abychom za rok, až budeme hodnotit výsledky hospodaření v roce 1988, mohli konstatovat, že právě iniciativa a aktivita lidí se výrazně podílela na úspěšném řešení takového problému, jakým je kvalita výroby a veškeré práce.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Žižkovi, slovo má poslanec Čmelo Alois.

Poslanec SL A. Čmelo: Vážený súdruh generálny tajomník Ústredného výboru Komunistickej strany Československa, vážený súdruh prezident, vážený súdruh predseda Federálneho zhromaždenia, vážené súdružky poslankyne, vážení súd uhovia poslanci, pri prerokúvaní kapitol štátneho záverečného účtu vo výboroch Federálneho zhromaždenia sa rokovanie sústreďovalo na otázky vyplývajúce z realizácie strategickej línie urýchlenia ekonomického a sociálneho rozvoja našej ekonomiky vytýčenej XVII. zjazdom KSČ, ku ktorému sa v plnej šírke prihlásili aj členovia S trany slovenskej obrody.

Postup intenzifikácie národného hospodárstva, tempo vedeckotechnického rozvoja a zvyšovania efektívnosti ukazujú, ako sa nám -. darí vytvárať zdroje pre potreby národného hospodárstva.

Úlohy, uložené XVII. zjazdom KSČ a plenárnymi zasadnutiami ÚV KSČ, kladú dôraz na sústavné prehlbovanie efektívnosti vo všetkých sférach hospodárskej činnosti.

Zameranie pozornosti n a rozvoj efektívnosti vytyčuje zásadnú zmenu v pohžade na rozvoj socialistickej spoločnosti, t. j. prechod od kvantity na všestranný rozvoj jej kvalitatívnej stránky, a to v najširšom slova zmysle, od úsilia o skvalitňovanie technickej úrovne jednotlivých výrobkov a služieb až po dosiahnutí maximálnych efektov vo všetkých oblastiach hospodárenia.

Či sa nám to bude páčiť, alebo nie, základným nástrojom dosiahnutia maximálnych efektov sa musí stať všeobecné úsilie o znižovanie nákladov na jednicu výroby alebo služieb.

Výsledky roku 1987 v súhrne hospodárskych organizácií ČSSR ukázali, že oproti roku 1986 došlo k poklesu podielu celkových nákladov na výkonoch iba o 0,02 bodu, čo však signalizuje, že ani úlohy upraveného plánu roku 1987 neboli splnené, takže došlo k výpadku v tvorbe zisku v hodnote cca 6,70 mld. Kčs. K naplneniu zámerov 8. päťročného plánu pre rok 1987 pritom chýba 1,07 bodu, čo predstavuje asi 14,68 mld. Kčs nerealizovaného zisku.

Neplnenie úloh v znižovaní nákladov, najmä materiálových, vyvolalo nesplnenie plánu upravených vlastných výkonov a zisku, a tým aj odvodov do štátneho rozpočtu. Vysoké prekračovanie plánovaných stavov zásob bolo spolu s nedostatočnou tvorbou zdrojov hlavnou príčinou rastúcej platobnej neschopnosti podnikovej sféry.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP