Úterý 14. června 1988

1. den - úterý dne 14. června 1988

(Začátek schůze v 10 hodin)

Přítomno:

187 poslanců Sněmovny lidu

70 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice

73 poslanci Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice

Omluveni poslanci

Sněmovny lidu: Benda, Bižak, V. Blažek, Chňoupek, Jendrejčáková, Korf, Malíková, Pátek, Potáč, Rabas, Šimek, Tichavský, Žákovič.

Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice: Blahník, Kabrhelová, Kantorová, Trávníček, Zíka

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice: Riško, Šarišská

Předseda FS A. Indra: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, všechny vás srdečně vítám a zahajuji 10. společnou schůzi V. volebního období Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění Československé socialistické republiky.

Jménem všech přítomných vítám co nejupřímněji generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Československa poslance Sněmovny lidu soudruha Miloše Jakeše (Potlesk.) a prezidenta Československé socialistické republiky soudruha Gustáva Husáka. (Potlesk.)

Vítám i další vedoucí představitele ústředního výboru Komunistické strany Československa, funkcionáře orgánů Národní fronty, společenských organizací a politických stran. Vítám také členy federální vlády, vedené jejím předsedou soudruhem Lubomírem Štrougalem. (Potlesk.)

Soudružky a soudruzi, předsednictva Sněmovny lidu a Sněmovny národů navrhla na svých schůzích dne 31. května tohoto roku konat společnou schůzi sněmoven s pořadem, který je uveden na pozvánce.

Jsou k tomuto návrhu předsednictev sněmoven a k navrženému programu nějaké připomínky? (Ne.) Nejsou.

V této chvíli jsou v zasedací síni přítomni 182 poslanci Sněmovny lidu, ve Sněmovně národů 66 poslanců zvolených v České socialistické republice a 72 poslanci zvolení ve Slovenské socialistické republice. Obě sněmovny jsou tedy usnášení schopné.

Nejprve prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu.

Kdo z nich souhlasí s návrhem svého předsednictva na konání společné schůze sněmoven s navrženým programem? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

Sněmovna lidu návrh schválila.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů.

Kdo z vás, soudružky a soudruzi, souhlasí s návrhem svého předsednictva včetně programu? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

I Sněmovna národů schválila návrh jednomyslně.

Konstatuji, že obě sněmovny se usnesly podle článku 34 odstavce 2 ústavního zákona o československé federaci na konání společné schůze a schválily její program.

(Poznámka redakce: usnesení SL č. 75, SN č. 84.)

Přistoupíme k projednání prvního bodu schůze, kterým je

1

Volba poslanců Sněmovny lidu a poslanců Sněmovny národů do výborů sněmoven.

Předsednictvo Sněmovny lidu navrhuje zvolit: poslance Antonína Kapka a poslance Františka Tesaře do výboru pro průmysl, dopravu a obchod, poslance Josefa Korčáka do výboru branného a bezpečnostního, poslance Karola Laca do výboru ústavně právního, poslance Milana Kubáta do výboru pro plán a rozpočet a poslance Vladimíra Pirošíka do výboru pro sociální politiku.

Jsou k tomuto návrhu dotazy nebo připomínky? (Nejsou.) Nikdo se nehlásí.

Kdo z poslanců Sněmovny lidu s tímto návrhem souhlasí? (Hlasuje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo. Všichni navržení soudruzi byli zvoleni.

Předsednictvo Sněmovny národů navrhuje zvolit: poslance Tomáše Trávníčka do výboru zahraničního, poslance Jána Pirče a poslankyni Hanu Návratovou do výboru branného a bezpečnostního, poslance Michala Sabolčíka a poslankyni Jiřinu Veselou do výboru pro plán a rozpočet.

Jsou k těmto návrhům dotazy nebo připomínky ze Sněmovny národů? (Nejsou.) Nejsou.

Prosím tedy poslance Sněmovny národů o hlasování.

Kdo souhlasí s předloženým návrhem? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

Navržení soudruzi ze Sněmovny národů byli do příslušných výborů jednomyslně schváleni.

(Poznámka redakce: usnesení SL č. 76, SN č. 85.)

Nyní projednáme

2

Vládní návrh usnesení, kterým Federální shromáždění Československé socialistické republiky schvaluje státní závěrečný účet československé federace za rok 1987 (tisk 76).

Vládní návrh odůvodní ministr financí ČSSR soudruh Jaromír Žák.

Ministr financí ČSSR J. Žák: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu prezidente republiky, vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! Vláda Československé socialistické republiky předkládá Federálnímu shromáždění návrh státního závěrečného účtu československé federace za rok 1987. V souladu se závěry 7. a 9. zasedání ÚV KSČ a Programovým prohlášením vlády ČSSR přistupujeme k hodnocení výsledků finančního a rozpočtového hospodaření za rok 1987 i k posouzení dosavadního průběhu plnění záměrů 8. pětiletého plánu kriticky a z širších hospodářsko-politických hledisek. Vycházíme z toho, že výsledky minulého roku v mnohém předurčují realizaci strategie urychlení hospodářského a sociálního rozvoje, vytyčené XVII. sjezdem KSČ a jsou úzce spjaty se zabezpečováním přestavby hospodářského mechanismu a ostatních oblastí společenského života a s prohlubováním socialistické demokracie.

Výsledky, kterých jsme v minulém roce při plnění plánovaných úkolů v rozvoji národního hospodářství dosáhli, znamenají ve srovnání s obdobím 7. pětiletky i rokem 1986 další krok vpřed. V rozhodujících odvětvích národního hospodářství - v průmyslu, ve stavebnictví a v zemědělství - byly splněny stanovené úkoly v objemových ukazatelích produkce. Vzrostla životní úroveň obyvatelstva, v plánovaném rozsahu se podařilo zabezpečit růst osobní a společenské spotřeby.

Přes tyto pozitivní aspekty hospodářského vývoje loňského roku nelze však nevidět jeho rozpornost spočívající v tom, že při plnění objemových ukazatelů se stále nedaří, a to je zvlášť závažné, prosadit potřebný obrat k intenzifikaci a růstu efektivnosti ekonomiky. To se projevilo v nesplnění plánovaného tempa růstu národního důchodu. Místo plánovaných 3 % jsme dosáhli pouze 2,2 %, což představuje výpadek národního důchodu v rozsahu 5 mld. Kčs.

Nejvýrazněji se nedostatečné plnění úkolů v intenzifikaci a efektivnosti hospodaření odráží ve výsledcích dosažených v tvorbě zisku a snižování nákladovosti. Celkově dosáhly podniky v loňském roce zisku ve výši téměř 152 mld. Kčs, plán však nebyl splněn o 2 mld. Kčs. Příčinou bylo překročení celkové plánované nákladovosti, zejména nepříznivý vývoj materiálových nákladů.

Na výsledcích hospodaření roku 1987 nás znepokojuje nejen nesplnění plánu, ale především tendence ke zpomalování tempa růstu efektivnosti, projevující se i v dynamice zisku. Zatímco v průběhu předchozí pětiletky rostl zisk průměrně ročně o 10 % v roce 1986 vzrostl o 7,8 % a v roce 1987 jen o 4,8 %.

V plnění úkolů v tvorbě zisku se projevila značná diferenciace mezi jednotlivými resorty. Federální resorty se celkově s plánem zisku vyrovnaly, avšak bývalé federální ministerstvo všeobecného strojírenství plán nesplnilo o více než 2 mld. Kčs a úkol nebyl zabezpečen ani u bývalého federálního ministerstva dopravy, kde došlo k propadu ve výši 700 mil. Kčs. Tyto výpadky byly kryty překročením plánu u ostatních federálně řízených resortů. Organizace řízené vládou ČSR nesplnily plán zisku celkově o 2 mld. Kčs a u organizací řízených vládou SSR nebyl plán zisku splněn o 300 mil. Kčs.

Závažné problémy máme nejen na straně tvorby zdrojů, ale i v jejich efektivním a hospodárném využívání. Zvlášť výrazně se to projevuje v oblasti investiční výstavby, vývoje zásob a rozvoje vědy a techniky.

Na investice jsme v minulém roce vynaložili téměř 165 mld. Kčs, tedy o 3,8 % více než v roce 1986. Převažující část investic byla však nadále orientována na rozšiřování výrobní základny, zatímco na modernizaci a rekonstrukci včetně obnovy bylo použito pouze 32 % investičních prostředků. Stále zápasíme s dlouhými lhůtami výstavby, vysokou rozestavěností, s nízkými technickoekonomickými parametry investic a dlouhodobou tendencí poklesu ve využití základních fondů. Hospodářská sféra si nedostatečně uvědomuje, že vysoká investiční náročnost produkce vyvolává trvalý růst zatížení nákladů odpisy a výdaji na údržbu. Nedostatečná likvidace zastaralých a neefektivních kapacit spolu s benevolentním postupem některých orgánů oblastního plánování při schvalování investic umocňují napětí v oblasti pracovních sil a jsou jednou z vážných příčin nedodržování projektových parametrů nových výrobních kapacit. To vše svědčí o extenzívních tendencích naší investiční výstavby, která je tak jednou z hlavních příčin neuspokojivé efektivnosti celé ekonomiky.

Přes řadu opatření stále nedochází k žádoucímu zlepšení ani v oblasti zásob. Ke konci roku 1987 měly hospodářské organizace zásoby v celkové výši více než 565 mld. Kčs. Proti předchozímu roku zásoby vzrostly o 2,6 %. Jejich plánovaný stav byl sice v podstatě dodržen, avšak při výrazných strukturálních odchylkách. Plánovaný stav zásob v průmyslu a stavebnictví byl překročen o 13 mld. Kčs. Naproti tomu zásoby ve vnitřním obchodě byly proti plánu nižší o více než 6 mld. Kčs, v zemědělství o 4 mld. Kčs a v zahraničním obchodě téměř o 3 mld. Kčs.

Překračování objemu zásob v průmyslu a stavebnictví spolu s nedostatečnou tvorbou zdrojů vyvolávají růst platební neschopnosti podnikové sféry, jejíž výše dosáhla koncem minulého roku téměř 48 mld. Kčs. Je to mimo jiné i jeden z projevů dlouhodobé odtrženosti hmotných a finančních toků, kdy zabezpečování finančních zdrojů je mnohdy považováno za samozřejmou povinnost nadřízených orgánů bez ohledu na to, zda podniky vyvíjejí maximální úsilí o racionální využívání disponibilních zdrojů a zabezpečování odbytu produkce.

Dosáhnout výraznějšího obratu se nám nepodařilo ani v oblasti vědy a techniky, na jejíž rozvoj bylo v minulém roce v souhrnu vynaloženo 21,5 mld. Kčs, tj. o 8,4 % více než v roce 1986. Přetrvávají nedostatky zejména v oblasti aplikace výsledků vědeckotechnického rozvoje v základních výrobních článcích. kde se koncentruje rozhodující část prostředků na tuto oblast. Nedostatečně jsou využívány možnosti mezinárodní spolupráce a zejména pak světový fond vědeckotechnických poznatků. Inovace výrobků postupují nedostatečným tempem, technickoekonomické parametry často i nových výrobků neodpovídají současným požadavkům světového trhu.

Tyto problémy spolu s malou pružností výroby, známými problémy v kvalitě a servisu snižují konkurenční schopnost a prodejnost řady výrobků nejen v trzích vyspělých kapitalistických států, ale stále více i ve vzájemném obchodu se socialistickými zeměmi. Zatímco ve světě se objem zahraničně obchodního obratu dále dynamicky zvyšuje, náš export do nesocialistických zemí i jeho efektivnost v podstatě stagnují, zvyšují se požadavky na růst dovozu a v důsledku toho i tlaky na růst naší zahraniční zadluženosti.

Zásadní řešení zvyšování efektivnosti výroby, investiční výstavby, zahraničního obchodu a s tím spojené urychlování vědeckotechnického rozvoje, řešení nedostatků v oblasti kvality výroby, vývoje zásob a dalších oblastech spojujeme s realizací přestavby hospodářského mechanismu, s důsledným uplatněním chozrasčotu a principu samofinancování. To však neznamená, že řešení těchto klíčových oblastí hospodářského rozvoje lze odložit až na počátek příští pětiletky. Musíme soustavně zvyšovat úsilí o efektivní urychlování rozvoje ekonomiky, s větší rozhodností odstraňovat nedostatky v úrovni přímé řídící práce a zabezpečování plánovaných úkolů na všech úsecích, důsledněji využívat rezerv všeho druhu. Zvláštní pozornost je nutno věnovat zejména realizaci opatření, která přijala federální vláda v oblasti investiční výstavby. Jde především o opatření přijatá ke snížení objemu zahajování nových investic v 8. pětiletce o 45 mld. Kčs a rozhodnutí vlády z minulého týdne o provedení prověrky efektivnosti rozestavěných jmenovitých staveb i všech nově zahajovaných staveb uvedených v 8. pětiletém plánu. Neméně důležité je plnění a důsledná kontrola opatření přijatých vládou ke snižování zásob.

V této souvislosti bych chtěl zdůraznit, že příslušné ústřední orgány ani vláda nebudou nadále ustupovat tlaku hospodářských organizací na centrální finanční zdroje včetně devizových, v případech, kdy podniky neplní plánované úkoly v tvorbě vlastních zdrojů, kdy vyrábějí zastaralou či nekvalitní produkci, pozdě reagují na změny výrobních a odbytových podmínek.

Všichni si musíme uvědomit, že klíčovými principy našeho nového hospodářského mechanismu jsou chozrasčot a samofinancování, tedy limitování všech potřeb podniků, velikostí jimi vytvořených finančních zdrojů včetně uspokojování potřeb sociálních a mzdových. Proto v tomto směru musíme ovlivňovat vědomí a přístupy hospodářských kádrů a pracovních kolektivů již nyní, v přípravném období přestavby. Na uplatnění nového hospodářského mechanismu nelze čekat se založenýma rukama. Potřebné předpoklady pro úspěšný start do nových podmínek si každý podnik připravuje již dnes - racionálnějším hospodařením s hmotnými a finančními zdroji, vytvářením širokého prostoru pro rozvoj iniciativy lidí, zaváděním účinnějších systémů vnitropodnikového řízení spojených s uplatněním progresívních metod hmotného stimulování pracovních kolektivů i jednotlivců.

Soudružky a soudruzi poslanci, problémy a odchylky od plánovaného vývoje v národním hospodářství se odrazily i ve státním rozpočtu. Neplnění plánovaných úkolů v růstu efektivnosti mělo za následek, že rozpočtové hospodaření v průběhu celého roku probíhalo v podmínkách trvalého napětí mezi rozpočtovými příjmy a výdaji.

Nelze přehlédnout skutečnost, že k neplnění úkolů v efektivnosti došlo již v podmínkách upraveného plánu na rok 1987, jehož úkoly byly zreálněny s přihlédnutím k výsledkům dosaženým v roce 1986. Odchylky od plánovaného vývoje a záměrů státního rozpočtu, které se projevovaly již od počátku minulého roku, si vyžádaly uplatnění dalších úsporných opatření. Z rozhodnutí federální vlády byly mimo jiné v návaznosti na hodnocení výsledků dosažených v národním hospodářství v I. pololetí 1987 blokovány některé rozpočtové výdaje ve výši 1 % schválených rozpočtů. Co do rozsahu úsporná opatření představovala snížení výdajů státního rozpočtu o 2,7 mld. Kčs.

Nesplnění kvalitativních úkolů, zejména nákladů a zisku v resortech řízených vládami republik spolu s dalšími odchylkami od plánované struktury rozpočtových příjmů a výdajů, se projevilo v diferencovaných výsledcích hospodaření jednotlivých státních rozpočtů. Státní rozpočet federace skončil přebytkem ve výši 2 mld 490 mil. Kčs, státní rozpočet ČSR schodkem ve výši 1 mld. 900 mil. Kčs a státní rozpočet SSR schodkem ve výši 1 mld. 170 mil. Kčs. Faktorů, které tyto rozdílné výsledky ovlivnily, bylo více. V případě federálního rozpočtu to byl zejména nižší objem účelových dotací poskytovaných do státních rozpočtů republik především v důsledku neplnění plánu komplexní bytové výstavby a dále pak překročení odvodů hospodářských organizací ve federálně řízených resortech. V ČSR to byly naopak nižší odvody hospodářských organizací, které vedly k nesplnění rozpočtových příjmů, a tím i ke vzniku rozpočtového schodku. Ve státním rozpočtu SSR byly hlavní příčinou schodku mimořádné výdaje spojené s krytím výpadku zdrojů ve fondu zúrodnění půdy a s řešením zásobování Košic vodou.

Vláda ČSSR navrhuje, aby Federální shromáždění vyslovilo souhlas s použitím celého přebytku státního rozpočtu československé federace k poskytnutí mimořádných dotací do státních rozpočtů republik, a to do státního rozpočtu ČSR ve výši 1 mld. 600 mil. Kčs a do státního rozpočtu SSR ve výši 886 mil. Kčs. Zbývající část schodků státních rozpočtů republik, která představuje v ČSR 300 mil. Kčs a v SSR 284 mil. Kčs, je řešena v pravomoci republik použitím zdrojů z minulých let. Po promítnutí navrhovaných opatření skončí hospodaření všech státních rozpočtů, tj. státního rozpočtu federace a státních rozpočtů republik, v souhrnu jako vyrovnané.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP