Úterý 19. dubna 1988

Úterý 19. dubna 1988

(Začátek schůze v 10 hodin)

Přítomno:

185 poslanců Sněmovny lidu

70 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice

71 poslanec Sněmovny národů zvolený ve Slovenské socialistické republice

Omluveni poslanci

Sněmovny lidu:

Bódisová, Čmelo, Hoffmann, Hruškovič, Jonáš, Klícha, Kokavcová, Korf, J. Kučera, Stránská, Šimek, Štafa, Tesař, Timaníková, Žákovič

Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice:

Blahník, Fojtík, Peklo, Zahradník, Zíka

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice:

Balog, Dobrovožný, Štancel, Vargová

Předseda FS A. Indra: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, všechny vás srdečně vítám a zahajuji 8. společnou schůzi V. volebního období Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění Československé socialistické republiky.

Jménem všech přítomných vítám co nejupřímněji generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Československa, poslance Sněmovny lidu soudruha Miloše Jakeše (Potlesk.) a prezidenta Československé socialistické republiky soudruha Gustáva Husáka. (Potlesk.)

Vítám i další vedoucí představitele ústředního výboru Komunistické strany Československa, funkcionáře orgánů Národní fronty, společenských organizací a politických stran.

Vítám také členy federální vlády, vedené jejím předsedou soudruhem Lubomírem Štrougalem. (Potlesk.)

Soudružky a soudruzi, 27. ledna letošního roku zemřel poslanec Sněmovny národů a člen předsednictva Federálního shromáždění soudruh Antonín Himl. Prosím vás, abychom jeho památku uctili povstáním. (Poslanci povstáním uctili památku poslance Himla.) Děkuji vám.

Soudružky a soudruzi, prezident republiky svým dopisem ze dne 29. února tohoto roku svolal podle článku 61 ústavního zákona o československé federaci Federální shromáždění k jarnímu zasedání dnem 1. března 1988.

Dále vám sděluji, že ve volebním obvodu č. 48 pro volby do Sněmovny národů byl 25. března 1988 v doplňovacích volbách zvolen poslanec soudruh Miroslav Zavadil. Na své dnešní 4. schůzi zvolila Sněmovna národů soudruha Zavadila členem předsednictva Federálního shromáždění.

Předsednictva Sněmovny lidu a Sněmovny národů navrhla na svých schůzích 22. března tohoto roku konat společnou schůzi sněmoven s pořadem, který jste obdrželi na pozvánkách.

U prvního bodu dochází ke změně v tom smyslu, že návrh odůvodní první místopředseda federální vlády soudruh Rohlíček, společným zpravodajem výborů Sněmovny národů je poslanec František Samec a výborů Sněmovny lidu poslanec Viktor Sidor.

Ptám se, jestli jsou k návrhu předsednictev sněmoven a k navrženému programu včetně úpravy u prvního bodu nějaké připomínky. (Nebyly.) Nikdo se nehlásí.

V této chvíli je v zasedací síni přítomno 185 poslanců Sněmovny lidu a ve Sněmovně národů 66 poslanců zvolených v České socialistické republice a 70 poslanců zvolených ve Slovenské socialistické republice. Obě sněmovny jsou tedy usnášení schopné.

Nejdříve prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu.

Kdo z nich souhlasí s návrhem svého předsednictva na konání společné schůze sněmoven se změnou v navrženém pořadu? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

Sněmovna lidu schválila návrh jednomyslně.

Nyní prosím poslance Sněmovny národů, aby se vyjádřili.

Kdo z vás, soudružky a soudruzi, souhlasí s návrhem svého předsednictva včetně změny programu? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

I Sněmovna národů schválila návrh jednomyslně.

Konstatuji tedy, že obě sněmovny se usnesly podle článku 34 odstavce 2 ústavního zákona o československé federaci na konání společné schůze a schválily její program.

Přistoupíme k projednání prvního bodu, kterým je

1

Vládní návrh ústavního zákona o změnách v soustavě federálních ústředních orgánů, v jejichž čele stojí člen vlády Československé socialistické republiky (tisk 62).

Prosím, aby vládní návrh odůvodnil první místopředseda vlády ČSSR soudruh Rudolf Rohlíček.

První místopředseda vlády ČSSR R. Rohlíček: Vážený súdruh generálny tajomník ÚV KSČ, vážený súdruh prezident Československej socialistickej republiky, vážené súdružky a vážení súdruhovia poslanci, vláda Československej socialistickej republiky predložila Snemovni žudu a Snemovni národov Federálneho zhromaždenia na prerokovanie návrh ústavného zákona o zmenách v sústave federálnych ústredných orgánov, v čele ktorých stojí člen vlády Československej socialistickej republiky. Návrh tohto ústavného zákona schválila vláda ČSSR svojím uznesením č. 81 zo dňa 24. marca tohoto roku.

Forma návrhu tohoto právneho predpisu - ústavného zákona vychádza z ústavne stanovenej pôsobnosti Federálneho zhromaždenia, ktoré ako najvyšší orgán štátnej moci ČSSR, je jedine oprávnené rozhodovať o štruktúre a pôsobnosti federálnych štátnych orgánov.

Predložený návrh zákona nechápeme len ako prerokovanie jednotlivého - i keď ústavného - zákona, ale ako integrálnu súčasť celého komplexu zmien právneho poriadku, ktorými sa postupne realizuje nielen prestavba hospodárskeho mechanizmu, ale aj prestavba celého systému riadenia spoločnosti.

Súhrnným, základným ciežom prestavby je vytvoriť podmienky pre účinnejšie využívanie predností socialistických výrobných vzťahov otvorením širokého priestoru pre tvorivú iniciatívu pracujúcich. To vyžaduje uskutočniť významné zmeny v postavení, úlohe, aj vo vzájomných vzťahoch štátnych orgánov a hospodárskych organizácií.

Pokiaž ide o hospodárske organizácie, prerokuje Federálne zhromaždenie zákony o štátnom podniku, o požnohospodárskom družstevníctve, o bytovom, spotrebnom a výrobnom družstevníctve. V nich je zakotvené rozšírenie samostatnosti tak podnikov, ako aj družstiev, zvýšenie ich právomoci, ale aj zodpovednosti za výsledky ich práce pri plnom uplatňovaní zásad chozrasčotu a samofinancovania.

Pokiaž ide o ústredné orgány, je nevyhnutné nielen zachovať, ale naopak, posilniť centrálne riadenie zásadných strategických a programových úloh, zabezpečovanie rovnováhy a proporcionality ekonomického a sociálneho rozvoja. To vyžaduje po novom a odlišne od doterajšieho stavu formulovať ich úlohu, pôsobnosť aj štruktúru.

Predovšetkým ide o posun ťažiska úlohy centra do zásadného riadenia založeného najmä na princípe jednotnosti ekonomických kritérií a dlhodobých normatív. Súčasne ide o presun jeho činnosti do oblasti dlhodobej programovej stratégie pri určovaní celospoločenských sociálnych a ekonomických ciežov a základných ciest ich dosahovania. To musí byť nevyhnutne sprevádzané prenikavým obmedzením operatívnych, krátkodobých, administratívne direktívnych zásahov do činnosti hospodárskych organizácií.

Takýto systém musí byť nevyhnutne založený na princípoch jednotného centra a dvojstupňového riadenia tak, ako ho formulovalo 7. zasadanie ÚV KSČ. Týmto jednotným národohospodárskym centrom bude federálna vláda spolu s vládami republík a prierezové a odvetvové ústredné orgány.

Centrum bude jednotne pôsobiť voči druhému stupňu, t. j. hospodárskym organizáciám. Jednotlivé ústredné orgány nebudú riadiť podniky doterajším systémom podrobného rozpisu množstva individuálne a vežakrát subjektívne vytváraných a rozpisovaných ukazovatežov, rozdežovania a prerozdežovania zdrojov, čiastkových pokynov, smerníc, povolení a zákazov vydávaných po mnohých líniách. Svoje riadiace funkcie budú realizovať prostredníctvom komplexného štátneho plánu zostaveného vo vzájomnej spolupráci, ďalej bežným usmerňovaním vývoja ekonomiky založenom na pružnom a koordinovanom využívaní nástrojov riadenia a všeobecne záväznými právnymi predpismi. V tom, stručne povedané, spočíva jadro nového spôsobu riadenia ekonomiky jednotným výkonným centrom. Hlavným ciežom je zásadne zmeniť v tomto duchu metódy práce centrálnych orgánov. Túto zmenu zakladáme celou koncepciou hospodárskeho mechanizmu a príslušných právnych predpisov. Predložený návrh zmien v organizačnom usporiadaní odvetvových ústredných orgánov je významnou súčasťou tohoto procesu. Zakladá sa ním nové chápanie ich práce, funkcie a postavenia. Toto nové chápanie vyplýva predovšetkým z posilňovania priamych vzájomných vzťahov medzi hospodárskymi organizáciami založených na prevažne ekonomických metódach plánovitého riadenia. Navrhované zmeny sú zamerané na vytvorenie takej štruktúry odvetvových ústredných orgánov, aby každý z nich zodpovedal za prípravu, rozpracovanie a realizáciu hospodárskej politiky štátu vo vzťahu k ucelenému odvetvovému komplexu, ako je tomu už dnes v oblasti palív a energetiky a požnohospodárstva a výživy.

Najvýznamnejšou zmenou vyplývajúcou z predloženého návrhu zákona je vytvorenie metalurgicko-strojárskeho komplexu zlúčením doterajších ministerstiev hutníctva a ťažkého strojárstva, všeobecného strojárstva a elektrotechnického priemyslu do jednoho ministerstva hutníctva, strojárstva a elektrotechniky. Hlavným zmyslom tejto zmeny je odstrániť medziodvetvové a medziodborové bariéry a vytvoriť podmienky pre integrovaný a komplexný rozvoj tejto rozhodujúcej oblasti ekonomiky a pre jej efektívnejšie zapojenie do medzinárodnej dežby práce. Dôvodom pre zlúčenie je aj celý rad ďalších skutočností. Ide o to, že jednotlivé odbory, riadené tromi existujúcimi ministerstvami sa technologicky a výrobkovo prelínajú, že organizácie strojárskych rezortov majú diverzifikovaný výrobný proifl, spadajúci do pôsobnosti rôznych ministerstiev, ale vyžadujúci jednotnú politiku. Kžúčovou požiadavkou je najmä uplatnenie elektronizácie, predovšetkým vo všetkých odboroch strojárskej výroby, ako aj rozhodujúceho vplyvu tohoto odvetvia na modernizáciu a rekonštrukciu celej výrobnej základne. Zlúčenie uvedených troch ministerstiev vytvorí predpoklady pre realizáciu jednotnej stratégie a zavádzanie moderných technológií vo všetkých odvetviach národného hospodárstva. Tým by mali byť vytvorené racionálne podmienky aj pre štrukturálne zmeny, špecializáciu a zúženie sortimentu našej strojárskej produkcie z širších národohospodárskych hžadísk. Výsledkom spojenia troch strojárskych ministerstiev bude aj potrebná koncentrácia pracovníkov orientovaných na stratégiu rozvoja a zníženie nadmernej administratívnej agendy.

Ďalej sa navrhuje spojiť do jednoho ministerstva dopravy a spojov doterajšie ministerstvo dopravy a ministerstvo spojov. Dôvodom pre toto zlúčenie je celý rad rovnakých rysov a funkcií obidvoch rezortov zabezpečujúcich podmienky pre činnosť všetkých odvetví národného hospodárstva a pri uspokojovaní potrieb obyvatežstva. Efekt tohoto spojenia bude ešte výraznejší po vytvorení chozrasčotných dopravných a spojových štátnych podnikov.

Predložený návrh sleduje tiež upevňovanie ústavnej zodpovednosti členov vlády voči vláde ako najvyššiemu výkonnému orgánu štátnej moci a vlády k najvyššiemu orgánu štátnej moci k Federálnemu zhromaždeniu. Preto okrem štruktúrnych zmien obsahuje aj čiastkovú zmenu doterajšiej ústavnej úpravy ústredných federálnych orgánov v tom zmysle, že všetky budú riadené jediným ústavným činitežom. Konkrétne ide o Štátnu plánovaciu komisiu, kde doposiaž pôsobia dvaja členovia vlády.

Ako z uvedeného vyplýva, nie je základným motívom týchto návrhov formálna zmena spočívajúca v zrušení doterajších a konštituovaní nových orgánov, ale vytvorenie podmienok pre plnokrvné fungovanie centrálneho riadenia v novom chápaní v súlade so Zásadami prestavby. Preto bolo z legislatívneho hžadiska nevyhnutné zahrnúť do ústavného zákona zabezpečenie kontinuity pri výkone štátnej správy spočívajúce v prechode pôsobností na novo zriaďované orgány a v prechode práv a záväzkov zabezpečujúcich potrebnú právnu istotu. Podrobnejšie sa o legislatívnych východiskách predloženého návrhu hovorilo pri jeho prerokovaní v ústavnoprávnych výboroch obidvoch snemovní za účasti zástupcov ostatných výborov. Realizáciou predloženého návrhu sa zníži nielen počet federálnych ústredných orgánov, ale racionalizáciou ich organizačnej štruktúry a zvýšením úrovne ich práce sa zníži aj počet ich pracovníkov.

Návrh vychádza z ústavných princípov federatívneho usporiadania štátu a v nadväznosti na štrukturálne zmeny v sústavách výkonných orgánov štátnej moci v obidvoch republikách vytvára predpoklady pre efektívnu činnosť jednotného národohospodárskeho centra.

Súdružky a súdruhovia poslanci, prerokovanie a schválenie predloženého návrhu nechápeme ako čiastkový prvok celého komplexu opatrení, ale ako prvok tvoriaci inštitucionálne východisko pre to, aby federálne ústredné odvetvové orgány mohli v dostatočnom časovom predstihu plniť svoje základné úlohy vo vzťahu k výrobnej základni a v procese prípravy plánu na 9. päťročntcu v nových ekonomických podmienkach.

Pritom nejde len o organizačné úpravy. Ide o oveža viac o zmenu prístupu v práci centrálnych orgánov.

V tejto súvislosti mi dovožte, aby som citoval zo správy Predsedníctva ÚV KSČ, prednesenej generálnym tajomníkom ÚV KSČ súdruhom Jakešom na 9. zasadaní ÚV KSČ: "Prerokovali a podporili sme tiež návrhy na nové usporiadanie centra. Predsedníctvo, sekretariát a oddelenia ÚV KSČ, ako aj komunisti vo vládach, ministri a stranícke organizácie v centrálnych orgánoch musia dbať, aby nové usporiadanie sa spojilo predovšetkým so zmenou obsahu, štýlu a metód práce, viedlo k dôslednému presadeniu nového hospodárskeho mechanizmu".

Chcel by som Vás, vážené súdružky a súdruhovia poslanci na záver ubezpečiť, že táto úloha bude v centre našej pozornosti.

V mene vlády ČSSR odporúčam Federálnemu zhromaždeniu, aby po posúdení predložený návrh schválilo.

Předseda FS A. Indra: Děkuji soudruhu Rohlíčkovi. Posuzovaný návrh projednaly ústavně právní výbory obou sněmoven za účasti delegátů ostatních výborů.

Prosím, aby se ujal slova společný zpravodaj výborů Sněmovny národů poslanec Samec.

Společný zpravodaj výhorů SN poslanec F. Samec: Vážený soudruhu generální tajemníku ústředního výboru Komunistické strany Československa, vážený soudruhu prezidente Československé socialistické republiky, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté! Návrh ústavního zákona o změnách v soustavě federálních ústředních orgánů, v jejichž čele stojí člen vlády Československé socialistické republiky, vychází z realizace celého komplexu opatření v souvislosti s přestavbou hospodářského mechanismu v Československé socialistické republice. Uskutečnění přestavby předpokládá mimo jiné i výrazné změny v úkolech a pojetí centra, které představuje vláda Československé socialistické republiky spolu s vládami národních republik a jejich odvětvové a průřezové orgány při uplatnění principu dvoustupňového řízení. V praxi půjde o to, posílit úlohu tohoto centra při řízení zásadních strategických programových úkolů při zajišťování rovnoměrnosti a proporcionality sociálně ekonomického rozvoje v souladu se zájmy a potřebami společnosti a současně při plném respektování kompetence hospodářských organizací v těch věcech, které jsou jim v rámci osamostatnění a socialistické podnikavosti v nové hospodářské soustavě svěřeny. Pro tuto novou působnost centrálních orgánů se vytvoří dostatečný prostor tím, že těžiště jejich práce nebude již spočívat, jak tomu bylo dosud, v operativních a krátkodobých aktech, uskutečňovaných vůči nižším stupňům řízení administrativní cestou.

Na základě těchto hledisek se v návrhu ústavního zákona provádějí některá opatření, zejména ve struktuře odvětvových ústředních orgánů. V rámci účinnějšího zabezpečení rozvoje národohospodářských odvětví navrhuje vládní návrh ústavního zákona vytvořit účelným spojením odvětví hutnictví, těžkého strojírenství, všeobecného strojírenství a elektrotechnického průmyslu ucelený strojírensko-elektrotechnický komplex. Spolu se stávajícími a již osvědčenými komplexy palivo-energetickým a zemědělsko-potravinářským budou tvořit rozhodující oblast ekonomiky Československé socialistické republiky.

Také navrhované spojení dopravy a spojů z důvodů některých shodných prvků funkcí a úkolů těchto oborů vidím jako účelné, a to jak z hlediska zabezpečení podmínek pro činnost odvětví na nich závislých, tak i z hlediska potřeb občanů.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP