Úterý 15. prosince 1987

Společný zpravodaj výborů SL poslanec J. Bartončík: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vládní návrh, kterým se dnešní společné schůzi sněmoven Federálního shromáždění předkládá mezinárodní úmluva proti braní rukojmí k vyslovení souhlasu k její ratifikaci, je velmi potřebný a naléhavý. Mezinárodní terorismus ve světovém měřítku je stále častější a ve svých formách vynalézavější, rafinovanější a bezohlednější. Ozbrojené útoky, zajímání rukojmí, únosy, vraždy stále znepokojují širokou světovou veřejnost. Tyto nežádoucí jevy nejsou zaměřeny pouze proti jedné zemi nebo určité skupině zemí. Jde o činy, jejichž obětmi se staly občané celé řady zemí ve světě, mezi nimi i Československa. Právem proto vyvolaly naléhavou potřebu efektivních opatření v podobě mezinárodních smluv.

Dosavadní smlouvy proti terorismu, které předcházely úmluvě proti braní rukojmí, Haagská a Montrealská úmluva, tvoří ucelený systém spolupráce států při potlačování teroristické činnosti. Soubor těchto smluv, rozšířený o dnes projednávanou úmluvu, sleduje v podstatě jediný možný společný přístup k potlačování individuálního a skupinového terorismu v současném mezinárodním společenství, charakterizovaném soužitím mezi rozdílnými společenskými soustavami a existencí skupiny reakčních imperialistických států.

Mezinárodní úmluva označuje braní rukojmí za trestný čin závažného charakteru. Jde o trestný čin v nejvyšší míře společensky nebezpečný a žádnou pohnutkou nelze ospravedlnit ohrožení nebo přímo zničení životů nevinných osob. Jsou to právě socialistické státy, na předním místě Československá socialistická republika, které konkrétními činy usilují o naplňování leninských principů mírové koexistence ve vztazích mezi státy, národy a lidmi.

Považujeme za správné, že mezinárodní úmluva zavazuje státy k přijetí legislativních opatření tak, aby braní rukojmí bylo pojato do trestních zákonů jako trestný čin. Platný československý trestní zákon sice umožňuje stíhání trestného činu braní rukojmí, neobsahuje však zvláštní skutkovou podstatu, která by plně odpovídala vysokému stupni společenské nebezpečnosti uvedeného trestného činu. S příslušnou úpravou je však třeba počítat v rámci připravované novelizace trestného práva hmotného, kde skutková podstata trestného činu braní rukojmí má být zařazena mezi trestné činy proti svobodě a lidské důstojnosti s trestní sazbou odpovídající vysoké společenské nebezpečnosti tohoto činu.

Za významný můžeme považovat též zákaz neoprávněné činnosti osob, skupin i organizací, které podněcují nebo se účastní aktu braní rukojmí.

Dále je třeba se zmínit o zvlášť významném ustanovení, že totiž úmluva se nebude vztahovat na ozbrojené konflikty, ve kterých národy bojují proti koloniální nadvládě a cizí okupaci a proti rasistickým režimům při výkonu svého práva na sebeurčení, jak je zakotveno v Chartě Organizace spojených národů a v Deklaraci o zásadách mezinárodního práva týkajících se přátelských vztahů a spolupráce mezi státy v souladu s Chartou OSN. Toto ustanovení vyjadřuje spravedlivý požadavek rozvojových států, jemuž se v úmluvě dostalo právního vyjádření za široké podpory socialistických zemí, zatímco západní země se k němu stavěly odmítavě.

Velmi významná je též v úmluvě stanovená povinnost států vydat pachatele nebo zahájit vůči němu trestní stíhání a potrestat ho. Úmluva současně obsahuje taxativní vymezení důvodů, pro které může být vydání odmítnuto.

Vláda Československé socialistické republiky vyslovila souhlas s přístupem k projednávané úmluvě s výhradou článku 16 odst. 1, který se týká řešení sporů vzniklých při interpretaci. nebo aplikaci mezinárodní úmluvy. Obdobnou výhradu učinily při přístupu k úmluvě i ostatní socialistické státy. Jejím účelem je vyloučit obligatorní jurisdikci arbitráže nebo Mezinárodního soudního dvora, která by přijetím tohoto ustanovení mohla být založena. Možnost učinit takovou výhradu dává sama mezinárodní úmluva. Jedná se o výhradu, která je pro československou smluvní praxi obvyklá.

Projednávanou úmluvu posoudily výbory ústavně právní a zahraniční. Sněmovny lidu FS v listopadových schůzích, tuto úmluvu považují za významný mezinárodně právní dokument k další aktivizaci socialistických zemí v boji proti mezinárodnímu terorismu a za zachování míru ve světě. Z pověření výborů Sněmovny lidu doporučuji Sněmovně lidu, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem, kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky k souhlasu Mezinárodní úmluva proti braní rukojmí, přijatá v New Yorku dne 17. prosince 1979 s tím, že při ratifikaci bude učiněna již zmíněná výhrada k článku 16 odst. 1. S tímto doporučením se ztotožňují i Česká národní rada a Slovenská národní rada.

Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SN J. Janík: Ďakujem poslancovi Bartončíkovi.

Teraz prosím spoločnú spravodajkyňu výborov Snemovne národov poslankyňu Alenu Požgaiovú o prednesenie spravodajskej správy.

Poslankyně SN A. Požgaiová: Vážený súdruh predseda, súdružky a súdruhovia poslanci, medzinárodný terorizmus patrí k pomerne závažným javom znepokojujúcim širokú medzinárodnú verejnosť. Spôsobil smrť mnohým nevinným žuďom a mal za následok vežké materiálne straty. Predstavuje vážnu hrozbu medzinárodnej bezpečnosti, pretože podkopáva úsilie pokrokových síl o mierovú medzinárodnú spoluprácu, založenú na vzájomnej dôvere a porozumeniu.

Boj proti medzinárodnému terorizmu nemôže zostať len na úrovni všeobecného deklarativného odsúdenia a medzinárodnej kritiky, ale musí smerovať proti jeho konkrétnym formám a nositežom.

Dohovor sa vzťahuje práve na také príppady, akým bol protiprávny a neospravedlitežný únos čs. expertov a ich rodinných príslušníkov bandami UNITA v Angolskej žudovej republike v roku 1983.

Prístupom ČSSR k uvedenému medzinárodnému Dohovoru budú vytvorené ďalšie medzinárodno-právne predpoklady pre širšie zapojenie Československa do medzinárodnej spolupráce v boji proti medzinárodnému terorizmu.

Ako spoločná spravodajkyňa výborov Snemovne národov odporúčam, aby s vládnym návrhom Medzinárodného dohovoru proti braniu rukojemníkov vyslovila snemovňa súhlas.

Předsedající předseda SN J. Janík: Šakujem poslankyni Požgaiovej. Do rozpravy k tomuto bodu sa písomne nikto neprihlásil. Pýtam sa preto, či niekto z poslancov žiada o slovo. (Nikdo.) Nikto.

Môžeme pristúpiť k hlasovaniu. V zasadacej sále sa stav prítomných poslancov nezmenil. Obe snemovne sú podža ústavného zákona o československej federácii uznášania schopné.

V parlamentnej tlači 43 sa navrhuje uznesenie, ktorým sa odporúča súhlasiť s prerokúvaným Dohovorom, s výhradou k jej článku 16 odsek 1.

Najprv budú hlasovať poslanci Snemovne národov.

Kto z nich súhlasí s návrhom uznesenia? (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.

Poslanci Snemovne národov uznesenie schválili.

Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne žudu.

Kto z poslancov Snemovne žudu súhlasí s návrhom uznesenia? (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.

Tiež poslanci Snemovne žudu schválili jednomysežne návrh uznesenia.

Vzhžadom na súhlasné uznesenie oboch snemovní konštatujem. že Federálne zhromaždenie Československej socialistickej republiky súhlasí s prístupom Československej socialistickej republiky k Medzinárodnému dohovoru proti braniu rukojemníkov, prijatého v New Yorku dňa 17. decembra 1979, s výhradou k jeho článku 16 odsek 1 v tomto znení:

"Československá socialistická republika sa necíti byť viazaná v zmysle čl. 16 odsek 2 ustanovením čl. 16 odsek 1 Dohovoru a vyhlasuje, v súlade so zásadou suverénnej rovnosti štátov, že v každom prípade je na predloženie sporu arbitráži alebo Medzinárodnému súdnemu dvoru nutný súhlas všetkých strán sporu".

(Poznámka redakce: usnesení FS č. 28, SL č. 55, SN č. 60)

Súdružky a súdruhovia, ďalej prerokujeme

5

Návrhy Predsedníctva Ústredného výboru Národného frontu Československej socialistickej republiky

- na vožbu sudcov Najvyššieho súdu Československej socialistickej republiky (tlač 44)

- na vožbu sudcov z povolania vojenských súdov a na zbavenie funkcie sudcu z povolania vojenského súdu (tlač 45).

Žiadam podpredsedu Ústredného výboru Národného frontu Československej socialistickej republiky súdruha Tomáša Trávníčka, aby návrh odôvodnil.

Místopředseda ÚV NF ČSSR T. Trávníček: Soudružky a soudruzi poslanci, máte k dispozici parlamentní tisky č. 44 a 45, kde jsou všechna potřebná fakta. Proto v souladu s ustanovením zákona o organizaci soudů a o volbách soudců navrhuji jménem předsednictva ústředního výboru Národní fronty Československé socialistické republiky zvolit soudci Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky

plk. JUDr. Jozefa Halčina,

plk. JUDr. Josefa Hlaváčka,

mjr. JUDr. Michala Mikláše.

Soudci z povolání vojenských soudů zvolit:

vojenského obvodového soudu Plzeň kpt. Miloslava Willa,

vojenského obvodového soudu Hradec Králové mjr. Michala Grigera,

zprostit funkce soudce z povolání vojenského obvodového soudu Bratislava na základě žádosti o odchod do důchodu pplk. JUDr. Jána Pláňavského.

Předsedající předseda SN J. Janík: Ďakujem súdruhovi Trávníčkovi.

Má niekto z poslancov dotaz k predloženým návrhom? (Dotazy nebyly.) Nemá. Žiada niekto o slovo? (Nikdo.) Nežiada.

Môžeme pristúpiť k hlasovaniu. Hlasovať však budeme o každom návrhu samostatne.

V zasadacej sále je stav prítomných poslancov nezmenený. Obidve snemovne sú uznášania schopné.

Najskôr budú hlasovať poslanci Snemovne národov.

Kto z nich súhlasí s návrhom Predsedníctva Ústredného výboru Národného frontu Československej socialistickej republiky na vožbu sudcov Najvyššieho súdu Československej socialistickej republiky? (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.

Snemovňa národov s návrhom vyslovila súhlas.

Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne žudu.

Kto z poslancov Snemovne žudu súhlasí s predloženým návrhom? (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.

Aj Snemovňa žudu s návrhom súhlasí.

Konštatujem, že Federálne zhromaždenie Československej socialistickej republiky zvolilo plukovníka dr. Jozefa Halčina, plukovníka dr. Josefa Hlaváčka a majora dr. Michala Mikláša za sudcov Najvyššieho súdu Československej socialistickej republiky.

Teraz budeme hlasovať o druhom návrhu.

Najprv prosím o hlasovanie poslancov Snemovne žudu.

Kto z poslancov Snemovne žudu súhlasí s návrhom Predsedníctva Ústredného výboru Národného frontu Československej socialistickej republiky na vožbu sudcov z povolania vojenských súdov a na zbavenie funkcie sudcu z povolania vojenského súdu, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.

Snemovňa žudu s návrhom súhlasí.

Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov.

Kto z nich súhlasí s predloženým návrhom? (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.

Snemovňa národov s návrhom súhlasí.

Konštatujem, že Federálne zhromaždenie Československej socialistickej republiky

a) zvolilo sudcov z povolania vojenských súdov Vojenského obvodového súdu Plzeň kpt. Miloslava Willa, Vojenského obvodového súdu Hradec Králové mjr. Michala Grigera,

b) zbavilo funkcie sudcu z povolania Vojenského obvodového súdu Bratislava pplk. JUDr. Jána Pláňavského.

(Poznámka redakce: usnesení FS č. 29 a 30, SL č. 56 a 57, SN č. 61 a 62.)

Súdružky a súdruhovia poslanci, posledným bodom nášho programu je

6

Správa o činnosti Predsedníctva Federálneho zhromaždenia, Predsedníctva a výborov Snemovne žudu a Predsedníctva a výborov Snemovne národov za obdobie od 11. novembra do 14. decembra 1987 (tlač 50).

V parlamentnej tlači č. 50 je uvedená činnosť všetkých orgánov Federálneho zhromaždenia od poslednej, novembrovej schôdze snemovní.

Máte, súdružky a súdruhovia poslanci, k tejto správe nejaké dotazy alebo pripomienky? (Nebyly.) Nikto nemá.

Konštatujem, že Federálne zhromaždenie vzalo Správu o činnosti Predsedníctva Federálneho zhromaždenia, Predsedníctva a výborov Snemovne žudu a Predsedníctva a výborov Snemovne národov za obdobie od 11. novembra do 14. decembra 1967 na vedomie.

Súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, tým sme vyčerpali program 7. spoločnej schôdze oboch snemovní. Bola to naša posledná schôdza v tomto roku. Preto mi dovožte, aby som vám všetkým srdečne poďakoval za vynaložené úsilie pri plnení úloh v tomto roku a zaželal do blížiaceho sa nového roku 1988 - vežmi náročného na našu prácu - predovšetkým pevné zdravie, osobnú spokojnosť a mnoho, mnoho pracovných úspechov.

Ďakujem vám za účasť a končím 7. spoločnú schôdzu snemovní Federálneho zhromaždenia. (Potlesk.)

(Schůze skončila v 16.05 hodin.)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP