Úterý 15. prosince 1987

Smlouva s Čínskou lidovou republikou o zamezení dvojího zdanění je další z řady mezinárodních daňových smluv, které jsou důležitým nástrojem československé zahraničně-obchodní politiky. Přispívají k vytváření vzájemně příznivějších podmínek pro rozvoj mezinárodní spolupráce uskutečňované jak v oblasti hospodářské, tak i kulturní a společenské. Jejich význam vstupuje. do popředí zvláště v současných podmínkách, kdy usilujeme o co nejširší zapojení československého hospodářství do mezinárodní dělby práce a o široké využití progresivních forem mezinárodní hospodářské spolupráce.

V letošním roce byly v československo-čínských vztazích v návaznosti na návštěvu předsedy vlády ČSSR v Číně a dnešního generálního tajemníka ÚV KS Číny v Československu položeny základy pro jejich další dynamický rozvoj ve všech oblastech.

Jednotlivé formy ekonomické spolupráce jsou zpravidla úzce spojeny i s daňovými otázkami, jejichž oboustranně výhodné řešení vytváří předpoklady pro rozvoj a zvýšení efektivnosti vzájemné spolupráce. Mezinárodní daňové smlouvy využíváme k úpravě daňových vztahů tak, aby nedocházelo ke znevýhodnění československých organizací a občanů zejména ve vztahu k subjektům z těch států, které si tyto otázky s Čínou již smluvně vyřešily. Tím zamezujeme negativním daňovým dopadům na československé poplatníky a vytváříme v této oblasti pro československé vývozce výhodnější konkurenční podmínky.

Smlouva o zamezení dvojího zdanění s Čínskou lidovou republikou řeší objektivním způsobem otázku práva jednoho nebo druhého státu na vybírání daně z jednotlivých druhů příjmů, zakotvuje opatření směřující k zabránění daňovému úniku a rovněž zásady vzájemné spolupráce finančních orgánů obou států, zejména při řešení nejasností, resp. sporných případů, jakož i při výměně informací, které jsou nutné při jejím provádění. Smlouva je sjednávána na dobu neurčitou s možností výpovědi.

Jednotlivá ustanovení předkládané smlouvy jsou podrobně komentována v důvodové zprávě a byla projednána v příslušných výborech obou sněmoven Federálního shromáždění, České a Slovenské národní rady.

Jménem vlády Československé socialistické republiky doporučuji, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vyslovit s předloženým návrhem smlouvy souhlas.

Předsedající předseda SN J. Janík: Ďakujem ministrovi financií Československej socialistickej republiky s. Žákovi za odôvodnenie návrhu. Teraz má slovo spoločná spravodajkyňa výborov Snemovne národov poslankyňa Marešová.

Společná zpravodajka výborů SN poslankyně A. Marešová: Vážený soudruhu předsedo, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, nová situace v československo-čínských vztazích úzce souvisí se změnami, které se v Číně odehrály po 3. plénu ÚV KS Číny konaném v roce 1978. Vedení Čínské lidové republiky zahájilo vytváření zásadně nového modelu národního hospodářství, který je od roku 1984 označován za "plánovité zbožní hospodářství založené na společenském vlastnictví". Probíhá rozsáhlý program reforem. Čínská lidová republika dosáhla v rozvoji národního hospodářství významných úspěchů. Hodnota společenského produktu venkova vzrostla za 8 let o 170 %, průmyslová výroba se za stejné období zvýšila o 130 %. Značně vzrostly příjmy obyvatelstva.

Zahraniční politika Čínské lidové republiky doznala podstatných změn. Přehodnocení vnitropolitických priorit a měnící se situace ve světě odrazila se ve změněné zahraničně politické orientaci Číny.

Dnes se lidová Čína přiklání k reálné možnosti odvrácení nebezpečí nové světové války a aktivně vystupuje za zachování míru, vyvíjí v oblasti odzbrojení značnou aktivitu a přechází od dřívější převládající orientace na rozvinuté kapitalistické státy k rozšíření spolupráce se socialistickými státy.

Československo na tyto změny vnitropolitického a zahraničního charakteru reaguje pozitivně.

Československo-čínské vztahy zaznamenaly v posledních dvou letech výrazný rozvoj. Jejich současná úroveň může být bez zveličování nazvána novou etapou vzájemných vztahů. Ještě před necelými dvěma lety se naše styky s Čínskou lidovou republikou rozvíjely prakticky výlučně v ekonomické oblasti. Rychle se zvyšoval vzájemný obchodní obrat, do stadia realizace vstoupilo několik významných investičních projektů, budovaných československými podniky. Po návštěvě ministra zahraničních věcí ČSSR s. Chňoupka v ČLR v prosinci minulého roku následovaly další - návštěva ministra zahraničních věcí ČLR Wu Süe-čchiena v ČSSR, v dubnu se uskutečnila oficiální přátelská návštěva předsedy vlády ČSSR soudruha Štrougala v Číně a v červnu předseda státní rady ČLR a úřadující generální tajemník ÚV KS Číny Čao C'Jang vykonal oficiální přátelskou návštěvu naší země. Návštěvou nejvyššího představitele KS Číny byla normalizace politických vztahů mezi našimi zeměmi dokončena. Byl tak splněn úkol normalizovat naše vztahy s Čínou, který československé zahraniční politice uložil XVII. sjezd KSČ.

Hlavním úkolem současné etapy vzájemných vztahů s ČLR je dosáhnout jejich celkové intenzifikace a přejít k efektivnímu naplňování dohodnutých závazků. Návštěva generálního tajemníka ÚV KSČ, prezidenta republiky soudruha Husáka na jaře příštího roku se stane důležitým datem dalšího prohloubení a rozvoje vztahů mezi Československou socialistickou republikou a Čínskou lidovou republikou.

Smlouva o zamezení dvojího zdanění přispěje k rozvoji vztahů s ČLR v ekonomické oblasti, kde je dostatečný prostor pro demonstrování výhodnosti ekonomické spolupráce se socialistickými státy z hlediska jejího bezdevizového charakteru proto, že s sebou nenese negativní politické vlivy, které ve velké míře provázejí spolupráci Cíny s průmyslově vyspělými kapitalistickými státy. V tom spočívá politický náboj smlouvy předkládané k ratifikaci. Politika modernizace dělá čínský trh poměrně atraktivním nejen jako nadějné odbytiště naší produkce, ale často, a v poslední době stále častěji se ukazuje, že Čína je zajímavým trhem i pro odběratele. Je nutno pro naše organizace zabezpečit rovnocenné podmínky pro jejich činnost na čínském trhu, na kterém čínská politika "otevření se světu" rozhodně přispěla k zostření konkurence. V tom spočívá ekonomický význam smlouvy, který se v mnohém v současné době, kdy se Čína nachází v pohybu a hledání, stává i faktorem politickým.

Jako společná zpravodajka výborů Sněmovny národů doporučuji proto sněmovně vyslovit s předloženým vládním návrhem smlouvy souhlas.

Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SN J. Janík: Ďakujem poslankyni Marešovej. Slovo má spoločný spravodajca výborov Snemovne žudu poslanec P. Bagín.

Společný zpravodaj výborů SL P Bagín: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne a vážení súdruhovia poslanci. Zmluvu medzi vládou Československej socialistickej republiky a vládou Čínskej žudovej republiky o zamedzení dvojitého zdanenia a zabránenia daňovému úniku v odbore daní z príjmu, ktorá bola podpísaná v Prahe 11. júna tohto roku, sme prerokovali vo Výboroch ústavnoprávnych, zahraničných a vo Výboroch pre plán a rozpočet Snemovne žudu. Pri posúdení tejto Zmluvy sme zhodne konštatovali, že zmluvná úprava daňových vzťahov medzi oboma štátmi prispeje predovšetkým rozvoju rozličných foriem vzájomne užitočnej a výhodnej spolupráce, pretože táto Zmluva bude mať priaznivé dôsledky nielen vo vlastnej hospodárskej oblasti - či už v obchode alebo priemyselnej kooperácii - ale aj v oblasti vedy a kultúry, v ktorej predovšetkým pôjde o využitie vedeckotechnických poznatkov, priemyslových práv, patentov a licencií, ale aj o využitie práv vo vzťahu k umeleckým, vedeckým a literárnym dielam. Hlavný význam tejto Zmluvy však, podža názoru výborov snemovne, spočíva predovšetkým v tom, že v budúcnosti prospeje zintenzívneniu vzájomných hospodárskych stykov medzi obidvomi krajinami, keďže sa ráta so založením ďalších spoločných podnikov, technických stredísk, ako aj s rôznymi formami vzájomne výhodnej kooperácie.

Zmluva zaručuje rovnaké súťažné podmienky pre organizácie, ako aj pre občanov obidvoch zmluvných štátov. Umožňuje výmenu informácií potrebných pre jej uskutočňovanie medzi ministerstvami financií oboch zmluvných štátov a navyše prispeje aj k zjednodušeniu vzájomnej daňovej administratívy. Pri jej spracovaní sa vychádzalo zo všeobecných zásad, ktoré odporúča Hospodárska a sociálna rada OSN pre uzatváranie daňových zmlúv.

Z hžadiska medzinárodného práva Zmluva nie je v rozpore so záväzkami, ktoré má Československá socialistická republika z titulu iných medzinárodných zmlúv, a preto nevyžaduje ani žiadne zmeny v československom právnom poriadku.

Výbory Snemovne žudu už pri prerokúvaní tejto Zmluvy zhodne vo svojich záveroch ocenili jej pozitívny význam pre ďalší rozvoj vzťahov medzi Československou socialistickou republikou a Čínskou žudovou republikou.

Preto ako spoločný spravodajca týchto výborov navrhujem Snemovni žudu, aby Zmluvu v predloženom znení schválila.

Předsedající předseda SN J. Janík: Ďakujem poslancovi Bagínovi. Do rozpravy k tomuto bodu sa písomne nikto neprihlásil. Pýtam sa, či niekto z poslancov žiada o slovo? (Nikdo.) Nikto nežiada.

Môžeme pristúpiť k hlasovaniu. V zasadacej sále je prítomných teraz 156 poslancov Snemovne žudu, 49 poslancov Snemovne národov zvolených v Českej socialistickej republike a 54 poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej socialistickej republike.

Obe snemovne sú podža ústavného zákona o československej federácii uznášania schopné. V parlamentnej tlači 38 sa navrhuje uznesenie, ktorým sa odporúča súhlasiť so Zmluvou medzi vládou Československej socialistickej republiky a vládou Čínskej žudovej republiky o zamedzení dvojitého zdanenia a zabránení daňovému úniku v odbore daní z príjmov, podpísanou v Prahe dňa 11. júna 1987.

Najskôr prosím o hlasovanie poslancov Snemovne žudu.

Kto z nich súhlasí s návrhom uznesenia podža odporúčania spoločného spravodajcu výborov Snemovne žudu, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.

Poslanci Snemovne žudu návrh uznesenia schválili.

Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov.

Kto z poslancov Snemovne národov súhlasí s návrhom uznesenia podža odporúčania spoločnej spravodajkyne výborov Snemovne národov, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.

Takisto poslanci Snemovne národov schválili návrh uznesenia jednomysežne.

Vzhžadom na súhlasné uznesenie obidvoch snemovní konštatujem, že Federálne zhromaždenie ČSSR súhlasí so Zmluvou medzi vládou Československej socialistickej republiky a vládou Čínskej žudovej republiky o zamedzení dvojitého zdanenia a zabránení daňovému úniku v odbore daní z príjmov, podpísanou v Prahe dňa 11. júna 1987.

(Poznámka redakce: usnesení FS č. 27, SL č. 54, SN č. 59).

Teraz prerokujeme

4

Vládny návrh, ktorým sa predkladá Federálnemu zhromaždeniu Československej socialistickej republiky na súhlas Medzinárodný dohovor proti braniu rukojemníkov, prijatý v New Yorku dňa 17. decembra 1979 (tlač 43).

Prosím ministra zahraničných vecí ČSSR súdruha B. Chňoupka, aby vládny návrh odôvodnil.

Ministr zahraničních věcí ČSSR B. Chňoupek: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne a súdruhovia poslanci! K významným nástrojom tvorby a realizácie našej zahraničnej politiky patria mnohostranné medzinárodné zmluvy. Každá účasť Československa v mnohostrannej zmluve upevňuje autoritu a prestíž našej vlasti. Pre svet je vyjadrením našej pripravenosti konštruktívne spolupracovať, riešiť závažné problémy, ktoré presahujú rámec jednotlivých štátov a vyžadujú súčinnosť celého medzinárodného spoločenstva.

V tomto zmysle sa predkladá Federálnemu zhromaždeniu vládny návrh na vyslovenie súhlasu s Medzinárodným dohovorom proti braniu rukojemníkov. Vypracovali ho orgány OSN, text prijalo 34. Valné zhromaždenie OSN roku 1979 a platnosť nadobudol roku 1983.

Branie rukojemníkov je jedným z najčastejšie sa vyskytujúcich prejavov medzinárodného terorizmu. Neuplynie mesiac, aby sme ho nezaregistrovali ako sprievodný jav leteckého pirátstva, prostriedok politického vydierania alebo aj z čisto kriminálnych pohnútok. Máme v živej pamäti strastiplný osud našich občanov v Angole.

Náš postoj k medzinárodnému terorizmu vždy bol a zostáva jednoznačne odmietavý. Vychádzame zo zásady, že medzinárodný terorizmus je protiprávny a neprípustný - a to vo všetkých formách a podobách, bez ohžadu na motiváciu teroristických činov.

Tento zásadný postoj potvrdzuje Československo ustavičnou praktickou aktivitou. Sme zmluvnou stranou troch dohovorov o ochrane civilného letectva - Tokijského, Haagského a Montrealského. Sme účastníkmi Newyorského dohovoru o zabránení a potrestaní trestných činov namierených proti osobám požívajúcim medzinárodnú ochranu vrátane diplomatických zástupcov. Ratifikovali sme Dohovor o fyzickej ochrane jadrového materiálu, ktorého ciežom je, okrem iného, znemožniť zneužitie štepných látok teroristickými živlami.

Z najnovších iniciatív je to návrh rezolúcie končiaceho 42. Valného zhromaždenia OSN o opatreniach proti medzinárodnému terorizmu, ktorého spoluautorom sme aj my.

Príkladom rastúcich možností medzinárodných organizácií, predovšetkým Organizácie spojených národov, je aj predkladaný Medzinárodný dohovor proti braniu rukojemníkov. Je zameraný na prevenciu a postih trestných činov brania rukojemníkov. Zaväzuje zmluvné štáty, aby tento trestný čin zahrnuli do svojich trestných zákonov, stanovili zaň zodpovedajúce sankcie a založili príslušnosť svojich súdov pre trestné stíhanie páchatežov.

Rovnako ako predošlé dohovory týkajúce sa boja s medzinárodným terorizmom, aj tento vychádza zo zásady "aut dedere aut judicare", teda buď vydať alebo stíhať páchateža. Štát, ktorý páchateža nevydá, má za povinnosť začať proti nemu trestné stíhanie.

V tejto súvislosti treba pripomenúť, že socialistické krajiny v čase prípravy Dohovoru presadzovali zásadu obligatórnej extradície páchateža. Tento postoj motivovali obavy, že Dohovor nebude dostatočne účinný, ak umožní zmluvnej strane vydanie zločinca odmietnuť. Pretože túto požiadavku neprijali, socialistické krajiny k Dohovoru pomerne dlho nepristupovali.

V ostatnom čase sme spolu so spojencami spomenutú zdržanlivú pozíciu znovu preskúmali. Dospeli sme k záveru, že v súčasnosti nie je reálne obligatórnu extradíciu presadiť. Naše rozhodnutie pristúpiť k Dohovoru je logickým dôsledkom všeobecnej aktivizácie zahraničnej politiky socialistických krajín. Zároveň tiež konkrétnou odpoveďou na rezolúcie Valného zhromaždenia OSN, vyzývajúce štáty, aby v záujme posilnenia spolupráce v boji proti medzinárodnému terorizmu pristúpili k jestvujúcim zmluvám.

Tohto roku sa zmluvnými stranami Dohovoru stali Sovietsky zväz, Bielorusko, Ukrajina, Maďarsko. Prístup našich ďalších spojencov sa pripravuje.

Celkove je k dnešnému dňu ustanoveniami Dohovoru viazaných už 44 krajín, medzi nimi aj rad vyspelých kapitalistických štátov: USA, Kanada, Vežká Británia, Nemecká spolková republika, Rakúsko a ďalšie.

Vážené súdružky a súdruhovia, prístup Československa k Medzinárodnému dohovoru proti braniu rukojemníkov je v plnom súlade so zásadami a úlohami našej zahraničnej politiky. Je neoddelitežnou súčasťou globálnej a koordinovanej politiky socializmu, budujúcej v duchu nového politického myslenia komplexný systém medzinárodného mieru a bezpečnosti, dôsledne usilujúcej o odstránenie všetkého, čo komplikuje vzťahy medzi štátmi a národmi.

Pri prístupe sa predpokladá - vzhžadom na československé stanovisko v otázke riešenia medzinárodných sporov - obvyklá výhrada požadujúca súhlas všetkých strán sporu pre jeho predloženie arbitráži alebo Medzinárodnému súdnemu dvoru.

Nevyhnutnou podmienkou riadneho plnenia Medzinárodného dohovoru proti braniu rukojemníkov je vnútroštátne zabezpečenie prevzatých záväzkov. V tejto súvislosti treba pripomenúť, že súčasné československé trestné právo neobsahuje osobitnú skutkovú podstatu trestného činu brania rukojemníkov. Tento trestný čin je zatiaž možné stíhať na základe iba niektorých ustanovení osobitnej časti Trestného zákona. V rámci pripravovanej novelizácie sa počíta so zaradením tohto trestného činu medzi trestné činy proti slobode a žudskej dôstojnosti a stanovením trestnej sadzby zodpevedajúcej jeho vysokej spoločenskej nebezpečnosti.

Vzhžadom na to, že Medzinárodný dohovor proti braniu rokojemníkov je významnou politickou zmluvou, ktorá sa dotýka oblastí upravených československými zákonmi, v súlade s článkom 36 odsek 3 ústavného zákona č. 143/1968 Zb. o československej federácii, predkladá sa Federálnemu zhromaždeniu na vyslovenie súhlasu. Odporúčam, aby dnešná spoločná schôdza Snemovne žudu a Snemovne národov tento súhlas vyslovila.

Ďakujem za pozornosť.

Předsedající předseda SN J. Janík: Ďakujem ministrovi Chňoupkovi. Uvedený vládny návrh prerokovali Výbory ústavnoprávne, zahraničné a branné a bezpečnostné oboch snemovní. Prosím spoločného spravodajcu výborov Snemovne žudu poslanca Josefa Bartončíka, aby predniesol spravodajskú správu.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP