Úterý 15. prosince 1987

V tomto směru považujeme za správné, že byla přijata opatření jednorázově snižující stavy zásob ke konci roku 1988. Dlouhodobě nepříznivé tendence ve vývoji zásob bude však nezbytné řešit nejen těmito jednorázovými zásahy, ale i systémovými opatřeními zlepšujícími fungování celého hospodářského mechanismu.

Nespokojenost se současným stavem vyjádřily výbory ve svém usnesení při projednávání kapitoly Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj. Poukázaly zejména na nepříznivý vývoj v plnění výzkumných a vývojových úkolů, kde v roce 1986 bylo ukončeno pouze 11,5 % a v roce 1988 se předpokládá ukončit 25 % z celkově řešených úkolů. Tyto údaje odpovídají řešitelským lhůtám, v průměru 4-8 let. Avšak ani ze strany ostatních centrálních orgánů není vědeckotechnické politice věnována potřebná pozornost. V roce 1988 bude moci být do státního plánu technického rozvoje zařazeno pouze 7 nových úkolů, protože u 45 úkolů vyplývajících z 8. pětiletky nezajistily příslušné ústřední orgány řádnou přípravu, potřebnou plánovou dokumentaci, případně materiálové krytí výzkumu nebo odbytové zajištění realizačních výstupů.

Výbory proto požadují podrobnější informaci o nezařazených úkolech včetně zodpovědnosti za vzniklé ztráty a budou posuzovat i aktivitu Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj při předcházení a odstraňování těchto nedostatků. Souhrnně lze konstatovat, že v této oblasti chybí základní jednotící realizační linie, která by sledovala ve všech fázích tohoto procesu konečný cíl.

Na XVII. sjezdu Komunistické strany Československa ve zprávě soudruh Husák řekl (cituji): "Na rozvoj vědy a výzkumu jsme vynakládali a budeme i v budoucnu vynakládat značné prostředky, které jsou relativně srovnatelné s vyspělými zeměmi. Je naléhavé, aby byly efektivně využívány. Bude třeba komplexně posoudit účelnost a strukturu pracovišť základního a aplikovaného výzkumu a jejich efektivnost." (Konec citátu.)

Jak uvedl soudruh ministr Žák, v návrhu plánu na rok 1988 je celkový objem výroby z realizace cca o 1 mld. Kčs nižší než stanovil 8. pětiletý plán. A to z důvodů, že u některých úkolů se realizační výstupy přesouvají do dalších let a mnohé byly zrušeny. To ve svém důsledku znamená neplnění úkolu XVII. sjezdu KSČ a zpomaluje to návratnost prostředků vynaložených na výzkum a vývoj.

Mám proto otázku pro místopředsedu vlády Československé socialistické republiky a předsedu Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj soudruha Obzinu: "Jaká aktivní opatření uplatní Státní komise k odstranění těchto nedostatků, ke zlepšení celkového stavu, a tím i k efektivní návratnosti vložených finančních prostředků do této oblasti?"

Výbory dále doporučily zvážit potřebu požadovaného zvýšení počtu vědeckovýzkumných pracovníků v ČSSR v roce 1988 o 3000 osob. Dále doporučily zhodnotit účelnost značného počtu různých výzkumných organizací, jejich dosahovanou produktivitu a kvalifikační skladbu stávajících pracovníků, která podle dosud dosahovaných výsledků a potřeby urychleného uplatnění vědy a techniky v praxi není zcela uspokojivá. Při zadávání a řešení vědeckovýzkumných úkolů více využívat spolupráci a kapacity vysokých škol. Jde, vážené soudružky a soudruzi, v podstatě o úkoly uložené 5. plénem ústředního výboru Komunistické strany Československa. Výbory je připomínají z důvodů, aby byly důsledněji plněny.

Plán investiční výstavby na rok 1988 předpokládá výraznou změnu struktury investiční výstavby ve prospěch strojů a zařízení, růst podílu modernizačních akcí, zvyšování efektivnosti připravovaných investic.

V této souvislosti je třeba ocenit, že v předloženém návrhu rozpočtu se v oblasti investic posiluje úloha vlastních finančních zdrojů podniku a klesá objem rozpočtových dotací na investice. Podobně u neinvestičních dotací se prosazuje jejich minimální růst ve srovnání s rokem 1987 a zrušení nebo omezení některých neúčelných dotací.

Naproti tomu se zvyšuje podpora výroby progresívních výrobků, např. součástkové základny elektrotechnického průmyslu. V programu omezování nežádoucích rozpočtových dotací, které v řadě případů zakrývají výsledky špatného hospodaření a přerozdělují prostředky od lépe hospodařících organizací ve prospěch horších organizací, je žádoucí pokračovat i v dalších letech.

Výbory připomínají, že k tomu je nezbytné využít komplexní přestavbu velkoobchodních a nákupních cen připravovanou k 1. 1. 1989. Důraznou pozornost ze strany resortů a jimi řízených orgánů je třeba věnovat zejména prověrkám ztrátovosti organizací a vypracování programů na její odstranění nebo minimalizaci konkrét. ním opatřením ke zlepšení situace v zaostávajících organizacích.

Hospodárnost je nezbytné posílit i v rozpočtové sféře a proto výbory očekávají, že v tomto směru zapůsobí opatření připravovaná v oblasti plánování, financování a hmotné zainteresovanosti rozpočtových a příspěvkových organizací. Experimentálně se tato opatření budou ověřovat od 1. ledna příštího roku ve vybraných organizacích, přičemž hmotná zainteresovanost by měla působit zejména ve směru úspor na výdajích, resp. zvyšování příjmů za poskytované služby.

V oblasti řízení se výbory zajímaly o metodiku rozpisu státního plánu na resortech, a to z podkladů Federálního statistického úřadu. Tak příkladně u ústředně plánovaného průmyslu (bez KNV) byly v rozpisu plánu zjištěny u upravených vlastních výkonů, mzdových prostředků a průměrných měsíčních mezd na pracovníka za I. až III. čtvrtletí t. r. značné rozdíly mezi hospodářskými plány organizací a úkoly státního plánu. Hospodářské organizace rozepsaly u upravených vlastních výkonů proti státnímu plánu nižší objemy, ale u mzdových prostředků a průměrných měsíčních mezd plán podstatně vyšší.

Výbory jsou toho názoru, že především je třeba změnit dosavadní převažující setrvačný přístup na všech stupních řízení při projednávání a rozpisu plánu a pak zajistit jeho důsledné plnění. Již mnohokráte i opakovaně byla vládou ČSSR uložena rozsáhlá opatření a úkoly zejména k dosažení kvalitativních změn v tvorbě i užití zdrojů národního hospodářství. V převážné většině úkoly jsou plněny formálně. Nejsou vyvozovány patřičné závěry z neplnění úkolů. Řada resortů i v průběhu roku předkládá požadavky na změkčení úkolů plánu, nebo dodatečné požadavky především na dovozy z kapitalistických států na mzdy, investice, suroviny, materiály apod. To snižuje úroveň plánovací disciplíny.

Při svých jednáních výbory zdůraznily, že jedním z nejzávažnějších úkolů finanční soustavy v příštím roce i v letech následujících je náročné rozpracování Komplexního dokumentu pro přestavbu hospodářského mechanismu ČSSR do finančních předpisů a jejich uvedení do života.

To bude vyžadovat koordinovaný postup všech orgánů finanční soustavy i jejich úzké vazby na ostatní hospodářské orgány, přičemž nelze zapomenout ani na důležitý aspekt snižování administrativní náročnosti řízení.

Soudružky a soudruzi poslanci, stejně jako v předchozích letech pětiletky, respektuje návrh státního plánu na rok 1988 prioritní úkoly v užití národního důchodu, které pro tuto oblast stanovil XVII. sjezd KSČ a v souladu s ním i 8. pětiletý plán.

Neplněním záměrů pětiletky ve vývoji efektivnosti se snížila v letech 1986-1987 část plánované tvorby národního důchodu. To vyžaduje, aby počínaje rokem 1988 byly důsledky neplnění plánu již promítány i do odpovídajícího snížení objemu vnitřního užití národního důchodu. V souvislosti s tím se ve srovnání s pětiletkou snižuje celkový objem investic a počítá se se snížením přírůstku zásob. Dále se snižují proti pětiletému plánu výdaje státního rozpočtu zahrnované do společenské spotřeby, které se netýkají životní úrovně obyvatelstva a dotace hospodářským a příspěvkovým organizacím. Tímto řešením se vyrovnávají v souhrnných proporcích národohospodářského plánu hmotné i finanční vztahy.

Plně se zajišťují úkoly v osobní spotřebě. K usměrnění vývoje osobní spotřeby je třeba využít ekonomických metod, a to zpřísněním závislosti mzdových prostředků na upravených vlastních výkonech při tvorbě plánů i při realizaci a důsledným uplatněním celkové mzdy a odměnyna zásluhách a výsledcích práce. Na základě toho je plán v užití národního důchodu v souladu se záměry pětiletky především na udržení dynamiky růstu osobní spotřeby na úrovni předpokládané pětiletkou a jejím hmotném zabezpečení.

Závěrem chci zdůraznit, že i přes existující problémy v národním hospodářství a ve finančním vývoji je v předloženém návrhu rozpočtu na rok 1988 zřejmé úsilí o jejich řešení, o posílení aktivní úlohy finančních nástrojů a státního rozpočtu při zvyšování efektivnosti naší ekonomiky. Proto doporučuji, jako společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu, aby Sněmovna lidu schválila předložený návrh zákona o státním rozpočtu československé federace na rok 1988.

Děkuji za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji společnému zpravodaji výborů Sněmovny lidu poslanci Hůlovi. Slovo má společný zpravodaj výborů Sněmovny národů poslanec J. Csémi.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec J. Csémi: Vážený súdruh generálny tajomník a prezident Československej socialistickej republiky, vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, stratégia urýchlenia rozvoja socialistickej spoločnosti, prijatá na XVII. zjazde KSČ, vyžaduje nekompromisnú, radikálnu zmenu v ďalšom vývoji našej ekonomiky. Prvýkrát v dejinách bol namiesto proklamatívnych požiadaviek zabudovaný priamo do päťročného plánu základný intenzifikačný vzťah predstihu rastu národného dôchodku pred rastom výroby. Výsledky prvých dvoch rokov však nie sú uspokojivé. Príčiny boli analyzované na 4. a 5. pléne ÚV KSČ a v priebehu roku niekožkokrát i vláda ČSSR prijala patričné závery. Všetky objektívne a subjektívne dôvody majú však nakoniec jedného spoločného menovateža, a to človeka.

To, do akej miery sa nám podarí rozvinúť iniciatívu každého jednotlivca, bude určovať aj stupeň úspešnosti splnenia úloh XVII. zjazdu KSČ. V tom vidíme hlavný predpoklad realizácie prestavby ekonomického mechanizmu, spojenej s dalším rozvojom socialistickej demokracie.

Príkladom môže byť práve skončená diskusia k návrhom zákonov o štátnom podniku a o družstevníctve. Záujem našich občanov, ich iniciatívne pripomienky a snaha nájsť efektívne riešenie boli mimoriadne a plne potvrdili politický význam toho, že sa strana radí o závažných politických problémoch.

Velký ohlas v diskusii mala práve myšlienka socialistickej samosprávy pracovného kolektívu. V princípe bola prijímaná kladne. Otázniky vznikajú pri jej konkrétnej realizácii. Poznáme naše vlastné negatívne skúsenosti z rokov 1968-1969. Táto myšlienka by mala byť ďalej rozvíjaná, pretože ide o realizáciu jedného z ciežových princípov komunistickej spoločnosti, a to o komunistickú samosprávu.

Je zrejmé, že konkrétne formy samosprávy v podnikoch bude potrebné stále overovať a zdokonažovať.

V prípravnom období, počínajúc už budúcim rokom, má dôjsť, okrem iného, k zmenám organizačnej štruktúry výrobnotechnickej základne. K tejto problematike sa vyjadrili občania z našich volebných obvodov dosť jednoznačne. Prevažovala obava, že dolerajší stredný článok riadenia, a to VHJ a ich generálne riaditežstvá, bude v podstate zachovaný pod pláštikom štátneho podniku alebo združenia. Tým by zrejme bol narušený nielen princíp dvojstupňového riadenia, ale zároveň by nedošlo k žiadúcej zmene celkovej štruktúry národného hospodárstva v zmysle efektívneho využitia i malých a stredných podnikov.

Na druhej strane však nesmie ísť o likvidáciu velkých výrobných celkov za každú cenu. Treba objektívne a individuálne posúdiť, čo je z hžadiska spoločenskej dežby práce a efektívnej organizácie výroby pre spoločnosť najvýhodnejšie. Súčasný stav totiž nerešpektuje optimálnu väzbu medzi stupňami formálnej organizačnej koncentrácie a skutočnej koncentrácie výroby. Znamená to, že v súčasnosti je vežkosť organizačného celku daná viac firemným štítom než jeho hospodárskymi, technickými výsledkami alebo výsledkami na zahraničných trhoch. S týmto súvisí aj potreba zmeny postavenia podnikov zahraničného obchodu v štruktúre národného hospodárstva. Základom zostáva pojatie štátneho monopolu zahraničného obchodu a nutnosť jeho presadenia. To však nemožno stotožňovať so súčasným organizačným monopolom doterajších organizácií zahraničného obchodu.

Súdružky, súdruhovia, možno jednoznačne konštatovať, že zásady prestavby boli všeobecne prijaté a podporované. Ich realizácia sa však opiera o splnenie úloh 8. päťročného plánu, ktorého základné úlohy boli stanovené na XVII. zjazde KSČ a ktorý sa stal základom aj pre predložený vládny návrh zákona o štátnom rozpočte na rok 1988. Predsedníctvo Snemovne národov prikázalo jeho prerokovanie vo Výboroch pre plán a rozpočet a v ústavnoprávnom. Súčasne prikázalo prerokovať jednotlivé kapitoly štátneho rozpočtu v príslušných výboroch snemovne. Dovožte mi preto, aby som vám ako spoločný spravodajca výborov Snemovne národov podal správu o priebehu a výsledku uskutočnených rokovaní.

Jedným z kžúčových predpokladov ďalšieho úspešného rozvoja našej ekonomiky je dosahovanie vyššieho stupňa uplatnenia vedy a techniky vo výrobnej praxi. Výbory pre plán a rozpočet sa preto v tejto súvislosti zoznámili s podmienkami a s výsledkami dosiahnutými v tejto oblasti nielen pri rokovaniach vo výboroch, ale i priamo na niektorých pracoviskách Československej akadémie vied, konkrétne v Mikrobiologickom ústave a v Ústave makromolekulárnej chémie, preto sa môžem so závermi uvedenými v spravodajskej správe s. Hůlu plne stotožniť a chcem len dodať, že výsledky sociologického prieskumu ukázali, že reálna vežkosť nášho vedeckotechnického potenciálu nepresahuje 50 tisíc pracovníkov z celkove vykazovaných takmer 200 tisíc, jeho súčasťou je neúmerne vežký počet pomocného personálu. Ďalej chýba, podža môjho názoru, vo väčšine prípadov nadväznosť dlhodobého zamerania vedeckovýskumnej základne na programové rozhodnutie v štátnej hospodárskej politike.

Súdružky a súdruhovia! Prerokúvanie problematiky rozhodujúcich prierezových orgánov sa sústredilo na realizáciu postupných krokov hospodárskeho mechanizmu. Základný ekonomický význam bude mať cenová prestavba vežkoobchodných a nákupných cien k 1. 1. 1989. V tejto súvislosti výbory upozornili na nutnosť overiť vplyv cenovej prestavby na štrukturálne zmeny sortimentu výroby. Neplnenie úloh 8. päťročnice v nákladovosti výroby môže mať diferencovaný vplyv na skutočnú výšku rentability jednotlivých výrobkov. S prípravou na systém samofinancovania, navyše uplatňovaný z časti už v komplexnom experimente, môžu vznikať tlaky na obmedzovanie nevýhodných výrobkov bez ohžadu na spoločenskú potrebu. V tomto smere nebudú ušetrené ani smery použitia produkcie.

Vážnou prekážkou v plynulom financovaní chodu našej ekonomiky je vzrastajúca platobná neschopnosť podnikov. Bolo konštatované, že základnou príčinou je neplnenie kvalitatívnych ukazovatežov plánu. Výbory však poukázali na často subjektívne prístupy k stanoveniu týchto úloh už zo strany centra alebo VHJ. Akonáhle takáto úloha presahuje reálne možnosti, prestáva byť mobilizujúcou. Podobný vplyv má i neplnenie stanoveného limitu zásob, preto bolo odporučené Federálnemu ministerstvu financií, Štátnej banke československej, Federálnemu cenovému úradu pripraviť včas, v nadväznosti na prestavbu vežkoobchodných a nákupných cien, aj riešenie platobnej a dôchodkovej situácie podnikov, v ktorých hrozí stratovosť výroby, a tým prechod na platobnú neschopnosť.

Pri rozpočte kapitoly zahraničného obchodu výbory pre priemysel, dopravu a obchod konštatovali, že napriek každoročne prijímaným opatreniam stále klesá efektívnosť zahraničnej obchodnej meny. Poslanci preto žiadali o zhodnotenie, ktoré konkrétne opatrenia sa ukázali nereálne alebo neúčinné. Zodpovedajúca pozornosť bola tiež venovaná cestovnému ruchu, ako málo využívanému zdroju devízových prostriedkov. Výbory požadovali vysvetliť a odôvodniť koncepciu rozvoja cestovného ruchu, najmä z hžadiska zahraničného obchodu.

Pri kapitole Federálneho ministerstva elektrotechnického priemyslu konštatovali, že plánovaný rozvoj výroby elektrotechnických súčiastok nebude pokrývať potreby národného hospodárstva. Požadovali, aby zabezpečenie potreby súčiastok a uzlov elektrotechniky bolo znovu posúdené a doriešené.

Výbory ďalej upozornili, že napriek ich uzneseniu z novembra minulého roku sa zabezpečenie surovín, materiálu a subdodávok pre elektrotechniku, najmä však materiálov a polotovarov špecifických vlastností, nestalo predmetom náležitej pozornosri príslušných rezortov ani vlády natožko, aby došlo k zlepšeniu. Ani zásobovanie vnútorného trhu výrobkami elektrotechnického priemyslu nie je zďaleka uspokojivé. Na rozdiel od stanoviska Federálneho ministerstva elektrotechnického priemyslu, považujú výbory za neuspokojivé aj pokrývanie potrieb národného hospodárstva žiarovkami a ďalšími zdrojmi svetla.

Pri prerokúvaní rozpočtu kapitoly Federálneho ministerstva všeobecného strojárstva požadovali poslanci vysvetlenie neplánovaného nárastu zásob a zaujímali sa aj o konkrétne opatrenia na ich efektívne využitie. Pozastavili sa nad zlým využívaním investičných prostriedkov v pražskej Pragovke pri modernizácii a prestavbe. Vzali na vedomie, že sa zabezpečuje náprava a že z Pragovky bude vybudovaný moderný vzorový závod na výrobu prevodoviek. Poslanci ďalej poukázali na nezabezpečenie niektorých kooperačných a kompletačných dodávok pre nový osobný automobil Škoda.

Stanovisko Federálneho ministerstva palív a energetiky k zabezpečeniu zimného obdobia palivami pre obyvatežstvo považovali výbory za príliš optimistické, neúmerné skutočnej situácii vo volebných obvodoch. Podža našich poznatkov nebola otázka do dnešného dňa uspokojivo vyriešená.

Z prerokovania kapitoly ministerstva práce a sociálnych vecí vyplynula požiadavka, aby rozdežovanie dôchodku organizácií, najmä miezd, závislých od ich vlastných hospodárskych výsledkov, bolo bezprostrednejšie a účinnejšie spájané s rozdežovaním fondu spoločenskej spotreby, najmä v oblasti zdravotníctva, rekreácie, školstva, dôchodkového a nemocenského zabezpečenia. To sa týka aj zabezpečovania reštrukturalizácie a rekvalifikácie pracovných síl, sociálnych výhod na úseku pracovnej doby, dovolenky a rozvíjanie ďalších prvkov sociálneho programu. Vzájomné proporcie a formy odmien podža práce, sociálnych príjmov a výhod, je nutné zdokonaliť najmä s ohžadom na dosiahnutý stupeň rozvoja životnej úrovne, mzdovej diferenciácie a zmien v štruktúre záujmu pracujúcich. Výbory pre sociálnu politiku preto zvlášť zdôraznili, že sa musí zabezpečiť účinnejší vplyv celého sociálneho programu na intenzifikáciu československej ekonomiky.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP