Pondělí 9. listopadu 1987

1. den - pondělí 9. listopadu 1987

(Začátek schůze ve 13 hodin)

Přítomno:

185 poslanců Sněmovny lidu

69 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice

71 poslanec Sněmovny národů zvolený ve Slovenské socialistické republice

Omluveni poslanci

Sněmovny lidu: Bahyl, Bartončík, Hadačová, Hruškovič, Jirásek, Korf, B. Kučera, J. Kučera, Z. Kučera, Kuželová, Obžerová, Potáč, Ročňáková, Tesař, Tichavský

Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice: Havlín, Himl, Hrdličková, Kabrhelová, Klůzová, Toman

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice: Martinčičová, Muržic, Šlapka, Trško

Předseda FS A. Indra: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, všechny vás srdečně vítám a zahajuji 6. společnou schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů V. volebního období Federálního shromáždění Československé socialistické republiky.

Dovolte, abych jménem všech přítomných přivítal co nejupřímněji generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Československa, prezidenta Československé socialistické republiky soudruha Gustáva Husáka. (Potlesk.)

Vítám i další představitele ústředního výboru Komunistické strany Československa, funkcionáře orgánů Národní fronty, společenských organizací a politických stran. Vítám také členy federální vlády vedené jejím předsedou soudruhem Lubomírem Štrougalem. (Potlesk.) Jsme rádi, že naše pozvání přijali také představitelé diplomatického sboru akreditovaného v Praze a upřímně je vítám. (Potlesk.)

Soudružky a soudruzi, 14. srpna letošního roku zemřel poslanec Sněmovny národů soudruh Zdenko Nováček, člen výboru pro kulturu a výchovu.

Prosím vás, abychom památku zesnulého poslance uctili povstáním. (Shromáždění povstává.) Děkuji. (Shromáždění usedá.)

Soudružky a soudruzi poslanci, předsednictva Sněmovny lidu a Sněmovny národů navrhla na svých schůzích dne 20. října toho to roku konat společnou schůzi sněmoven s pořadem, který jste obdrželi s pozvánkou.

Místopředseda vlády ČSSR soudruh Toman požádal z naléhavých důvodů, aby bod č. 5 - Zákon o veterinární péči - byl projednán jako bod č. 7. Bod č. 7 - Zákon o výrobě, rozvodu a spotřebě tepla - jako bod č. 5. Prosím vás o souhlas se změnou programu našeho jednání.

Má někdo doplňující návrh nebo připomínku k tomuto návrhu? (Nikdo se nehlásil.) Nemá.

V zasedací síni je v této chvíli přítomno 178 poslanců Sněmovny lidu a ve Sněmovně národů 69 poslanců zvolených v České socialistické republice a 69 poslanců zvolených ve Slovenské socialistické republice.

Podle zjištěné účasti jsou tedy obě sněmovny usnášení schopné.

Nejdříve prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu.

Kdo z nich souhlasí s návrhem svého předsednictva na konání společné schůze sněmoven s navrženým pořadem? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

Sněmovna lidu schválila návrh jednomyslně.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů.

Kdo z vás, soudružky a soudruzi, souhlasí s návrhem předsednictva na konání společné schůze sněmoven s navrženým programem? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

Také Sněmovna národů schválila návrh jednomyslně.

Konstatuji, že obě sněmovny se usnesly podle článku 34 odstavce 2 ústavního zákona o československé federaci na konání schůze a schválily její pořad.

Přistoupíme k projednání prvního bodu, kterým je

1

Ověření platnosti volby ve volebním obvodu č. 105 pro volby do Sněmovny národů.

Zprávu mandátového a imunitního výboru Sněmovny národů přednese jeho předsedkyně poslankyně Božena Kocinová. Prosím, aby se ujala slova.

Poslankyně SN B. Kocinová: Vážený soudruhu generální tajemníku ústředního výboru Komunistické strany Československa a prezidente republiky, vážené soudružky a soudruzi poslanci, úmrtím poslance Zdenko Nováčka dne 14. srpna 1987 se uvolnil poslanecký mandát ve volebním obvodu č. 105 - Piešťany v Západoslovenském kraji.

Předsednictvo Federálního shromáždění schválilo doplňovací volbu v tomto volebním obvodu na dny 30. a 31. října 1987.

Ústřední volební komise Národní fronty ČSSR zaslala mandátovému a imunitnímu výboru Sněmovny národů volební spisy o výsledku doplňovací volby.

Mandátový a imunitní výbor Sněmovny národů zkoumal podle § 78 zákona č. 56/1969 Sb., o jednacím řádu Federálního shromáždění Československé socialistické republiky, ve znění zákona č. 20/1971 Sb., zda navržený kandidát Pavel Koyš byl zvolen platnou volbou v souladu se zákonem č. 44/1971 Sb., o volbách do Federálního shromáždění. Současně mne mandátový a imunitní výbor jako předsedkyni výboru pověřil, abych podala zprávu o výsledku jednání.

Z předložených volebních spisů vyplývá, že ve volebním obvodu č. 105 - Piešťany v Západoslovenském kraji bylo do volebních seznamů zapsáno 46 567 voličů. Voličům bylo vydáno 46 247 hlasovacích lístků. Odevzdáno bylo 46 247 platných hlasovacích lístků a pro kandidáta Pavla Koyše hlasovalo 46 234 voličů.

Navržený kandidát Národní fronty byl tedy zvolen nadpoloviční většinou platných hlasů. Hlasování se zúčastnila nadpoloviční většina voličů zapsaných do seznamů voličů. Tím byl splněn požadavek § 45 odst. 1 zákona č. 44/1971 Sb., o volbách do Federálního shromáždění. Soudruh Pavel Koyš byl ve volebním obvodu č. 105 - Piešťany v Západoslovenském kraji zvolen poslancem Sněmovny národů Federálního shromáždění Československé socialistické republiky.

Navrhuji, aby Sněmovna národů ověřila podle článku 47 ústavního zákona o československé federaci platnost jeho volby.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Kocinové. Má někdo z poslanců Sněmovny národů dotaz nebo připomínku k přednesené zprávě? (Nikdo se nehlásil.) Nemá. Můžeme tedy přistoupit k hlasování.

Kdo z poslanců Sněmovny národů souhlasí s přednesenou zprávou svého mandátového a imunitního výboru? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

Konstatuji, že Sněmovna národů ověřila platnost volby poslance Pavla Koyše ve volebním obvodu č. 105.

Nyní následuje

2

Slib nově zvoleného poslance Sněmovny národů.

Prosím poslance Pavla Koyše, aby předstoupil před předsednickou tribunu a složil slib do rukou předsedy Sněmovny národů. (Shromáždění povstává.)

(Předseda FS A. Indra čte slib.)

"Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren Československé socialistické republice a věci socialismu, budu dbát vůle a zájmů lidu, řídit se ústavou a ostatními zákony a pracovat k tomu, aby byly uváděny v život."

(Poslanec Sněmovny národů Pavel Koyš přistupuje k předsedovi Sněmovny národů a podáním ruky skládá poslanecký slib.)

(Shromáždění usedá.)

Následuje

3

Volba nově zvoleného poslance do výboru Sněmovny národů.

Předsednictvo Sněmovny národů ve svém usnesení ze 6. října t. r. navrhuje, aby poslanec Pavel Koyš byl zvolen do výboru pro kulturu a výchovu.

Jsou k tomuto návrhu nějaké připomínky? (Nebyly.) Nejsou

Kdo z poslanců Sněmovny národů s návrhem souhlasí? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikoli.

Poslanec Pavel Koyš byl jednomyslně zvolen členem výboru pro kulturu a výchovu.

Dalším bodem našeho jednání bude

4

Zpráva ministra zahraničních věcí ČSSR k zásadním otázkám zahraniční politiky.

Prosím soudruha Chňoupka, aby se ujal slova.

Ministr zahraničních věcí ČSSR B. Chňoupek: Vážený súdruh generálny tajomník Ústredného výboru Komunistickej strany Československa a prezident Československej socialistickej republiky, vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne a súdruhovia poslanci!

Predstupujem pred vás - najvyšší zastupitežský zbor nášho žudu - s výkladom o československej zahraničnej politike. Konám tak za obdobie, ktorému vtlačili svoju výraznú pečať udalosti historického dosahu: XVII. zjazd Komunistickej strany Československa, XXVII. zjazd Komunistickej strany Sovietskeho zväzu a práve skončené oslavy 70. jubilea Vežkého októbra, ktoré pred celým svetom osvedčili rastúci vplyv jeho idejí za osud človečensva a preukázali nezlomnú energiu sovietskeho žudu, s akou rieši priekopnícke úlohy revolučnej prestavby spoločnosti, otvárajúcej netušené obzory upevnenia socializmu, rastu jeho príťažlivosti a posilnenia mieru a bezpečnosti vo svete.

Ide teda o zloženie účtov za závažnú, možno povedať prelomovú éru medzinárodných vzťahov, kedy svet dospel do štádia mimoriadnej prepojenosti a vzájomnej závislosti: vedeckotechnický pokrok vo vývoji zbraňových systémov ohrozil samotné jestvovanie žudského rodu a známa definícia vojny ako "pokračovania politiky inými prostriedkami" stratila neodvolatežne svoju platnosť. Pretože po jadrovej smršti, ktorá neuznáva nijaké záujmy, nerešpektuje nijaké hranice, neberie nijaké ohžady, by nezostalo nič. Ani človek. Ani materiálne hodnoty. Ani politika.

Je preto nevyhnutné hžadať nové východiská, nové cesty, ktorými by žudstvo dospelo cez "mínové polia" dnešných dní k XXI. storočiu bez jadrových zbraní a bez násilia. Kardinálne otázky zabezpečenia mieru starými spôsobmi očividne riešiť nemožno. Ani preklenúť nahromadené problémy. Vychodené cesty prežitého myslenia prosto nezodpovedajú požiadavkám dnešného, tobôž nie zajtrajšieho dňa.

Preto sme sa plne stotožnili s líniou, ktorú vypracovali sovietski komunisti na aprílovom pléne svojho ústredného výboru v roku 1985, ďalej rozvinuli a konkretizovali na svojom XXVII. zjazde v podobe kompletného systému medzinárodného mieru a bezpečnosti; s oným skutočne leninsky jasnozrivým revolučným ciežom generálnej rekonštrukcie medzinárodných vzťahov, vybudovaní ich štruktúry v duchu objektívne nutného nového politického myslenia s týmto manifestom dneška, vyjadrujúcim potreby nastupujúceho nového tisícročia, jadrovo-kozmickej éry, epochy všežudských záujmov, otvorenosti, demokratizmu.

Vidíme v ňom výzvu všetkým krajinám k mierovému spolunažívaniu a súťaženiu. Imponuje nám, s akou smelosťou, dynamizmom, energiou a invenciou k nemu pristupujú sovietski súdruhovia, verní revolučným ideám. Ako vytyčujú a presadzujú nové, plne reálne ciele, umožňujúce riešiť historické spory nie politikou sily, ale silou politiky. Práve na takomto základe hžadáme nové odpovede na opakujúce sa otázky "ako zabrániť katastrofe", "ako vôbec prežiť".

"Mierové návrhy a iniciatívy Sovietského zväzu a socialistických štátov" - zdôraznil súdruh Gustáv Husák v piatok na Pražskom hrade - "sú prejavom ich vysokej zodpovednosti, výrazom nového myslenia, hlboko humanistickej podstaty socializmu".

Vážené súdružky a súdruhovia, v dnešnej významnej dobe, v dobe účinného pôsobenia novej stratégie zahraničnej politiky socializmu sa zákonite do popredia dostáva otázka koncepcie dialektického vzťahu medzi všežudskými a triednymi záujmami. Ide o otázku nielen teoretického, ale aj ďalekosiahleho praktického významu. Stala sa vedeckým základom prioritného cieža žudstva - ako predísť jadrovej katastrofe, ako zabezpečiť prežitie. Táto koncepcia neignoruje základné protiklady dvoch spoločenských systémov. Práve naopak - vychádza z ich podstaty a vzájomnej príčinnej závislosti.

Proti koncepcii jadrového zadržiavania preto stavíme koncepciu uvedomelej zdržanlivosti. Proti doktríne hromadenia stále ničivejších arzenálov stavíme doktrínu rozumnej dostatočnosti obrany. Proti rovnováhe strachu - rovnováhu záujmov. Proti koncepciám hviezdnych vojen - koncepciu hviezdneho mieru, teda spoluprácu v kozme pre blaho všetkých, ktorým vesmír patrí ako spoločné dedičstvo žudstva.

Medzinárodné spoločenstvo získalo ťažko zaplatené skúsenosti. Poučilo sa. Stále viac si ozrejmuje, že riešenie problémov, nech sú akejkožvek povahy a nech sa vyskytujú na ktorejkožvek rovnobežke alebo poludníku, spočíva nie v skúmaní ich pôvodu, ale v tom, ako nezhody urovnať, reálne vidieť záujmy a potreby iných; mať odvahu výjsť partnerovi v ústrety, presadzovať mierové ciele zásadne a pružne, prekročiť Rubikon anachronických konvencií, uvolniť cestu tvorivému činu.

V tom práve v tom, vidíme historický odkaz Dekrétu o mieri, ktorí postavil vojnu na pranier a poprvý raz v dejinách žudstva definoval organickú jednotu socializmu a mieru, túto všeobecnú mieru medzinárodnej mravnosti.

Zásadné zmeny v medzinárodnom dianí, uskutočňované kolektívnym úsilím štátov si, pravda, vyžadujú čas. Nie je možné ich realizovať hneď a všetky. Musia prekonávať nános štyroch dekád horúčkovitého zbrojenia a konfrontácií, zviesť ešte nejeden ostrý zápas so zmilitarizovaným myslením a dedičstvom zakorenených návykov čiernobielej vízie sveta.

Ale - povedané so súdruhom Gorbačovom - "hlavné je, že naša koncepcia a pevná orientácia na mier sa prejavila v činoch, v celom našom postupe na medzinárodnom poli, v samotnom štýle zahraničnej politiky a diplomacie, ktoré sú predchnuté snahou o dialóg, otvorený a čestný, prihliadajúci na vzájomné obavy i závery svetovej vedy, bez pokusov niekoho podviesť či oklamať. Po uplynutí viacej ako dvoch rokov s istotou hovoríme, že nové politické myslenie nie je iba deklaráciou a výzvou, ale filozofiou činov, ak chcete filozofiou života. Ďalej sa rozvíja súbežne s objektívnymi procesmi vo svete. A už aj pôsobí."

Vskutku ak sa výstavba budovy mieru riadi projektom, pri ktorom bezpečnosť jednych sa nestavia na ohrození druhých, nemôže nepriviesť k všeobecne prospešnému výsledku. Bezpečnosť pre jedného musí byť bezpečnosťou pre všetkých a naopak! Bezpečnosťou jednotnou a preto spoločnou, pri ktorej všetci rovnako získavajú alebo rovnako strácajú. To si od všetkých vyžaduje iniciatívu, hžadačstvo, pružnosť, vytrvalosť, ovládanie umenia rozumných kompromisov. Mier v súčasnej epoche nie je výsadou nikoho. Je "conditio sine qua non" bytia. A ako taký musí byť univerzálny, nedelitežný, rovnako vlastenecký, ako internacionálny.

Možno sa stretnúť aj s otázkou, či si socializmus už nekládol podobné ciele v minulosti, či tá nebývalá mierová aktivita ZSSR, socialistických štátov na medzinárodnej aréne neprináša riziko pre naše triedne záujmy.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP