Úterý 23. června 1987

4

Vládní návrh, kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky k souhlasu Smlouva mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Řecké republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, podepsaná v Athénách dne 23. října 1986 (tisk 20).

Vládní návrh odůvodní ministr financí Československé socialistické republiky soudruh Jaromír Žák. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr financí ČSSR J. Žák: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vláda Československé socialistické republiky předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky k projednání a vyslovení souhlasu návrh Smlouvy mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Řecké republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu. Sjednání této smlouvy bylo schváleno vládou ČSSR a smlouva byla podepsána ministry zahraničních věcí ČSSR a Řecka v Athénách dne 23. října 1986.

Smlouva s Řeckem o zamezení dvojího zdanění je další z řady daňových smluv, které jsou důležitým nástrojem československé zahraničně obchodní politiky. Jejich cílem je přispět k vytvoření vzájemně příznivějších podmínek pro další rozvoj mezinárodní spolupráce uskutečňované jak v oblasti hospodářské, tak i kulturní a společenské.

Vláda Československé socialistické republiky v souladu s přijatou koncepcí uzavírá postupně tyto smlouvy především s těmi státy, s nimiž máme rozsáhlejší hospodářskou spolupráci a je oboustranný zájem na jejím dalším prohlubování a rozšiřování.

Význam daňových smluv vystupuje do popředí zvláště v současných podmínkách, kdy je nezbytné dosažení vyššího stupně zapojení československého hospodářství do mezinárodní dělby práce a prohloubení všech forem mezinárodní hospodářské spolupráce.

Československo-řecké vztahy mají dlouhodobou tradici a v návaznosti na návštěvu řeckého premiéra Papandrea v roce 1984 v Československé socialistické republice a předsedy vlády ČSSR s. Štrougala v Řecku v loňském roce dosáhly své dosud nejvyšší úrovně. Byly tak položeny základy pro dynamický rozvoj spolupráce mezi oběma zeměmi ve všech oblastech.

Hospodářské vztahy mezi oběma státy jsou smluvně upraveny smlouvami o hospodářské a vědeckotechnické spolupráci a obchodními a úvěrovými dohodami. V roce 1981 byla zřízena čs.-řecká smíšená komise pro hospodářskou, průmyslovou a technickou spolupráci, jejíž působnost převzal v roce 1984 čs.-řecký mezivládní výbor. V roce 1984 byl zastaven pokles obratu vzájemného obchodu, ke kterému docházelo od vstupu Řecka do EHS v roce 1981. Celkový objem obchodní výměny dosáhl v roce 1986 více než 70 mil. USD, z toho čs. vývoz zhruba 48 mil. USD a dovoz 32 mil. USD.

V československo-řeckých vztazích se začíná prosazovat tendence k vyšším formám spolupráce, k čemuž přispívá v roce 1984 podepsaný Dlouhodobý program rozvoje hospodářské, průmyslové a technické spolupráce.

Jednotlivé formy ekonomické spolupráce jsou úzce spojeny i s daňovými otázkami, jejichž oboustranně výhodné řešení vytváří potřebné předpoklady k rozvoji a zvýšení efektivnosti vzájemné spolupráce.

Smlouva o zamezení dvojího zdanění upravuje daňové vztahy tak, aby nedocházelo ke znevýhodňování československých organizací a občanů, zejména ve vztahu k subjektům z těch států, které si tyto otázky s Řeckem již smluvně vyřešily. Tím se zamezuje negativním daňovým dopadům na československé poplatníky a vytvářejí příznivější konkurenční podmínky pro československé vývozce.

Smlouva o zamezení dvojího zdanění s Řeckem řeší objektivním způsobem otázku práva jednoho nebo druhého státu na vybírání daně z jednotlivých druhů příjmů, zakotvuje opatření směřující k zabránění daňovému úniku a rovněž zásady vzájemné spolupráce finančních orgánů obou států, zejména při řešení nejasností, resp. sporných případů, jakož i při výměně informací, které jsou nutné při jejím provádění. Smlouva je sjednávána na neurčitou dobu s možností výpovědi.

Jednotlivá ustanovení předkládané smlouvy jsou podrobně komentována v důvodové zprávě a byla projednána v příslušných výborech obou sněmoven Federálního shromáždění, České a Slovenské národní rady.

Jménem vlády Československé socialistické republiky proto doporučuji, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vyslovit s předloženým návrhem smlouvy souhlas.

Předsedající předseda SL V. Vedra: Děkuji soudruhu ministru Žákovi za jeho výklad k vládnímu návrhu. Sděluji, že návrh byl přikázán k projednání výborům ústavně právním, výborům zahraničním a výborům pro plán a rozpočet obou sněmoven. Výbory Sněmovny lidu pověřily funkcí společného zpravodaje člena zahraničního výboru poslance Heriberta Panstera a výbory Sněmovny národů člena ústavně právního výboru poslance Jána Pampúcha. Prosím nejdříve poslance Panstera, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec H. Panster: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vyslechli jsme výklad soudruha ministra Žáka k návrhu československo-řecké smlouvy o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu.

Dovolte mi v této souvislosti, vážené soudružky a soudruzi, některé připomínky. Je známo, že řecká vláda zastává pozitivní postoje k základním problémům mezinárodních vztahů. Předseda řecké vlády Andreas Papandreu vyjádřil podporu sovětským odzbrojovacím návrhům z 15. ledna 1986, vystupuje proti militarizaci kosmu, vyslovuje se pro snížení jaderné výzbroje a podporuje návrh Československé socialistické republiky a Německé demokratické republiky na vytvoření pásma bez jaderných a chemických zbraní a usiluje o podobné pásmo na Balkáně.

Řecko patří ke skupině tzv. "dillíské" šestky, která vyzvala před třemi lety jaderné mocnosti, aby zastavily veškeré pokusy, výrobu a rozmísťování jaderných zbraní a jež přišla v minulém roce s poselstvím neprovádět žádné jaderné výbuchy do doby sovětsko-amerického setkání na nejvyšší úrovni. Koncem května t. r. tyto státy ve svém prohlášení uvítaly možnost dosažení sovětsko-americké dohody o likvidaci raket středního doletu v Evropě.

Složitá ekonomická situace země vedla prakticky k upevnění její hospodářské závislosti na západním trhu, zejména na země EHS, a tím k vystavení domácí průmyslové i zemědělské výroby konkurenčnímu tlaku a ke zostření strukturálních problémů řecké ekonomiky.

V minulém roce zahájila řecká vláda radikální ekonomický program zahrnující antiimportní opatření, snížení vnitřní zadluženosti a zmrazení mzdového nárůstu. Vláda omezila výdaje státního rozpočtu do veřejného sektoru a snaží se vytvářet podmínky pro příliv zahraničního kapitálu do země. Usiluje o získání maximálních výhod v rámci komoditních a regionálních programů EHS. Realizace opatření přinesla určité výsledky, avšak podíl nezaměstnanosti má stoupající trend (činí 7,8 % práce schopného obyvatelstva) a hrubé investice, zejména v důsledku omezení veřejných investic poklesly o 5,5 %. Míra inflace se snížila na 16,9 %, ale úroveň vnitřního zadlužení se nezměnila.

Pokud se týká československo-řeckých vztahů, k jejich rozvoji došlo po pádu vojenské diktatury v roce 1974 a po nástupu Panhelenského socialistického hnutí v roce 1981 k moci. Došlo k výměně návštěv předsedů vlád, parlamentních delegací a ministrů zahraničních věcí (víme, že naposledy u nás byla skupina řeckých poslanců v lednu letošního roku).

Byla tak zformulována základna pro širší spolupráci. Styky mezi Komunistickou stranou Československa a Komunistickou stranou Řecka a taktéž se stranou PASOK se úspěšně rozvíjejí na základě protokolu o spolupráci.

Dobře se rozvíjejí styky společenských organizací, družebních měst a mezi Československou společností pro mezinárodní styky a Společností řecko-československého přátelství. Smluvní základnu pro rozvoj kulturních styků tvoří dohoda z roku 1976 a prováděcí dvouleté protokoly.

Na závěr, vážené soudružky a soudruzi poslanci, bych chtěl zdůraznit, že československo-řecké ekonomické styky se rozvíjejí na bázi Dohody o rozvoji hospodářské, průmyslové a technické spolupráce z roku 1980, jak již zde uvedl soudruh ministr Žák. Při neexistenci bilaterální dlouhodobé obchodní dohody je hlavním smluvním dokumentem uvedená dohoda a obě země si přiznávají doložku nejvyšších výhod z titulu členství v GATTu.

Dlouhodobý program hospodářské, průmyslové a technické spolupráce z roku 1984 předpokládá podstatné zvýšení obchodu, zvýšení vývozu československých strojů a investičních celků a stabilizaci dovozu řecké zemědělské produkce.

S Řeckem jsme uzavřeli i další dohody - pro spolupráci v cestovním ruchu, v mezinárodní silniční dopravě, o vědeckotechnické spolupráci a o vypořádání nároků z důchodového zabezpečení.

Obchodní výměna v letech 1980 až 1983 byla postižena krizovým vývojem hospodářství řecké ekonomiky a vstupem Řecka do EHS (došlo k zrušení clearingové dohody v čs.-řeckém platebním styku). V letech 1984 a 1985 došlo ke zvýšení československého vývozu i dovozu. V minulém roce se projevil nedostatek finančních prostředků řecké vlády, došlo k poklesu československého dovozu, přičemž struktura dovozu nedoznala větších změn. Struktura československého vývozu je příznivá, klesá v něm podíl zboží surovinového typu; strojírenské výrobky činí nad 30 % objemů vývozu.

Dovolte mi, vážené soudružky a soudruzi poslanci, konstatovat, že z hlediska československé zahraniční politiky i praktických možností rozvoje obchodu patří Řecká republika mezi země našeho přednostního obchodně politického zájmu.

Smlouva o zamezení dvojího zdanění mezi Československou socialistickou republikou a Řeckou republikou příznivě ovlivní podmínky rozvoje obchodní a hospodářské spolupráce. Jako společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu doporučuji proto smlouvu o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu schválit. Děkuji vám.

Předsedající předseda SL V. Vedra: Děkuji společnému zpravodaji výborů Sněmovny lidu poslanci Pansterovi a prosím společného zpravodaje výborů Sněmovny národů poslance Pampúcha o jeho zpravodajskou zprávu.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec J. Pampúch: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, predložený vládny návrh prerokovali výbory ústavnoprávne, zahraničné a výbory pre plán a rozpočet obidvoch snemovní.

Výbory považujú túto zmluvu za významný dokument, ktorý prispeje k prehĺbeniu a ďalšiemu rozvoju ekonomickej, vedeckotechnickej a kultúrnej spolupráce obidvoch zmluvných strán. Význam zmluvy spočíva tiež v tom, že na jej základe sa zníži daňové zaťaženie postihujúce v Grécku najmä československé organizácie, ktoré vykonávajú stavebné montáže a iné činnosti, prípadne poskytujú technickú pomoc.

Zmluva o zamedzení dvojitého zdanenia medzi Československou socialistickou republikou a Gréckou republikou vytvorí pre československé organizácie rovnaké podmienky, aké majú organizácie iných štátov, ktoré už s Gréckom podobné zmluvy uzatvorili. Zmluva bude pozitívne pôsobiť na zvýšenie schopnosti československých podnikov konkurovať na gréckom trhu, na zjednodušenie daňovej administratívy a prispeje k celkovému upevneniu vzájomne výhodných hospodárskych stykov.

Ako spoločný spravodajca výborov Snemovne národov sa preto pripájam ku stanovisku obsiahnutému v správe spoločného spravodajcu výborov Snemovne žudu s. poslanca Panstera a odporúčam Snemovni národov vysloviť s predloženým návrhom súhlas.

Předsedající předseda SL V. Vedra: Děkuji společnému zpravodaji výborů Sněmovny národů poslanci Pampúchovi za jeho zpravodajskou zprávu. Do rozpravy se z poslanců písemně nikdo nepřihlásil. Ptám se proto, zda si někdo žádá slovo. (Nikdo.) Není tomu tak.

Můžeme tedy přistoupit k hlasování. V zasedací síni se stav přítomných nezměnil, obě sněmovny jsou usnášení schopné.

K parlamentnímu tisku č. 20 se navrhuje usnesení, kterým se doporučuje souhlasit s projednávanou smlouvou.

Nejdříve budou hlasovat poslanci Sněmovny lidu.

Kdo z poslanců této sněmovny souhlasí s návrhem usnesení podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu, ať zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

Sněmovna lidu návrh usnesení schválila.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů.

Kdo z poslanců této sněmovny souhlasí s návrhem usnesení podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny národů? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se hlasování? (Nikdo.) Nikoliv.

Také Sněmovna národů schválila jednomyslně návrh usnesení.

Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven konstatuji, že Federální shromáždění Československé socialistické republiky souhlasí se Smlouvou mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Řecké republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, podepsanou v Athénách dne 23. října 1986.

(Poznámka redakce: usnesení FS č. 17, SL č. 39, SN č. 44.)

Nyní, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, projednáme

5

Vládní návrh, kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky k souhlasu Vídeňská úmluva o smluvním právu, přijatá ve Vídni dne 23. května 1969 (tisk 21).

Uvedený vládní návrh odůvodní místopředseda vlády Československé socialistické republiky soudruh Karol Laco. Prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády ČSSR K. Laco: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, vážení hostia, medzinárodné zmluvy patria k najstarším inštitútom medzínarodného práva. Dojednávali sa už dávno. Pomáhali vytvárať vzťa hy medzi prvými štátnymi útvarmi, boli to zmluvy spojenecké, mierové, zmluvy, upravujúce štátne hranice, zmluvy hospodárske a iné. V súčasnosti sú medzinárodné zmluvy hlavným zdrojom právnej úpravy vzťahov medzi štátmi.

V podmienkach súčasného sveta, keď žudstvo rozhoduje o kžúčových otázkach svojej budúcnosti, z ktorých najdôležitejšia je otázka vojny a mieru, o riešení ďalších zložitých globálnych a regionálnych problémov, keď viac ako inokedy je potrebné ovzdušie dôvery, vzájomného rešpektovania a priatežstva medzi národmi, neobyčajne vzrastá význam medzinárodných zmlúv ako hlavného prameňa medzinárodných zväzkov. V čase prudkého rozvoja vedeckotechnickej revolúcie obyčajové právo, ktoré sa vyvíjalo a vyvíja pomaly, nestačí potrebe rýchlej a presnej úpravy nových vzťahov. Tieto vzťahy vyžadujú v mnohých odboroch podrobné a presné pravidlá. Funkciu úspešného regulátora tu môže zohrať iba medzinárodná zmluva, ktorú uzatvoria zainteresované štáty slobodne, po vzájomnej dohode a rokovaní.

Význam a úlohu medzinárodných zmlúv pre úpravu vzájomných vzťahov medzi štátmi plne uznávajú aj krajíny socialistického spoločenstva. Svoj pozitívny a dôsledný prístup k medzinárodným zmluvám a k plneniu záväzkov z ních vyplývajúcich tiež jednoznačne dokumentujú. V tejto súvislosti možno poukázať na úsilie zmluvne zakotviť výsledky dlhodobého procesu boja za odzbrojenie, kde sa dosiahol už rad úspechov, snaha zmluvne vyjadriť právnou formou mierovú spoluprácu štátov v kozmickom priestore, spoluprácu týkajúcu sa morského dna a ďalších oblastí.

Československá zahraničná politika venuje tiež mimoriadnu pozornosť rozvoju vzájomne výhodných zmluvne právnych vzťahov. Najlepšie to dokumentuje počet zmlúv, ktoré našu republiku zaväzujú v dvojstranných a mnohostranných vzťahoch. Zatiaž čo k 1. januáru 1969 bola ČSSR viazaná 873 dvojstrannými a 332 mnohostrannými dokumentami, v súčasnosti je zmluvnou stranou 1883 dvojstranných a 832 mnohostranných zmlúv. Rozvoj týchto zmluvných vzťahov, ktorý je dokladom dynamickosti a aktivity československej zahraničnej politiky, svedčí o tom, že ČSSR vidí v medzinárodných zmluvách dôležitý nástroj na zabezpečenie svojich politických, ekonomických, kultúrnych a iných záujmov na medzinárodnom poli.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP