Pondělí 22. června 1987

Pracuji v koncernovém podniku Zbrojovka Brno, který patří do VHJ Závody automatizační a výpočetní techniky Praha.

Na příkladu velkého podniku, jakým je Zbrojovka Brno lze dokumentovat, že omezená pravomoc podniku disponovat vytvořenými zdroji a působení stávajících ekonomických nástrojů má výrazné negativní dopad na inovační procesy a rozvoj výrobně technické základny podniku.

Za posledních 20 let se nestalo, aby podnik nesplnil úkoly ročních hospodářských plánů. Dosahoval vyššího tempa růstu objemových a kvalitativních ukazatelů než stanovil plán, i proti celostátně dosahovaným tempům. Za poslední dvě pětiletky zvýšil výrobu téměř o 60 %, čistou produkci téměř o dvě a půl násobek a tvorbu zdrojů ve formě zisku více než šestinásobně. Tento dynamický vývoj probíhal při současném uskutečňování strukturálních změn ve výrobě.

Podnik postupně přecházel z čistě strojírenského charakteru výroby na výrobu elektrotechnickou, která v současné době představuje již 50 % celého objemu produkce. Tyto změny jsou náročné na technologické vybavení výroby, konstrukci výrobků, přípravu výrob i mnohotvárnost kooperačních vazeb. Přesto se podniku daří strukturální změny zabezpečovat plynule. Na dosažených výsledcích se však v konečné fázi rozdělování podílí jen malou měrou. To se projevilo ve stárnutí výrobní základny. Otevřeně řečeno - podnik svých výsledků dosahoval za cenu nižší reprodukce základních fondů a začíná tak žít ze své podstaty.

Obdobná situace je i ve vytváření prostředků pro inovaci výroby, protože vlastní zdroje, které jsou podniku ponechány k dispozici, jsou naprosto nedostačující, i když tvorba zdrojů neustále roste.

Jen v 6. a 7. pětiletce vytvořil podnik za 4 mld. Kčs zdrojů, z toho podle platných pravidel plné tři čtvrtiny odvedl. Dále v plné výši odvádí odpisy, které by měly zůstat podniku na financování prosté reprodukce základních fondů. Kromě toho odvádí značné prostředky na VHJ do oborového fondu technického rozvoje, jako centralizovaného zdroje na financování výzkumu a vývoje, ale jen malou část dostává zpět pro řešení vlastních úkolů. Např. za poslední dvě pětiletky podnik odvedl do tohoto fondu 313 mil. Kčs a z této částky dostal zpět jako příspěvek na řešení oborových úkolů 75 mil. Kčs; to znamená, že 76 % těchto odvedených finančních prostředků nemohl podnik použít pro vlastní řešení inovačního programu. Důsledkem je zpožďování inovačního cyklu v oblasti výpočetní techniky. K dalšímu odčerpávání prostředků je nutno přiřadit i poskytování příspěvků na činnost generálního ředitelství. Celkově podnik za posledních 10 let odvedl - kromě povinných odvodů do státního rozpočtu - nadřízené výrobní hospodářské jednotce 870 mil. Kčs, zpět však na financování vlastního rozvoje obdržel pouze 420 mil. Kčs, to je necelá polovina odvedených prostředků. Tady se nepříznivě projevuje i funkce nadřízené výrobní hospodářské jednotky, která dále omezuje pravomoc podniku a odčerpává finanční zdroje.

Takto působící ekonomické nástroje dlouhodobě prohlubovaly nerovnováhu mezi potřebami podniku a jím vytvořenými zdroji, zejména u základních fondů. Míra opotřebení základních prostředků dosahuje 60 %, u strojních základních prostředků 63 %. Průměrné stáří strojů je. 25 let. Podíl strojů starších 30 let přesahuje jednu třetinu strojního parku. Většina budov je 70 let stará. Přitom stanovená fyzická životnost obráběcích strojů je 14 let. To má pochopitelně dopad na kvalitu výroby. Vysoký stupeň odepsanosti základních fondů zužuje také základnu pro odepisování a tím i pro tvorbu odpisů jako jednoho ze základních zdrojů investic.

Zastaralost sociální vybavenosti se dostala již na hranici únosnosti. Neustále se prohlubuje rozpor mezi potřebou a možnosti realizace oprávněných požadavků pracujících na zlepšení pracovního prostředí, sociálního zařízení i další sociální vybavenosti jako je ubytování, zdravotní péče i závodní stravování. Nízká úroveň sociální vybavenosti se stává jedním z prvořadých limitujících faktorů pro získávání a udržení pracovních sil.

Jak vidíte, je to dost nepříznivá výchozí situace pro zvyšování technické úrovně i kvality výroby, pro další rychlejší růst produktivity práce a pro zavádění nových výrobků elektrotechnického průmyslu. Nezbývá nic jiného než provést zásadní modernizaci a rekonstrukci výrobní základny podniku. Koncepci zpracovanou na základě uvážených rozborů už má podnik připravenou. Podle ní je třeba v 8. a 9. pětiletce investovat do podniku téměř 3 mld. Kčs. To - jak vyplývá i z tvorby zdrojů - není v silách podniku, aby se sám vymanil z dlouhodobé zastaralosti výrobní základny. Bude třeba, aby na tuto přestavbu rozhodujícím způsobem přispělo centrum. Jinak podnik není schopen ani po přestavbě hospodářského mechanismu z vlastních zdrojů vytvořit potřebné prostředky.

Vážené soudružky a soudruzi, uvedla jsem tento příklad proto, abych poukázala na některé problémy, které vznikly z toho, že dosavadní metodika, ukazatelé, ale i stanovené vysoké odvody prostředků z výrobních organizací předurčovaly rozhodujícím způsobem podmínky pro rozvoj podniků. Jde také o to, že mnohé z důsledků dosavadního vývoje musíme brát v úvahu při přestavbě hospodářského mechanismu. Např. podniky, které mají zastaralou výrobní základnu, budou ve značné nevýhodě proti podnikům, které mají modernější výrobní základnu vybudovanou ze státních prostředků. Jedině při zohlednění těchto rozdílů bude možné, aby podniky samostatně hospodařily podle pravidel platných jednotně pro celé národní hospodářství a mohly vést ekonomickou zodpovědnost za své hospodářské výsledky a zabezpečení prostředků pro další společenský i svůj vlastní rozvoj. Děkuji za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Králové. Slovo má poslanec Štefánik, připraví se poslankyně Gdovinová.

Poslanec SN M. Štefánik: Vážený súdruh predseda Federálneho zhromaždenia, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, výklad ministra financií súdruha Žáka vrátane podkladov, ktoré sme dostali pre dnešné rokovanie, opäť viac ako presvedčivo dokumentujú, že doterajšími metódami riadenia, štýlom práce každého jednotlivca a celkove nedostatočnou hospodárnosťou nie je možné náročné úlohy súčasnosti v potrebnej miere splniť. Preto sa pozornosť nás všetkých sústreďuje na otázky prestavby hospodárskeho mechanizmu, ktorý vo svojej konkrétnej podobe sa musí opierať o vhodné kritéria pre reálné vyhodnocovanie hospodárskych zámerov a činností na všetkých úrovniach riadenia.

Základňou pre realizáciu hodnotových nástrojov v tomto procese je pripravovaná komplexná prestavba vežkoobchodných a nákupných cien, ktorých zásady vláda ČSSR tento mesiac schválila. Sme si vedomí toho, že ide o zložitý proces vyžadujúci aktívnu súčinnosť centrálnych a odvetvových orgánov, dodávatežov, odberatežov a cenových gestorov. Na jej realizácii sa takto podieža tisíce pracovníkov, ktorí musia prekonať a riešiť rad problémov. Tak existujú rôzne východiskové obdobia pre niektoré odvetvia, kedy základ pre cenovú prestavbu je daný napr. v hutníckom priemysle hodnotami plánu na rok 1985, ale v iných odvetviach plánom alebo skutočnosťou roku 1986. Pochopitežne, sú i ťažkosti v plynulej nadväznosti vstupných cien z jednotlivých kompletačných stupňov. V prestavbe sa zatiaž nepodarilo výraznejšie uplatniť zahraničné cenové relácie. Tiež termín realizácie k 1. 1. 1989 je síce z hžadiska kvalitnej prípravy 9. päťročnice posledný možný, ale sám o sebe z hžadiska objemu s tým spojených činností vežmi napätý.

Za rozhodujúci moment však je potrebné považovať, že pripravovaná cenová sústava bude svojím poňatím zodpovedať zásadám prestavby hospodárskeho mechanizmu. Všetci hospodárski pracovníci musia však počítať s tým, že po vyhlásení prestavby bude treba venovať zvláštnu pozornosť plynulej aktualizácii cien a tým doriešiť tie problémy, na ktoré ukáže ich praktická aplikácia v konkrétnych ekonomických vzťahoch a väzbách.

Súdružky a súdruhovia, o cenách a ich vplyve na rozvoj hospodárstva sa veža a z rôznych pohžadov v našich volebných obvodoch diskutuje.

Splnenie náročných úloh a realizácia línie stanovenej XVII. zjazdom KSČ totiž vyžaduje, aby sa i ceny spolu s ostatnými nástrojmi plánovitého riadenia aktívne podiežali na riešení rozhodujúcich vecných úloh 8. päťročného plánu.

V záujme tohto cieža sa v rámci plynulej ak tualizácie vnútornej cenovej sústavy vykonali viaceré opatrenia, ktoré by mali účinne podporiť zvýšenie efektívnosti a exportnej výkonnosti nášho národného hospodárstva a mali by smerovať k podpore inovácií, k zvyšovaniu kvality, k prehlbeniu vedeckotechnického rozvoja. Praktické poznatky získané pri poslaneckom prieskume v Elitexe Liberec však ukazujú, že rast nákladov výroby v spojení s inováciami je rýchlejší nielen ako rast zahraničných cien, ale i rast úžitkových vlastností. Tento stav je ovplyvňovaný nielen nedostatočnou úrovňou vlastnej výroby, ale predovšetkým cenami subdodávok. Taktiež spožahlivosť a kvalita hlavne domácej elektroniky nie je zatiaž na požadovanej úrovni a pritom cena v porovnaní so zahraničím je neúmerne vysoká. I cenové opatrenia smerujúce k zvýšeniu akosti výrobkov sú v praxi málo účinné, pretože celý plánovací a hodnotiaci systém podnikov je zatiaž orientovaný najmä na plnenie súhrnných ukazovatežov, ktoré nerešpektujú dostatočne hžadisko kvality a sortimentu a v rade prípadov pôsobia opačne, čo je možné dokumentovať na prípade textilného a odevného priemyslu, kde vzniká značné množstvo málo predajných resp. nepredajných zásob.

Všetky tieto skutočnosti ostro kontrastujú s tým, že dlhodobý zámer obsiahnutý v zásadách prestavby sleduje naopak zbližovanie relácií vnútorných a zahraničných cien. S tým ciežom má byť tiež zabezpečená priebežná informovanosť orgánov a organizácií o zahr aničných cenách a cenových reláciách a ich zmenách. Národohospodársky význam dokonalej informovanosti je nesporný, nemal by sa však redukovať iba na výrobky vyvážané alebo dovážané. Zabezpečenie a udržiavanie informovanosti o cenách v takomto rozsahu nemožno pravdepodobne realizovať v rámci doterajšej činnosti orgánov a organizácií Federálneho ministerstva zahraničného obchodu. Chcel by som preto položiť ministrovi zahraničného obchodu s. Urbanovi otázku, ako sa v jeho rezorte pripravujú na splnenie tejto úlohy a či sa neuvažuje o poskytovaní týchto informácií u neobchodovaných výrobkov na chozrasčotnej báze.

V súvislosti s realizáciou zásad uvedenej prestavby vzniká rad rôznych názorov, námetov a kritických výhrad k cenám a k ich úlohe v hospodárskom mechanizme. Pri zabezpečovaní podkladov pre toto vystúpenie som sa stretol i s tým, že prestavba vežkoobchodných cien môže viesť v neprospech hospodárskych výsledkov organizácií hlavne v súvislos ti so znižovaním nákladovosti. Zníženie nákladovosti na roky 1988-1989 je podža stanovísk napr. organizácií VHJ Slovnaft pri odovzdávaní plánu 8. päťročného plánu nezabezpečené o cca 1,33 mld Kčs. Organizácie dokumentujú zabezpečenosť zníženia nákladovosti 783 mil. Kčs, čo predstavuje 1,7 % na existujúcich výrobách a znamená dosiahnuť priemerné zníženie nákladov úrovne 7. päťročného plánu. Obdobná situácia je i v n. p. Calex, kde z uskutočnenej analýzy vyplýva, že organizácia musí zabezpečiť úsporami nákladov 50 mil. Kčs. Na základe vývoja z predchádzajúcich rokov vyplýva, že ak sa nezrealizujú výrazné úsporné opatrenia, bude mať podnik stratu asi 10 mil. Kčs. Podobné poznatky sú i z ďalších organizáciíí.

Takisto zníženie miery rentability výrobkov podža navrhovanej metodiky zníži zisk organizácií, pričom vyprodukovaná miera zisku nebude v mnohých prípadoch postačovať v plnej miere na krytie plánovaných finančných potrieb. Takto napr. VHJ Slovnaft zníži zisk v roku 1989 z plánovaných 8,2 mld Kčs vo vežkoobchodných cenách roku 1986 na 2,55 mld Kčs vo vežkoobchodných cenách roku 1989, a tým sa zníži odvod do štátneho rozpočtu.

Realizáciou cenovej prestavby sa vytvorí vežký ekonomický tlak, ktorý by mal viesť organizácie k zvyšovaniu produktivity práce, k reštrukturizácii výroby v smere zvyšovania efektívnosti. Je potom záležitosťou celého hospodárskeho a riadiaceho mechanizmu, ako uvedenú problematiku zvládne.

Doôležitou súčasťou cenovej prestavby bude i úprava cien stavebných a montážnych prác, ktorá by mala viesť k zvyšovaniu efektívnosti v celej investičnej výstavbe. Táto by sa mala uplatniť už v predprojektovej a projektovej príprave. Ako ukázal poslanecký prieskum v Energoprojekte Praha, táto zásada sa doteraz neuplatňuje dostatočne dôsledne. Na efektívnosti investičnej výstavby, minimalizácii investičných nákladov nemajú zainteresované organizácie záujem. Na rozdiel od ZSSR a ďalších socialistických štátov, kde je stanovenie rozpočtových nákladov stavby výlučne vecou investora a projektanta, sú u nás ceny stavebných prác a technológie výrazne ovplyvňované dodávatežom podža jeho individuálnych zvyklostí, používaných konštrukčných sústav a pod. Rozpočty stavieb a objektov bývajú často nadsadené - napríklad na dokončených stavbách a objektoch Jadrovej elektrárne Temelín sú viac ako 10 % úspory oproti rozpočtu, pritom nemožno tvrdiť, že vznikli maximálnou hospodárnosťou pri výstavbe.

Ceny stavebných konštrukcií, prác i montáží by mali vychádzať z nákladov, ktoré zodpovedajú progresívnym technológiám pri rešpektovaní zásad chozrasčotného hospodárenia stavebných a montážnych organizácií.

Súčasťou programu urýchlenia nášho ekonomického rozvoja sú aj zámery týkajúce sa činnosti kontroly a zvýšenia jej účinnosti všeobecne, nevynímajúc cenovú kontrolu. Hoci v priebehu posledných rokov sa dosiahol určitý pozitívny trend v dodržiavaní cenových predpisov, dynamika celkového zlepšenia stavu cenovej disciplíny nie je ešte stále uspokojivá. Ako z údajov Slovenského cenového úradu vyplýva, nesprávnosti sa stále viac sústreďujú do oblasti skrytého zvyšovania cien priemyselných výrobkov, ako je napr. nadhodnocovanie nákladových položiek v cenových kalkuláciách, nedodržiavanie podstatných kvalitatívnych a dodacích podmienok výrobkov, ktoré boli rozhodujúce pri určovaní ich ceny alebo nedôsledné rešpektovanie cenovo-regulačných opatrení.

Na základe doterajších poznatkov možno konštatovať, že podstata konkrétnych príčin porušovania cenových predpisov spočíva v neuspokojivej riadiacej a kontrolnej činnosti zo strany vedúcich hospodárskych pracovníkov.

V súvislosti s prestavbou vežkoobchodných a nákupných cien a v súvislosti s prestavbou hospodárskeho mechanizmu sa význam cenovej kontroly ešte zvýši. Je preto potrebné, aby sa zabránilo nekontrolovanej tvorbe ceny, aby podniky svoje ekonomické problémy neriešili cez cenu.

Záverom by som chcel zdôrazniť, že zabezpečenie procesu objektivizácie hodnotových nástrojov a z neho najmä objektivizácia cien, je jedným z hlavných predpokladov možnej realizácie prebudovania hospodárskeho mechanizmu v smeroch, ktoré vyplývajú zo Zásad prestavby.

Je však potrebné si uvedomiť, že konečným a trvale pôsobiacim faktorom pri vytváraní cenových relácií v tuzemsku i voči zahraničiu sú hodnotové vzťahy opierajúce sa o diferencovaný rast produktivity práce v rámci celého odvetvia alebo odboru, až po jednotlivý výrobok. Pôjde pritom o proces vežmi ťažký a vežmi komplikovaný a bude potrebné ho riešiť v širších súvislostiach ako systémový proces. Ďakujem za pozornosť.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Štefánikovi. Prosím poslankyni Gdovinovou, připraví se poslanec Janda.

Poslankyně SL R. Gdovinová: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci! Základnou podmienkou budovania rozvinutej socialistickej spoločnosti je využívanie vedeckotechnického rozvoja. To však kladie mimoriadne nároky na prípravu kádrov. Naše škols tvo má významnú úlohu pripraviť nielen kvalifikovaných odborníkov pre elektronizáciu jednotlivých odvetví národného hospodárstva, ale najmä pripraviť dnešnú mladú generáciu na každodenné využívanie elektroniky. Pre to sme sa vo výboroch pre kultúru a výchovu v súvislosti s prerokúvaním štátneho záverečného účtu československej federácie za uplynulý rok zvlášť zaujímali, ako sa darilo realizovať náročný program elektronizácie škôl a ich vybavovanie najmodernejšou technikou.

Dlhodobý komplexný program elektronizácie vo výchove a vzdelávaní bol konkretizovaný dvoma dokumen tami: Programom prípravy pedagogických pracovníkov na elektronizáciu vo výchove a vzdelávaní a Realizačným programom elektronizácie vo výchove a vzdelávaní v oblasti škols tva na roky 1986-1990.

Uskutočnenie tohto programu má svoje zvláštnosti, ktoré vyplývajú z toho, že v rezorte školstva ČSSR sa vzdelávaj ú a pracujú takmer 3 milióny žudí, čo je niekožkonásobne viac ako v ktoromkožvek inom rezor te a pri výuke treba voliť veku primerané metódy a formy a na to použiť aj rozdielne prostriedky.

Dnešní žiaci a študenti budú prevažnú časť svojho produktívneho života pracovať a tvoriť v takých podmienkach, aké si dnes ťažko vieme predstaviť. Z toho vyplýva nutnosť začať s ich výchovou v oblasti elektronizácie už od ich vstupu do základnej školy.

Úlohou základnej školy je príprava žiakov na pochopenie fyzikálnych a technických princípov elektronických a počítačových systémov a ich funkcií. Ďalšou úlohou je priama aplikácia neprogramovatežných elektronických a počítačových systémov vo výchovno-vzdelávacom procese, ako sú vreckové kalkulátory, elektronické stopky a pod. Vo vyšších ročníkoch by sa už mali aplikovať programovatežné elektronické a počítačové systémy.

To predpokladá primerané oboznámeníe sa s jednotlivými funkciami počítačových systémov. Splnenie tejto úlohy však kladie mimoriadne požiadavky na materiálne vybavenie škôl a nutnosť v krátkom čase preškolíť množstvo pedagogických pracovníkov.

Ako učitežku základnej školy ma zaujímalo, ako si s touto dôležitou a náročnou úlohou poradia zodpovední pracovníci v okrese Prešov, ktorý zastupujem. Dovožte, pre ilustráciu, aspoň niekožko údajov.

Ako prví sa ešte v tomto roku preškolia v kurzoch výpočtovej techniky učitelia matematiky. Pre kvalitné zabezpečenie tejto úlohy poslúži zatiaž jediná špecializovaná učebňa v okrese.

Zabezpečenie materiálnych a technických prostriedkov na to. aby sa všetci žiaci oboznámili so základmi výpočtovej techniky, je žložitý proces, s ktorým sa budeme v okrese len postupne vyrovnávať. Okresným pedagogickým strediskom bol vypracovaný plán elektronizácie, ktorý na obdobie 8. päťročnice počíta s vybavením 1 triedy (10 počítačov) na ôsmych školách okresu. Plánuje sa tiež so zabezpečením vreckových kalkulačiek a elektrických stavebníc do roku 1990 v celkovej hodnote 3 mil. Kčs.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP