Úterý 24. března 1987

V závodnej ambulantnej starostlivosti je prínosom združovanie prostriedkov pre vybavenie závodných polikliník v niektorých podnikoch; je to napr. v národnom podniku Slovnaft v Bratislave. Združovanie prostriedkov v závodnej, ale perspektívne aj v obvodnej zdravotníckej starostlivosti je jedna z ciest, ako zabezpečiť modernizáciu zdravotníckej a prevádzkovej techniky vtedy, ak by tento postup sa nesťažoval spletitosťou vyhlášok a možnosťami rôzneho vysvetžovania.

Vybavenie zdravotníckych zariadení prevádzkovou a hospodárskou technikou je stále problematické. Automatizácia, mechanizácia čistiacich a pomocných prác, stravovacích prevádzok je často kardinálnym problémom prevádzky najmä nemocničných zariadení a nie raz aj rozhodujúcim faktorom spokojenosti pacientov. Tuzemská zdravotnícka technika zatiaž nerieši a nepokrýva všetky požiadavky zdravotníkov. Napr. sanitka ŠKODA 1203 sa nehodí pre rýchlu záchrannú službu. Zo zdravotníckych prístrojov sa napríklad röntgeny vyrábajú rovnako už 15 rokov. Dodávky zo socialistických krajín, najmä optických prístrojov od firmy ZEISS z Nemeckej demokratickej republiky alebo operačných stolov od firmy MEDIKOR z Maďarskej žudovej republiky nie sú vždy zo strany zahraničných partnerov zmluvne dodržané. Na základe týchto skutočností sa hžadá riešenie v dodávkach aj z nesocialistických krajín.

Nedostatočne pokrývajú potrebu zdravotníckych zariadení aj podniky Federálneho ministerstva elektrotechnického priemyslu; koncernový podnik TESLA Valašské Meziříčí vyrába zastaralé typy kardiostimulátorov a moderné, programovatežné kardiostimulátory sa musia dovážať. Národný podnik CHIRANA Stará Turá vystavuje už tri roky na strojárskom vežtrhu v Brne zubolekárske súpravy, no doteraz nezabezpečuje výrobu podla požiadaviek rezortu zdravotníctva. Od týchto podnikov očakávajú zdravotníci taký výrobný program, ktorý by im pomohol urýchliť diagnostický a liečebný proces. Zdravotníci zostávajú však stále v úlohe prosebníkov a nie určovatežov takéhoto programu. Elektronika a výpočtová technika majú v zdravotníctve svoje miesto; pokrok nie je možný bez ich využitia tak v organizácii práce, ako aj pri riadení a plánovaní a v liečebnom diagnostickom procese. Touto progresívnou technikou by mali byť vybavené aj samotné ministerstvá zdravotníctva.

Problematika vývoja práceneschopnosti je v pozornosti centrálnych orgánov i váborov pre sociálnu politiku Snemovne žudu a Snemovne bárodov. Dovožte mi uviesť situáciu v mojom volebnom obvode - na území hl. mesta SSR Bratislave: v roku 1986 bola práceneschopnosť 3,89 %, kým v roku 1985 to bolo len 3,77 %. Celkový nárast zdôvodňuje ešte vyššia práceneschopnosť u žien - až 4,4 %. Tento fakt si vyžaduje hlbšiu analýzu a dávam ho do pozornosti našim vedeckovýskumným pracoviskám zameraným na starostlivosť o ženu. V tejto súvislosti však musím pripomenúť, že v rámci krajov SSR má Bratislava najvyšší podiel zamestnaných žien. Rezervy vidíme aj vo väčšej zodpovednosti podnikov k tejto problematike a zlepšenej spolupráci so závodnými lekármi.

Samozrejme, aj zdravotníci a komisie národného poistenia ZV ROH musia aktívnejšie pristupovať k tejto problematike, vrátane operatívnejších návštev práceneschopných. Nemalo by sa šetriť pohonnými hmotami na cesty za účelom kont oly dodržiavania liečby. Rezervy sú aj mimo rezortu zdravotníctva. Zoberme si napríklad prostriedky hromadnej dopravy. V zimných mesiacoch sa nemôžeme ani diviť, že chrípková epidémia má taký dôsledok na práceneschopnosť. Zlepšenie kultúry cestovania, lepšie vykurovanie dopravných prostriedkov, skracovanie intervalov a ďalšie opatrenia by boli jedným z dôležitých faktorov prevencie chrípkových ochorení.

Zásobovanie liečivami je uspokojivé z hžadiska množstva liekov, čo dokumentujem údajom za lekárenskú službu ÚNZ mesta Bratislavy. V lekárňach tohto mesta sa v roku 1986 prijalo vyše 3,1 milióna receptov, čo je o 5,1 % viac ako v roku 1985. Naďalej sa však objavuje okolo 44 prípravkov, ktorých je nedostatok, z nich je 27 prípravkov československej produkcie. V prípade nedostatkových liekov sa lekári uchyžujú k predpisovaniu náhradných, čo však vedie k vyčerpaniu rezervných zásob aj u týchto liekov. Nedostatky na úseku zásobovania liekmi treba pokladať za negatívny jav a venovať maximálne úsilie na jeho odstránenie. Celosvetový trend zvyšovania nákladov na liečebné prostriedky predstavuje ročne 6-15 %, u nás je to okolo 8 %. Občania dostávajú lieky bezplatne, takže v oblasti liečevno-preventívnej starostlivosti prestávajú byť tovarom. Tým, že lekáreň je prakticky posledným článkom zdravotníckej činnosti, stavia lekárenskú službu do postavenia slabšieho partnera, ktorému sa zdravotnícke potreby nepridežujú podža požiadaviek lekární, ale podža možností výrobných a distribučných podnikov.

V tejto súvislosti treba vykonať analýzu existujúcich disproporcií medzi požiadavkami liečebno-preventívnej starostlivosti na jednej strane a možnosťami tuzemskej výroby a dodávkami zo zahraničia na strane druhej, a tak, ako súddruh Štrougal dnes povedal, podrobiť nedostatky v hospodárení s liekmi a materiálom analýze. Prehodnotiť treba doterajšie postavenie odborového podniku MEDIKA a odborového podniku Zdravotnícke zásobovanie v sústave socialistického zdravotníctva. Zásobovanie z týchto podnikov je často nárazové, nie vždy podža potrieb zdravotníckych zariadení, ale podža rozdežovníkov, ktoré nie sú v súlade s aktuálnymi potrebami zdravotníctva. Stáva sa, že raz je niektorého zdravotníckeho materiálu nadbytok, inokedy nedostatok. V jednom okrese je ho veža, v inom okrese zase chýba. Pritom treba rešpektovať časový limit použitia viacerých prípravkov.

MEDIKA a Zdravotnícke zásobovanie nemôžu plniť také ukazovatele, ako podniky vnútorného obchodu. Spotrebu im neurčuje počet obyvatežov, ale aktuálna potreba zdravotníctca. Treba posúdiť, či tieto podniky nepredstavujú medzičlánok, ktorý sťažuje pružnú distribúciu a aktuálne rozdežovanie vzácnych a nedostatkových liekov. Úlohu týchto centrálnych zásobovacích podnikov by vedeli nahradiť krajské rozdežovne, ktoré by boli začlenené do štruktúry národných výborov, veď tieto nesú aj zodpovednosť za úroveň a kvalitu zdravotníckych služieb komplexne.

Dovožte mi, zmieniť sa ešte o sociálno-zdravotnej starostlivosti o dôchodcov. Ministerstvá zdravotníctva majú rozpracovaný celospoločenský gerontologický program na obdobie 8. päťročnice s výhžadom do roku 1995. Na riešení tohto programu sa musia podiežať všetky rezorty, orgány a spoločenské organizácie. Významné miesto v ňom pripadá Ministerstvám práce a sociálnych vecí, predovšetkým v dobudovaní zodpovedajúcich sietí domovov dôchodcov, penziónov a ostatných zariadení sociálnej starostlivosti. Veža sa už zlepšilo v tejto oblasti. Treba však ešte viac, a to aj v súlade s rastom počtu obyvatežstva nad 60 rokov. V Českej socialistickej republike sa ich podiel zvýšil za posledné ovdobie na 17 % a v Slovenskej socialistickej republike žije občanov 60 a viac ročných 14 % celkového počtu obyvatežov.

V hmotnom zabezpečení treba pôsobiť na vytváranie primeraných relácií medzi životnou úrovňou pracujúcich a dôchodcov. Treba urobiť ešte veža vo výchove verejnosti a najmä mladej generácie k úcte k starším občanom a zapojíť ich do starostlivosti o nich.

Na všetkých úrovniach sa už prijali mnohé opatrenia a uznesenia, ktoré by mali sociálno-zdravotné problémy dôchodcov uspokojivo riešiť, a teraz je na nás všetkých, aby sa stali skutočnosťou.

Na záver mi dovožte povedať, že výsledky dosiahnuté v rozvoji zdravotnej a sociálnej starostlivosti u nás dokumentujú, že táto starostlivosť má trvale vzostupnú tendenciu. Treba ju však naďalej rozvíjať a zintenzívňovať v súlade s urýchžovaním sociálno-ekonomického rozvoja našej socialistickej spoločnosti.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Silvanové, prosím poslance Rusova.

Poslanec SN K. Rusov: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, dovolte mi, abych se vyjádřil k té části zprávy vlády ČSSR o plnění jejího programového prohlášení, která se týká problematiky mezinárodně politické situace.

Tato citlivá a pro další vývoj lidstva nesmírně důležitá oblast zůstává i přes významné mírové iniciativy Sovětského svazu a dalších zemí socialistického společenství a přes některé pozitivní jevy, nadále velmi složitá a značně rozporná. Členské státy NATO a především americká vláda neučinily, na rozdíl od Sovětského svazu, dosud žádný praktický krok, který by odpovídal jejich proklamovanému zájmu o snížení mezinárodního napětí a odzbrojení. Naopak. Řada vystoupení představitelů USA potvrzuje snahu zpomalit nebo dokonce zmařit proces započatý při ženevském setkání nejvyšších představitelů Sovětského svazu a Spojených států amerických. Reaganova administrativa intenzívně pokračuje ve zbrojení, v modernizaci bojové techniky všech druhů vojsk i v jaderných zkouškách. Pokračuje realizace programu tak zvané "strategické obranné iniciativy" urychleným zdokonalováním protidružicových systémů a vývojem dalších systémů s použitím laserů.

V mezinárodních vztazích přetrvává, zejména v Evropě, vojensky nebezpečná situace, která vyžaduje od nás bdělost a uvážlivý a odpovědný přístup k jejímu řešení. Vzhledem k tomu, že Spojené státy americké a NATO se nadále vyhýbají konstruktivní odpovědi na významnou sovětskou iniciativu, jakou je předložený sovětský program úplné likvidace zbraní hromadného ničení do konce dvacátého století a s vědomím toho, že svět vstoupil do takové fáze svého vývoje, kdy vyhýbat se řešení klíčových otázek současnosti znamená dávat v sázku osud celé civilizace, vzešla ze zasedání Politického poradního výboru členských států Varšavské smlouvy v červnu minulého roku řada nových mírových návrhů. Účastníci tohoto zasedání vyjádřili pevné přesvědčení, že spolehlivou bezpečnost všech zemí a národů a mírové podmínky jejich dalšího rozvoje a pokroku je možné zajistit jedině politickými prostředky a společným úsilím všech národů světa.

Na schůzce nejvyšších představitelů Sovětského svazu a Spojených států amerických v Reykjavíku v říjnu minulého roku s. Gorbačov opětovně navrhl, aby byly připraveny návrhy dohod, které by přispěly k odvrácení hrozícího nebezpečí jaderné války, a v návaznosti na to předložil dne 28. 2. letošního roku návrh na vyčlenění problému raket středního doletu v Evropě z balíku otázek a na uzavření samostatné dohody, přičemž by se to mělo učinit co nejdříve.

Toto jednoznačné stanovisko Sovětského svazu k řešení tak závažné problematiky lid naší země plně podporuje, neboť vyjadřuje naše přesvědčení o nezbytnosti postupného zahájení konkrétních kroků ke zmírňování mezinárodního napětí a k zahájení jaderného odzbrojení.

Členské země Varšavské smlouvy nikomu nevyhrožují zbraněmi, ani neusilují o získání nadvlády nad jinými zeměmi a národy. Spojené státy americké a státy Severoatlantického paktu však musí pochopit, že naše dějinné zkušenosti i zkušenosti našich přátel a spojenců nás vedou k tomu, abychom již nikdy nedopustili ohrožení svobody našich národů a jejich mírového života.

V nedávných dnech velmi jasně vyjádřil ministr obrany Sovětského svazu maršál Sovětského svazu s. Sokolov, jaké jsou principy sovětské vojenské doktríny. Zdůraznil, že sovětská vojenská doktrína předpokládá nezbytnost vojenskostrategické rovnováhy, přičemž základní linie v této otázce spočívá v tom, že Sovětský svaz neusiluje o vojenskou převahu nad druhými zeměmi, současně ale nedopustí, aby někdo získal převahu nad ním.

Plně souhlasíme a podporujeme stanovisko vyjádřené s. Gorbačovem na XVIII. sjezdu sovětských odborů, ve kterém uvedl, cituji: "Dělali jsme a budeme i nadále dělat vše nezbytné pro spolehlivé zajištění své bezpečnosti, bezpečnosti našich přátel a spojenců, aby nikdo nebyl v pokušení vyzkoušet pevnost našich hranic. Neučiníme však ani jediný krok, který by přesahoval požadavky a potřeby rozumné a dostatečné obrany".

Československá lidová armáda je hrdá na to, že na XVII. sjezdu Komunistické strany Československa byl uložen odpovědný úkol v těsném svazku se Sovětskou armádou a dalšími armádami Varšavské smlouvy, zajistit spolehlivou obranu socialistické výstavby a mírového života našeho lidu. Díky péči naší strany a vlády má naše armáda moderní zbraně a bojovou techniku a neustále zvyšuje svou bojovou pohotovost a připravenost k obraně vlasti.

V návaznosti na analýzu provedenou na XXVII. sjezdu sovětských komunistů a XVII. sjezdu naší strany v oblasti mezinárodních vztahů v kosmicko-jaderném věku a v duchu nového myšlení věcně a konstruktivně přistupujeme, stejně jako Sovětský svaz a ostatní země Varšavské smlouvy, k plnění svých mezinárodních závazků. O tom se mohli na vlastní oči přesvědčit vojenští pozorovatelé, které československá vláda v souladu se závěry Stockholmské konference o opatřeních k posílení důvěry a bezpečnosti a o odzbrojení v Evropě, pozvala na únorové cvičení Československé lidové armády. Pozvání k účasti na cvičení přijalo celkem 22 států, které vyslaly 41 pozorovatelů. I když zájem těchto pozorovatelů byl velmi rozdílný, vesměs konstatovali, že se jim dostalo z naší strany všestranné péče a že měli možnost seznámit se prakticky se vším, co tvořilo náplň cvičení.

Naše lidová armáda chápe svoje úkoly s plnou odpovědností vůči straně, vládě a všemu československému lidu. Výsledky, kterých dosahujeme ve všech druzích bojové a politické přípravy, v práci velitelů a štábů, ve školách a dalších zařízeních armády svědčí o tom, že důvěra, kterou nám dal XVII. sjezd Komunistické strany Československa, bude naplněna konkrétními činy.

Celou činností Československé lidové armády prolíná bezvýhradná oddanost vládě a lidu, socialistické vlastenectví a internacionalismus. Toto se výrazně projevilo i během cvičení "Družba 87", při kterém českoslovenští vojáci v těsné bojové součinnosti s vojáky Sovětské armády prokázali vysoký stupeň zvládnutí bojových úkolů. Naše armáda se podílí i na realizaci dalších úkolů, které souvisejí se zabezpečením obrany naší vlasti, zejména na úseku ideově výchovné práce s mládeží, upevňování její fyzické a psychické zdatnosti. Vycházíme z toho, že obrana socialistické vlasti není výhradně věcí ozbrojených složek, ale že je záležitostí všeho lidu. Proto za hlavní úkol ve vztahu k mládeži považujeme objasňování a realizaci základních cílů branné politiky KSČ a našeho socialistického státu při zabezpečování internacionální obrany republiky a zemí socialistického společenství v jednotě s mírovou zahraniční politikou členských zemí Varšavské smlouvy.

Snažíme se rozvíjet aktivní vztah mládeže a dětí k obraně vlasti jako nejčestnější občanské povinnosti. Současně s tím přispíváme k výchově budoucích obránců vlasti rozvíjením aktivního vztahu k obraně socialistických vymožeností, k náročným úkolům ČSLA, k boji proti pacifismu ve prospěch rozvoje potřebných morálně politických kvalit, zejména kolektivismu a soudružství, čestnosti a odpovědnosti, iniciativy, odvahy a statečnosti mladého člověka.

Velení naší armády je přesvědčeno, že péče věnovaná mladé generaci významně napomáhá harmonickému rozvoji osobnosti socialistického člověka a vytváří podmínky pro jeho aktivní uvědomělé zapojování do procesu výstavby i obrany vlasti.

Oceňujeme pomoc Socialistického svazu mládeže v rozvoji aktivity a iniciativy svazáků při plnění náročných úkolů v rozvíjení pozitivního vztahu mladých lidí k vědě a technice, oceňujeme úsilí, které svazáci vynaložili k dosahování výsledků, které jsou významným vkladem pro plnění úkolů v duchu závěrů XVII. sjezdu KSČ.

Přivítali bychom zvýšení pozornosti školy, rodičů a sdělovacích prostředků při výchově naší mladé generace jako budovatelů a obránců socialismu.

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, chtěl bych prohlásit, že příslušníci naší armády jednoznačně podporují mírovou politiku KSČ a vlády ČSSR, a že uděláme všechno pro to, aby mírové budování socialismu, všechny vymoženosti, kterých náš lid pod vedením strany dosáhl, byly silami a prostředky ČSLA v těsné bojové součinnosti se Sovětskou armádou a ostatními armádami Varšavské smlouvy spolehlivě zabezpečeny.

Na závěr mi dovolte, abych vyjádřil plný souhlas a podporu zprávě vlády ČSSR, kterou přednesl její předseda soudruh Štrougal. Děkuji vám za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Rusovovi, jehož vystoupením byl seznam písemně přihlášených řečníků vyčerpán. Hlásí se ještě někdo do rozpravy k tomuto bodu? (Hlásil se poslanec SL V. David.) Soudruh David, prosím.

Poslanec SL V. David: Soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi, nechci dlouho zdržovat, spíše mám několik otázek na předsedu vlády. Dovolte mi tedy vyjádřit se.

Před touto schůzí jsem si pročetl se zájmem programové prohlášení, které zde předseda vláky před rokem. pronesl. Hledal jsem nějaké podněty, inspiraci, impulsy - použil jsem slov, která se nyní "nosí" v souvislosti s postojem k lednovému zasedání ÚV KSSS a o čem by bylo dobré se zmínit.

Abych to vzal nahodile jedno za druhým. Hovoří se o nedostatcích v zásobování a ve službách. Chtěl bych se zeptat: co dělá vláda pro to, aby se tyto věci změnily? Soudruh předseda uváděl několik opatření, která mají v úmyslu. Zdá se mi, že opatření mají příliš daleko k realizaci. Slušelo by se, a bylo by záhodno, aby byla dříve realizována. Je taková možnost?

Dále - ve starém prohlášení se říkalo, že je připravován návrh bytového zákona. Mám otázku: co se v tom dělá? Zdá se mi, že příprava je zdlouhavá. Nehovořilo se zde o tom, ale o bytovém zákonu se hovoří venku. Mám například poznatky z volebního obvodu. Nedávno jeden funkcionář, který s tím má co dělat, si stěžoval jak v souvislosti s problematikou modernizace bytů došel k závěru, že dosavadní bytový zákon pomáhá spekulantům, že se postupuje podle hesla: "komu chceme pomůžeme - komu nechceme - nemůžeme" ... Zkrátka přimlouval se za změnu bytového zákona.

Mám jednu věc - znepokojuje stále velký počet požárů a havárií nejrůznějšího druhu v průmyslu, v zemědělství, zejména v živočišné výrobě. Co dělá vláda pro snížení škod, pro zvýšení kontroly, bezpečnosti objektů, zvýšení pořádku? Co dělá pro postih nedbalosti viníků? Být nespokojena, jak se zde předseda vlády vyjádřil, to se mi zdá na vládu málo!

Slyším stížnosti na stálý růst drahoty, cen spotřebního zboží a služeb; mám otázku, jaké je stanovisko vlády k této závažné otázce, k tomuto nežádoucímu vývoji?

V prohlášení vlády před rokem se říká, že rostoucí pozornost bude třeba věnovat ochraně a využívání půdy a péči o lesní porosty Zde se o tom nyní nijak zvlášť nehovořilo. Bylo by dobré znát jaké jsou výsledky v dodržování zákona, zejména pokud jde o ochranu půdy, jaký je zde vývoj, zda je situace stále tak vážná, nebo se věci zlepšují, jak opatření působí atd. Nechci podrobněji hovořit o situaci, která se týká životního prostředí a stavu poškození naší přírody. (Tak se mi zdá, kdyby "bůh všemohoucí naší vládě a jiným orgánům všechny hříchy odpustil, tak co se stalo s naší přírodou a životním prostředím vůbec, mám obavy, že tady by nám to neodpustil.) Přitom se nedá říci, že by bylo v minulosti na věci málo upozorňováno, že by nebyly dávány rady a doporučení. Sám si vzpomínám, že většinou se říkalo, že na to nemáme, že jsou důležitější věci. Pak se někdy říkalo, že to není ani tak naše vina, že zde víc působí vlivy ze zahraničí. Stále jsme kolem toho chodili a stav je velice vážný. Nejhorší je, že je to v tak důležitých oblastech. Avšak i v naší matičce Praze je životní prostředí špatné. Řeknu vám příklad. Bydlím na Smíchově. Ten, kdo putuje autem do Sanopsu a vezme to od Vltavy nahoru, si nemůže nevšimnout, že na hlavní cestě jsou nejméně tři základní školy. Tam se shromažďují dětičky, proplétají se na Václavce mezi podloubími, mezi lešeními, v mraku zápachu ze spálené nafty, z benzínu. Tak jame si na to zvykli, jako by to patřilo k věci. V mnoha případech jsme si příliš zvykli na různé nedobré jevy. Vypadá to, jako bychom si mysleli, že odstranění nejsou naléhavá.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP