Úterý 24. března 1987

Naproti tomu se některé z těchto deficitních obalových materiálů používají běžně, kupříkladu pro balení desodorantů WC, pilových kotoučů, na bandážování kabelů a na další jiné balicí techniky v ostatním našem průmyslu.

Byli jsme na průzkumu například v závodech Rozkoš, kde vyrábějí taktéž některé prvky obalové techniky. Soudruzi nás tam informovali, že by jejich obalová technika mohla být ještě lepší, mohla by sloužit ještě lépe potravinářství, kdyby dostávali plechy stejně silné, plechy dobré kvality. Takové plechy pochopitelně nedostávají. Dodavatelem plechu jsou Východoslovenské železárny.

Nemluvím zde proto, abych dostával dohromady odběratele a dodavatele, mluvím o tomto problému proto, že nedostatky, které mají plechy v tloušťce, způsobují zdržování v továrně a současně se zbytečně plýtvá kovem a tak se způsobují ztráty národnímu hospodářství. Bylo by správné, aby si soudruzi z těchto resortů sedli k jednomu stolu a aby začali přemýšlet, jak zabezpečit lepší výrobu plechů tak, aby také mohly sloužit k lepší výrobě obalové techniky.

Tyto problémy ovšem nejsou jen v potravinářském průmyslu. V mém volebním obvodě některé závody mají také podobné problémy v dodavatelských vztazích, nemohou finalizovat výrobky. Například strojírnám ve Velešíně chybí šrouby, jindy hliníkové odlitky a podobně. Všechny tyto problémy v odběratelsko-dodavatelských vztazích, ať v potravinářském průmyslu nebo i mimo potravinářský průmysl se stávají nakonec problémy ne obchodními, ale problémy politickými. Z toho důvodu bude třeba, aby, když mluvíme o přestavbě ekonomiky, našeho národního hospodářství, bez dlouhých směrnic na všech úsecích styčných ploch, kde jde o podobnou problematiku si v resortech a podnicích sedli a bez průtahů tyto problémy řešili a pochopitelně je odstranili.

Naši potravináři nemusejí vždy jen čekat na nové zahraniční stroje i na některé nové obalové materiály, mohou zlepšovat potraviny hned, přece z praxe dobře víme, že z jedněch pekáren dostáváme chleba velmi dobrý a chutný, z jiných pekáren je chleba kyselý. Některé pekárny dodávají rohlíky chřupavé, dobré, jiné pekárny dodávají rohlíky téměř gumové, a podobně.

Je tedy spousta věcí, které mohou řešit podniky navzájem mezi sebou, aniž by na to potřebovaly směrnice. Jde pochopitelně o to, aby se těchto otázek chopily také odborové organizace, na závodech také stranické organizace, aby se těmito otázkami do hloubky zabývali technici, aby nebyl žádný problém, který by brzdil naší cestu vpřed i naši přestavbu.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Kalkusovi, vystupuje poslanec Hajko, připraví se poslankyně Řehková.

Poslanec SL V. Hajko: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci! Veda je od nepamäti iniciátorom pokroku v technike a tým aj vo výrobe a v celkovom živote spoločnosti. Túto, históriou overenú pravdu, sme si už v našej spoločnosti osvojili.

Súčasné obdobie, obdobie vedeckotechnickej revolúcie a vysoko-organizovanej spoločnosti možno, okrem iného, charakterizovať náročnosťou, zložitosťou a vysokou početnosťou procesov, ktoré treba premyslene uskutočňovať, aby sa dosiahlo rýchle, racionálne, široké a systematické uplatňovanie výsledkov vedy v živote spoločnosti. Stručne povedané, treba sa nám naučiť narábať s vedou ako s hlavným nástrojom intenzifikácie hospodárskeho života a akcelerácie sociálno-ekonomického rozvoja spoločnosti.

To je dnes, ako to plynie z dokumentov XVII. zjazdu Komunistickej strany Československa, 5. pléna ÚV KSČ i dnešného vystúpenia predsedu Federálnej vlády súdruha Štrougala, jeden z hlavných problémov nášho života, na riešenie ktorého musíme sústrediť záujem a úsilie celej spoločnosti.

Pravda, riešenie tohoto problému bolo Komunistickou stranou Československa nastolené už dávnejšie, v prvej polovici 70. rokov; vykonalo sa v tomto smere v uplynulých rokoch mnoho osvetovej práce, dosiahli sa viaceré čiastkové výsledky, ale žiadaný prelom sa nedosiahol. Jestvujúci hospodársky mechanizmus neumožnil sústrediť záujmy ústredných orgánov štátnej správy, výskumno-vývojovej základne a výrobnej sféry do takého spoločného náporu, ktorý by dokázal prekonať bariéry brániace pružnému a efektívnemu priebehu procesu integrácie a výroby. Je preto prirodzené, že stranícke a štátne orgány vypracovali a schválili zásady prestavby hospodárskeho mechanizmu, uložili ich detailne rozpracovať a vytvárajú podmienky na postupné uskutočnenie prestavby. Všetci očakávame, že ekonomické i ostatné nástroje nového hospodárskeho i celkového riadiaceho mechanizmu našej socialistickej spoločnosti vytvoria široký priestor pre pružné uplatnenie vedeckotechnického pokroku vo výrobe i v ostatnej spoločenskej praxi.

V procese prestavby sa každý článok realizačného raťazca musí dostať na kvalitatívne vyšší stupeň svojho pôsobenia, lebo len tak bude možno dosiahnuť novú kvalitu toho kolektívneho efektu, ktorý vedie k uplatneniu výsledkov vedy v spoločenskej praxi. Na začiatku realizačného raťazca je oblasť základného výskumu, ktorú u nás reprezentujú predovšetkým pracoviská Československej akadémie vied, Slovenskej akadémie vied a vysokých škôl.

V uplynulých rokoch i v súčasnosti sústreďujú pracoviská zá. kladného výskumu svoju pozornosť najmä na to, aby zameraním svojej tvorivej činnosti, budovaním vlastnej realizačnej základne a rozvíjaním rozmanitých foriem spojenia vedy s výrobou podstatne zvýšili svoju schopnosť účínne komunikovať so sférou aplikovaného výskumu a vývoja ako aj s výrobnou sférou. Významnú úlohu v tomto smere plní ciežovo-programový prístup, ktorý sa uplatňuje pri riešení ciežových projektov základného výskumu a úloh technického rozvoja na pracoviskách základného výskumu a prostredníctvom ktorého sa v rade prípadov darí dosahovať relatívne pružné vertikálne prepojenie všetkých článkov realizačného reťazca. Pritom samozrejme základný a aplikovaný výskum, podobne, ako je to ve svete vôbec, čoraz častejšie na seba nadväzujú a prelínajú sa na tom istom pracovisku.

V uplynulom roku sa pri organizovaní účasti Československej socialistickej republiky na riešení úloh Komplexného programu vedeckotechnického pokroku krajín RVHP do roku 2000 do značnej miery preverila aj účelnosť zamerania a úroveň nášho základného výskumu pri riešení problémov v oblasti piatich prioritných smerov, ktoré sú súčasťou komplexného programu.

Na pracoviskách ČSAV, SAV a vysokých škôl sa uskutočňuje napr. výskum v oblasti umelej inteligencie a na jeho základe sa riešia vybrané problémy novej generácie výpočtových systémov, včítane systémov automatického projektovania, počítačových sietí a programového vybavenia počítačov novej generácie.

Do oblasti elektronizácie smeruje aj výskum a vývoj elektrónovo-litografického systému, iónového implantátora, výskum problematiky GaAs štruktúr, súčiastok a rýchlych integrovaných obvodov, výskum technológie výroby svetlovodných vlákien pre telekomunikačné účely a pod.

Do oblasti komplexnej automatizácie smerujú výskumy riadiacich systémov inteligentného robota a robotizovaného pracoviska, vývoj modelov priemyslových robotov a robotických systémov, výskum servosystémov robotov, snímačov a senzorov.

Sem možno zaradiť aj rad výskumných úloh, ktoré sa riešia na pracoviskách nášho základného výskumu a orientujú sa na využitie nových princípov v oblasti merania a kontroly, pri vývoji vedeckých prístrojov a zariadení, pri vytváraní systémov automatizácie vedeckých experimentov.

Pomerne rozsiahla je účasť pracovísk ČSAV, SAV a vysokých škôl na riešení problémov spadajúcich do oblasti materiálového výskumu. Týka sa napr. technológie výroby a využitia kompozitných, keramických, kovových amorfných a mikrokryštalických materiálov, nových plastických látok a pod. Osobitne treba spomenúť výskum a vývoj plazmových technológií vytvárania povrchových vrsťiev zvyšujúcich životnosť a úžitkovosť príslušných materiálov.

Na pracoviskách nášho základného výskumu má významné teoretické zázemie rozvoj biotechnológií. Rozvíjajú sa tu nové metódy génového a bunečného inžinierstva, využitežné v rastlinnej výrobe, pri príprave nových liekov a diagnostických prostriedkov pre potreby zdravotníctva. Široký komplex tvoria úlohy, ktorých ciežom je vypracovať biotechnologické metódy pre živočíšnu výrobu, pre získavanie vyššej výživovej hodnoty krmiva, včítane technológie jeho výroby a pod.

Už aj na základe tejto stručnej a mozaikovej informácie možno dôjsť k záveru, že tvorivá činnosť pracovísk ČSAV, SAV a vydokých škôl na rozdiel od minulosti sa dnes už do značnej miery orientuje na riešenie vedecky aktuálnych a spoločensky naliehavých problémov. To umožnilo pracoviskám nášho základného výskumu vstúpiť do riešenia celého radu úloh Komplexného programu vedeckotechnického pokroku krajín RVHP do roku 2000.

Napriek tejto skutočnosti nemožno ešte vásledky tvorivej činnosti pracovísk základného výskumu považovať za úmerné možnostiam nie síce ešte dostačujúceho, ale už dosť značného potenciálu, ktorý sa u nás v oblasti základného výskumu vytvoril. Má to viaceré príčiny. Jednou z nich je napr. skutočnosť, že sa v uplynulých rokoch dostatočne nedocenil význam vysokých škôl ako vedeckých inštitúcií a tak sa tvorivej vedeckej práci na vysokých školách nedostávalo dosť kádrovej a materiálnej podpory. To spôsobilo, že atmosféra pre vedeckú prácu nebola na vysokých školách adekvátna súčasnému významu vedy, že napriek celému radu väzieb medzi pracoviskami Akadémie a vysokých škôl sa účinná kooperácia a koordinácia medzi týmito dvoma rozhodujúcimi súčasťami nášho základného výskumu v plnom rozsahu nerozvinula.

Príčinou, ktorá znižuje výkonnosť nášho základného výskumu, je aj jeho relatívne nízke zabezpečenie prístrojovou a výpočtovou technikou, súčiastkami a materiálmi, jako aj informačnými zdrojmi. Nedostatky v tomto smere nemožno vyvážiť ani talentom ani usilovnosťou.

Výkonnosť výskumných pracovísk je za inak rovnakých podmienok závislá od schopností a pracovitosti žudí, ktorí v nich pracujú. Vedecká práca má vysoké nároky na adeptov vedy, predpokladá istý talent pre túto prácu. A vyhžadávanie takýchto talentov, ich získanie pre prácu v oblasti vedy je kžúčovou úlohou.

Od toho, ako ju zvládneme, závisí budúcnosť našej vedy, jej schopnosť plniť poslanie, ktoré od nej naša socialistická spoločnosť očakáva. Treba povedať, že dôležitosť a význam tejto kžúčovej úlohy ešte dostatočne nezakotvili vo vedomí našej spoločnosti. Preto je plnenie tejto úlohy na stredných a najmä na vysokých školách a vedeckých pracoviskách neuspokojivé, materiálna príťažlivosť pre pôsobenie v oblasti vedy (pozri napr. štipendiá interných ašpirantov) je nedostačujúca. Riešenie týchto otázok, ako to zdôraznil vo svojom vystúpení aj predseda federálnej vlády s. Štrougal, už nemôžeme odkladať, lebo tvoria významnú súčasť predpokladov na prechod z extenzívnej na intenzívnu cestu rozvoja vedy.

Nedostatky pri vyhžadávaní a výbere talentov i v celkovej kádrovej práci pri prijímaní pracovníkov do sféry vedy - mám na mysli aj vedu na vysokých školách, spôsobili, že v tejto sfére nepösobí dosť žudí s nadpriemernými schopnosťami a viacerí žudia sa dostali do tejto sféry omylom a nepatria tam. Zlepšiť situáciu je úloha vežmi ťažká, ale nevyhnutná.

Všetci, ktorí pracujeme v našej výskumno-vývojovej základni, vieme, že sa nám doteraz nepodarilo vytvoriť dostatočne účinný riadiaci mecganizmus v tej to sfére činnosti. Málo účinné sú jestvujúce riadiace páky, ktoré majú zabezpečovať ciežaved omú horizontálnu koordináciu činnosti jednotlivých súčastí vedeckovýskumnej základne a je málo ciežavedomosti a rozhodnosti pri vertikálnom prepojení programov i pri mobilizovaní úsilia k realizácii stanovených programov.

Dosiahnuť zlepšenie v tomto smere možno len zdokonažovaním kádrovej práce pri rozmiestňovaní žudí vo sfére riadenia výskumno-vývojovej základne na všetkých stupňoch riadenia. Konkrétne preukázaná schopnosť tvoriť a vytvárať podmienky pre tvorivú vedeckú činnosť, zabezpečovať jej objektívne a náročné hodnotenie, ďalej schopnosť pružne si vytvárať kvalifikované predpoklady pre rozhodovaciu činnosť, musia tvoriť podstatnú súčasť kritérií pri výbere žudí do riadiacich funkcií celej vedeckovýskumnej základne.

Všetci pociťujeme, že nedostatočná rozhodovacia schopnosť mnohých pracovníkov je zdrojom zbytočnej administratívy, neplodných porád, odčerpávajúcich čas tvorivých pracovníkov. Podstatne znížiť administratívnu náročnosť riadenia vedeckováskumnej základne možno len cestou zvyšovania dövery k vedeckým pracovníkom. Mnohí z nich už výsledkami tvorivej práce dokázali, že si dôveru zaslúžia. Nežiadajme preto od nich, aby vyplňovali na rôznych plánovacích listoch všelijaké detailné údaje, ktoré s ohžadom na charakter vedeckej práce nemožno často ani seriózne odhadnúť. Hžadajme iný spôsob kontroly, ako cez množstvo papierov, keď vieme, že to nie je účinná kontrola.

Doba, v ktorej žijeme, vytvára priestor zbaviť sa všetkého, čo bráni ďalšiemu dynamickému rozvoju našej socialistickej spoločnosti.

Závery XVII. zjazdu KSČ i nedávne rokovanie 5. pléna ÚV KSČ, osobitne úvodný prejav generálneho tajomníka s. Husáka a referát prednesený súdruhom tajomníkom Jakešom, tvoria návod, ako sa aj v našich podmienkach začleniť do toho revolučného procesu, ktorý pod vedením KSSZ prebieha v súčasnosti v celej sovietskej spoločnosti a ktorý vo svojom konečnom dôsledku umožní socializmu splniť jeho historické poslanie, byť v porovnaní s kapitalizmom vo všetkých pre žudstvo významných hodnotových ukazovatežoch na kvalitatívne vyššej úrovni a stať sa tak presvedčivo príťažlivým pre celé žudstvo.

Cesta k tomuto vežkolepému ciežu je zložitá a náročná, ako to plynie aj zo správy prednesenej predsedom federálnej vlády s. Štrougalom. Je to však pre súfasné generácie historická šanca, ktorú chceme a musíme plne využiť a dôstojne naplniť. Ďakujem za pozornosť.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Hajkovi, prosím poslankyni Řehkovou, připraví se poslankyně Vávrová.

Poslankyně SN M. Řehková: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, ráda bych ve svém vystoupení navázala na zprávu o plnění programového prohlášení vlády, přednesenou soudruhem Lubomírem Štrougalem, v té části, která se zabývá problematikou životního prostředí.

Otázka péče o životní prostředí se stala bez nadsázky globálním problémem lidstva. Právem je jí proto i u nás a v ostatních socialistických zemích věnována zvýšená pozornost. Vážným problémem je především znečišťování ovzduší. Nepříznivá skladba primárních zdrojů energie a málo vhodné podmínky pro rozptyl exhalací se projevuje výrazným znečištěním ovzduší. Přitom téměř 90 % všech znečišťujících látek vypuštěných do ovzduší pochází ze spalovacích procesů, zejména emise oxidu siřičitého zaznamenávají trvale vzestupný trend. Nadměrnými koncentracemi škodlivin v ovzduší je poškozeno v ČSSR cca 955 tis. hektarů a více než 30 tis. hektarů již zcela odumřelo. Neudělají-li se rozhodná opatření, lze očekávat, že se rozsah poškození lesů v naší republice zvýší v roce 1990 o polovinu a v roce 2020 na dvojnásobek. Poškozování lesů kromě ztrát dřevní hmoty má i nepříznivý vliv na vodohospodářské, rekreační a ostatní funkce lesa.

Zemědělství obdělává v České socialistické republice 500 tis. hektarů a ve Slovenské socialistické republice 170 tis. hektarů trvale poškozované zemědělské půdy, což vede ke ztrátám na produkci.

Negativní důsledky znečištěného ovzduší se projevují i na zdraví obyvatelstva, poškozování materiálů apod. Odhady škod dosahují několika miliard Kčs ročně, přičemž zejména kvantifikace zdravotních dopadů je velmi obtížná. V oblastech postižených exhalacemi žije a pracuje asi čtvrtina obyvatelstva naší republiky. Vzhledem k produkovanému množství znečišťujících látek je ČSSR i významným znečišťovatelem ovzduší v evropském měřítku.

Naproti tomu je naše státní území zasahováno přenosem emisí ze sousedních států, což se projevuje zejména v některých pohraničních oblastech. Naše republika je proto vázána povinnostmi vyplývajícími z příslušných všestranných a dvoustranných dohod. Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států zavazuje jednotlivé země provádět účinnou národní politiku a strategii boje proti vypouštění látek znečišťujících ovzduší s cílem dosáhnout do roku 1995 redukci emisí kysličníku siřičitého nejméně o 30 %.

Druhým závažným problémem je znečišťování vod. V současné době se těžiště znečišťování vod přesunulo do oblasti veřejných kanalizací, tj. do měst a obcí, jejichž podíl na celkovém znečišťování vod činil již v roce 1982 více než 63 %. Z celkového počtu obcí v ČSR s veřejným vodovodem je vybaveno veřejnou kanalizací 40,4 % a čistírnou odpadních vod jen 17,3 %.

Problémy jsou i u velkých měst. Například v Praze je čištění realizováno v ústřední čistírně odpadních vod v Praze - Tróji a v menších okrajových čistírnách. Kapacita ústřední čistírny je ovšem i po rekonstrukci v části biologického stupně čištění nedostatečná a i v. bezdešťovém období odtéká každou sekundu do Vltavy téměř jeden m3 této odpadní vody.

V ostravské aglomeraci jsou velké hutní závody, koly, chemické závody, koksovny, potravinářské závody a další průmysl. I když uvedené závody mají ve většině případů vybudovány čistírny odpadních vod, dochází ke značnému znečišťování toků, a to zejména u celulózky v Paskově odpadními vodami z hutí, koksoven a měst. Kvalita vody v Lučině, Ostravici a Odře je hodnocena 4. třídou čistoty. Jde tedy o vodu bez jakéhokoliv života, která není použitelná ani pro technologické účely.

Navíc došlo v listopadu 1986 k řadě havárií. Tak například v cementárně Ostrava - Kunčice nedovřeným ventilem unikal od 9. listopadu 3 dny mazut kanalizací do Lučiny, odtud do Ostravice, Odry, až do Polské lidové republiky. Celkově byl zjištěn únik kolem 80 tun mazutu.

Do konce listopadu došlo na Ostravsku k dalším haváriím, a to v koksovně Vítězný únor k úniku fenolu a zaolejovaných vod, k úniku ropných látek z NHKG a k úniku louhu sodného z pivovaru v Nošovicích.

Při haváriích je snaha situaci omluvit, hledat příčiny pro zdůvodnění. Ročně dochází k 200-300 případům havárií. Tyto případy je však třeba nekompromisně řešit, ukládat odpovědným osobám sankce a hledat cesty, jak těmto haváriím předcházet.

Ani můj volební obvod Příbram není těchto věcí ušetřen. Máme velké problémy se zdroji pitné vody, kterou můžeme zabezpečovat jen za cenu překračování povolených odběrů.

Druhou otázkou je správné hospodaření s pitnou a užitkovou vodou. V mém volebním obvodu bylo například prověřeno 7 tis. bytů a bylo zjištěno, že v důsledku špatné údržby bytových jader a vodovodních sítí uchází kolem 25 % vody. Chybí měřicí technika na odpovídající úrovni k vyhledávání poruch.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP