Úterý 9. prosince 1986

Vláda ČSSR usnesením č. 172 z 3. 7. 1986 schválila 8. pětiletý plán rozvoje vědy a techniky na léta 1986-1990 a prováděcí státní plán technického rozvoje na rok 1987. Byly rovněž schváleny státní vědeckotechnické programy a jejich části s tím, že budou dopracovány některé dosud otevřené problémy. Příslušným ministrům a vedoucím ústředních orgánů bylo uloženo zajistit nejpozději do 5. září 1986 komplexní rozpracování úkolů až na podniky a dořešit otevřené problémy. Při projednávání ve výborech v listopadu jsme konstatovali neuspokojivý stav v plnění tohoto usnesení vlády, v dopracování dosud neuzavřených problémů jak u státních programů, tak u výzkumných a vývojových úkolů státního plánu technického rozvoje. Resorty strojírenské, elektrotechnického průmyslu, paliv a energie, by měly rozhodněji zabezpečovat jeden ze základních úkolů 8. pětiletého plánu (§ 3 odst. a) ] urychlit vědeckotechnický pokrok - výrazněji a rychleji zavádět nejnovější výsledky vědeckotechnického rozvoje do výrobní a společenské praxe. Čas na nás nečeká - naopak je proti nám.

Výbory zdůraznily, že současné řízení technického rozvoje dosud plně neodpovídá potřebám uplatňování intenzifikace v národním hospodářství. Dosud se stále ještě nedaří v plánovací činnosti důsledně prosazovat základní předpoklad, aby technický rozvoj se stal nedílnou součástí řízení.

Dále doporučily, aby předpokládaný nárůst pracovníků ve výzkumné a vývojové základně byl nekompromisně spojován s výběrovým řízením uchazečů, aby plně odpovídal odborně politickým požadavkům a potřebám. Je nezbytné více využívat spolupráce se školami při řešení hlavních cílů uplatňování vědy a techniky, a tím prakticky získávat postupně mladé lidi a talenty pro řešení, uplatňování a urychlení vědeckotechnického rozvoje. Využívat účelněji i aktivity vědeckotechnické společnosti zejména ve výrobních organizacích při zvyšování tlaku na snižování materiálových a energetických vstupů do výrobního procesu a na zavádění zásadních inovací ve výrobě.

V souvislosti se strategií urychlení vědeckotechnického a sociálně ekonomického rozvoje národního hospodářství výbory poukázaly na to, že realizace tak náročných úkolů a cílů vyžaduje odborně, politicky a zejména morálně připravené lidi. Zdůraznily naléhavost dalšího zkvalitňování výchovně vzdělávacího procesu ve školách všech stupňů i všech forem mimoškolské výchovy, pro něž musí celá společnost vytvářet potřebné předpoklady.

Za klíčový problém ve školství v 8. pětiletce považují zlepšení stavu materiálně technické základny školství, včetně škol a školských zařízení spadajících do působnosti národních výborů a resortů. Jde zejména o střední odborná učiliště, a to jak z hlediska stavebních investic, tak i náročného úkolu modernizace a elektronizace škol.

Výbory poukázaly i na druhou stránku dosaženého stupně vzdělanosti lidí - na její praktické využití. Proto v návrhu zákona uvítaly zdůraznění jednoho ze základních úkolů 8. pětiletého plánu, a to lépe využívat neustále se zvyšující kvalifikace pracujících pro zrychlení růstu produktivity práce ve všech odvětvích národního hospodářství. Kriticky však poukázaly na trvající problémy neefektivního využívání kvalifikace pracujících a v té souvislosti i na rezervy v kvalitě plánování perspektivních potřeb odborných kádrů.

Vládní návrh zákona v oblasti investiční výstavby orientuje přednostně prostředky na provádění obnovy a modernizace stávajících výrobních kapacit, na realizaci a zavádění výsledků výzkumu a vývoje a na zabezpečení některých dalších priorit při současném využívání všech dostupných možností růstu výroby na stávajících výrobních kapacitách, zejména těch, které byly vybudovány v posledním období a které nejsou zatím dostatečně využívány.

Výbory zdůraznily, že rozvojové investice ve výrobní sféře bude třeba směřovat především tam, kde další růst nelze prokazatelně zabezpečit lepším využitím existujících kapacit a jejich rekonstrukcemi. Přitom nekompromisně uplatňovat kritéria maximální úspornosti při výstavbě a vysoké efektivnosti v budoucím provozu a klást mimořádný důraz na kvalitní a včasnou investorskou, projektovou a dodavatelskou přípravu investic.

Významnou součástí dlouhodobé strategie urychlení sociálně ekonomického rozvoje Československé socialistické republiky a zároveň nezbytným předpokladem její úspěšné věcné realizace je postupné přebudování mechanismu řízení a plánování tak, aby plně napomáhal důsledné realizaci strategie intenzifikace na bázi vědeckotechnického pokroku. To vyžaduje zkvalitňovat centrální řízení, posilovat odpovědnost a pravomoc nižších článků a zejména všestranně podporovat rozvoj iniciativy a zainteresovanosti pracovních kolektivů. Je správné, že se v současné době v praxi realizují některá opatření ke zdokonalení plánovitého řízení, přijatá na podporu záměrů 8. pětiletky a že se připravují další návrhy zásad postupné přestavby hospodářského mechanismu tak, jak bylo usneseno na 4. plénu ÚV KSČ. Jejich cílem by mělo být utvářet plánem a ekonomickými pravidly náročnější podmínky pro činnost hospodářských organizací a účinněji je stimulovat k uspokojování společenských potřeb kvalitními výrobky a službami, stimulovat je, aby odpovědně přistupovaly k zabezpečování vnitřního trhu i vývozních úkolů a k vysoké kvalitě produkce. Spolu s tím i zvýšit jejich pravomoc v hospodaření se zdroji, které tvoří.

Výrazným požadavkem spojeným s prosazováním nové kvality ekonomického růstu je takový vzestup produktivity práce, aby přírůstek národního důchodu byl z 92-95 % zabezpečen vzestupem společenské produktivity práce. V této zásadní otázce výkonnosti naší ekonomiky nelze slevovat a vytyčené úkoly v růstu produktivity práce je třeba spíše považovat za minimální. Proto výbory doporučují pokračovat ve zdokonalování systému odměňování uplatňováním II. etapy programu zvýšení ekonomické účinnosti mzdových soustav a rozšiřováním brigádních forem organizace práce a odměňování, při dodržení těsné vazby odměny na množství, kvalitu a společenský význam práce. Dbát na přísnou hospodárnost a maximální efektivnost vynakládaných prostředků.

V tomto směru je nutno zdůraznit význam zvyšování kvality výroby a veškeré práce. Vždyť kvalita je průsečíkem, kde se promítají výsledky činnosti všech hospodářských odvětví. Nízká kvalita, špatná a nesvědomitá práce, to je nejnebezpečnější plýtvání společenskou prací a národním majetkem vůbec. Proto musíme klást stále větší důraz na všechny formy kontrolní činnosti a zvyšování jejich účinnosti. V této souvislosti výbory poukázaly zejména na politický význam co nejširšího rozvinutí společenské kontroly tak, aby se potlačovaly projevy lhostejnosti, pasivity a sebeuspokojení umožňující protispolečenské jednání při prosazování osobních, lokálních nebo skupinových zájmů.

Názory výborů Sněmovny lidu jsou plně v souladu s rozhodnutím k podstatnému zostření ekonomického postihu a s návrhem na zavedení nezávislé státní kontroly jakosti v podnicích, které produkují nekvalitní výrobky tak, jak bylo usneseno na 4. plénu ústředního výboru Komunistické strany Československa.

Vládní návrh zákona o 8. pětiletém plánu v § 12 ukládá řadu úkolů týkajících se rozvoje životní úrovně. Výbory zdůrazňují, že podmínkou pro zabezpečení cílů vytyčených v sociální oblasti je splnění plánovaných ekonomických úkolů. Doporučují v souladu s plněním ekonomických úkolů věnovat maximální pozornost zejména dalšímu zajišťování plánovaného růstu životní úrovně obyvatelstva, zvláště zlepšování pracovních a životních podmínek pracujících, zdokonalování systému důchodového zabezpečení, pomoci rodinám s dětmi a zabezpečení pracujících v době jejich nemoci, všestrannému zlepšování podmínek bydlení obyvatelstva a budování rozvinutého systému péče o zdraví obyvatelstva.

Výbory ve svých jednáních zdůraznily, že 8. pětiletý plán představuje komplexní základ důsledného zabezpečení strategie urychleni ekonomického a sociálního rozvoje, přijaté XVII. sjezdem KSČ. Základním pozitivním rysem plánu je účinná snaha promítat výsledky zrychleného ekonomického růstu do národohospodářských parametrů rozvoje životní úrovně lidu. Pro naplňování záměru plánu se tak vytvářejí příznivé podmínky k tomu, abychom se na základě tvůrčí iniciativy a aktivity pracujících a všeho obyvatelstva maximálně přiblížili horní hranici záměrů vytyčených XVII. sjezdem KSČ a v průběhu realizace plánu usilovali i o jejich žádoucí překročení.

Závěrem svých jednání výbory Sněmovny lidu zdůraznily, že budou v legislativní i kontrolní činnosti věnovat maximální pozornost zdokonalování plánovitého řízení národního hospodářství, zkvalitňování centrálního řízení a plánování při současném posilování odpovědnosti a pravomoci nižších řídících článků a všestrannému rozvoji iniciativy a zainteresovanosti pracovních kolektivů na dosahování co nejlepších výsledků při plnění úkolů, vyplývajících ze zákona o 8. pětiletém plánu. Výbory sněmoven podle potřeby a v úzké součinnosti s výbory národních rad projednají návrhy zákonů související se zdokonalováním systému plánovitého řízení ekonomiky a postupným přebudováním hospodářského mechanismu.

Výbory uložily poslancům, aby ve svých volebních obvodech ve styku se stranickými, státními a hospodářskými orgány i společenskými organizacemi účinně napomáhali při seznamování pracujících s politickým i ekonomickým významem úkolů vyplývajících ze zákona o 8. pětiletém plánu a získávali je pro jejich důsledné plnění. Poznatky získané ve volebních obvodech budou poslanci využívat v maximální míře v jednáních výborů sněmoven.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, jako společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu vám sděluji, že výbory naší sněmovny předložený vládní návrh zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky na léta 1986 až 1990 na svých říjnových a listopadových schůzích schválily. Ústavně právní výbory projednávaly v dnešní schůzi návrh zákona podruhé. Navrhují upravit § 3 písm. i) tak, jak je to uvedeno ve společné zprávě, kterou máte k dispozici. Tato úprava zvýrazňuje nutnost zdokonalování soustavy plánovitého řízení národního hospodářství již v období 8. pětiletky. Navrhuji schválit předložený vládní návrh zákona ve znění, jak to doporučuje ústavně právní výbor ve společné zprávě - tisk č. 13.

Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda FS A. Indra: Děkuji společnému zpravodaji výborů Sněmovny lidu poslanci Hůlovi.

Uděluji slovo společnému zpravodaji výborů Sněmovny národů, členu výboru pro průmysl, dopravu a obchod poslanci Antonu Blažejovi.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec A. Blažej: Vážený súdruh generálny tajomník ÚV KSČ a prezident Československej socialistickej republiky, vážený súdruh predseda Federálneho zhromaždenia, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, vážení hostia!

Prerokúvame vežmi závažný dokument - návrh plánu na 8. päťročný plán. Jeho príprave sa venovalo mnoho pozornosti na všetkých stupňoch politickej, štátnej i hospodárskej sféry už v období prípravy XVII. zjazdu KSČ. Dopracovanie 8. päťročného plánu po XVII. zjarde KSČ vyžadovalo nemálo úsilia od celej riadiacej štruktúry. 4. plénum ÚV KSČ prorokovalo a schválilo základné úlohy, zámery a ciele 8. päťrošného plánu, ako i rozhodujúce podmienky na jeho realizáciu. Ako pripomenul na 4. zasadaní ÚV KSČ generálny tajomník súdruh Husák, stojí pred nami nutnosť riešiť celý rad závažných úloh. Týka sa to zvyšovania hmotnej a kultúrnej úrovne nášho žudu, niektorých sociálnych otázok, ochrany životného prostredia, rekonštrukcie a modernizácie celých odborov, zabezpečenia obranyschopnosti a celého radu ďalších potrieb.

Pri dnešnom rokovaní na spoločnom zasadaní oboch snnemovbí Federálneho zhromaždenia nadväzujeme na 4. plénum ÚV KSČ. Prijatím zákona o 8. päťročnici sa vytvárajú legislatívne predpoklady pre jeho realizáciu a uzatvára sa náročná a zložitá etapa jeho prípravy. O náročnosti hovoríme pri každom päťročnom pláne. Na rozdiel od iných, v tejto päťročnici sa mení kvalita nárokov, zakladá sa stretégia urýchlenia sociálno-ekonomického rozvoja na báze intenzívneho typu hospodárskeho rastu. Ako sme počuli z vystúpenia súdruha Potáča, programové zámery a ciele 8. päťročnice sa opierajú o dlhodobú stratégiu a sú teda súčasťou Hlavných smerov hospodárskeho a sociálneho rozvoja do roku 2000.

V minulosti sme pristupovali k jednotlivým päťročniciam z pohžadu strednodobých plánov, plánovací systém zohžadňoval hlavne realizačnú stránku determinovanú päťročným obdobím, menej sa rešpektovali dlhodobejšie programové ciele a progresívne vývojové tendencie.

Posilnenie koncepčnosti, dlhodobosti, programovosti, ale i vedeckosti v plánovaní svedčí o tom, že sa na úrovni vlády ČSSR, ale i národných vlád, prijali závažné dlhodobé programy a dokumenty, napríklad o rozvoji palivovo-energetického komplexu, potravinový program, elektronizácia národného hospodárstva, rozvoj biotechnológie, štátna koncepcia tvorby a ochrany životného prostredia. Vytvorili sa predpoklady pre trvalú prognostickú činnosť. Toto všetko vytvára podmienky pre zvýšenie kvality a úrovne prípravy strednodobých plánov i vykonávacích plánov pre jednotlivé roky päťročnice.

V spravodajskej správe chcem nadviazať na spravodajcu Snemovne žudu súdruha Hůlu. Budem hovoriť k trom okruhom otázok:

- k vedeckotechnickému rozvoju,

- k investičnej výstavbe,

- k životnému prostrediu.

Náročné tempo rýchlejšieho rastu národného dôchodku ako rastu priemyselnej výroby bude možné dosiahnuť hlavne na základe zvyšovania produktivity práce, výrazného znižovania výrobnej spotreby a zvyšovania kvality produkcie. Preto sa rozhodujúcim intenzifikačným faktorom stáva vedeckotechnický rozvoj a hlavným inovačným zdrojom vedeckovýskumná základňa. Má predpoklady naša československá vedeckovýskumná základňa plniť túto funkciu? Možno odpovedať, že za určitých podmienok môže splniť toto očakávanie a sú reálne predpoklady pre zvýšenie jej efektívnosti a výkonnosti. Možno urýchliť realizáciu výsledkov výskumu v spoločenskej praxi, prehlbiť prepojenie základného a aplikovaného výskumu, ako aj prepojenie až integráciu vedy a výroby. Prijal sa celý rad opatrení v základnom výskume na úrovni Československej akadémie vied i Slovenskej aladémie vied aj v oblasti vedeckotechnického rozvoja na úrovni Štátnej komisie pre vedecko technický a investičný rozvoj, ktoré sa prejavia už v 8. päťročnici. Realizáciou výsledkov výskumu sa získa 170 mld Kčs, čo je o 100 mld Kčs viac ako v 7. päťročnom pláne.

Ako druhé kritérium rastu účinnosti vedeckovýskumnej základne možno uviesť zvýšenie počtu výrobkov vysokej technickej úrovne o 45 % v roku 1990 oproti roku 1985. Plánované úspory surovín, materiálov, energie, rast produktivity práce, sú zabezpečované hlavne vedeckotechnickým rozvojom. Tieto významné pozitívne trendy v oblasti vedy a vedeckotechnického rozvoja nemožno nevidiet. Kžúčovou otázkou zostáva, ako riešiť problém širokého ortimentu našej výroby na strane jednej a relatívne obmedzenej kapacity vedeckovýskumnej základne na strane druhej. Východiská sú v podstate v týchto smeroch: Prehlbovanie špecializácie a kooperácie v oblasti výroby a v jej nadväznosti na prehlbovanie výskumnej profilácie československej vedeckovýskumnej základne, koncentrácia prostriedkov a kapacít vo vybraných smeroch a programoch, rozhodujúcich pre rozvoj národného hospodárstva a zvyšovanie podielu vonkajších zdrojov na inovačnú aktivitu československého priemyslu, ako je medzinárodná vedeckotechnická sspolupráca, licenčná politika, využívanie výsledkov svetovej vedy a techniky v našich podmienkach, dovoz modernej techniky, atď.

Štruktúra vedeckovýskumnej základne nie je optimálna a nezodpovedá potrebám intenzifikačného procesu. Základný výskum reprezentuje 12 % a aplikovaný výskum 88 %; z toho 27 % je centrálne riadený a 61 % je riadený odvetvove na úrovni ministerstiev, odborovo na úrovni VHJ a podnikovo-hospodárskou sférou. Ukazuje sa potreba posilniť základný výskum a tejto tendencii by prospelo i efektívnejšie využívanie vedeckého potenciálu československých vysokých škôl, ako i posilnenie vývoja a technickej prípravy výroby a účinnejšie prepojenie výskumu na projekčné a konštrukčné ústavy, a tiež na predvýrobné etapy.

Analýza efektívnosti vedeckovýskumnej základne, ako aj konfrontácia jej štruktúry i obsahového zamerania z hžadiska potrieb intenzifikácie v národnom hospodárstve ukazuje, že nie je ochota v rezortoch k reštrukturalizácii vedeckovýskumnej základne, ako aj k vážnejšiemu zásahu do vecného zamerania výskumných ústavov. V minulách rokoch bol rýchlejší rast pracovníkov ako rast investičných prostriedkov; tento extenzívny vývoj má svoj negatívny odraz vo vybavenosti prístrojovou technikou a zariadením; rovnako nevyhovujúca je kvalifikačná štruktúra pracovísk aplikovaného výskumu a vývoja, čo znižuje výkonnosť celej vedeckovýskumnej základne. Otvorenou otázkou je i podiel tvorivých pracovníkov výskumu a ostatných kategórií pracovníkov, ako i zlepšenie vekovej štruktúry mnohých pracovísk.

Vecné zameranie pracovísk vedeckovýskumnej základne preferuje úlohy zamerané odborove, či už z hžadiska vedných disciplín alebo výrobných rezortov, spoločenská prax nastožuje však riešenie úloh a problémov, ktoré majú komplexný charakter, vyžadujú multiodborové, komplexné riešenie, preto treba podporovať budovanie komplexnejších pracovísk, resp. vedeckotechnických komplexov, schopných riešiť väčšie projekty a programy.

Ďalší úspešný rozvoj čs. vedeckovýskumnej základne podmieňuje rozpracovanie a realizácia jednotnej vednej a vedeckotechnickej politiky vrátane organizácie, plánovania, financovania i riadenia. Štátna komisia pre vedeckotechnický a investičný rozvoj vypracovala návrh zásad riadenia jednotnej vedeckovýskumnej základne ČSSR. Ukazuje sa potreba riešiť zdokonalené riadenie vedeckovýskumnej základne v dvoch etapách, prijať konkrétne opatrenia a ich realizáciu na zlepšenie v priebehu 8. päťročného plánu a pripravovať potenciálne opatrenia, ktoré vyplynú z prestavby ekonomického mechanizmu z postavenia a funkcie jednotlivých hospodárskych subjektov a ich vzájomných väzieb a z toho vyplývajúcich dôsledkov na prestavbu mechanizmu riadenia a jeho odraz i zohžadnenie špecifík riadenia vedeckovýskumnej základne. Nie je možné mechanicky aplikovať zásady z hospodarskej sféry na riaenie vedeckovýskumnej základne.

Vedeckotechnický rozvoj dnes všetci podporujeme, všetci sa pokroku hlásime. Vedeckotechnický pokrok je podmienený inoačnou aktivitou. Musíme preto vytvárať podmienky pre inovácie yšších poriadkov, ktoré prinášajú originálne pôvodné riešenia a svetovú novosť. Takéto inovácie prinášajú výrazné zmeny. Zmeny však nemáme radi, adaptujeme sa na ne vežmi pomaly a neochotne. ez zmeny nie je pokrok. Pokrok prináša vždy niečo nové, čo sme predtým nerobili. Robiť niečo nové znamená, že sa treba učiť a naučiť nové využívať. Bez schopnosti rýchlej adaptácie na zmeny nemôžeme úspešne realizovať vedeckotechnický pokrok.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP