Úterý 9. prosince 1986

(Začátek schůze ve 13 hodin)

Přítomno:

189 poslanců Sněmovny lidu

71 poslanec Sněmovny národů zvolený v České socialistické republice

72 poslanci Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice

Omluveni poslanci

Sněmovny lidu:

Flösslerová, Hajn, Havlíček, Jakeš, Michalski, Pakán, Panster, Slavík, Sommer, Vajnar, Venhauer

Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice:

Kabrhelová, Křenek, Stütz, Vomastek

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice:

Hornáčková, Kováč, Mráz

Předseda FS A. Indra: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, všechny vás srdečně vítám a zahajuji 3. společnou schůzi V. volebního období Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění Československé socialistické republiky.

Především mi dovolte, abych jménem všech přítomných co nejupřímněji přivítal generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Československa, prezidenta Československé socialistické republiky soudruha Gustáva Husáka. (Potlesk.)

Upřímně vítám i další vedoucí představitele ústředního výboru Komunistické strany Československa, funkcionáře orgánů Národní fronty, společenských organizací, politických stran a členy federální vlády, vedené jejím předsedou soudruhem Lubomírem Štrougalem. (Potlesk.)

Soudružky a soudruzi, předsednictva Sněmovny lidu a Sněmovny národů navrhla na svých schůzích dne 25. listopadu t. r. konat společnou schůzi sněmoven s pořadem, který jste obdrželi na pozvánkách.

Doporučuji program dnešního jednání rozšířit o další bod: Návrh Stanoviska Federálního shromáždění Československé socialistické republiky k Provolání Nejvyššího sovětu Svazu sovětských socialistických republik k parlamentům a národům světa v zájmu odvrácení jaderného nebezpečí. Tento bod bychom v případě vašeho souhlasu zařadili jako třetí v pořadí.

Do lavic jste dostali návrh Stanoviska Federálního shromáždění zpracovaný zahraničními výbory obou sněmoven. Prosím, abyste návrh posoudili a eventuální připomínky předali předsedům zahraničních výborů svých sněmoven.

Před skončením dnešního jednání budeme o konečném znění našeho Stanoviska hlasovat.

Jsou k návrhu programu, jak jej navrhla předsednictva sněmoven, včetně navrženého rozšíření, nějaké připomínky? (Nikdo se nehlásil.) Nejsou.

Podle zjištěné účasti je v zasedací síni přítomno 185 poslanců Sněmovny lidu a ve Sněmovně národů 68 poslanců zvolených v České socialistické republice a 78 poslanců zvolených ve Slovenské socialistické republice. Obě sněmovny jsou usnášení schopné.

Nejdříve prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu.

Kdo souhlasí s návrhem předsednictva Sněmovny lidu na konání společné schůze sněmoven s navrženým pořadem? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Sněmovna lidu návrh schválila.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů.

Kdo souhlasí s návrhem předsednictva Sněmovny národů na konání. společné schůze sněmoven s navrženým pořadem? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Sněmovna národů návrh schválila.

Vzhledem k výsledku hlasování konstatuji, že obě sněmovny se usnesly podle článku 34 odstavce 2 ústavního zákona o československé federaci na konání společné schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů a schválily její pořad.

Soudružky a soudruzi, přistoupíme k prvému bodu schváleného pořadu, kterým je

1

Slib poslanců Sněmovny lidu a poslanců Sněmovny národů.

Podle článku 48 odstavce 1 ústavního zákona o československé federaci poslanec Federálního. shromáždění skládá slib na schůzi své sněmovny, které se poprvé účastní Slib do rukou předsedy Sněmovny lidu dnes složí poslanec Michal Žákovič a poslanec František Brabenec, do rukou předsedy Sněmovny národů poslanec Jozef Šimúth a poslanec Ján Konvit, kteří se nemohli ze zdravotních důvodů zúčastnit ustavujících schůzí sněmoven.

Prosím jmenované poslance, aby předstoupili před tribunu. (Poslanci Michal Žákovič, František Brabenec, Jozef Šimúth a Ján Konvit přistupují k tribuně.)

(Předseda FS A. Indra čte slib - shromáždění povstává.)

"Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren. Československé socialistické republice - a věci socialismu. Budu dbát vůle a zájmů lidu, řídit se ústavou a ostatními zákony a pracovat k tomu, aby byly uváděny v život."

Poslanec M. Žákovič: Sžubujem.

Poslanec F. Brabenec: Slibuji.

Poslanec J. Šimúth: Sžubujem.

Poslanec J. Konvit: Sžubujem.

(Shromáždění usedá.)

Nyní je na pořadu

2

Vládní návrh zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky na léta 1986 - 1990 (zákon o osmém pětiletém plánu) (tisk 7) a společná zpráva ústavně právního výboru Sněmovny lidu a ústavně právního výboru Sněmovny národů (tisk 13).

Uvedený vládní návrh zákona odůvodní jménem federální vlády její místopředseda a předseda Státní plánovací komise s. Svatopluk Potáč, kterého prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády ČSSR a předseda SPK S. Potáč: Vážený soudruhu generální tajemníku ústředního výboru Komunistické strany Československa a prezidente republiky, vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážené soudružky poslankyně a vážení soudruzi poslanci, vláda Československé socialistické republiky předkládá Federálnímu shromáždění v souladu s usnesením XVII. sjezdu KSČ k ústavnímu projednání návrh zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky na léta 1986-1990.

Bezprostředně po schválení zákona o osmé pětiletce Federálním shromážděním projednají národní rady návrhy zákonů o pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství republik.

Tímto legislativním postupem, jehož součástí bylo i přijetí zákona č. 115/1985 Sb., o státním plánu rozvoje národního hospodářství ČSSR na rok 1986, se završuje proces tvorby osmé pětiletky.

Rozpracování a zabezpečení závěrů XVII. sjezdu Komunistické strany Československa v osmém pětiletém plánu a v návrhu zákona bylo projednáno minulý týden na 4. zasedání ústředního výboru KSČ.

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, přistupujeme k projednávání zákona o osmé pětiletce v závěru roku, který vstoupí do historie naší socialistické vlasti jako rok, ve kterém na XVII. sjezdu Komunistické strany Československa byla vytyčena strategická linie urychlení sociálně ekonomického rozvoje cestou intenzifikace a uskutečňování kvalitativních přeměn ve všech oblastech života společnosti a národního hospodářství.

Závěry XVII. sjezdu Komunistické strany Československa našly plnou podporu Národní fronty a staly se i jejím programem. Naši občané vyjádřili souhlas s touto politikou ve volbách do všech zastupitelských orgánů, protože odpovídá jejich životním zájmům, vytváří podmínky pro další výrazný vzestup životní úrovně, šťastný život našeho lidu.

K úspěšnému plnění našich záměrů a cílů potřebujeme ze všeho nejvíce mír. Vysoce oceňujeme a podporujeme důslednou mírovou iniciativu Sovětského svazu, jeho úsilí o likvidaci jaderných zbraní, zastavení zbrojení, snížení mezinárodního napětí a posilování vzájemné důvěry mezi státy a národy. To plně odpovídá přáním a tužbám našeho lidu.

Na této politice se společně s ostatními socialistickými zeměmi aktivně podílíme. Tvořivá práce a aktivní účast našich pracujících na naplňování sociálně ekonomického programu XVII. sjezdu KSČ a silný a výkonný ekonomický potenciál naší země jsou nedílnou součástí a výrazem podpory této politiky Sovětského svazu a zvyšují autoritu socialistického Československa ve světě.

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, příprava osmého pětiletého plánu, jehož hlavní cíle a základní úkoly i podmínky pro jejich uskutečňování jsou obsahem předloženého návrhu zákona, probíhala ve druhé polovině sedmé pětiletky, kdy bylo vynaloženo mnoho úsilí ke splnění závěrů XVI. sjezdu Komunistické strany Československa.

Vám poslancům a naší veřejnosti je dobře známo, jaké závažné problémy a úkoly bylo nutno řešit v minulé pětiletce v souvislosti s výrazným vzestupem nákladů na pořízení paliv a surovin z domácí produkce i z dovozu, při překonávání nižší úrody v zemědělství počátkem pětiletky, při obnovování vnější ekonomické rovnováhy a při překonávání diskriminačního postupu většiny kapitalistických států vůči socialistickým zemím.

Přitom jsme měli neustále na zřeteli stěžejní cíl XVI. sjezdu KSČ, tj. udržet a zkvalitňovat dosaženou vysokou životní úroveň lidu i jeho sociální jistoty.

Ústřední výbor komunistické strany a vláda reagovaly na tuto novou situaci a obtížnější podmínky v koncepci sedmého pětiletého plánu zpřísněním investiční a dovozní politiky, změnami ve struktuře výroby i spotřeby a především orientací na intenzifikaci, zvýšení hospodárnosti, efektivnosti a kvality veškeré práce. Z toho vycházel i zákon č. 122/1981 Sb., o sedmém pětiletém plánu.

Je potěšitelné, že při projednávání zákona o osmé pětiletce mohu konstatovat, že záměry této hospodářské politiky, cíle a základní úkoly zákona o sedmém pětiletém plánu byly celkově splněny. Národní hospodářství se v zásadě přizpůsobilo novým podmínkám v poměrně krátké době prvních dvou let pětiletky, i když za cenu přechodně plánovaného poklesu tempa rozvoje. Obnovení dynamiky růstu národního důchodu od roku 1983 zabezpečilo její úroveň stanovenou XVI. sjezdem strany. To umožnilo zvýšit životní úroveň oproti předpokladům pětiletky. Výrazný krok se učinil v obnově rovnováhy vnějších ekonomických vztahů, zejména splacením větší části dluhů ve volných měnách a vyrovnáním důsledků vyplývajících z vysokých dovozních cen.

Prvních, ale stále ještě nedostatečných výsledků jsme dosáhli mobilizací rezerv v efektivnosti a hospodárnosti. Národní hospodářství a naši pracující prokázali schopnost řešit závažné problémy a plnit úkoly v podstatně náročnějších podmínkách. Jsme si vědomi, že byly i neúspěchy. Bylo nutno překonávat nemálo překážek, nedostatků a negativních tendencí.

Přežívající návyky z extenzívního rozvoje, rutina a někdy i nezodpovědný přístup oslabovaly dosažené výsledky.

Federální shromáždění, jeho orgány a jednotliví poslanci se ve čtvrtém volebním období iniciativně podíleli svými náměty a připomínkami, využíváním zkušeností ze styku s voliči a uplatňováním poznatků z kontroly plnění přijatých opatření na zajišťování zákona o sedmé pětiletce.

Předseda vlády Československé socialistické republiky pravidelně podával ve Federálním shromáždění zprávy vlády o plnění vládního programu a vyjádřil poděkování za účinnou podporu a za angažovanou činnost poslankyň a poslanců a orgánů Federálního shromáždění. Rovněž členové federální vlády a vedoucí pracovníci ministerstev a ústředních orgánů podávali v předsednictvu Federálního shromáždění a ve výborech obou sněmoven zprávy o své činnosti, projednávali plnění státních plánů a informovali o závěrech, které přijali na základě doporučení orgánů Federálního shromáždění i jednotlivých poslanců.

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, ve srovnání se sedmou pětiletkou vytyčil XVII. sjezd KSČ pro osmou pětiletku výrazně náročnější program hospodářského a sociálního rozvoje. To jednoznačně vyplývá z požadavku vysloveného soudruhem Husákem na XVII. sjezdu KSČ, cituji: "Klíčovou otázkou, před kterou nás staví současná etapa vývoje jak z vnitřního, tak mezinárodního hlediska, je nevyhnutelnost urychlit sociálně ekonomický rozvoj naší společnosti, podstatně zvýšit výkonnost a efektivnost národního hospodářství." Konec citátu.

Strategie urychlení hospodářského a sociálního rozvoje odpovídá etapě budování rozvinuté socialistické společnosti, převádění ekonomiky na intenzívní typ rozvoje v souladu s rostoucími potřebami národního hospodářství a v zájmu posílení mezinárodního postavení Československa ve světě.

Hlavním smyslem úsilí o dosažení co nejvyššího tempa růstu národního důchodu a tvorby hmotných zdrojů je blaho a prospěch lidu. Jen efektivnější a společensky žádoucí tvorba zdrojů umožňuje další růst hmotné a kulturní úrovně lidu, upevňuje jeho sociální jistoty, umožňuje zlepšovat životní prostředí. Je nezbytným předpokladem pro zvýšení ekonomického potenciálu země, pro uskutečňování strukturálních přeměn, modernizace a rekonstrukce technické základny ekonomiky. Vytváří dostatečné prostředky pro nezbytné zabezpečení obranyschopnosti země a pro tvorbu národohospodářských rezerv potřebných k zajištění stability pětiletého plánu a rovnovážného rozvoje národního hospodářství.

Z toho vycházela vláda ČSSR, a proto se již od roku 1983 soustavně zabývala přípravou státního plánu na léta 1986-1990 a dlouhodobé ekonomické strategie do roku 2000. V této souvislosti posoudila velký počet koncepčních úvah a variant a určovala linii a směry pro vypracování základních dokumentů dalšího hospodářského a sociálního rozvoje na základě všestranné intenzifikace, nové kvality ekonomického růstu s cílem urychlit hospodářský rozvoj.

Linie urychlení cestou intenzifikace ekonomiky, vysoké efektivnosti, kvality a hospodárnosti je rozpracována ve státním plánu rozvoje národního hospodářství na léta 1986-1990 a obsažena v návrhu zákona o osmé pětiletce. Jejím konkrétním výrazem je růst národního důchodu z 11,3 % v sedmé pětiletce na 19 % v pětiletce osmé a podstatné zvýšení užitého národního důchodu určeného pro vnitřní potřeby obyvatelstva, společnosti a ekonomiky ze 3,1 % na 15,9 %.

Při pracích na osmém pětiletém plánu a přípravě zákona bylo využito i pozitivních zkušeností získaných při plnění úkolů minulé pětiletky, ve které se dosáhlo v posledních dvou letech průměrného ročního růstu národního důchodu 3,3 %. Tento vývoj vytvořil dobrou výchozí základnu pro tři a půl procentní růst národního důchodu v této pětiletce. Stanovení této dynamiky vychází také z toho, že v národním hospodářství existují ještě velké možnosti a rezervy, které musíme mobilizovat. Spočívají v tvořivém uplatňování ekonomických pravidel řízení a plánování, ve využívání finančně ekonomických nástrojů, v iniciativě lidí, v pořádku a disciplíně, v důrazném zvyšování odpovědnosti a úrovně řídící práce vedoucích pracovníků a jejich aparátů.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP