ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1990
V. volební období
226
Vládní návrh
Zákon
České národní rady
ze dne....... 1990,
o změnách v působnosti orgánů České republiky v sociálního zabezpečení a o změně zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Čl. I
Záhon české národní rady č.114/1988 Sb., o působnosti orgánů české socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. /1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů české socialistické republiky v sociálním zabezpečení, se mění a doplňuje takto:
1. § 1 až 4 a § 4a včetně názvu části první zní:
"Orgány sociálního zabezpečení a jejich úkoly
§ 1
Orgány sociálního zabezpečení
/1/ Orgány státní správy České republiky na úseku sociálního zabezpečení jsou:
a/ ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky,
b/ Česká správa sociálního zabezpečení,
c/ okresní sprány sociálního zabezpečení,
d/ národní výbory,
e/ ministerstvo vnitra České republiky a ministerstvo spravedlnosti České republiky; ve věcech stanovených zákonem o sociálním zabezpečení. [§ 142 až 145 zákona č. 103/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. /1990 Sb. a zákona č. /1990 Sb.]
/2/ Sociální zabezpečení podle tohoto zákona zahrnuje:
a/ nemocenské pojištění a nemocenské zabezpečení /dále jen "nemocenské pojištění"/, [§ 2 odst. 1 písm. c/ zákona o sociálním zabezpečení. Zákon č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, ve znění pozdějších předpisů /úplné znění č. 240/1988 Sb./, Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb., zákona č. 58/1964 Sb., zákoníku práce č. 65/1965 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákona č. 88/1968 Sb., zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 14.8/1983 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. /1990 Sb. a zákona č. /1990 Sb. Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 99/1972 Sb., zákona. č. 73/1982 Sb., zákona, č. 57/1984 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 103/1988 Sb. a zákona č. /1990 Sb.]
b/ důchodové zabezpečení, [část druhá zákona, o sociálním zabezpečení.]
c/ sociální péči, [část třetí zákona o sociálním zabezpečení.]
d/ mateřský příspěvek [Zákon č. 107/1971 Sb., o mateřském příspěvku, ve znění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 110/1984 Sb., zákona č. 50/1987 Sb. a zákona č. /1990 Sb.].
§ 2
Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky
/1/ Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky /dále jen "ministerstvo"/
a/ řídí a kontroluje výkon státní správy v sociálním zabezpečení,
b/ řídí Českou správu sociálního zabezpečení,
c/ zajišťuje úkoly vyplývající z mezinárodních smluv v sociálním zabezpečení,
d/ zajišťuje úkoly související s dalším rozvojem sociálního zabezpečení.
/2/ Ministerstvo zřizuje jako své orgány posudkové komise pro posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů pro účely přezkumného řízení soudního a odvolacího řízení správního, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku posudkové komise okresní správy sociálního zabezpečení.
/3/ Ministr práce a sociálních věcí České republiky může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení a může pověřit správy sociálního zabezpečení, aby odstraňovaly tvrdostí v jednotlivých případech.
§ 3
Česká správa sociálního zabezpečení
Česká správa sociálního zabezpečení
a/ odpovídá za účelné vynakládání prostředků na sociální zabezpečení s nimiž hospodaří,
b/ řídí a kont roluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení,
c/ spolupracuje s příslušnými odborovými orgány při plnění úkolů v sociálním zabezpečení,
d/ plní další úkoly stanovené tímto zákonem.
§ 4
Okresní správy sociálního zabezpečení
/1/ Okresní správy sociálního zabezpečeni se zřizují pro obvody, které jsou shodné s územními obvody okresních národních výborů.
/2/ Na území hlavního města Prahy vykonává působnost okresní správy sociálního zabezpečení Pražská správa sociálního zabezpečení.
/3/ Okresní správy sociálního zabezpečení plní v rámci své působnosti úkoly stanovené tímto zákonem, pokud není jinými obecně závaznými právním předpisy [Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 109/1984 Sb. a zákona č. /1990 Sb. Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákona č. 63/1983 Sb.] stanovena, že tyto úkoly plní jiný orgán.
/4/ Okresní správy sociálního zabezpečení spolupracují s odborovými orgány na území okresu i v organizacích při plnění úkolů v sociálním zabezpečení.
§ 4a
Národní výbory
/1/ Národní výbory poskytují dávky a služby sociální péče, pokud není v tomto zákoně nebo v zákoně o sociálním zabezpečení stanoveno, že je poskytuje jiný orgán sociálního zabezpečení. Přitom spolupracují se správami sociálního zabezpečení.
/2/ Národní výbory při poskytování dávek a služeb sociální péče podlé odstavce 1. poskytují občanům a organizacím odbornou pomoc.
/3/ Národní výbory kontroluji, jak občané a organizace plní povinnosti vyplývající pro ně z předpisů upravujících sociální péči.".
2. § 6 se vypouští.
3. § 7 a 8 včetně názvu části druhé a názvu hlavy první zní:
"Část druhá
Působnost správ sociálního zabezpečení a národních výborů v sociálním zabezpečení
Hlava první
Působnost správ sociálního zabezpečení
§ 7
Působnost České správy sociálního zabezpečení
Česká správa sociálního zabezpečení
a/ rozhoduje
1. o dávkách důchodového zabezpečení, pokud není v tomto zákoně nebo v zákoně o sociálním zabezpečení stanoveno, že o nechť rozhoduje jiný orgán sociálního zabezpečení, a zařizuje výplaty těchto dávek,
2. o odvoláních ve věcech, v nichž v prvním stupni rozhodla okresní správa sociálního zabezpečení,
3. o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, pokud toto rozhodování jí bylo v jednotlivých případech svěřeno,
b/ rozděluje poukazy na lázeňskou péči a kontroluje její poskytování,
c/ jedná před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech sociálního zabezpečení,
d/ plní úkoly vyplývající z mezinárodních smluv při výplatě dávek sociálního zabezpečení.
§ 8
Působnost okresních správ sociálního zabezpečení
Okresní Správy sociálního zabezpečení
a/ rozhodují
1. ve sporných případech o vzniku a zániku nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení,
2. o sociálním důchodu, o jeho zvýšení pro bezmocnost, o výchovném k němu a o příplatku k výchovnému a zařizují jejich výplatu,
3. ve sporných případech o dávkách nemocenského pojištění, o odnětí nebo snížení dávky, o zastavení výplaty dávky a o přiznání dávky v menším než požadovaném rozsahu,
4. ve sporných případech o mateřském příspěvku, o jeho odnětí nebo snížení, o zastavení jeho výplaty a o přiznání v menším než požadovaném rozsahu,
5. o mateřském příspěvku osob samostatně výdělečně činných pracovníků malých závodů a osob, které nejsou výdělečně činné a zařizují jeho výplatu,
6. o vrácení přeplatku na dávce nemocenského pojištění a mateřském příspěvku,
7. o dobrovolných dávkách nemocenského pojištění včetně lázeňské péče,
8. o pojistném a přirážce k němu včetně penále z prodlení,
9. po uznání invalidity nebo částečné invalidity o zastavení výplaty nemocenského při přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity /částečné invalidity/ z podnětu lékařské poradní komise,
10. o sankcích na nemocenském,
11. o přiznání vdoveckého příspěvku a zařizují jeho výplatu,
12. o zaopatřovacím příspěvku a zařizuji jeho výplatu,
13. o náhradě příjmu při vojenském cvičení osob samostatně výdělečně činných a zařizují jeho výplatu,
14. o příspěvku na úhradu za užívání bytu vojáka a zařizují jeho výplatu,
15. o pohřebném při úmrtí nepracujícího důchodce, popřípadě jeho rodinného příslušníka a o podpoře při narození dítěte důchodkyni nebo manželce, popřípadě jiné rodinné příslušnici nepracujícího důchodce a zařizují jejich výplatu,
16. o změněné pracovní schopnosti a o změněné pracovní schopnosti s těžším zdravotním postižením, popřípadě o tom, že občan se neodvažuje za občana se změněnou pracovní schopností jestliže se nepodrobil vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření a byl na tuto možnost upozorněn,
17. o pokutách a penále za neplnění povinností organizací v sociálním zabezpečení,
18. o započtení celého kalendářního roku do doby zaměstnání před 1. lednem 1976, jestliže člen jednotného zemědělského družstva neodpracoval stanovený počet pracovních dnů, popřípadě jinak určený pracovní úvazek,
19. o příplatku k přídavkům na děti,
20. o přídavcích na děti, je-li důvodem poskytování dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte,
21. o mateřském příspěvku, je-li důvodem poskytování dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte,
22. o tom, komu se mají vyplácet dávky nemocenského pojištění, jestliže výplatou do rukou dosavadního příjemce se nedosahuje účelu, pro který jsou určeny,
b/ řídí provádění nemocenského pojištění v organizacích, v nichž se vyplácejí dávky nemocenského pojištění,
c/ kontrolují
1. provádění nemocenského pojištění a hospodaření s jeho prostředky v organizacích, v nichž se vyplácejí dávky nemocenského pojištění,
2. plnění povinností občanů a organizací v sociálním zabezpečení,
d/ navrhují České správě sociálního zabezpečení zápočet dob zaměstnání a náhradních dob ve sporných případech,
e/ provádějí nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných a pracovníků malých závodů,
f/ plní úkoly v důchodovém řízení stanovené prováděcím předpisem,
g/ vedou evidenční listy důchodového zabezpečení pro osoby samostatně výdělečně činné,
h/ sepisují žádosti o dávky důchodového zabezpečení v případech stanovených předpisy o sociálním zabezpečení,
i/ opatřují a předkládají podklady pro rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o dávkách důchodového zabezpečení,
j/ vedou potřebnou statistiku a účetní evidenci předepsanou v sociálním zabezpečení,
k/ odpovídají v rámci své působnosti za účelné vynakládání prostředků na sociální zabezpečení s nimiž hospodaří,
l/ poskytují občanům a organizacím odbornou pomoc ve věcech sociálního zabezpečení,
m/ odstraňují tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, pokud jim bylo v jednotlivých případech svěřeno a navrhují odstranění tvrdosti v ostatních případech,
n/ zřizují posudkové komise pro posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů ve věcech sociálního zabezpečení; tyto posudkové komise posuzují
1. invaliditu nebo částečnou invaliditu,
2. bezmocnost,
3. dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte,
4. zda je dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou,
5. zda si občan může zvýšit vzhledem ke svému zdravotnímu stavu životní úroveň vlastní prací,
6. zda občan v krátké době po uplynutí podpůrčí doby pravděpodobně nabude opět pracovní schopnost, a to i k jinému zaměstnání,
7. zda jde o občana se změněnou pracovní schopností, popřípadě o občana se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením,
8. zda jde o občana těžce zdravotně postiženého a druh a stupeň tohoto postižení.".
4. § 9, 10, 12 a 13 se vypouštějí.
5. V § 16 písm. a/ se vypouští bod č. 3 a dosavadní bod č. 4 se označuje jako bod č. 3.
6. V § 17 písm. a/ se vypouští bod č. 2 a označení bodu č. 1.
7. V § 19 odst. 1 písm. a/ se vypouštějí body č. 2, 6 a 13, dosavadní body č. 3 až 5 se označuji jako body č. 2 až 4 a dosavadní body č. 7 až 12 se označují jako body č. 5 až 10.
8. V § 19 odst. 2 se slova "odstavce 1 písm, a/ č. 4 až 8" nahrazují slovy "odstavce 1 písm. a/ č. 3 až 6".
9. V § 21 písm. a/ se vypouštějí body č. 4 a 5.
10. § 22 se vypouští.
11. V § 23 se vypouštějí slova "s výjimkou rozhodování o mateřském příspěvku podle § 19 odst. 1 písm. a/ č. 2 a 12 a podle § 21 písm. a/ č. 4.".
12. § 27 včetně názvu dílu třetího se vypouští.
13. § 30 se vypouští.
14. V § 34 odst. 1 písm. a/ se vkládá nový bod č. 4, který zní:
"4. o přiznání mimořádných výhod,44/"
a dosavadní body č. 4 až 7 se označují jako body č. 5 a 8.
15. § 35 se vypouští.
16. § 52 včetně nadpisu zní:
"§ 52
Pokuty a penále
/1/ Pokuty a penále v případech stanovených obecně závaznými právními předpisy o sociálním zabezpečení ukládají v rámci své působnosti okresní správy sociálního zabezpečení. Výnos z pokut a penále je příjmem státního rozpočtu České republiky.
/2/ Okresní národní výbory ukládají pokuty v rámci své působnosti za porušení předpisů o sociálním zabezpečení upravujících sociální péči. Výnos z pokut je příjmem rozpočtu těchto národních výborů.".
17. V § 54 odst. 1 písm. a/ zní:
"a/ o odstraňování tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení,".
18. V § 54 se test v závěru odstavce 1 připojuje k písmenu c/.
19. V § 54 se vypouští odstavec 2.
20. V § 54 odst. 3 se za slova "podle odstavce 1" vkládají slova "písm. c/".
21. § 55 a 56 zní:
"§ 55
Odkladný účinek nemá odvolání
a/ proti rozhodnutí, které národní výbor předběžně učiní ve prospěch nezletilého dítěte podle § 19 odst. 1 písm. a/ č. 1,
b/ proti rozhodnutí o vyřazení občana se změněnou pracovní schopností z evidence uchazečů o zaměstnání podle § 29 písm. a/ č. 7.
§ 56
/1/ Odchylně od obecných předpisů o správním řízení48/ se místní příslušnost okresních správ sociálního zabezpečení řídí
a/ místem pracoviště účastníka řízení, jestliže posuzuje invaliditu, částečnou invaliditu nebo změněnou pracovní schopnost a je-li na tomto pracovišti Závodní ústav národního zdraví nebo zařízení Ústavu železničního zdravotnictví,
b/ místem útvaru organizace, ve kterém je vedena evidence mezd, jestliže rozhoduje o poskytování dávek nemocenského pojištění s výjimkou rozhodování o příplatku k přídavkům na děti a rozhodování o přídavcích na děti poskytovaných z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu dítěte a s výjimkou rozhodování o dávkách nemocenského zabezpečení osob samostatné výdělečně činných,
c/ sídlem školy pro mládež vyžadující zvláštní péči, jestliže účastníkem řízení je žák této školy, jde-li o posouzení změněné pracovní schopnosti,
d/ sídlem, popřípadě místem pravidelného výjezdního zasedání lékařské komise49/ v oboru působnosti federálního ministerstva národní obrany, federálního ministerstva vnitra, ministerstva vnitra České republiky nebo ministerstva spravedlnosti české republiky, jde-li o posouzení zdravotního stavu50/ příslušníka ozbrojených sil z povolání, Sboru národní bezpečnosti a Sboru nápravné výchovy české republiky, s výjimkou kontrolní lékařské prohlídky poživatele důchodu, jehož služební poměr skončil,
e/ sídlem nápravně výchovného ústavu, popřípadě ústavu pro výkon vazby, jde-li o posouzení zdravotního stavu občana v době výkonu trestu odnětí svobody, popřípadě vazby.
/2/ Odchylně od obecných předpisů o správním řízení48/ se místní příslušnost národních výborů ve věcech sociální péče řídí
a/ místem výkonu práce účastníka řízení
1. jestliže rozhoduje o udělení předchozího souhlasu organizaci k rozvázání pracovního poměru výpovědí s občanem se změněnou pracovní schopností,41/
2. jestliže doporučuje u občanů se změněnou pracovní schopností vhodnou úpravu pracovních podmínek, vhodné pracovní uplatnění nebe umístění na vhodné pracovní místo v organizacích,
3. jestliže sleduje, zda příprava pro pracovní uplatnění, výkon zaměstnání, pracovní podmínky a prostředí nemají nepříznivý vliv na zdravotní stav občanů se změněnou pracovní schopností,
b/ místem přípravy pro pracovní uplatnění, jestliže jde o výplatu příspěvku po dobu přípravy pro pracovní uplatnění včetně jeho zvýšení na rodinné příslušníky a na úhradu nutných výloh spojených s přípravou pro pracovní uplatnění,
c/ sídlem národního výboru, který spravuje ústav nebo jiné zařízení sociální péče, do kterého má být občan přijat,
d/ sídlem národního výboru, v jehož obvodu se zdržuje nezletilé dítě, jestliže řešení otázek jeho výchovy s výživy nesnese odkladu.
/3/ Ve věcech, ve kterých podle tohoto zákona rozhoduje nebo činí opatření místní národní výbor, se žádost o dávku nebo službu sociální péče podává místnímu národnímu výboru. V ostatních případech, ve kterých rozhoduje nebo činí opatření národní výbor, se žádost podává okresnímu národnímu výboru.
/4 / Žádost o pohřebné po osobě samostatně výdělečně činné se podává u okresní správy sociálního zabezpečení, u které byl zemřelý přihlášen k sociálnímu zabezpečení. Žádost o pohřebné po nepracujícím důchodci se podává u okresní správy sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu měl zemřelý trvalý pobyt.
/5/ žádost o zaopatřovací příspěvek se podává okresní správě sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu má člen rodiny vojáka trvalý pobyt. Žádost o příspěvek na úhradu za užívání bytu vojáka se podává okresní správě sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu měl voják trvalý pobyt přeš nástupem služby v ozbrojených silách.".
22. Za § 6 se vkládá nový § 56a, který včetně nadpisu zní:
"§ 56a
Součinnost orgánů a organizací
Orgány a organizace jsou povinny vyhovět v mezích své působnosti žádostem orgánů sociálního zabezpečení ve věcech sociálního zabezpečení a podávat jim bezplatně sdělení pro jeho provádění a správu.".
23. v § 58 písm. a/ se vypouštějí slova "a posudkových komisí".
24. V § 58 se připojují nová písmene, i/ j/ a k/ která zní:
"i/ podrobnosti o součinnosti orgánů státní zdravotní správy s orgány sociálního zabezpečení při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů,
j/ podrobnosti o složení a jednání posudkových komisí okresních správ sociálního zabezpečení a ministerstva,
k/ podrobnosti o činnosti okresních správ sociálního zabezpečení v důchodovém řízení.".
Čl. II
Zákon č. 20/3966 Sb., o péči o zdraví lidu, se mění a doplňuje takto:
1. V § 10 se vypouští odstavce 1 a 2.
2. V § 19 odst. 1 se vypouštějí slova "po projednání s Ústřední radou odborů" a slova "v dohodě s Ústřední radou odborů".
3. V § 19 odst. 2 se slova "orgány Revolučního odborového hnutí, orgány" nahrazují slovy "příslušné správy".
4. V § 21 odst. 1 se vypouštění slova "v úzké součinnosti s Ústřední radou odborů a Státním úřadem sociálního zabezpečení.".
5. V § 25 se vypouštějí slova "v dohodě s Ústřední radou odborů".
6. V § 77 odst. 2 věta druhá zní:
"Návrh na přezkoumání může podat též příslušná správa sociálního zabezpečení.".
Čl. III
V řízení ve věcech sociálního zabezpečení, která nebyla ke dni účinnosti tohoto zákona pravomocně ukončena, pokračují orgány, jejichž příslušnost stanoví tento zákon.
Čl. IV
Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, jak vyplývá ze zákonů jej měnících a doplňujících.
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1990.
Důvodová zpráva
Vláda ČSFR dne 26.3.190 schválila hlavní zásady Organizace sociálního zabezpečení a dne 8.4.1990 návrh zákona o změnách předpisů o nemocenském a sociálním zabezpečení a mateřském příspěvku a některých dalších předpisů. Těmito zásadami a návrhem zákona se reaguje na současný společensko politický vývoj. Provádění nemocenského pojištění se převádí v plném rozsahu na stát. Současně se vytváří samostatná soustava státních orgánů pro oblast nemocenského pojištění, důchodového zabezpečení a části sociální péče. Tato nová organizační struktura vytváří předpoklady pro budoucí fondové hospodaření. Novými orgány jsou Česká správa sociálního zabezpečení a okresní správy sociálního zabezpečení. Sou časně se předpokládá zrušení České správy nemocenského pojištění a jejich organizačních složek a Správy nemocenského pojištění Svazu českých a moravských výrobních družstev. Česká správa sociálního zabezpečení se vytvoří sloučením hřadu důchodového zabezpečení v Praze, České správy nemocenského pojištění, Správy nemocenského pojištění Svazu českých a moravských výrobních družstev, krajských správ nemocenského pojištění a příslušného úseku krajských národních výborů a Národního výboru hl. m. Prahy. Česká správa sociálního zabezpečení bude plnit většinu úkolů těchto orgánů; některé přejdou na ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. V plném rozsahu přejde na ministerstvo práce a sociálních věcí ČR posudková služba sociálního zabezpečení vykonávaná dosud pracovníky krajských národních výborů a Národního výboru hl. m. Prahy. Okresní správy sociálního zabezpečení vzniknou sloučením okresních správ nemocenského pojištění a příslušných útvarů okresních národních výborů včetně posudkové služby sociálního zabezpečení. Pražská správa sociálního zabezpečení vznikne sloučením dosavadní Pražské správ nemocenského pojištění a příslušných útvarů obvodních národních výborů na území hl. m. Prahy.
Na novou organizaci sociálního zabezpečení je třeba reagovat též novelou zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, vzhledem k tomu, že oprávnění v něm daná odborovým orgánům přecházejí nyní na orgány sociálního zabezpečení.
Navrhované organizační změny se promítnou ňo způsobu financování sociálního zabezpečení. Finanční prostředky na dávky nemocenského pojištění a na správní výdaje se do 31.12.1990 vedou v samostatné rozpočtové kapitole dosavadní České správy nemocenského pojištění a Správy nemocenského pojištění Svazu českých a moravských výrobních družstev oddělené od rozpočtové kapitoly ministerstva práce a sociálních věcí ČR.
Finanční prostředky na agendy sociálního zabezpečení, dosud spravované národními výbory, které přecházejí na správy sociálního zabezpečení a správní výdaje zůstanou do 31.12.1990 v dosavadních rozpočtových kapitolách národních výborů. Tento postup je nezbytný k zajištění plynulého financování agendy a činnosti orgánů sociálního zabezpečení. Národní výbory do uvedené doby budou zajišťovat u převáděných pracovníků mzdovou agendu, včetně náhrad mezd, provádění jejich sociální ho zabezpečení, zúčtování cestovních a jiných výdajů, hradit správní výdaje atd.
Na ministerstva práce a sociálních věcí ČR v souvislosti s touto organizační změnou přechází řídící pravomoc v celé oblasti nemocenského pojištění, t. zn. že se rozsah řídící pravomoci jen na úseku nemocenského pojištění rozšíří na všechny nemocensky pojištěné občany, t. j. téměř na 6 mil. osob, zatím co dosud se řídící pravomoc týkala necelých 500 tis. osob.
Vytvoření správ sociálního zabezpečení si vyžádá náklady na delimitaci dosavadních pracovišť pracovníků stávajících orgánů nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení. Tyto výdaje budou částečně kompenzovány snížením správních výdajů na činnost správních komisí národních výborů a správ nemocenského pojištění, jejichž činnost končí a z části budou pokryty z rozpočtu příslušné kapitoly ministerstva Práce a sociálních věcí ČR.
V následujících letech se předpokládá zvýšení počtu pracovníků v souvislosti s tím, že okresní správy sociálního zabezpečení si budou svými pracovníky zabezpečovat osobní a mzdovou agendu a veškerou další obslužnou činnost včetně správních výdajů. Další zvýšení počtu pracovníků lze předpokládat s postupující privatizací národního hospodářství, kdy pro pracovníky vznikajících soukromých podniků bude agenda nemocenského pojištění zajišťována přímo na okresních správách sociálního zabezpečení. Reálná potřeba bude posouzena při tvorbě rozpočtu ministerstva práce a sociálních věcí ČR a správ sociálního zabezpečení pro rok 1991.
Zvláštní část
K čl. I.
V novelizaci zákona č. 114/1988 Sb. se doplňuje včet orgánů sociálního zabezpečení o Českou správu sociálního zabezpečení a okresní správy sociálního zabezpečení. Nadále budou působit jako orgány sociálního zabezpečení ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, národní výbory a pro příslušníky ozbrojených složek ministerstvo vnitra ČR a ministerstvo spravedlnosti ČR.
Vymezuje se též působnost jednotlivých orgánů sociálního zabezpečení. U ministerstva práce a sociálních věcí ČR se rozšiřuje působnost o celou oblast nemocenského pojištění, která se spolu s důchodovou oblastí a s příslušnou částí sociální péče označuje jako sociální zabezpečení. Na ministerstvo. Práce a sociálních věcí ČR se převádí z krajských národních výborů působnost posudkové služby pro odvolací soudní a správní řízení ve věcech důchodového zabezpečení. Tento postup je nezbytný zejména s ohledem na to, že se nezřizují krajské orgány sociálního zabezpečení a Česká správa sociálního zabezpečení je sama účastníkem soudního řízení ve věcech důchodového zabezpečení. V případě soudního sporu by její posudek nemohl být soudem akceptován.
Česká správa sociálního zabezpečení bude mít působnost dosavadního Úřadu důchodového zabezpečení v Praze, České správy nemocenského pojištění, Správy nemocenského pojištění Svazu výrobních družstev a s výjimkou posudkové služby sociálního zabezpečení též krajských národních výborů v oblasti sociálního-zabezpečení.
Na okresní správy sociálního zabezpečení přejde působnost okresních národních výborů, obvodních národních výborů na území hl. m. Prahy 2. národních výborů města Plzně, Ústí nad Labem, Brna a Ostravy v celé oblasti sociálního zabezpečení (včetně posudkové služby) s výjimkou části sociální péče, která zůstává nadále v působnosti národních výborů.
Vzhledem k tomu, že navržený zákon pro přechodné období do zavedení fondového hospodářství nepředpokládá samosprávu pojištěnců, je tato činnost nahrazena spoluprací České správy sociálního zabezpečení a okresních zpráv sociálního zabezpečení s příslušnými odborovými orgány. Na úrovni republiky Českomoravskou reprezentací Československé konfederace odborových svazů a nezávislou odborovou Konfederací pracovníků v kultuře a umění. Na úrovni okresních správ sociálního zabezpečení spoluprací odborových orgánů pověřenými odborovými centrálami.
Národním výborům zůstává zachována působnost v oblasti dobrovolných dávek sociální péče, služeb sociální péče a v oblasti péče o rodinu a děti.
Uvedené změny se promítají v bodech 1 až 3.
V bodech 4 až 15 se promítá do jednotlivých ustanovení zákona nová organizace a působnost orgánů sociálního zabezpečení. V bodě 16 se umožňuje ukládat pokuty za neplnění povinností v sociálním zabezpečení nově vytvořeným okresním správám sociálního zabezpečení.
Novelizací zákona se výslovně stanoví, že předpisy o správním řízení se nevztahují na řízení o odstraňování tvrdostí, které se vy skytnou při provádění předpisů o sociálním zabezpečení (bod 17). Současně se stanoví odchylky od správního řízení, pokud jde o místní příslušnost okresních správ sociálního zabezpečení (bod 21). Odchylky jsou nezbytné pro řádný výkon posudkové služby, pro kterou musí být snadno dosažitelná zdravotní dokumentace posuzovaných občanů. Odchylky jsou rovněž nutné i pro oblast nemocenského pojištění, pro kterou je nezbytná dosažitelnost mzdových a účetních podkladů.
Nově se vkládá ustanovení o součinnosti orgánů a organizací v sociálním zabezpečení (bod 22). Doplnění je nezbytné pro výkon celé agendy sociálního zabezpečení.
Zmocňovací ustanovení zákona se doplňuje o zmocnění pro ministerstvo práce a sociálních věcí ČR stanovit podrobnosti o součinnosti orgánů státní zdravotní správy s orgány sociálního zabezpečení při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů (bod 24). Dále se zmocňovací ustanovení doplňuje o možnost stanovit podrobnosti o zřizování okresních správ sociálního zabezpečení (bod 24). Takové zmocnění umožní ministerstvo práce a sociálních věcí ČR zřídit okresní správu sociálního zabezpečení v místech, kde se to ukáže potřebné s ohledem na počet pojištěných občanů a dostupnost orgánů sociálního zabezpečení.
K čl. II.
Nová organizace sociálního zabezpečení si vyžaduje i změnu zákona č. 20/1966 Sb., Rovněž je třeba novelizací zákona reagovat na postavení odborového hnutí, v jehož kompetenci již nadále nebude provádění nemocenského pojištění a odbory nebudou nahrazovat funkci státních orgánů. Nadále se počítá se spoluprací orgánů sociálního zabezpečení s příslušnými odborovými orgány.
V Praze dne 24. dubna 1990
předseda vlády České republiky
ministr zdravotnictví a sociálních věcí České republiky