Česká národní rada 1986 – 1990

na vydání zákona České národní rady o advokacii

Podepsaní navrhují aby se Česká národní rada usnesla takto:

Návrh

Zákon České národní rady ze dne

o advokacii

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

Část první

VÝKON ADVOKACIE

§ 1

/1/ Výkonem advokacie je poskytování právní pomoci veřejnosti provozované jako nezávislé povolání zpravidla za úplatu. Právní pomoci je zejména zastupováni před soudy a jinými orgány, obhajoba v trestních věcech sepisování listin a udělování právních porad.

/2/ Advokacii lze vykonávat jen podle tohoto zákona.

Část druhá

ADVOKÁT

Předpoklady pro výkon povolání

§ 2

Advokátem je ten, kdo je zapsán do seznamu advokátů.

§ 3

Do seznamu advokátů se na základě písemné žádosti zapíše ten, kdo

a/ má plnou způsobilost k právním úkonům,

b/ má úplné vysokoškolské právnické vzdělání na československé universitě,

c/ vykonával po dobu alespoň pěti let právní praxi, z toho nejméně tři roky jako advokátní koncipient,

d/ složil advokátní zkoušku,

e/ je bezúhonný,

f/ složil do rukou předsedy České advokátní komory /dále jen "Komora"/ slib v tomto změní:

"Slibuji na své svědomí a občanskou čest, že budu zachovávat ústavu a ostatní zákony, svědomitě plnit své povinnosti advokáta a dodržovat povinnost mlčenlivosti o všech skutečnostech, o nichž se dovím v souvislosti s výkonem svého povolání. Vždy budu jednat v souladu s advokátní etikou".

§ 4

Komora může uznat odbornou justiční nebo jinou obdobnou právní zkoušku za advokátní zkoušku. Komora může rovněž započítat dobu jiné právní. praxe zčásti nebo zcela do doby požadované praxe advokátního koncipienta.

§ 5

Do seznamu advokátů nelze zapsat toho, kdo

a/ vykonává zaměstnání nebo činnost, která je neslučitelná. s výkonem povolání advokáta,

b/ vykonává placenou funkci nebo zaměstnání ve státních orgánech s výjimkou zaměstnání vysokoškolského učitele,

c/ byl podle rozhodnuti kárného orgánu vyškrtnut ze seznamu advokátů, a to po dobu, která je v rozhodnutí stanovena.

§ 6

Proti zamítavému rozhodnutí o žádosti o zápis do seznamu advokátů a proti rozhodnutí o nepřipuštění k advokátní zkoušce lze podat opravný prostředek u nejvyššího soudu České republiky ve lhůtě třiceti dnů ode dne doručení rozhodnut. Na řízení u soudu se použijí přiměřeně ustanovení o přezkoumávání rozhodnutí jiných orgánů.

§ 7

Ze seznamu advokátů se vyškrtne ten, kdo

a/ zemřel nebo byl. prohlášen za mrtvého,

b/ ztratil způsobilost k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena,

c/ se vzdal povolání advokáta,

d/ byl rozhodnutím kárného orgánu postižen vyškrtnutím ze seznamu advokátů.

§ 8

Právo vykonávat povolání advokáta se pozastavuje

a/ nástupem do funkce nebo zaměstnání uvedeného v § 5 písm. b/, a to na dobu trvání této funkce nebo tohoto zaměstnání,

b/ zahájením úředního řízení o platební nezpůsobilosti advokáta až do jeho pravomocného skončení,

c/ na dobu trvání trestu zákazu činnosti vykonávat povolání advokáta.

§ 9

Představenstvo Komory může pozastavit výkon povolání advokátovi

a/ bylo-li proti němu zahájeno trestní stíhání pro úmyslný trestný čin,

b/ bylo-li proti němu zahájeno řízení o zbavení nebo omezení způsobilosti. k právním úkonům, a to až do pravomocného rozhodnutí, kterým se toto řízení končí,

c/ na dobu, kdy vykonává zaměstnání nebo činnost, která je neslučitelná s výkonem povolání advokáta /5 písm. a/.

Způsob výkonu povolání

§ 10

Advokát může vykonávat povolání též společně s jiným advokátem.

§ 11

/1/ Právní vztahy vyplývající ze společného výkonu povolání si advokáti upraví písemnou dohodou.

/2/ Vůči klientům odpovídá každý advokát samostatní, ledaže jde o společného klienta několika advokátů. Vůči svým pracovníkům a jiným osobám odpovídají společníci. společně a nerozdílně.

§ 12

Advokát a advokáti, kteří jsou společníky, smějí mít jen jedno sídlo.

§ 13

/1/ Advokát se v rámci svého pověření může dát zastoupit jiným advokátem.

/2/ Advokát se může dát zastoupit i advokátním koncipientem nebo svým zaměstnancem, pokud to zákon nevylučuje.

/3/ Je-li advokát dlouhodobě neschopen výkonu povolání, ustanoví za sebe bez odkladu zástupce; neučiní-li tak, ustanoví zástupce předsednictvo Komory.

Práva a povinnosti advokátů

§ 14

Advokát je vázán ústavou, zákony a předpisy vydanými k jejich převedení a v jejich mezích příkazy zastoupeného.

§ 15

Advokát je oprávněn a povinen bránit práva a oprávněné zájmy svého klienta. Jedná při tom svědomitě, důsledně využívá všechny zákonné prostředky a uplatňuje vše, co podle svého přesvědčení a příkazu klienta pokládá za prospěšné. Při výkonu povolání dodržuje pravidla advokátní etiky.

§ 16

/1/ Advokát zapsaný v seznamu advokátů je oprávněno poskytovat právní pomoc na celém území České republiky.

/2/ Stejné oprávnění má advokát zapsaný v seznamu advokátů Advokátní komory Slovenské republiky.

§ 17

/1/ Každý má právo na právní pomoc. Advokát je oprávněn právní pomoc odmítnout;, pokud nebyl k jejímu poskytnutí ustanoven.

/2/ Ten, komu byla právní pomoc odmítnuta, může požádat představenstvo Komory, aby mu advokáta určila.

/3/ Právo na poskytnutí právní pomoci za sníženou odměnu nebo bezplatně mají občané, u nichž jeho odůvodněno jejich majetkovými poměry. Podmínky pro poskytnutí právní pomoci za sníženou odměnu nebo bezplatně stanoví ministerstvo spravedlnosti České republiky obecně závazným právním předpisem.

§ 18

Advokát je povinen odmítnout právní pomoc, jestliže

a/ ve věci již poskytl právní pomoc jinému, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o právní pomoc žádá,

b/ protistranu zastupuje společník advokáta,

c/ projednání věci se zúčastnila osoba; s níž je advokát v příbuzenském nebo obdobném poměru.

§ 19

/1/ Advokát může klientovi vypovědět plnou moc.

/2/ Po dobu patnácti dnů od doručení výpovědi klientovi je advokát; povinen učinit všechny neodkladné úkony, pokud klient neučiní jiné opatření.

§ 20

/1/ Advokát je povinen zachovávat mlčenlivost ve všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti výkonem svého povolání. Této povinnosti jej může zprostit pouze klient. I v tomto případě zachová mlčenlivost pokud usoudí, že je to v zájmu klienta.

/2/ Na povinnost zachovávat mlčenlivost se nelze odvolat, jde-li o zákonem uloženou povinnost překazit spáchání trestného činu.

/3/ Povinností mlčenlivosti je advokát vázán i tehdy, nastanou-li skutečnosti uvedené v § 7, 8 a 9 zákona.

/4/ Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně i pro zaměstnance advokáta a Komory.

§ 21

/1/ Advokát poskytuje právní pomoc zpravidla za odměnu. Má právo žádat od klienta zálohu.

/2/ Výše odměny a způsob jejího určení stanoví advokátní tarif, který vydá ministerstvo spravedlnosti. České republiky po dohodě s Komorou.

/3/ Byl-li advokát ustanoven z moci úřední, hradí jeho odměnu stát.

§ 22

Advokát, odpovídá klientovi za škodu, způsobenou při výkonu svého povolání.

§ 23

/1/ Před započetím výkonu svého povolání prokáže advokát Komoře, že uzavřel odpovědnostní pojistku na krytí nároků na náhradu škody, způsobené z výkonu jeho povolání.

/2/ Odpovědnostní. pojištění musí trvat po celou dobu výkonu povolání advokáta.

Kárná odpovědnost advokáta

§ 24

/1/ Advokát je kárně odpovědný za závazné nebo opětovné porušení povinností vyplývajících ze zákona.

/2/ O kárných proviněních rozhoduje kárná komise.

/3/ Proti rozhodnutí kárné Komise o kárném opatřeni, s výjimkou případu uvedeného v odst. 4 mohou advokát a kárný žalobce podat opravný prostředek do patnácti dnů od doručení rozhodnutí. O opravném prostředku, který má odkladný účinek, rozhoduje představenstvo Komory.

/4/ Na návrh advokát, který byl ze seznamu vyškrtnut podle § 7 písm. d/ zákona nebo advokáta, jehož právo vykonávat advokacii bylo pozastaveno rozhodnutím představenstva Komory, přezkoumá rozhodnutí nejvyšší soud České republiky, který postupuje přiměřeně podle ustanovení o přezkoumávání rozhodnutí jiných orgánů.

§ 25

Jako kárné opatření lze uložit

a/ písemné napomenutí,

b/ pokutu až do částky 10.000 Kčs,

c/ vyškrtnutí ze seznamu advokátů až na dobu pěti let.

§ 26

Kárnou odpovědnost a kárné řízení blíže upraví kárný řád, který vydá Komora.

Část třetí

ADVOKÁTNÍ KONCIPIENTI

§ 27

Advokátním koncipientem je ten, kdo je zapsán do seznamu advokátních koncipientů.

§ 28

Do seznamu advokátních koncipientů se na žádost advokáta zapíše ten, kdo

a/ má plnou způsobilost k právním úkonům,

b/ má úplné, vysokoškolské právnické vzdělání na československé universitě,

c/ je bezúhonný,

d/ je v pracovním poměru u advokáta.

§ 29

/1/ Advokátní praxi vykonává advokátní koncipient v hlavním pracovním poměru u advokáta.

/2/ Představenstvo Komory může advokátovi na náklady spojené s výchovou advokátního koncipienta přispívat.

§ 30

Pracovní poměr advokátního koncipienta se řídí obecnými předpisy pracovního práva, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Část čtvrtá

ODBORNÍ A JINÍ PRACOVNÍCI

§ 31

Advokát může zaměstnávat odborné a jiné pracovníky.

§ 32

Pracovní poměr odborných a jiných pracovníků advokáta se řídí obecnými předpisy pracovního práva, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Část pátá

ORGANIZACE ADVOKÁTŮ

§ 33

/1/ Všechny orgány advokacie jsou voleny. Jejich členové odpovídají za svou činnost těm, kteří je zvolili.

/2/ Funkce v orgánech Komory jsou čestné; za jejich výkon je advokátům vyplacena náhrada za ztrátu času a náhrada hotových výloh.

§ 34

/1/ Advokát má právo volit orgány advokacie a být do nich volen.

/2/ Ve své vlastní věci má právo účastnit se jednání kteréhokoliv orgánu advokacie.

§ 35

Advokát je povinen plnit rozhodnutí a opatření orgánu advokacie.

§ 36

Podrobnosti organizace Komory, počet členů jednotlivých orgánů a volební klíče stanoví organizační a volební řád.

KOMORA A JEJÍ ORGÁNY

§ 37

/1/ Zřizuje se komora jako samosprávná stavovská organizace, v níž se povinně sdružují všichni advokáti.

/2/ Komora je právnickou osobou.

/3/ Sídlo Komory je v Praze.

§ 38

/1/ Komora má tyto orgány

a/ celostátní konference advokátů,

b/ představenstvo Komory,

c/ oblastní konference advokátů,

d/ revizní komise,

e/ kárná komise.

§ 39

Členy představenstva Komory, členy revizní a kárné komise volí na dobu tří let z advokátů přímou tajnou volbou oblastní konference advokátů. Oblastní konference může jím zvoleného člena kdykoliv odvolat.

§ 40

/1/ Nejvyšším orgánem Komory je celostátní konference advokátů.

/2/ Konference se schází nejméně jednou za tři roky nebo vždy, požádá-li o to alespoň třetina všech advokátů, třetina oblastních konferencí nebo revizní komise.

§ 41

Celostátní konference zejména

a/ schvaluje organizační, volební a kárný řád,

b/ schvaluje pravidla tvorby a používání sociálního fondu advokacie,

c/ schvaluje výši příspěvku na činnost orgánu advokacie,

d/ schvaluje výši náhrady za ztrátu času výkonem funkce v orgánech Komory,

e/ projednává a schvaluje zprávu o činnosti orgánů Komory,

f/ může zrušit nebo změnit rozhodnutí představenstva Komory.

§ 42

/1/ Představenstvo Komory rozhoduje o všech věcech Komory, pokud rozhodnutí o nich nenáleží jiným orgánům; zejména

a/ vede seznam advokátů a seznam advokátních koncipientů a provádí v nich zápisy,

b/ spravuje majetek Komory,

c/ hospodaří se sociálním fondem advokacie,

d/ chrání a prosazuje zájmy advokátů ve všech oblastech,

e/ svolává celostátní konference advokátů,

f/ pravidelně informuje advokáty o činnosti Komory; za tím účelem může vydávat časopis, zajišťuje studijní, publikační, dokumentační a informační činnost,

g/ jmenuje z řad advokátů kárného žalobce,

h/ schvaluje zkušební řád pro advokátní zkoušky a jmenuje členy zkušební Komise,

i/ ustanovuje zástupce advokáta v případě uvedeném v § 12 odst. 3,

j/ určuje advokáta v případě § 17 odst. 2,

k/ rozhoduje o opravných prostředcích v případě podle § 24 odst. 3.

/2/ Představenstvo Komory ze svého středu volí a odvolává předsedu a místopředsedu Komory; předseda zastupuje Komoru navenek, činí neodkladná rozhodnutí v době mezi zasedáními představenstva a řídí pracovníky Komory. Místopředseda zastupuje předsedu v jeho nepřítomnosti.

§ 43

/1/ Advokáti, kteří mají své sídlo v jedné územní oblasti, se scházejí na oblastní konferenci.

/2/ Územní oblasti stanoví představenstvo Komory.

/3/ Oblastní konference se koná alespoň jednou za rok, nebo vždy, požádá-li o to alespoň třetina všech advokátů oblasti.

§ 44

Oblastní konference

a/ pro jednává otázky advokacie a přijímá o nich doporučení pro Komoru,

b/ volí delegáty na celou státní konferenci,

c/ volí a odvolává členy orgánů Komory.

§ 45

Revizní komise

a/ provádí kontrolu činnosti Komory z hlediska dodržování právních předpisů a rozhodnutí orgánů Komory; má přístup ke všem potřebným dokladům,

b/ přezkoumává podněty týkající se porušení povinností advokátů a v odůvodněných případech je předává kárnému žalobci.

§ 46

Kárná komise

a/ provádí kárné řízení,

b/ návrhu je představenstvu Komory svá rozhodnutí k uveřejnění.

Část šestá

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 47

Advokáti, kteří jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona členy krajských sdružení advokátů a Městského sdružení advokátů v Praze, se zapíší do seznamu advokátů bez žádosti.

§ 48

Žadatelům o zápis do seznamu advokátů, jejichž žádost dojde Komoře do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se do pětileté praxe /§ 3 písm. c/ započte i jiná právní praxe než praxe advokátního koncipienta.

§ 49

Ustanovení § 29 zákona ČNR č. 110/1975 Sb., o advokacii, o době požadované právní praxe se použije při zápisu do seznamu advokátů u těch advokátních koncipientů, kteří byli přijati pracovníky krajských sdružení advokátů a Městského sdružení advokátů v Praze přede dnem, nabytí účinnosti zákona.

§ 50

/1/ Komora je právním nástupcem Ústředí české advokacie, krajských sdružení advokátů a Městského, sdružení advokátů v Praze.

/2/ Pracovníci Ústředí české advokacie, krajských sdružení advokátů a Městského sdružení advokátů v Praze se stávají pracovníky Komory dnem nabytí účinnosti zákona.

§ 51

/1/ Pohledávky a závazky z výkonu právní pomoci převede Komora na advokáty, z jejichž činnosti vznikly. Převod pohledávek a závazků z výkonu právní pomoci advokátů, kteří ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona již své povolání nevykonávají, dohodne Komora s jiným advokátem.

/2/ Jiné pohledávky a závazky likviduje Komora na svůj účet.

§ 52

Nemovitý majetek zůstává ve vlastnictví Komory, která za jistí jeho další využití v souladu se zájmy advokátů. Výtěžek nebo ztráta při dispozici s tímto nemovitým majetkem jde na účet komory.

§ 53

/1/ Movitý majetek sloužící k výronu právní pomoci převede za úplatu Komora především na advokáta, který jej dosud užíval.

/2/ Výtěžek prodeje připadne do sociálního fondu advokacie.

§ 54

Do doby ustavení orgánů Komory vykonávají jejich funkce orgány Ústředí české advokacie. Ty zajistí volbu zástupců do orgánu Komory a ustavení jiných orgánů nejpozději do 31. prosince 1990.

§ 55

Zrušuje se zákon ČNR č. 118/1975 Sb., o advokacii.

§ 56

Tento zákon nabývá účinnosti dne 1. července 1990.

Důvodová zpráva

Důležitým předpokladem obnovy Československého demokratického státu je možnost každého právního subjektu uplatnit a prosadit svá zákonem stanovená práva vůči subjektům ostatním včetně státu samotného. Při tom se nelze obejít bez služeb kvalifikovaných, nezávislých právníků - advokátů, kteří tyto služby svobodně provozují pro neomezenou veřejnost jako své povolní. Advokáti musí v zájmu svých klientů splňovat pro řádný výkon povolání řadu předpokladů a při výkonu tohoto povolání dat zvláštních pravidel. Dohled nad tím svěřuje stát na našem území tradičně do rukou samosprávné organizace samotných advokátů.

Dosavadní organizace advokacie splňovala podmínky pro svobodný a nezávislý výkon povolání advokáta jen částečně. Přístup k povolání advokáta byl omezený, což neumožňovalo zcela uspokojit poptávku po právní pomoci a nezávislost advokáta byla omezována jeho úplnou ekonomickou závislostí na strukturách advokacie.

Navrhovaný zákon má tyto nedostatky odstranit tím, že povolání advokáta zpřístupňuje všem zájemcům, kteří splňují příslušné předpoklady a tím, že výkon povolání advokáta sta ví na základ soukromého podnikání. Jedině takový systém může totiž v podmínkách tržního hospodářství zajistil; plné uspokojení poptávky po právních službách a prostřednictvím soutěže zajistit i tlak na kvalitu poskytovaných služeb.

Dohled nad zachováváním etických pravidel. výkonu povolání se při tom svěřuje samosprávné organizaci advokátů, která svou nezávislostí na státních orgánech zajišťuje i neodvislost advokátů při výkonu povolání a nezbytné sociální služby advokátům.

Poskytování právní pomoci se i nadále upravuje jako služba zásadně za odměnu. Právo sociálně potřebných osob na poskytnutí právní pomoci se v nové úpravy koncipuje jako právo, které má přednostně zajišťovat stát, jehož orgánům bude vyhrazeno rozhodnutí o tam, komu bude příspěvek na úhradu nákladů právní pomoci poskytnut a v jaké výši.

Nová právní úprava má zajistit i hladký přechod dosavadních struktur advokacie na nový systém, a to prostřednictvím universální sukcese dosavadních práv a závazků advokátních organizací na nově zřizovanou advokátní komoru. Aby se zabránilo složitým likvidačním procedurám, předpokládá se, že dosavadní závazky a pohledávky z výkonu právní. pomoci přejdou přímo na advokáty, kteří ve věci již působí a že movitý majetek sloužící k výkonu povolán advokáta advokátní komora advokátům odprodá.

K § 1

Zákon navazuje na předpisy o individuálním podnikání a definuje pojem "výkon advokacie". I nadále respektuje možnost, aby i jiné subjekty poskytovaly právní pomoc v omezeném rozsahu na základě speciálních zákonných předpisu /notáři, patentoví zástupci a pod./.

K § 2 - 9

Advokát se definuje nepřímo tím, že jde o osobu zapsanou do seznamu advokátů. Zápis do seznamu advokátů je konstitutivním aktem, jehož obsahem je oprávnění k výkonu povolání advokáta. Při splnění předepsaných podmínek je na zápis do seznamu právní nárok. Rozhodnutí, kterým byla žádost o zapsání zamítnuta, je přezkoumatelné soudem.

I když zápis v seznamu trvá, pozastavuje se právo vykonávat povolání advokáta ze zákona, nastanou-li skutečnosti uvedené v § 8. Právo pozastavit výkon povolání má v určitých případech i představenstvo advokátní komory /§ 9/.

K § 10 - 13

Zákon předpokládá soukromý výkon advokacie buď jednotlivým advokátem nebo i více advokáty, kteří své vzájemné vztahy upravili písemnou dohodou advokátů, kteří pracují jalo společníci, nejsou právnickou osobou. Předpokládá se, že v tomto směru se bude v budoucnosti vycházet z obecně první úpravy, jež nahradí ustanovení o službách v občanském zákoníku. Pro vztahy mezi společníky navzájem a je jich poměry k třetím osobám stanoví návrh jen základní úpravu. Nad soutěžními podmínkami mezi advokáty a advokáty společníky bude vykonávat dohled v rámci kárné pravomoci advokátní komora.

K § 14 - 23

Stanoví se obvyklá práva a povinnosti advokátů, zejména ke klientu. V tomto směru se zejména zajišťuje právo občanů na poskytnutí právní pomoci, které je v případě jejího odmítnutí advokátem možno uplatnit jak u státních orgánů /prokuratury, soudu a pod./, tak u představenstva advokátní komory. Pro stanovení podmínek k poskytnutí právní pomoci občanům nemajetným se předvídá úprava zvláštním předpisem. Ustanovení o tom by měla být zahrnuta do novely občanského soudního řádu a trestního řádu tuk, že náklady právní pomoci uhradí k tíži státního rozpočtu ten orgán, který advokáta ustanovil. Tyto novely by měly nabýt účinnosti současně se zákonem o advokacii. Pokud jde o odměnu, předpokládá se vydání advokátního tarifu, založeného na principu přednosti smluvní odměny. Zákonná úprava, tak jako dosud, vychází z územní neomezenosti práva advokáta poskytovati právní pomoc na celém území Československé republiky a v tomto směru se nepředpokládá reciprocita v analogické úpravě zákona o advokacii, který bude přijat Slovenskou národní radou.

K § 24 - 26

Dohledem nad řádným výkonem povolání jsou pověřovány orgány advokátní komory, které mohou v kárném řízení ukládat advokátům kárná opatření. Vyškrtnutí ze seznamu advokátů, jako opatření nejpřísnější, je časově omezené a soudně přezkoumatelné.

K § 27 - 30

Zákon předpokládá instituci advokátních koncipientů, jako zaměstnanců advokáta, kteří musí spisovat požadované kvalifikační předpoklady. Při jejich splnění je na zápis do seznamu advokátních koncipientů právní nárok..

Koncipientská praxe končí složením advokátní zkoušky /§ 3 písm. d/; právo koncipienta být k advokátní zkoušce připuštěn při splnění zákonných podmínek je rovněž zaručeno možností soudního přezkumu /§ 6/.

K § 31 - 32

Předpokládá se, že advokát; bude zaměstnávat i jiné pracovníky, pokud jsou zaměstnáváni advokáty - společníky, ručí jim společníci z pracovněprávních vztahů společně a nerozdílně /§ 10 odst. 2/. sociální jistoty zaměstnanců advokáta zajišťuje i advokátní Komora.

k §:33 - 36

Zákonem se zřizuje jediná advokátní komora, která je samosprávnou stavovskou organizací, povinně sdružující všechny advokáty. Advokátní komora vede seznam advokátů a advokátních koncipientů a provádí dohled nad řádným výkonem povolání. Je právnickou osobou, která své výdaje kryje z příspěvků advokátů. Tyto příspěvky může advokátům závazně předepsat.

Nejvyšším orgánem advokátní komory je celostátní konference.

V oblastech, které advokátní komora zřizuje, působí oblastní shromáždění advokátů, na nichž se volí členové orgánů advokátní komory. Tím se má zajistit územně rovnoměrná reprezentace advokátů v advokátní Komoře.

Vedle celostátní konference a oblastních konferencí se v advokátní Komoře zřizuje představenstvo v čele s předsedou a místopředsedou, revizní Komise, kárná komise a zkušební komise. Funkce v orgánech advokacie jsou čestné.

K § 37 - 46

Zákon stanoví základní pravomoci orgánů advokátní komory tak, jak to odpovídá jejich úkolům.

K § 47 - 56

Okamžité otevření advokacie zájemcům kteří. dosud v je jích řadách nepůsobil i, zajišťuje ustanovení, podle něhož lze žadateli o zápis do seznamu, který se rozhodne působit jako advokát, započíst na advokátní praxi i jakoukoliv jinou právnickou praxi. To bude významné zejména u podnikových právníků a právníků z justiční oblasti, kteří se budou moci ihned po nabytí účinnosti zákona podrobit advokátní zkoušce. Od advokátní zkoušky však v zájmu klientů nelze zcela ustoupit, vychází se z toho, že advokát musí byt schopen poskytnout právní pomoc alespoň na průměrné úrovni v jakékoliv právní oblasti, když v určité právní oblasti může být i specializován. Těmto požadavkům na průměrně všeobecné právní znalosti se přizpůsobí koncepci předpokládané advokátní zkoušky.

Zvláštní úprava se předvídá i pro dosavadní advokátní koncipienty, kteří by neměli být předpisy nového zákona znevýhodněni.

V majetkových věcech se vychází z principu universální sukcese advokátní Komory, přičemž zvláštní režim se z praktických důvodů úspornosti předvídá pro pohledávky a závazky z výkonu právní pomoci. Tento zvláštní režim nemůže být nikterak na újmu státnímu rozpočtu.

Princip universální sukcese platí i pro pracovněprávní závazky bývalých organizací advokacie, přičemž se předpokládá plynulý přechod větší části dosavadních pracovníků advokacie do pracovních poměru advokátů.

Předpokládá se, že až do doby zvolení nových orgánů advokátní komory bude pravomoci advokátní komory vykonávat dosavadní výtvor Ústředí české advokacie.

S ohledem na předpokládanou účinnost nových zákonných předpisů o soukromém podnikání se jeví jako nutné, aby zákon nabyl účinnosti dnem 1. července 1990.

Praze 13. března 1990

MUDr. Jaroslava Moserová, DrSc. v. r.

MUDr. Josef Domas v. r.

JUDr. Jan Kalvoda v. r.

JUDr. Stanislav Křeček v. r.

MUDr. Petr Lom, CSc., v. r.

JUDr. Marie Marvanová v. r.

Helena Němcová v. r.

JUDr. Jiří Novák v. r.

JUDr. Ivo Palkoska, v. r.

JUDr. Anna Röschová v. r.