ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1990
V. volební období
197
Vládní návrh
Zákon
České národní rady
o působnosti národních výborů při provádění některých ustanovení zákona o právu shromažďovacím a zákona o civilní službě
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
/1/ Působnost ve věcech práva shromažďovacího podle zvláštního předpisu [§ 4, § 5 odst. 1, 4 a 5, § 6 odst. 1, 3 a 6, § 8, § 9, § 10, § 11 odst. 1 a 2 a § 12 odst. 1, 3, 4, 5 a 6 zákona č..../1990 Sb., o právu shromažďovacím.] vykonává místní národní výbor, v jehož územním obvodu se má shromáždění konat.
/2/ Pokud místo konání shromáždění má přesahovat území obce, vykonává působnost podle odstavce 1 okresní národní výbor, v jehož územním obvodu se má shromáždění konat.
§ 2
Působnost ve věcech civilní služby podle zvláštního předpisu [§ 3, § 4, § 7 odst. 3 a 4, § 8 odst. 2 a § 11 odst. 3 zákona č. .../1990 Sb., o civilní službě.] vykonává okresní národní výbor, v jehož územním obvodu má trvalý pobyt občan, o jehož právech a povinnostech ve věcech civilní služby se rozhoduje.
§ 3
/1/ Komisi pro civilní službu [§ 2 odst. 2 zákona č....../1990 Sb.] zřizuje okresní národní výbor jako svůj zvláštní orgán [§ 63b zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 140/1988 Sb.).].
/2/ Komise pro civilní službu je pětičlenná, z nichž jeden je voják z povolání [§ 3 odst. 1 zákona č....../1990 Sb.].
§ 4
Tento zákon nabývá účinnosti dnem...............
Důvodová zpráva
I
K projednání ve Federálním shromáždění jsou připraveny návrhy zákona o právu shromažďovacím a zákona o civilní službě, které na uvedených úsecích státní správy ukládají obecně národním výborům řadu úkolů.
Vzhledem k tomu, že článek 91 Ústavy ČSSR ve znění ústavního zákona č. 57/1969 Sb. svěřuje úpravu stupňů a druhů národních výborů, jakož i jejich postavení, působnost a organizaci zákonům národních rad, byl v tom směru v návaznosti na oba návrhy federálních zákonů připraven návrh zákona České národní rady, kterým se stanoví společně působnost jednotlivých stupňů a druhů národních výborů jak ve věcech práva shromažďovacího, tak ve věcech civilní služby.
Realizace zákona České národní rady o působnosti národních výborů při provádění některých ustanovení zákona o právu shromažďovacím a zákona o civilní službě přinese zvýšené zatížení pro národní výbory, zejména v souvislosti se zajišťováním práce komisí pro civilní službu a s plněním dalších úkolů na tomto úseku státní správy. Protože však v současné době není možno odhadnout, jak velká část především branců využije možnosti konat civilní službu, nelze ani přibližně vyčíslit předpokládané náklady spojené s výkonem této agendy na národních výborech. Finanční prostředky ze státního rozpočtu nejsou proto zatím požadovány. Lze však očekávat " že k jejich eventuálnímu uplatnění dojde následně, až bude možno jejich výši konkretizovat na základě zkušeností z aplikace zákona v praxi v nejbližším období.
II
K § 1:
Podle návrhu zákona o právu shromažďovacím budou národní výbory na tomto úseku státní správy plnit úkoly spojené zejména s přijímáním oznámení o konání shromáždění a kontrolou zákonem stanovených náležitostí těchto oznámení, budou též podle místních podmínek napomáhat svolavateli s propagací shromáždění a na jeho požádání poskytovat ochranu před rušivými vlivy pokojného shromáždění. V zákonem taxativně uvedených případech budou národní výbory rovněž oprávněny shromáždění zakázat nebo již probíhající shromáždění rozpustit. Oproti stávající právní úpravě se působnost ve věcech práva shromažďovacího svěřuje zásadně místnímu národnímu výboru, v jehož územním obvodu se má shromáždění konat. Místním národním výborem se rozumí všechny národní výbory základního stupně, jimž podle zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech ve znění pozdějších předpisů, přísluší jeho působnost. Pro okresní národní výbor se působnost ve věcech práva shromažďovacího zakládá pouze v případech, že místo konání shromáždění má přesahovat území obce nebo obcí ležících v jeho územním obvodu. Na mysli jsou zejména velká shromáždění občanů konající se na hranicích územních obvodů jednotlivých obcí, manifestační pochody a podobně. Z hlediska zajištění řádného a včasného splnění oznamovací povinnosti by pro svolavatele shromáždění nebylo praktické, aby se v těchto případech obraceli zvlášť na každý příslušný místní národní výbor v okrese.
K § 2:
Podle návrhu zákona o civilní službě budou národní výbory rozhodovat o žádostech občanů o vykonání civilní služby místo vojenské činné služby, vydávat povolávací příkazy k nastoupení civilní služby, povolovat odklad nebo přerušení výkonu civilní služby a rozhodovat o odvolání proti rozhodnutí vedoucího organizace o prodloužení civilní služby. Působnost ve věcech nově zaváděného institutu civilní služby se svěřuje okresnímu národnímu výboru podle místa trvalého pobytu občana, o jehož právech a povinnostech v civilní službě se rozhoduje.
K § 3:
Zakotvuje se postavení komisí pro civilní službu okresních národních výborů jako jejich zvláštních orgánů podle § 63b zákona o národních výborech a upravuje se též složení těchto komisí.
K § 4:
Účinnost zákona bude stanovena shodně s počátkem účinností federálních zákonů o právu shromažďovacím a o civilní službě. Ve vládních návrzích těchto zákonů se zatím počítá s tím, že nabudou účinnosti dnem vyhlášení.
V Praze dne 7. března 1990
Petr Pithart v. r.
Předseda vlády České republiky
Antonín Hrazdíra v. r.
I. místopředseda vlády a ministr vnitra České republiky